Téměř tři čtvrtiny Evropanů si myslí, že by kontinent měl snížit svou vojenskou závislost na USA a investovat do vlastních obranných kapacit. Vyplývá to z nové zprávy institutu European Council on Foreign Relations (ECFR).
Evropa se stala silně závislou na výrobě určitých zásadních komponent léků zejména v Číně a Indii. Totální obrat nastal za posledních dvacet let a staví „starý kontinent“ i do potenciálně mnohem větších problémů. Na možná rizika upozornila velmi rychle už bující covidová pandemie a s ní jdoucí tvrdé restrikce, rozbité dodavatelské a výrobní řetězce se na výpadcích léků podílí dodnes.
Zatímco skupina zemí G7 na nedávném setkání v Japonsku strávila čas voláním po odklonu od čínských dodavatelských řetězců, Peking odpověděl novou drtivou statistikou, která znamená další "velký skok" čínského hospodářství. Čína v prvních třech měsících roku 2023 překonala Japonsko a stala se největším světovým vývozcem automobilů. Mezitím evropské automobilky jen sledují, kam se čínský automobilový průmysl během covidu kvalitativně i cenově posunul.
Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.
Česká dívčí skupina Vesna se dostala mezi deset postupujících interpretů z prvního semifinále písňové soutěže Eurovize. V sobotním finále se se skladbou My Sister‘s Crown utká se zástupci dalších 25 zemí. Společně s Českem postoupili mimo jiné hudebníci z Chorvatska, Izraele, Portugalska, Finska nebo Švédska. Skupinu Vesna tvoří hudebnice z pražské konzervatoře Jaroslava Ježka, kromě tří Češek jsou jejími členkami i Slovenka, Ruska a Bulharka.
Jidiš, jazyk evropských Židů před holokaustem, který na konci druhé světové války prožíval klinickou smrt, se znovu probouzí. A to jak mezi ultraortodoxními Židy, jejichž jazykem zůstal, tak i mezi mladými sekulárními lidmi, kteří touží znovu objevit slova, jež jim jejich rodiče po traumatu šoa nepředali, napsala agentura AFP. "Tento jazyk není mrtvý (...) mladí lidé se ho chtějí učit a praktikovat ho," říká vedoucí kulturních programů v Domě kultury jidiš v Paříži Régine Nebelová.
Skupina G7 se rozhodla vytlačit Rosatom z první příčky na světových trzích s jaderným palivem, v neděli se k tomu zavázaly Kanada, Francie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy. Od tohoto kroku si skupina slibuje odříznutí ruského prezidenta Vladimira Putina od kritického zdroje "geopolitické měny". Informuje o tom server Bloomberg. Na konci března oznámila ukončení spolupráce s Rosatomem i česká skupina ČEZ.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po návštěvě Číny v rozhovoru pro server Politico uvedl, že by Evropa měla snížit svou závislost na Spojených státech a vyhnout se zatažení do konfrontace mezi Čínou a USA kvůli Tchaj-wanu. Jeho slova se však nelíbila senátorce Miroslavě Němcové (ODS). Podle ní Macron podrazil klíčové spojenectví Evropy a USA. Opačný názor má europoslanec ODS Jan Zahradil, který dal francouzskému prezidentovi za pravdu.
Na pozadí ruské agrese proti Ukrajině se pozvolna mění mocenské poměry nejen v Evropě, ale také v Asii. Samozřejmě největší obětí války je Ukrajina, která ztrácí velkou část území na východě a samotná válka ji decimuje ekonomicky a společensky. V boji proti Rusku je závislá na západní pomoci a především na vůli USA financovat masivní vojenské dodávky zbraní. Není pochyb o odhodlání Britů, kde vnitropoliticky není významná opozice proti podpoře Ukrajiny, v Americe to tak jednoznačné není. Nejen Donald Trump, ale i jeho straničtí republikánští rivalové dávají jasně najevo, že americké angažmá na Východě by mělo skončit a vést k jednání o smíru.
Bývalý republikánský prezident Donald Trump se domnívá, že podpora Kyjeva v boji proti vojskům ruského prezidenta Vladimira Putina je spíše ve strategickém zájmu Evropy než USA. Kdyby se opět stal americkým prezidentem, válka na Ukrajině by podle něj skončila za 24 hodin či méně. Trump to uvedl v odpovědích na otázky moderátora stanice Fox News Tuckera Carlsona. Další republikánský kandidát na prezidenta floridský guvernér Ron DeSanti prohlásil, že pomoc Ukrajině není pro USA životně důležitá.
Německý koncern Volkswagen odkládá podle listu Financial Times (FT) plány vystavět továrnu na výrobu baterií ve východní Evropě. Jako o jedné ze zemí, kde by závod mohl stát, přitom firma uvažovala i o Česku. Důvodem je podle FT to, že se Volkswagen chce soustředit na výstavbu obdobné továrny v Severní Americe, kde by na ni mohl získat pobídky ve výši deseti miliard eur (235 miliard Kč). O závod Volkswagenu za 120 miliard Kč stojí česká vláda
Celkově zvládl Západ rok po Putinově útoku na Ukrajinu lépe, než sám loni touto dobou doufal. Smutné na tom roce je, že potvrdil, že svět míří do éry po globalizaci, kdy se namísto volného obchodu bude uzavírat do obchodních bloků, v nichž budou jen ti, kdo si věří. Evropa zvládla válku na Ukrajině a odstřižení od Ruska mnohem lépe, než sama doufala. Sýčkové věštící, jak bez ruského plynu budou Evropané mrznout a postupně, pod tíhou hospodářské krize, drahoty, nedostatku plynu a elektřiny a naopak návalu uprchlíků, budou chladnout v podpoře napadené Ukrajině, se naštěstí velmi zmýlili.
Čína je hrozbou pro bezpečnost a stabilitu v Evropě i jako největší producent léků. Prohlásil to ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na pondělní konferenci ve Sněmovně o vztazích s Čínou v uplynulém desetiletí. Čínské aktivity představují pro Česko riziko, proto je třeba jim efektivně čelit a nepodceňovat varování zpravodajských služeb, uvedl. Bezpečnostní rizika pocházející z Číny jsou podle něj záludnější než ta z Ruska.
Německý spisovatel, původně soudce a profesor práva, Bernhard Schlink (1944), autor bestselleru Předčítač (1995), je možná ten typ spisovatele, kterého mají na mysli různí nostalgici (patřím k nim), když vzpomínají na časy, kdy literatura hrála, a to i v Německu, tzv. společenskou roli. To znamená, že píše o věcech, které se ve společnosti dějí a jimiž společnost prochází, přitom hledá vzory a předpoklady k debatě, která pak případně může vést k nějakému konsenzu či postoji. Ne že by literatura nutně měla jen takový úkol, ale když ho úplně potlačí nebo na něj zapomene, nemůže se pak divit, že se zapomene na ni.
Hodnota firmy se pozná podle toho, kolik jsou za ni investoři ochotni zaplatit. Ekonomicky se tomu říká tržní kapitalizace. Žebříčky nejcennějších světových společností dobře ukazují, kdo si jak stojí v globální konkurenci. Ten poslední, který dala dohromady poradenská firma Ernst and Young, není pro Evropu vůbec příjemným čtením.
Neobvykle teplý leden s novými rekordními teplotami zažívá Evropa na celém kontinentu. Na Nový rok zaznamenalo nejméně sedm zemí nejteplejší dny, v České republice byly naměřeny teploty o 16,6 °C vyšší než obvykle. Například britský list The Independent píše o „vlně horka“, kterou Evropa v lednu ještě nezažila.
Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.
Rusko je připraveno obnovit dodávky zemního plynu do Evropy přes plynovod Jamal, který byl dříve zastaven z politických důvodů, řekl v minulých dnech agentuře TASS ruský vicepremiér Alexander Novak, uvedla CNN. Děje se tak v době, kdy těžba a zkapalňování zemního plynu v USA vázne kvůli silným mrazům a sněhovým bouřím a americký vývozce LNG Freeport o Vánocích oznámil, že vyhořelý zkapalňovací terminál bude zprovozněn nikoliv v prosinci, ale nejdříve v druhé polovině ledna.
Bývalý prezident Ruské federace Dimitrij Medveděv v rámci tradičních novoročních předpovědí na svém twitterovém účtu zveřejnil několik svých predikcí toho, co by se mohlo stát v následujícím roce. Podle Medveděva se mimo jiné v roce 2023 dočkají zadostiučinění fanoušci Evropské unie (EU) ve Velké Británii a jejich země se do EU vrátí. Medveděv ovšem dodává, že EU kvůli návratu Británie následně zkolabuje a euro přestane být využívanou měnou v Evropě.
Ruská státní propagandistická stanice RT zveřejnila novou „vánoční“ reklamu. V ní představuje divákům svou představu vývoje Vánoc na Západě. A to jejich minulost, přítomnost, i budoucnost. Video začíná běžnými evropskými bohatými Vánocemi, pokračuje nedostatkem plynu a tepla a předpovídá budoucnost Evropy o hladu. Na video upozornil účet Future for Ukraine či Komsomolskaja Pravda. Ve videu diváci sledují Vánoce jedné rodiny v průběhu několika aktuálních let.
Loď ruského námořnictva se několik hodin pohybovala v části Jaderského moře, kudy prochází klíčový ropovod TAP (Trans Adriatic Pipeline), který dodává ázerbájdžánský plyn do Itálie. Píší to italská média. V Jaderském moři se nachází alespoň jedna ruská bojová loď, která zřejmě sleduje aktivity amerického a italského námořnictva v oblasti. Podle záznamů z otevřených zdrojů se dnes loď ruského námořnictva Akademik Paškin několik hodin zdržovala v oblasti Jaderského moře mezi Itálií a Albánií.
Majitel internetové společnosti Twitter Elon Musk už není nejbohatším člověkem na světě. Z první příčky jej sesadil francouzský podnikatel Bernard Arnault, spoluvlastník módního domu LVMH. Poprvé tak v čele žebříčku nejbohatších lidí stanul Evropan.
Spotřeba plynu v evropských zemích se letos v listopadu snížila o 24 procent ve srovnání s listopadovým průměrem z let 2019 až 2021. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na své výpočty vycházející z údajů evropského sdružení provozovatelů soustav pro přepravu plynu ENTSOG. Pokles spotřeby tak sice zpomalil z říjnových 29 procent, zůstal však vysoko nad cílem Evropské unie zredukovat spotřebu o 15 procent. EU tento cíl vyhlásila v reakci na omezení dodávek plynu z Ruska.
Evropa bude muset v příštím roce dovézt obrovské objemy zkapalněného zemního plynu (LNG), aby kompenzovala výpadek v dodávkách zemního plynu z Ruska. Uvedla to globální společnost Trafigura, která je jedním z největších obchodníků s komoditami. Ceny plynu v Evropě budou podle ní muset zůstat vysoké, aby přilákaly dodávky LNG, které by jinak zamířily na jiná odbytiště ve světě.
Bělorusko očekává, že objem ropy v jeho části přepravního systému klesne o polovinu. Žádá tak o zvýšení poplatku za tranzit od ledna o 39 procent. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom dnes informovala agentura TASS.
S blížící se zimou a rostoucí energetickou krizí si ruský prezident Vladimir Putin zavtipkoval na účet Evropy. Vysmál se jí, že sankce uvalené na Rusko v reakci na invazi na Ukrajinu, se EU vymstily. Ve vtipu se ptá německé dítě svého otce, proč je doma taková zima, a Putin pointuje, že Evropa potrestala sama sebe. Putin svým žertem bagatelizoval západní sankce při moskevském setkání Valdajského klubu na konci října. Během vystoupení v rámci diskuze think-tanku Valdai si vzpomněl na vtip, který prý nedávno vyprávěl svým kolegům.
Fraser Carson jako analytik společnosti Wood Mackenzie zkoumá aktuální trendy v nejostřeji sledovaném oboru. V energetice. Ke všem grafům a tabulkám teď stále častěji kouká i do námořních map. Sleduje v nich tankery naplněné zkapalnělým plynem LNG, kroužící po světě. Aktuálně jich je na moři 286, výrazně víc než dlouhodobý průměr 241 lodí. Blízko Evropy jich stojí rekordních 51. Čekají, kde mohou vyložit náklad, ale terminály ve Španělsku, Portugalsku, Nizozemsku a Británii jsou plné. Nemají kapacitu, aby lodě přijaly. Tyto tankery jsou symboly, jak rychle se Unie dokázala odpojit od ruského plynu.
Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent). Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Vyšší ceny energií významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině. Evropské domácnosti zaplatily v roce 2022 za 100 kilowatthodin (kWh) 25,3 eur (620 Kč), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 Kč) za 100 kWh.
Cena za přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) se v posledních týdnech zvyšuje, provozovatelé tankerů si v průměru říkají asi o 300.000 dolarů (7,5 milionu Kč) za každý den přepravy. A pokud cestu dobře naplánují s přihlédnutím k situaci na trhu, mohou za den získat i půl milionu USD. Podle analytiků se přitom budou sazby provozovatelů tankerů dál zvyšovat, což může prodražit LNG pro odběratele v Evropě, kde nyní kvůli kapacitním problémům čekají na vykládku desítky lodí.
Desítky lodí se zkapalněným zemním plynem (LNG) krouží kolem pobřeží Španělska a dalších evropských zemí a nejsou schopné zajistit si místo pro vykládku, protože zařízení, která toto palivo přeměňují zpět na plyn, jsou plná, upozornila agentura Reuters. Španělská plynárenská firma Enagás navíc dnes uvedla, že bude možná muset odmítnout vykládku LNG kvůli obsazenosti svých terminálů. To vyvolává obavy o schopnost Evropy zpracovávat dodávky LNG potřebné k vyrovnání výpadku dodávek z ruských plynovodů.
