Tag: architektura

Články k tagu

Jak postavit čtvrť

Přímo pod Bratislavským hradem byla nedávno dokončena první etapa ostře sledovaného projektu výstavby nové městské čtvrti Vydrica. Záměr, který má po desetiletích zacelit jednu z nejbolestivějších urbanistických ran slovenské metropole, klade důraz na důsledné začlenění nové zástavby do členitého terénu podhradí i na pečlivé pojetí veřejného prostoru. Bratislava v posledních letech prochází mimořádně intenzivním stavebním rozvojem, na němž se podílejí jak domácí, tak zahraniční developeři.

Řezy světla

Návštěva některých kostelů se kvůli různým světelným podmínkám během dne vyplatí v konkrétní čas. V případě kostela Nejsvětějšího Vykupitele na okraji města La Laguna na Tenerife je nejlepší ráno. Kdo sem zavítá za rozbřesku, může naplno zakusit prostorovou sílu nevelké stavby právě díky nízkému slunci. To do interiéru proniká úzkými řezy v betonových stěnách a rozlévá se do prostoru za oltářem, kde vytváří obraz kříže. Během dne díky světlíkům zdůrazňuje hlavní liturgická místa, k večeru dopadá na zpovědnici. Interiér kostela se tak postupně proměňuje, aniž v něm dochází k fyzickým úpravám.

Pražský brownfield Bubny má v novou čtvrť proměnit Vítkovo CPI spolu s J&T, vznikl společný podnik

Realitní skupina CPI Property Group (CPIPG) českého miliardáře Radovana Vítka prodala za účetní hodnotu polovinu brownfieldu v pražských Bubnech skupině J&T, na rozvoji lokality se tak bude podílet společný podnik obou firem JV Bubny. Dnes o tom informoval server e15.cz s odkazem na tiskovou zprávu, cenu prodeje v ní společnost však neuvedla. Čtvrť, která má vzniknout v areálu o velikosti větší než 100 hektarů, má do budoucna hostit více než dvě desítky tisíc lidí.

Architektonická extraliga

Jihlava a potažmo celá Vysočina má nové centrum kultury a sportu, jehož na první pohled zapamatovatelná architektura se ihned stala novodobým symbolem města i regionu. U podobných staveb pozornost směřuje primárně dovnitř, na sportovní plochu a koncertní pódium, Horácká aréna nicméně dává lekci v tom, jak pracovat s veřejnými stavbami v rámci měst. Důvod je prostý. Aréna vznikla nestandardně v samotném centru města, deset minut pěšky od hlavního jihlavského náměstí s kontroverzní budovou bývalého Prioru.

Praha v sevření developerů. Staví se na Smíchově, Žižkově i Karlíně, plánuje se Vltavská filharmonie i Top Tower

Současná Praha v lecčems připomíná jedno obrovské staveniště. Staví se jak na Smíchově, tak v Karlíně či na Žižkově. Plány na ambiciózní stavby jsou i v Butovicích a Holešovicích. Metropole je prošpikovaná stavebními jeřáby a pražské silnice trpí pod náporem naložených kamionů a náklaďáků. Proč? Protože se staví celé nové městské čtvrtě (Rohan City, Smíchov City, Žižkov City), významné veřejné budovy (Vltavská filharmonie), nebo se plánují odvážné mrakodrapy (Top Tower).

Co se stane s Pásmem Gazy? Kushner s Witkoffem plánují centrum technologií a turistickou riviéru Sunris

Jak obnovit válkou zničené Pásmo Gazy? S tím přišla administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa. Plány na Project Sunrise ukazují, jak udělat z poničeného území technologické i turistické centrum na Blízkém východě. Ambiciózní projekt popisuje investice do luxusních plážových resortů, vysokorychlostní železnice, chytrých energetických sítí řízených umělou inteligencí i zcela nové dopravní infrastruktury, píše americký deník The Wall Street Journal.

Přestavba Savarinu nabrala zpoždění. Developer musí v lednu vyplatit miliardy za dluhopisy

Přestavba komplexu Savarin v centru Prahy se možná zkomplikuje. Oborový server Dluhopisář.cz upozornil, že developerská skupina Crestyl stojící za projektem Savarin u Václavského náměstí, čelí vysoké míře zadlužení a omezenému cashflow. Crestyl oproti tomu pro deník Echo24 uvedl, že se financování projektu Savarin nevymyká běžným zvyklostem a že dluhopisy splatí v řádném termínu.

Co poslouchat ke konci roku

Vánoční hudbě v těchto dnech nelze uniknout. Ale co to vlastně je – a musí být její poslech takřka očistcem? Když jsem nedávno nastoupil do světélkující tramvaje, překvapilo mě, že mě během cesty doprovázely písně linoucí se odkudsi z útrob vozu. Během dvaceti minut jsem tak byl nucen vyslechnout jímavé skladby od Leony Machálkové či snad Lucie Bílé – rozdíl jsem bohužel nedokázal určit. Nedivím se lidem, že jsou na žánr „vánoční písně“ alergičtí; většina těch novějších by totiž udělala zarytého nepřítele Vánoc i z katolického kněze. Co s tím?

Emocionální sochař

Ve věku šestadevadesáti let zemřel nejvýznamnější americký architekt posledního půlstoletí. Frank Gehry se nebál velkých gest, v osobním ani profesním životě. Jeho dílo je doslova ztělesněním toho, co nazýváme ikonickou architekturou – v dobrém i špatném. Své návrhy komponoval jako umělec pracující v první řadě s emocemi lidí, a to tak dobře, že se stal doslova globální celebritou, kterých je v oboru jako šafránu. Vysloužil si i roli v jednom z dílů seriálu The Simpsons. „Franku Gehry, jsi génius!“

Horizont z betonu

Odvaha i vlna. Právě tyto významy v sobě nese švédské slovo våga a oba také dobře vystihují novou vodní věž na západě země. Monumentální dílo, které se v krajině chová spíš jako landartový zásah než jako technická stavba, navazuje na odvěkou tradici budování úchvatných vodních děl, a pomáhá tak redefinovat vodojemy i v jedenadvacátém století. Na západním pobřeží Švédska leží Varberg, čtyřicetitisícové město známé historickou pevností nad mořem, písečnými plážemi a dlouhou tradicí lázeňství.

Zemřel architekt Frank Gehry, autor Tančícího domu

Ve věku 96 let dnes zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times (NYT). Gehry zemřel po krátkém respiračním onemocnění ve svém domě ve městě Santa Monica v Kalifornii. Listu to sdělila jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová. Za největší Gehryho úspěch označil NYT Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau z roku 1997, které připomíná vesmírný koráb.

Trump vyměnil architekta projektu přístavby tanečního sálu k Bílému domu

Americký prezident Donald Trump vyměnil architekta, který dohlíží na jeho projekt přístavby tanečního sálu k Bílému domu. V pátek to podle agentury Reuters oznámil prezidentův úřad. List The Washington Post před týdnem informoval o sporu mezi Trumpem a původním architektem Jamesem McCrerym, který odmítal prezidentův požadavek na výrazné rozšíření chystané stavby. Trump nechal v říjnu zbořit východní křídlo Bílého domu, aby na jeho místě mohla vyrůst taneční sál.

Znovuzrození experimentu

Na pražském Výstavišti stojí jedna po všech stránkách svérázná stavba, do které v devadesátých letech proudily davy na muzikály v čele s Jesus Christ Superstar, pak však na více než dvě dekády upadla do zapomnění. Po loňské rekonstrukci ale opět otevřela své unikátní kruhové hlediště – a nabízí prostorový zážitek, jaký u nás nemá obdoby. Roku 1993 proběhl první ročník Grand Prix Obce architektů, vůbec prvního celostátního ocenění za architekturu. Zakládala jej mimo jiné Alena Šrámková a jeho váha byla mimořádná.

(Ne)jednoznačná shoda

Jubilejní desátý ročník nejvýznamnější české přehlídky soudobé architektury jednoznačně ovládl dětský hospic Dům pro Julii. Získal hlavní ocenění České ceny za architekturu, Cenu předsedy Senátu i Cenu veřejnosti. Letos se však mluví také o stavbě, kterou mezinárodní porota zcela opomněla. Jde o vůbec první dětský hospic v Česku, u kterého autoři svým promyšleným návrhem prokázali, že i architektura může lidem pomáhat zvládat přetěžké životní situace.

Chrám civilizací

Po třiceti letech plánů, odkladů a politických zvratů se u pyramid v Gíze oficiálně otevřelo největší muzeum světa, které je celé věnované staroegyptské civilizaci. Od samého počátku se na projekt Velkého egyptského muzea soustředila obrovská pozornost a samotná architektonická soutěž na jeho podobu se stala druhou největší v historii – o to větší překvapení bylo, že v konkurenci více než tisícovky návrhů uspělo tehdy neznámé irské studio s pouhými třemi zaměstnanci.

Valašská lekce minimalismu

Fenomén tiny house má mnoho podob, ale jedno mají společné – snahu dostát požadavkům na komfort, funkčnost i estetiku na co nejmenší ploše. Pobyt v ubytovacích zařízeních tohoto typu obvykle stojí víc než noc v dobrém hotelu, za pocit absolutního klidu v obklopení přírodou a vytříbeným designem si ale mnozí rádi připlatí. Nová chata na Valašsku to vše splňuje s přehledem a nenásilně. Chata Bebech těží z výjimečné polohy v krajině kopanic a starých sadů, která si dodnes uchovává silnou regionální identitu.

Proč se nestaví do výšky? „Praha se nesmí stát zónou UNESCO.“ Černého vrakodrap v ohrožení

Proč se v Praze nestaví do výšky? Tato otázka dlouhodobě trápí jak pražské stavaře a developery, tak politiky na magistrátu. Nový Metropolitní plán Prahy, který má určit rozvoj města na několik desetiletí dopředu, přináší jasné výškové limity pro nové budovy. Jejich cílem je chránit historická panoramata města a zachovat charakter pražského centra bez dominant, které by podle památkářů narušovaly jeho genius loci. Kritici volají po benevolentnějších limitech výškové výstavby.

Nový model domova

Nejprestižnější britské architektonické ocenění za novostavbu, Stirlingovu cenu, letos získal v konkurenci umělecké fakulty, výzkumného střediska Astra Zeneca, památkové obnovy věže Big Benu či soukromé rezidence komorní projekt s velkým přesahem – dům pro seniory. Stavba, která zvenčí ničím příliš nevyčnívá, se svým důsledným a inovativním architektonickým řešením trefuje do mnoha palčivých otázek dneška – i do velkých výzev velkých měst po celé Evropě. Jak zajistit důstojné bydlení pro starší generace?

Druhé dějství

Jedna věc je návrh a realizace, druhá to, jak dokáže stavební dílo stárnout a jak se o něj pečuje. Právě s pravidelnou a důslednou údržbou nemáme v českém prostředí zrovna nejlepší zkušenosti. I ta nejlépe navržená stavba totiž bez řádné péče dříve nebo později přijde o své kvality. A co platí pro domy, platí dvojnásob pro parky – tam se zanedbanost projeví prakticky okamžitě. Právě na tuto mnohdy podceňovanou vrstvu projektů po jejich uvedení do provozu se zaměřila porota mimořádného ročníku soutěže Park čtvrtstoletí, která vybírala nejlepší český park posledních pětadvaceti let.

Dukla Jihlava se vrací domů. V sobotu odehraje první zápas v multifunkční Horácké aréně

Hokejová Dukla Jihlava bude v sobotu hrát poprvé v sezoně doma. Po třinácti zápasech venku přivítá v nové multifunkční aréně Zlín. Horácká aréna, jedna z nejmodernějších v republice, má být nejen novým domovem hokejistů, ale i kulturní centrem a prostorem pro celý region. Vyrostla na místě původní arény, která byla v roce 2023 zbořena. Novou ledovou plochu vyzkoušeli při tréninku už v minulých dnech krasobruslařky i hokejisté Dukly.

Architektura bez architektury

Adaptace, odpovědnost a kulturní otevřenost. To jsou hlavní sdělení letošního ročníku nejvýznamnějších slovenských cen za architekturu CE ZA AR. Ocenění, které každoročně vyzdvihuje to nejlepší z tamní architektonické produkce, letos akcentovalo téma udržitelnosti a přihlášení se k evropskému kulturnímu prostoru.

Květinové domy podle Daniela Libeskinda. Za pražským Rohanem stojí architektonická superstar

Praha se dočká architektonického skvostu od architektonické superstar. Slavný architekt Daniel Libeskind navrhl pro developera Sekyra Group centrální část plánovaného projektu Rohan City v pražském Karlíně. Jedná se o 1650 bytů, kanceláře a obchodní prostory za 15 miliard korun. Polsko-americký architekt navrhl čtyři stavby s 500 byty s názvem Sekyra Flowers a jedná se o jeho první projekt v České republice.

Český pavilon na Expo 2025 v Ósace dostal prestižní ocenění za architekturu

Český pavilon na světové výstavě Expo 2025 získal ocenění odborné poroty za mimořádné architektonické dílo. Mezinárodní úřad pro výstavnictví (BIE) udělil českému pavilonu stříbrnou cenu v kategorii malých a středně velkých pavilonů do 1500 metrů čtverečních za architektonické řešení pavilonu, které v sobě propojuje tradici, inovaci a udržitelnost, uvedli dnes organizátoři české účasti na letošním ročníku Expo.

Práce s odkazem

Na pražských Vinohradech se veřejnosti nedávno otevřela jedna stavba, která fascinuje nejen svou architekturou, ale také historií a provozním modelem. Dům, který si na začátku 20. století nechal postavit vlivný nakladatel Jan Laichter podle návrhu architekta Jana Kotěry, je i dnes stejně jako v době svého vzniku rozmanitým mixem funkcí a ukazuje, jaká může být role architektonicky i historicky cenných objektů v dnešní době. Při pohledu na uliční frontu východní strany Riegrových sadů tento dům nijak zvlášť nevyčnívá

Strážce stylu

Zemřel architekt, jehož životní dílo doslova ztělesňuje jeden z nejvlivnějších stylů druhé poloviny dvacátého století – hi-tech. Nikdy sice nezískal takovou slávu jako jeho kolegové, zato po dlouhé dekády zůstal věrný svému přesvědčení o tom, jak má vypadat správná architektura. Odmítal módní vlny a dokázal otevírat témata relevantní i v dnešní globální architektonické debatě – od udržitelnosti přes adaptaci budov až po kritiku byrokratizace profese. Nicholas Grimshaw měl všechny předpoklady k tomu, aby se stal úspěšným architektem.

Ticho a řád

Jen pár kroků od Pražského hradu se bez velké pozornosti otevřelo jedno mimořádné místo, kde byly po staletí slyšet jen kroky sester v klauzuře. Ticho z něj ale přesto nezmizelo – stále zůstává jednou z nejvyšších hodnot kláštera bosých karmelitánů pod novým názvem Fortna, kde se bratři dnes potkávají také s veřejností při meditacích i několikadenních pobytech v tichu. Součástí proměny kláštera jsou také dvě nové zahrady, které zhmotňují duchovní rozměr řádu a propojují jej s praktickým denním životem.

Vila, nad kterou vlají zástěry Wittal

Dům bez pána se jmenuje román Egona Hostovského, ale jsou to také vily, které přišly o své obyvatele, ztratily je obvykle násilím, protože nikdo se jen tak dobrovolně vily nevzdá, vždy je za tím nějaká bolest, zločin, vyhnání. Tahle země je zemí tisíců vil bez pánů (a paní), naše dějiny minulého století jsou vlastně dějinami vyhánění z vil, vždyť jen málokterá vila zůstala těm, kdo si ji postavili. Záminky byly podobné a rychle po sobě následovaly: nejdřív rasové, pak třídní, v obou případech to byla loupež za bílého dne. A víceméně se souhlasem přihlížejících, těch lidí bez vil, z nichž někteří se už v těch vilách viděli.

Indická utopie

Aktuální výstava v pražské Winternitzově vile představuje jednu z nejodvážnějších modernistických utopií 20. století. Indický Čandígarh – město vybudované na „zelené louce“ po osamostatnění země – měl být pro Le Corbusiera příležitostí naplnit ideál moderní demokratické metropole pomocí vlastních architektonických a urbanistických koncepcí. Výstava historika designu a architektury Adama Štěcha ukazuje nejen monumentální brutalistické stavby, ale i každodenní život v kulisách tohoto experimentu.

Kola se točí naprázdno

Před volbami málokterý politik činí velká rozhodnutí bez zřetele na reakci veřejnosti. Takže když se ministr dopravy Kupka rozhodne oznámit tři týdny před volbami, že se stavba nového železničního mostu pod pražským Vyšehradem ruší a místo toho se bude starý most rekonstruovat, je třeba se obávat, že to tak většina lidí chce. To je pro někoho smutné, ale to je věc názoru. Každopádně je smutné to, jak se věci v této zemi dělají. O tom, že železniční most na Výtoni dosluhuje, věděl už léta každý od zainteresovaných odborníků a politiků po každého železničního cestujícího, který se po tomto mostě někdy kodrcal.

Jako doma

Na severu Quebecu vyrostla stavba, která ukazuje, jak také může vypadat architektura školních budov. Její architekti mluví o snaze dekonstruovat běžnou podobu škol a místo toho žákům nabídnout inspirující prostředí, kde se cítí dobře už od prvního dne. Zatímco staré školní budovy – u nás typicky přísné rakouskouherské „paláce“ – měly v první řadě budit respekt a tím podtrhovat význam svých institucí, kde řád stál nade vším, soudobá architektura jde zcela opačným směrem. Nové školy se snaží být místem, kam budou žáci rádi chodit, budou se tam cítit vítaní a každý si tam najde své místo