Tag: ekonomika

Články k tagu

Věci, proti nimž je konsolidační balíček triviální

Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.

Nejvíc nemocná ekonomika Evropy. Zralá na novou transformaci

Němci nepatří v posledních letech zrovna k prosperujícím tygrům. Fatální omyly v energetice, migrační politice, stárnoucí společnost, kde zůstává bezdětných skoro nejvíc lidí v Evropě. Nic moc vyhlídky. Spolu s námi a Slovenskem jediná země, kde se proti předcovidové éře propadla životní úroveň. Vlivný deník z této země napsal, že jsme „nemocným mužem Evropy“, a připojil dost obsáhlou analýzu, proč náš model postavený na výrobě s levnou prací skončil. A nový nemáme. Ekonomika se v současné podobě ze stagnace a pádu už nezvedne.

Ukrajinců na Ukrajině ubývá. Země se obává obnovy po válce

Ukrajinu čeká po válce vážný problém s demografickou krizí a rozhýbáním vlastní ekonomiky. Před válkou v zemi podle odhadů žilo přibližně 41 milionů obyvatel, v současnosti jich na Ukrajině zůstává přibližně 35 milionů a podle některých prognóz by jejich počet mohl v následujících letech klesnout až pod 29 milionů. Podle odhadů ministerstva hospodářství už nyní na Ukrajině chybí přibližně 4,5 milionu pracovníků. Na vážné problémy, které zemi po válce čekají, upozorňuje Kyiv Independent či The Economist.

Česko je nemocný muž Evropy, slouží jako odstrašující příklad pro Německo

Hospodářský model České republiky je zastaralý, země je lapena v průměrnosti. Na svém webu to napsal německý deník Die Welt, podle kterého je skutečně nemocným mužem Evropy právě Česko, které se jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů pandemie. Česko proto podle listu slouží jako varování před tím, co hrozí i Německu. Stav české ekonomiky a její vyhlídky jasně ukazuje postoj automobilového koncernu Volkswagen.

Výrobce automobilových součástek Continental propustí tisíce zaměstnanců

Německý výrobce automobilových součástek Continental, který působí i v České republice, hodlá v rámci úsporného programu zrušit tisíce pracovních míst ve svých automobilových aktivitách. Firma to uvedla v tiskové zprávě, přesnější údaje o rozsahu propouštění ale neposkytla. Časopis Manager Magazin v neděli s odvoláním na zdroje z podniku uvedl, že Continental plánuje propustit 5500 zaměstnanců, což odpovídá zhruba třem procentům celkové pracovní síly.

Inflace v říjnu vzrostla na 8,5 procent, podle expertů ale inflační tlaky slábnou

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, meziroční inflace se tak proti září zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Také Česká národní banka (ČNB) a ekonomičtí analytici se shodují, že růst inflace byl technického charakteru a inflační vlna opadává.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky, čeká letos pokles HDP o 0,5 procenta

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.

Po osmi měsících začíná inflace opět stoupat. Ze zářijových 6,9 % na současných 8.5 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících snižování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta.

Němci jdou masivními dotacemi chránit svůj byznys proti drahé elektřině

Německá energetická politika, která se pod tlakem Berlína během posledních let stala evropskou a vyvrcholila snem o dekarbonizované ekonomice pod značkou Green New Deal, se dostává do pozoruhodného stadia. Němci se začínají chránit proti tomu, co sami rozjeli a rozšířili po celé Evropě. Proti jimi samými vymyšlenými a prosazenými následky Green Dealu. Proti jeho samotné podstatě, kterou mělo být zdražení elektřiny proto, aby se jí spotřebovávalo co nejméně.

Hospodářské oživení se odkládá

Možná jste již zaznamenali, že občas říkám: Pokud nechcete přijít na buben, dělejte všechno naopak, než vám vláda radí. Pokud tohle tvrzení platí v případě vlády, musí u nadnárodních institucí platit dvojnásob. Těmi nadnárodními společnostmi mám na mysli například Evropskou komisi, Světovou banku či Mezinárodní měnový fond (MMF).

Bankovní asociace letos čeká pokles HDP o 0,4 procenta, inflace zůstane nad 10 procenty

Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o 0,4 procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř 11 procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila novinářům.

Česko má problém. Průmysl ztrácí třetí měsíc po sobě

Průmysl v Česku v září zrychlil meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 procenta. Je to třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 procenta. V pondělí o tom na webu informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek pro český průmysl podle statistiků ve srovnání s loňským zářím klesla o 5,2 procenta. S poklesem produkce se v září potýkal průmysl napříč všemi odvětvími.

Životní úroveň spadla nejvíce od porevolučních let. Co čekat příští rok

Životní úroveň nám vlivem propadu reálných mezd klesá už téměř dva roky. Poté, co se výdělky českých zaměstnanců propadly nejprudším tempem mezi všemi vyspělými zeměmi OECD a i letos ještě poklesnou, se ale příští rok situace konečně začne obracet. Pokud podle předpovědí inflace výrazně klesne a růst nominálních mezd ji předežene, i reálné mzdy porostou. Reálná mzda klesá už sedm čtvrtletí v kuse, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Proto se kupní síla českých domácností vrací do předchozích let.

Čím se budeme živit

Jsme zemí, která se proti časům před covidovou pandemií roku 2020 zvedla nejméně z celé EU. Teprve v posledním čtvrtletí se ekonomice podařilo dosáhnout úrovně té doby. Jako úplně poslední z celé EU. Všichni se zvedli a vrátili na původní úroveň před námi. Ti výrazně bohatší i ti výrazně chudší. Prožíváme největší pád životní úrovně ze všech zemí Unie. Stále máme jednu z největších inflací. Nic z toho se nám nepřihodilo jen složitými vnějšími okolnostmi jako deglobalizace, válka na Ukrajině, energetická krize nebo evropský Green New Deal. Všechny ty složité vnější podmínky zasahují všechny evropské země.

Bankovní rada ČNB úroky nesnížila, základní sazba zůstala sedm procent

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na dnešním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před dnešním jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.

Konsolidační balíček v senátním výboru neprošel. Chyběl jeden hlas

Senátní hospodářský výbor nedoporučil schválit vládní konsolidační balíček, chyběl k tomu jediný hlas. Pro schválení ve středu hlasovali čtyři členové výboru, pět se hlasování zdrželo. Výbor se neshodl ani na případných úpravách balíčku, od něhož si vláda slibuje stabilizaci veřejných financí. Zamítnutí nikdo nenavrhoval. Zatímco senátní ústavně-právní výbor doporučil balíček schválit beze změn pěti hlasy ze sedmi přítomných členů. Senát o něm rozhodne příští středu. Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že horní parlamentní komora balíček přijme.

Schodek rozpočtu je po říjnu 210,7 miliard. Vývoj je pozitivní, pomůže windfall, říká Stanjura

Státní rozpočet hospodaří po říjnu s deficitem ve výši… miliard. Po září se byl schodek 180,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům uvedl, že průběžné plnění lze hodnotit pozitivně. „Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků,“ uvedl Stanjura. Celkový deficit pro letošní rok je schválen ve výši 295 miliard korun. K meziročnímu zlepšení salda o 76,0 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z EU.

Česká ekonomika trpí nejvíc z celé EU: inflace degradovala životní úroveň a spotřebu lidí

Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Oživení ve třetím čtvrtletí nepřišlo, především kvůli slabé spotřebě domácností zasažených vysokou inflací a propadem reálných mezd a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Hrubý domácí produkt za celý letošní rok vykáže pokles, česká ekonomika se tak jako jediná v EU stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle údajů statistiků HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

Obří německá investice. Německo napumpuje do svého průmyslu 50 miliard eur

Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). V úterý to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.

Stanjura hájí zvýšení daní pro firmy. „Ať mi experti políbí,“ míní Topolánek

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body, které přichází v rámci konsolidačního balíčku. Podle něj nebude takové zvýšení motivem pro firmy, aby se přesunuly do zahraničí. Experti nicméně oponují a uvádí, že se se zvýšením daně sníží česká konkurenceschopnost. Stát by měl podle nich za vyšší daň nabízet lepší infrastrukturu a prostředí pro podnikání. Naloženo dostal Stanjura i od bývalého šéfa ODS Mirka Topolánka.

Nebezpečné smíření se zdražováním

Ekonomové aktuálně servírují dva výklady pokračujícího zdražování. První zní velmi optimisticky. Zdražování se po dvou dvojciferných letech konečně daří brzdit. Ceny už stoupají v porovnání s předchozím rokem jen o 6,9 procenta. To je proti loňským rekordům, kdy inflace šplhala koncem roku k 18 procentům, výborná zpráva. Startovní výstřel k debatám, jestli by centrální banka neměla začít uvažovat o snižování úroků. Ty jsou poprvé po dvou letech vyšší než inflace. Tam, kde by měly být, aby ji vůbec byly schopny restriktivně brzdit.

Agentury přestávají hrozit Česku zhoršením ratingu

Jedná se o příznivou zprávu pro Fialovu vládu. Dané ratingové hodnocení Standard & Poor’s je totiž příznakem, že se zlepšuje celkový pohled ratingových agentur na tuzemské veřejné finance. Zdají se jim nyní evidentně v udržitelnějším stavu než loni. To, že Česko již prakticky zkrotilo inflaci, potvrzují i minulý týden zveřejněná data Eurostatu. Meziročně sice inflace v září podle statistiků EU stoupala o 8,3 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška.

Státní dluh na konci třetího čtvrtletí vzrostl o 220 miliard

Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí dosáhl 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286.474 korun. Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu a předfinancování splátek státního dluhu.

Trvale udržitelný nerůst

Makáme a chudneme. Titulek srpnového vydání Týdeníku Echo popisoval, jak jsme se ocitli v jedné z nejhorších pastí. Ve stavu, kdy se v zemi prudce zdražuje, ale ekonomika zároveň padá. Stejně jako životní úroveň. Říká se tomu stagflace. Je to jeden z nejnebezpečnějších stavů. Opak prosperity. Do nebezpečné triády patří vedle prudkého růstu cen a pádu ekonomiky ještě vysoká nezaměstnanost. Tu naštěstí nemáme. Naopak je tady v práci rekordní počet lidí v historii. A firmy si přitom stále stěžují, že jim lidé chybějí. Stagflace zpravidla přichází po nějakých šocích. Tím tady mohla být energetická krize s prudkým vzestupem cen.

Daňová anatomie konsolidačního balíčku. Kdo všechno ostrouhá?

V rámci udržitelnosti veřejných financí díky nedávno Sněmovnou schválenému konsolidačnímu balíčku dojde mimo jiné ke značným změnám v daňovém systému. Přinášíme vám proto výběr těch nejdůležitějších změn v daních právnických a fyzických osob pro rok 2024. Vládní koalice prosadila balíček přes odpor opozice ve Sněmovně minulý pátek po několikadenním projednávání. V příštích dvou letech má podle koalice opatření zlepšit stav státního rozpočtu celkem zhruba o 150 miliard korun.

Za Kaczyńského bylo demokracie víc než za Tuska

Těsně před nedělními parlamentními volbami jsme si o hospodářském i politickém vývoji Polska za osm let vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) povídali s varšavským profesorem finančních věd Zbigniewem Krysiakem. Profesor vede programovou radu Institutu pro Schumanovo myšlení (jde o francouzského politika Roberta Schumana, který stál po válce u zrodu evropské integrace; Schuman si ovšem představoval Evropu volnější, než jak se posléze vyvinula). Do Prahy Krysiak přijel na mezinárodní konferenci Patrimonia Sancti Adalberti nazvanou Budoucnost střední Evropy. Takže – jaká je budoucnost Polska a jaká je budoucnost Polska ve střední Evropě?

Zvyšujeme skoro všechny daně

Podpora vlády Petra Fialy padá ke dnu. Není to překvapivé. Země je na tom ekonomicky nejhůř od roku 1989. Životní úroveň se za poslední tři roky propadla nejvíc z celé Evropské unie. Velké zdražování trvá už třetím rokem. To, že ceny najednou meziročně stoupají už „jen“ o 8,5 procenta, je vydáváno za úspěch. Už to samo o sobě ukazuje, z jak hlubokého pádu se zvedáme. Proti roku 2019, než začal covid, jsou ceny o víc než třetinu výš. Kvůli pádu reálných platů si lidé v průměru za to, co vydělají, koupí o 15 procent méně než tehdy. Peníze, které měli uložené v bankách, ztratily třetinu své hodnoty. To, co stálo tisíc korun, stojí najednou přes třináct set.