Tag: ekonomika

Články k tagu

Obří německá investice. Německo napumpuje do svého průmyslu 50 miliard eur

Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). V úterý to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.

Stanjura hájí zvýšení daní pro firmy. „Ať mi experti políbí,“ míní Topolánek

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body, které přichází v rámci konsolidačního balíčku. Podle něj nebude takové zvýšení motivem pro firmy, aby se přesunuly do zahraničí. Experti nicméně oponují a uvádí, že se se zvýšením daně sníží česká konkurenceschopnost. Stát by měl podle nich za vyšší daň nabízet lepší infrastrukturu a prostředí pro podnikání. Naloženo dostal Stanjura i od bývalého šéfa ODS Mirka Topolánka.

Nebezpečné smíření se zdražováním

Ekonomové aktuálně servírují dva výklady pokračujícího zdražování. První zní velmi optimisticky. Zdražování se po dvou dvojciferných letech konečně daří brzdit. Ceny už stoupají v porovnání s předchozím rokem jen o 6,9 procenta. To je proti loňským rekordům, kdy inflace šplhala koncem roku k 18 procentům, výborná zpráva. Startovní výstřel k debatám, jestli by centrální banka neměla začít uvažovat o snižování úroků. Ty jsou poprvé po dvou letech vyšší než inflace. Tam, kde by měly být, aby ji vůbec byly schopny restriktivně brzdit.

Agentury přestávají hrozit Česku zhoršením ratingu

Jedná se o příznivou zprávu pro Fialovu vládu. Dané ratingové hodnocení Standard & Poor’s je totiž příznakem, že se zlepšuje celkový pohled ratingových agentur na tuzemské veřejné finance. Zdají se jim nyní evidentně v udržitelnějším stavu než loni. To, že Česko již prakticky zkrotilo inflaci, potvrzují i minulý týden zveřejněná data Eurostatu. Meziročně sice inflace v září podle statistiků EU stoupala o 8,3 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška.

Státní dluh na konci třetího čtvrtletí vzrostl o 220 miliard

Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí dosáhl 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286.474 korun. Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu a předfinancování splátek státního dluhu.

Trvale udržitelný nerůst

Makáme a chudneme. Titulek srpnového vydání Týdeníku Echo popisoval, jak jsme se ocitli v jedné z nejhorších pastí. Ve stavu, kdy se v zemi prudce zdražuje, ale ekonomika zároveň padá. Stejně jako životní úroveň. Říká se tomu stagflace. Je to jeden z nejnebezpečnějších stavů. Opak prosperity. Do nebezpečné triády patří vedle prudkého růstu cen a pádu ekonomiky ještě vysoká nezaměstnanost. Tu naštěstí nemáme. Naopak je tady v práci rekordní počet lidí v historii. A firmy si přitom stále stěžují, že jim lidé chybějí. Stagflace zpravidla přichází po nějakých šocích. Tím tady mohla být energetická krize s prudkým vzestupem cen.

Daňová anatomie konsolidačního balíčku. Kdo všechno ostrouhá?

V rámci udržitelnosti veřejných financí díky nedávno Sněmovnou schválenému konsolidačnímu balíčku dojde mimo jiné ke značným změnám v daňovém systému. Přinášíme vám proto výběr těch nejdůležitějších změn v daních právnických a fyzických osob pro rok 2024. Vládní koalice prosadila balíček přes odpor opozice ve Sněmovně minulý pátek po několikadenním projednávání. V příštích dvou letech má podle koalice opatření zlepšit stav státního rozpočtu celkem zhruba o 150 miliard korun.

Za Kaczyńského bylo demokracie víc než za Tuska

Těsně před nedělními parlamentními volbami jsme si o hospodářském i politickém vývoji Polska za osm let vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) povídali s varšavským profesorem finančních věd Zbigniewem Krysiakem. Profesor vede programovou radu Institutu pro Schumanovo myšlení (jde o francouzského politika Roberta Schumana, který stál po válce u zrodu evropské integrace; Schuman si ovšem představoval Evropu volnější, než jak se posléze vyvinula). Do Prahy Krysiak přijel na mezinárodní konferenci Patrimonia Sancti Adalberti nazvanou Budoucnost střední Evropy. Takže – jaká je budoucnost Polska a jaká je budoucnost Polska ve střední Evropě?

Zvyšujeme skoro všechny daně

Podpora vlády Petra Fialy padá ke dnu. Není to překvapivé. Země je na tom ekonomicky nejhůř od roku 1989. Životní úroveň se za poslední tři roky propadla nejvíc z celé Evropské unie. Velké zdražování trvá už třetím rokem. To, že ceny najednou meziročně stoupají už „jen“ o 8,5 procenta, je vydáváno za úspěch. Už to samo o sobě ukazuje, z jak hlubokého pádu se zvedáme. Proti roku 2019, než začal covid, jsou ceny o víc než třetinu výš. Kvůli pádu reálných platů si lidé v průměru za to, co vydělají, koupí o 15 procent méně než tehdy. Peníze, které měli uložené v bankách, ztratily třetinu své hodnoty. To, co stálo tisíc korun, stojí najednou přes třináct set.

Šéf JPMorgan Dimon varuje: „Toto může být nejnebezpečnější období, jaké svět zažil za poslední dekády“

Válka na Ukrajině spolu s bezprecedentními útoky palestinské militantní skupiny Hamás minulý víkend v Izraeli mohou mít „dalekosáhlé dopady na trhy s energií a potravinami, globální obchod a geopolitické vztahy,“ varoval v pátek generální ředitel americké investiční banky JPMorgan Jamie Dimon na úvod výsledkové sezóny.

Nemovitosti mají dno ještě před sebou

Českými mediálními servery proběhla zpráva o studii, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research. Podle ní prý v příštím roce nabídka nemovitostí klesne o necelé jedno procento. Důvodem tohoto poklesu nabídky má být nedostatečná výstavba rezidenčních projektů způsobená především vysokými náklady na výstavbu a v důsledku dražší výstavby také nižší poptávkou po nemovitostech. Poptávka po nových rezidenčních objektech je však něco jiného než poptávka po bydlení; ta naopak má vzrůst v prvním pololetí příštího roku o 2,3 procenta a ve druhé polovině příštího roku o 2,5 procenta.

„Vláda se uchyluje k laciným trikům.“ Daňové zatížení se zvýší

Vláda si chce nechat schválit rozpočet na příští rok se schodkem přes 250 miliard. Je to jen velmi malá útěcha vzhledem k jejím slibům o konsolidaci veřejných financí. Národní rozpočtová rada (NRR) navíc upozorňuje, že vláda se chová netransparentně a přidává si do rozpočtu příjmy, které neexistují. Její předseda Mojmír Hampl i exministr financí Miroslav Kalousek nazývají počínání vlády „čarováním“.

Vladimír Mlynář po 13 letech odchází na vlastní žádost z PPF

V investiční skupině PPF, kterou spravuje rodina nejbohatší Češky Renáty Kellnerové, končí dlouholetý ředitel pro vnější vztahy a člen představenstva Vladimír Mlynář. Odejít má koncem letošního roku. Informovala o tom na svých stránkách společnost PPF, s níž však bude Mlynář spolupracovat i nadále – jako externí poradce pro vybrané projekty.

Vládní poločas: (Ne)splněné sliby a snaha o konsolidaci, kauzy se nevyhýbají nikomu

Tento týden uplynuly dva roky od posledních voleb do Poslanecké sněmovny, vláda Petra Fialy (ODS) tak má další dva roky na to, aby zvrátila nepříznivý trend své klesající podpory. Fiala hodnotí první poločas svého vládnutí pozitivně, deník Echo24 přináší přehled splněných a nesplněných či porušených slibů, kauz a personálních změn.

Nobelovu cenu za ekonomii získala Claudia Goldinová. Věnovala se roli žen na trhu práce

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která ocenění obdrží. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. "Pochopení role žen v pracovním procesu je pro společnost důležitá. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové nyní víme mnohem více o základních faktorech a o tom, které překážky bude možná potřeba v budoucnu odstranit," řekl předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.

Co vše může změnit útok na Izrael

Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael bude mít dopad jistě i ekonomický, na měnové, surovinové či akciové trhy. Zaprvé, úrok může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v Česku. Zejména v tom případě, že Izrael identifikuje Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost… Jenže Teherán by mohl podniknout odvetu. Třeba útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii,

Tiché víno, vyšší DPH či zrušení státního svátku. Slovenská vláda přišla se svým balíčkem

Vyšší zdanění tabáku a alkoholu včetně tichého vína, zavedení daně ze slazených nápojů, ale i zvýšení základní sazby DPH o dva procentní body či zrušení cestování zdarma pro studenty a důchodce. I taková jsou opatření, která navrhuje slovenská úřednická vláda Ľudovíta Ódora. Jeho kabinet zveřejnil opatření ve středu, tedy jen několik dní po volbách, které vyhrál Směr-SD Roberta Fica. Ódor označil návrhy za kostičky lega, z nichž se nová vláda může sestavit vlastní balíček.

ČEPS pošle do firmy NET4GAS do konce března příštího roku ještě 2,9 mld. Kč

Součástí dohody státu o koupi provozovatele plynovodů NET4GAS Holdings je spolu se zaplacením kupní ceny až pět miliard korun také závazek poslat do firmy do konce března příštího roku ještě 2,9 miliardy korun. Tyto peníze měli letos do firmy původně vrátit bývalí zahraniční vlastníci, kteří je dostali jako zálohu na dividendu, kterou pak NET4GAS nevyplatil. Informace Českého rozhlasu Radiožurnálu (ČRo) zveřejnil server iROZHLAS.cz.

Ropní magnáti srazí evropskou ekonomiku

Každý, kdo v posledních týdnech jel alespoň jednou kolem benzínové pumpy, musel pochopit, že situace na trhu s ropou je napjatá. Ještě na konci června tohoto roku se jeden barel ropy Brent obchodoval jen těsně nad hladinou 70 dolarů za barel. Přesně před týdnem už se ale za ten samý barel platilo 98 dolarů. Psychologická 100dolarová hranice byla velmi blízko. Pes je zakopaný hlavně na straně nabídky, a to především ze strany seskupení OPEC+. Ten tvoří kartel OPEC spolu s Ruskem.

Stát zvýšil své příjmy z daní, nejvíc se „prohnuly“ firmy

Stát za tři čtvrtletí vybral na daních 1,02 bilionu korun, o 17,2 procenta víc než za stejné období loňského roku. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob neboli firemní daně, rychle se zvýšilo rovněž inkaso daně z příjmu fyzických osob. Na meziročním růstu se výrazně podílejí také mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížil výběr spotřební daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za třetí čtvrtletí.

Vládní dluh ve druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 357 miliard na 3,151 bilionu Kč

Dluh vládních institucí v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 357 miliardy Kč na 3,151 bilionu Kč. Míra zadlužení se zvýšila z 43,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,3 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se dluh zvýšil o 51,3 miliardy korun a míra zadlužení o 0,7 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Hospodaření vládních institucí ve sledovaném období skončilo v přebytku 26,9 miliardy Kč,.

„Vše, co ušetří, obratem jinde utratí.“ Příští rok si vláda vezme víc peněz od všech občanů

Když vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, vyšlo najevo, že si kvůli opatřením na příjmové straně a vyšším daním vezme více z kapes všech občanům. A také že opatření ke snížení vysokého schodku nejsou vůbec efektivní, a na výdajové straně se škrtá mnohem méně, než se původně slibovalo. Teď si kabinet schválil rozpočet na příští rok s pátým nejvyšší deficitem v historii. Co všechno je na něm špatně?

Nálada jak v tuhém covidu. Češi v lepší časy nevěří, průmysl se bojí klopýtání Německa

Mezi domácnostmi v Česku zůstává mrazivá nálada. Na ekonomickou situaci v příštích měsících hledí s velkými obavami, svoji finanční situaci hodnotí negativně, bojí se dalšího růstu cen a větších výdajů. Statistikové přitom očekávali, že v této době už bude nálada společnosti nadějnější a spotřeba poroste. Ještě méně ekonomice věří tuzemští podnikatelé, kdy hlavně průmysl trpí strachem z hospodářské situace našeho německého souseda a hlavního odběratele.

Nástup hry s nulovým součtem

Určitě jste už někdy slyšeli, že Češi jsou závistiví, a možná jste přikývli. Podle průzkumu, který si na toto téma nechala v roce 2014 vypracovat Hypoteční banka, „nadpoloviční procento Čechů považuje závist za typicky český rys a tvrdí, že jsme závistivější než obyvatelé ostatních evropských zemí“. Je to takříkajíc naše uznaná špatná vlastnost. A jakmile je něco uznané jako špatná vlastnost, patří k tomu, že se jí sám snažím nepodléhat. Například teď u módního nebezpečí dezinformací studie potvrzují, že za největší nebezpečí je považují ti, kteří si myslí, že jim sami nepodléhají, zato ostatní ano. Podobně i se závistí – já nezávidím, zato ostatní, jak ti jsou závistiví!

SPD nově radí bývalý šéf Svobodných Mach a právník Koudelka

Novým poradcem opozičního hnutí SPD pro oblast ekonomie je Petr Mach, bývalý europoslanec a šéf Svobodných. Poradcem pro právo a spravedlnost je právník a dřívější člen ČSSD Zdeněk Koudelka. Na tiskové konferenci před schůzí Sněmovny to oznámil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Hnutí podle něj v příštích týdnech představí další odborné poradce.

Důvěra v českou ekonomiku v září klesla, je nejnižší od jara 2021

Důvěra v českou ekonomiku se v září po předchozích dvou měsících růstu snížila meziměsíčně o 4,2 bodu na 89,2 bodu. Dostala se tak na nejnižší úroveň od března 2021. V porovnání se srpnem klesla důvěra v řadách podnikatelů i mezi spotřebiteli. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). I meziročně je celková důvěra nižší, loni v září činila 90,3 bodu. Indikátor důvěry podnikatelů v září klesl ve srovnání se srpnem o 4,5 bodu na 89,4 bodu.

Západ versus Čína – kdo s koho?

Počátkem září byla evropská i naše média plná zpráv o tom, jak mnichovskému autosalonu letos dominovaly čínské automobilky. Čínská elektroauta vtrhla do Evropy jako přívalový déšť – jejich podíl na trhu stoupl z půl procenta v roce 2019 na dnešních osm procent. A to je teprve začátek. Jednu takovou zprávu komentoval na Twitteru viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar slovy: „Doufám, že to nikoho nepřekvapuje. Naučili jsme je to my…“ Jeho slova lze vnímat tak, že mluvil jako Čech a Evropan, ale taky někdejší manažer koncernu Volkswagen.

Ne, léková krize nebyla celoevropský fenomén

V lékárnách chybějí různá léčiva, táhne se to už přes rok. Premiér Petr Fiala minulý týden ve sněmovně krizovou situaci připustil, ovšem jen pro některá místa republiky. Celorepublikově je prý u nás léků dost. Šli jsme se zeptat předsedy Grémia majitelů lékáren Marka Hampla. Mluvili jsme jak o naléhavé situaci a jejích skutečných příčinách, tak o tom, jak trh s léky u nás funguje a jestli má ministr zdravotnictví pravdu, když říká, že být přijata jeho novela zákona o léčivech, žádný problém už by nebyl.

Přísný guvernér Michl „srazil“ inflaci na jednu z nejvyšších v EU. Může být příští rok dvouprocentní?

Guvernér Aleš Michl prohlásil, že svou „přísnou politikou“ centrální banka srazila inflaci na současných 8,5 procenta. Velice optimisticky předpovídá, že na dvou procentech bude inflace už v první polovině příštího roku. Jak reálná Michlova slova jsou? Budou obchodníci příští rok dále zdražovat a co s inflací udělá dražší elektřina kvůli vrácení poplatků za obnovitelné zdroje zpět do faktur domácností?