Tag: ekonomika

Články k tagu

„Český propad je extrémní, jsme naprostou raritou.“ Hrozbou pro ekonomiku jsou Němci

Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Největší brzdou je stále výrazně utlumená spotřeba domácností vyvolaná obavou z dalšího náročného roku. Vláda i ekonomové se upínají k tomu, že jak bude klesat inflace a reálné mzdy porostou, bude to mít i psychologický efekt na domácnosti a jejich strach z pokračujícího zdražování. Existují ale rizika, že se tento scénář nenaplní. Letos od července do září hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního druhého čtvrtletí.

Je tu někdo dospělý?

Svědomitý uživatel internetu tam může získat víc než dostatečnou zásobu životních pravd na jednu větu, nejrůznějších – skutečných i fiktivních – citátů skutečných i fiktivních velikánů, neotřesitelných truismů, nad nimiž je možno podumat, pogratulovat si k tomu a poslat je dál. Jednu z těch sentencí, na něž jsem narazil na informační dálnici, jsem si ale skutečně oblíbil. Pochází z Antimemoárů Andrého Malrauxe, francouzského spisovatele, dobrodruha, vojáka a později i politika (byl gaullistickým ministrem kultury). V úvodu své autobiografie Malraux vzpomíná na setkání s venkovským katolickým knězem, který vydával certifikáty o křtu francouzským Židům a později se stal kaplanem partyzánů v pohoří Vercors.

Krmelec Evropy sílí

Snídaně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, kde jeho úřad představuje výhled české ekonomiky do příštích dvou let. Reportér České televize se ptá na vysvětlení velmi vysokého růstu daní z příjmů firem. Za prvních deset měsíců letošního roku se na nich vybralo o 47,4 miliardy korun víc než před rokem. Vzestup o 39 procent. Tak prudce neroste příjem z žádné jiné daně. Jen pro srovnání: výběr DPH stoupá proti předchozímu roku jen o tři procenta. U sociálního pojištění, což je vůbec největší příjem státního rozpočtu, je inkaso vyšší o 8 procent. U daně z příjmů fyzických osob o 22 procent.

Polsko a Česko mohou být pilířem demokracie

Od polských voleb uplynul již měsíc. S 36 % je sice vyhrála konzervativní strana Právo a spravedlnost, ale nikdo s ní nechce vytvořit koalici. Ujednání o spolupráci již podepsala liberální Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem, středopravicová Třetí cesta a Levice. Přesto polský prezident Andrzej Duda přiřkl první pokus o sestavené vlády Právu a spravedlnosti. Poláci si na novou vládu tudíž musejí ještě nějakou dobu počkat, nicméně její nástup se zdá neodvratný. O jejích plánech v domácí i zahraniční politice hovoří Paweł Zalewski, staronový poslanec za Třetí cestu a jeden z čelných představitelů tohoto hnutí.

„Teď jsem to špatně pochopil.“ Babiš zmateně četl cizí text a citoval z bakalářky

Mimořádnou schůzi sněmovny k cenám energií v příštím roce ozvláštnil projev expremiéra Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO totiž energie během svého hodinového vystoupení sotva zmínil, a namísto toho četl kritický text o nynějším politickém systému, přičemž také kritizoval transformaci české ekonomiky po roce 1989. Zmatený přednes prokládal útoky na média a citováním z bakalářské práce. Následně si vysloužil silnou kritiku od vládních politiků.

Češi jsou nejvíc „odíraným“ národem v Evropě, ukazují data OECD a Světové banky

Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci (viz tabulka níže).

Stovky miliard z Česka odcházejí do zahraničí, banky na windfall tax zaplatí zlomek

Od ledna do září bylo podle předběžných dat České národní banky (ČNB) vyplaceno do zahraničí v podobě dividend a úroků 294 miliard korun, tedy meziročně o tři procenta více. Například banky atakují rekordní výplatu, což mimo jiné znamená, že v rámci takzvané windfall tax zaplatí místo avizovaných desítek jen jednotky miliard korun. Klíčovými plátci dividend do zahraničí jsou banky. Otázku odlivu dividend řeší mimochodem i vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení.

Špatná zpráva pro českou ekonomiku. Evropská komise u nás namísto růstu čeká pokles o 0,4 procenta

Evropská komise (EK) zhoršila výhled české ekonomiky a zatímco na jaře ještě počítala s růstem o 0,2 %, nyní jí předpovídá pokles, který odhaduje na 0,4 %. Uvedla to dnes ve své podzimní makroekonomické prognóze. K pozvolnému růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy EK očekává růst HDP o 1,4 %. Původně jej odhadovala na 2,6 %. Na rok 2025 odhaduje zrychlení tempa růstu HDP na tři procenta. Inflace bude v České republice podle odhadu komise i nadále klesat.

Věci, proti nimž je konsolidační balíček triviální

Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.

Nejvíc nemocná ekonomika Evropy. Zralá na novou transformaci

Němci nepatří v posledních letech zrovna k prosperujícím tygrům. Fatální omyly v energetice, migrační politice, stárnoucí společnost, kde zůstává bezdětných skoro nejvíc lidí v Evropě. Nic moc vyhlídky. Spolu s námi a Slovenskem jediná země, kde se proti předcovidové éře propadla životní úroveň. Vlivný deník z této země napsal, že jsme „nemocným mužem Evropy“, a připojil dost obsáhlou analýzu, proč náš model postavený na výrobě s levnou prací skončil. A nový nemáme. Ekonomika se v současné podobě ze stagnace a pádu už nezvedne.

Ukrajinců na Ukrajině ubývá. Země se obává obnovy po válce

Ukrajinu čeká po válce vážný problém s demografickou krizí a rozhýbáním vlastní ekonomiky. Před válkou v zemi podle odhadů žilo přibližně 41 milionů obyvatel, v současnosti jich na Ukrajině zůstává přibližně 35 milionů a podle některých prognóz by jejich počet mohl v následujících letech klesnout až pod 29 milionů. Podle odhadů ministerstva hospodářství už nyní na Ukrajině chybí přibližně 4,5 milionu pracovníků. Na vážné problémy, které zemi po válce čekají, upozorňuje Kyiv Independent či The Economist.

Česko je nemocný muž Evropy, slouží jako odstrašující příklad pro Německo

Hospodářský model České republiky je zastaralý, země je lapena v průměrnosti. Na svém webu to napsal německý deník Die Welt, podle kterého je skutečně nemocným mužem Evropy právě Česko, které se jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů pandemie. Česko proto podle listu slouží jako varování před tím, co hrozí i Německu. Stav české ekonomiky a její vyhlídky jasně ukazuje postoj automobilového koncernu Volkswagen.

Výrobce automobilových součástek Continental propustí tisíce zaměstnanců

Německý výrobce automobilových součástek Continental, který působí i v České republice, hodlá v rámci úsporného programu zrušit tisíce pracovních míst ve svých automobilových aktivitách. Firma to uvedla v tiskové zprávě, přesnější údaje o rozsahu propouštění ale neposkytla. Časopis Manager Magazin v neděli s odvoláním na zdroje z podniku uvedl, že Continental plánuje propustit 5500 zaměstnanců, což odpovídá zhruba třem procentům celkové pracovní síly.

Inflace v říjnu vzrostla na 8,5 procent, podle expertů ale inflační tlaky slábnou

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, meziroční inflace se tak proti září zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Také Česká národní banka (ČNB) a ekonomičtí analytici se shodují, že růst inflace byl technického charakteru a inflační vlna opadává.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky, čeká letos pokles HDP o 0,5 procenta

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.

Po osmi měsících začíná inflace opět stoupat. Ze zářijových 6,9 % na současných 8.5 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících snižování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta.

Němci jdou masivními dotacemi chránit svůj byznys proti drahé elektřině

Německá energetická politika, která se pod tlakem Berlína během posledních let stala evropskou a vyvrcholila snem o dekarbonizované ekonomice pod značkou Green New Deal, se dostává do pozoruhodného stadia. Němci se začínají chránit proti tomu, co sami rozjeli a rozšířili po celé Evropě. Proti jimi samými vymyšlenými a prosazenými následky Green Dealu. Proti jeho samotné podstatě, kterou mělo být zdražení elektřiny proto, aby se jí spotřebovávalo co nejméně.

Hospodářské oživení se odkládá

Možná jste již zaznamenali, že občas říkám: Pokud nechcete přijít na buben, dělejte všechno naopak, než vám vláda radí. Pokud tohle tvrzení platí v případě vlády, musí u nadnárodních institucí platit dvojnásob. Těmi nadnárodními společnostmi mám na mysli například Evropskou komisi, Světovou banku či Mezinárodní měnový fond (MMF).

Bankovní asociace letos čeká pokles HDP o 0,4 procenta, inflace zůstane nad 10 procenty

Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o 0,4 procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř 11 procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila novinářům.

Česko má problém. Průmysl ztrácí třetí měsíc po sobě

Průmysl v Česku v září zrychlil meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 procenta. Je to třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 procenta. V pondělí o tom na webu informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek pro český průmysl podle statistiků ve srovnání s loňským zářím klesla o 5,2 procenta. S poklesem produkce se v září potýkal průmysl napříč všemi odvětvími.

Životní úroveň spadla nejvíce od porevolučních let. Co čekat příští rok

Životní úroveň nám vlivem propadu reálných mezd klesá už téměř dva roky. Poté, co se výdělky českých zaměstnanců propadly nejprudším tempem mezi všemi vyspělými zeměmi OECD a i letos ještě poklesnou, se ale příští rok situace konečně začne obracet. Pokud podle předpovědí inflace výrazně klesne a růst nominálních mezd ji předežene, i reálné mzdy porostou. Reálná mzda klesá už sedm čtvrtletí v kuse, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Proto se kupní síla českých domácností vrací do předchozích let.

Čím se budeme živit

Jsme zemí, která se proti časům před covidovou pandemií roku 2020 zvedla nejméně z celé EU. Teprve v posledním čtvrtletí se ekonomice podařilo dosáhnout úrovně té doby. Jako úplně poslední z celé EU. Všichni se zvedli a vrátili na původní úroveň před námi. Ti výrazně bohatší i ti výrazně chudší. Prožíváme největší pád životní úrovně ze všech zemí Unie. Stále máme jednu z největších inflací. Nic z toho se nám nepřihodilo jen složitými vnějšími okolnostmi jako deglobalizace, válka na Ukrajině, energetická krize nebo evropský Green New Deal. Všechny ty složité vnější podmínky zasahují všechny evropské země.

Bankovní rada ČNB úroky nesnížila, základní sazba zůstala sedm procent

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na dnešním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před dnešním jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.

Konsolidační balíček v senátním výboru neprošel. Chyběl jeden hlas

Senátní hospodářský výbor nedoporučil schválit vládní konsolidační balíček, chyběl k tomu jediný hlas. Pro schválení ve středu hlasovali čtyři členové výboru, pět se hlasování zdrželo. Výbor se neshodl ani na případných úpravách balíčku, od něhož si vláda slibuje stabilizaci veřejných financí. Zamítnutí nikdo nenavrhoval. Zatímco senátní ústavně-právní výbor doporučil balíček schválit beze změn pěti hlasy ze sedmi přítomných členů. Senát o něm rozhodne příští středu. Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že horní parlamentní komora balíček přijme.

Schodek rozpočtu je po říjnu 210,7 miliard. Vývoj je pozitivní, pomůže windfall, říká Stanjura

Státní rozpočet hospodaří po říjnu s deficitem ve výši… miliard. Po září se byl schodek 180,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům uvedl, že průběžné plnění lze hodnotit pozitivně. „Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků,“ uvedl Stanjura. Celkový deficit pro letošní rok je schválen ve výši 295 miliard korun. K meziročnímu zlepšení salda o 76,0 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z EU.

Česká ekonomika trpí nejvíc z celé EU: inflace degradovala životní úroveň a spotřebu lidí

Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Oživení ve třetím čtvrtletí nepřišlo, především kvůli slabé spotřebě domácností zasažených vysokou inflací a propadem reálných mezd a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Hrubý domácí produkt za celý letošní rok vykáže pokles, česká ekonomika se tak jako jediná v EU stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle údajů statistiků HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

Obří německá investice. Německo napumpuje do svého průmyslu 50 miliard eur

Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). V úterý to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.