Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Ve čtvrtek se na tom shodli analytici. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky.

Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny, kde regulované část tvoří asi 39 procent konečné ceny, meziročně zvýší o 65,7 procenta. U plynu, kde je podíl regulované části 20 procent, bude vyšší o 38,8 procenta. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Podle čtvrtečního sdělení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se však konečné ceny elektřiny oproti letošku kvůli poklesu tržních cen příliš nezmění, u plynu pak klesnou.

„Zvýšení regulované složky ceny energií zbrzdí očekávaný pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd, než se dosud očekávalo. To nejspíše zmírní očekávané zotavení růstu domácí poptávky, a tedy i HDP,“ řekl analytik Deloitte David Marek.

Ceny regulované složky se za předpokladu stagnujících cen tržních propíší do cen výrobců a tím i do konečných cen pro spotřebitele, uvedl analytik skupiny DRFG Filip Emmer. „Za jinak stejných podmínek tak dojde k dalšímu ochlazení agregátní poptávky a tím i ke zpomalení růstu HDP. Exportéři také tento nárůst pocítí ve zhoršené konkurenceschopnosti,“ podotkl. Nicméně v hlavním českém odbytišti – v Německu – nyní tamní průmyslový sektor čelí nepříznivé situaci v podobě ukončených energetických podpor. Zde tak do případného negativního dopadu bude vstupovat tento faktor, dodal.

Inflaci toto zdražení jednoznačně ovlivní, a to dvěma způsoby, doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. V první řadě naroste cena energií pro domácnosti, což se do inflace propíše v plné výši. Velikost tohoto cenového skoku bude záležet na struktuře kontraktů v české populaci, tedy na tom, kolik zákazníků má jaké fixace. Hrubým odhadem by inflační impulz mohl dosáhnout maximálně 0,4 procentního bodu, řekl.

Druhým efektem bude podle Hradila zvýšení regulované složky u firem a jeho dopad na spotřebitelské ceny. Vzhledem k souběžnému zlevňování silové složky energií by cenový růst u firem neměl být nijak dramatický. „Lze čekat jen malý dodatečný inflační impulz, například o 0,1 procentního bodu. Celkem by tedy efekt na spotřebitelskou inflaci mohl být kolem 0,5 procentního bodu,“ odhadl.

Dopad na celkový výkon ekonomiky by podle něj také neměl být velký. Dražší energie ukousnou část z příjmů domácností, ovšem jejich spotřeba po slabém roce 2023 přesto svižně naroste, k čemuž dopomůže obnovený růst reálných mezd, poznamenal Hradil.