Končící americký prezident Donald Trump zrušil pro státy schengenského prostoru včetně Česka, Irsko, Británii a Brazílii zákaz cestování do Spojených států, která platí kvůli šíření koronaviru od loňského roku. V platnost by nařízení mělo vstoupit 26. ledna. Mluvčí Joea Bidena, který ve středu vystřídá Trumpa v prezidentském úřadu, ale uvedla, že nová administrativa žádná omezení mezinárodních cest rušit nehodlá.
Koncem roku se on-line rozdávaly Evropské filmové ceny, za nejlepší evropské filmové dílo akademici označili dánský snímek Chlast režiséra Thomase Vinterberga, naprázdno kvůli tomu vyšel rovněž hojně nominovaný polský film Corpus Christi Jana Komasy. K oběma snímkům, které se v uvolněnějších časech promítaly ve zdejších kinech, má význam se vracet – nejenom proto, že byly akademií vyzdviženy. Mají také cosi společného
V průběhu Trumpova úřadování se více než kdy jindy stalo z Ameriky projekční plátno, na něž si Evropané promítali své fantastické obrazy, a to nejen Ameriky, ale i sebe samých. Tak například jeden z předních komentátorů Financial Times Gideon Rachman v říjnu na Twitteru ocenil, že premiér Boris Johnson vydal proklamaci k měsíci černošské historie.
Vlády celé řady zemí se snaží bojovat s druhou vlnou pandemie koronaviru skrze tvrdá opatření a omezení. Tyto kroky se ale ne vždy setkaly s pochopením ze strany občanů. Během podzimu vyšlo do evropských ulic na protest proti nošení roušek, zavírání restauraci a vládním restrikcím několikatisícové davy. Situace v asijských regionech je přitom diametrálně odlišná – některé tamější vlády roušky pouze doporučují, lidé je ale nemají problém nosit na denní bázi. Protestů souvisejícími s opatřeními proti šíření covidu-19 zažila Asie minimum.
Evropa se stala epicentrem pandemie.
Jaká válka v dějinách byla nejhorší? Pokud počítáme celkový počet obětí, tak nepochybně druhá světová válka. Kdybychom ale chtěli použít metriku podílu zabitého tehdejšího světového obyvatelstva, tak jedním z čelných kandidátů budou mongolské výboje.
V loňském roce uplynulo 230 let od začátku Velké francouzské revoluce, která všem slibovala volnost, rovnost a bratrství, ale přinesla zejména gilotiny, strach a války. Na revoluční epochu navázala éra napoleonských válek, jejíž jedno půlkulaté výročí připadá na letošní rok, protože si připomeneme 215 let od bitvy u Slavkova. Roky letí, ale tyto události rozhodně neztrácejí význam, jak ukazují například spory o budoucnost Evropské unie.
Koronavirus změnil společenské poměry tak, že se staré časy už nevrátí zpátky a místo nich přijde „nová normalita“. Po odražení nákazy přišla krize ekonomická, kterou ministři označují za bezprecedentní, ale slibují, že zařídí restart a nový začátek. Mění se také politika a teď jde o to, jakým směrem. První známky změny přinesly v červnu a červenci celkem šestery volby, prezidentské v Polsku, parlamentní v Srbsku, Chorvatsku a Severní Makedonii, komunální ve Francii a v rakouské spolkové zemi Štýrsko. Pro jejich hodnocení se nabízí znovu oblíbený termín občanská válka.
Vláda v pondělí schválila systém označující bezpečné země pro cestování. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 15. června bude možné cestovat po Evropě bez nutnosti prokázat se negativním testem. Výjimku tvoří pouze Velká Británie a Švédsko, které mají podle oficiální mapy vysoké riziko nákazy.
Od Španělska přes Lyon a Brusel po Berlín a Vídeň jsme vedli hovor na téma, jež spojilo Evropany víc než jakékoli směrnice Evropské unie. Tedy koronavirus. Prostřednictvím aplikace Skype se šest lidí na pěti místech bavilo o tom, co mají za sebou – a také o tom, co mají před sebou.
Ze světa postupně přicházejí zprávy, jak hlubokým zásahem pro ekonomiku bylo její vypnutí kvůli koronaviru, které přišlo v první čtvrtině letošního roku. Různé země světa se vypínaly postupně. Většina Evropy stejně jako Česká republika začátkem března. Asie dřív. Amerika později. Výkon ekonomiky se publikuje ve čtvrtletních periodách, takže ve výsledcích za první čtvrtinu roku, které se začínají postupně zveřejňovat, je jen část vypnutého období. U většiny zemí začínají zprávy o propadu slovem nejhlubší. Liší se zatím datum, k němuž se to nej vztahuje.
Byl koronavirus horší než chřipka? První data o úmrtnosti v Evropě ukazují, že skutečně byl. Ovšem rozdíl zřejmě nebude tak velký, aby zdůvodnil drastické kroky, které poslaly ekonomiku na dva měsíce k ledu.
Předseda vlády Andrej Babiš vyhlásil, že Česká republika vede nad koronavirem 1:0. Takový radostný výrok snad lze pochopit, protože národ v karanténě vykazuje známky únavy a potřebuje povzbuzení. Faktický podklad, tedy data a čísla, k němu však v Evropě, v Americe a ani u nás nejsou. Můžeme v Česku zplošťovat křivku, jak chceme, znovu přitvrzovat, až budou praštět kosti, a ještě víc zavírat hranice, nic moc však nevyřešíme. Přitažené šrouby = rozsypaná ekonomika = zásadní úbytek peněz i ve zdravotnictví. A v tomto modu, mezi Skyllou a Charybdou, mezi novým rozběhem infekce a pokračujícím rozvratem ekonomiky, se budeme potácet tak dlouho, dokud nebude k dispozici očkovací vakcína, respektive dokud nepřehodnotíme celkový hysterický postoj k nemoci COVID-19.
Počet infikovaných novým typem koronaviru za posledních 24 hodin v Itálii vzrostl o 1247 případů, v zemi je tedy celkem 5883 nemocných.
Země Evropské unie, které nechtějí přijímat uprchlíky, by se měly o to víc zapojit do boje s příčinami migrace. Při návštěvě České republiky to řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas.
Spojené státy pravděpodobně přemístí část svých vojáků z jiných evropských zemí do Polska. Uvedl to americký prezident Donald Trump při setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku. Plán, který se probíral už na červnovém setkání prezidentů, ale Trump dál neupřesnil.
Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Evropě, zvláště pak Německu a Francii, že vysadí zajatce z řad Islámského státu na její břehy, kde si je budou muset evropské státy „znovu chytit“.
Nacionalismus se v Evropě opět stává aktuálním tématem a kontinentu třicet let po pádu železné opony znovu hrozí rozdělení. To na tiskové konferenci v bavorském Řezně (Regensburg) k úvodnímu dni třídenního 70. sjezdu sudetských Němců prohlásil nejvyšší činitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dodal, že Řezno bylo k tradičnímu setkání vybráno kvůli blízkosti hranic s Českou republikou, kde by se v budoucnu rovněž mohl sjezd konat, až k tomu čas dozraje.
Římská říše těsně před pádem. V opulentních palácích císařů probíhá obžerství, orgie a bezstarostná zábava. Mezi senátory se motají podivné postavičky, trpaslíci, transvestité a prostitutky. Na hranicích se mezitím šikují barbarské hordy. Tato značně zjednodušená představa římského úpadku mohla leckomu vytanout na mysli při sledování letošního ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovision Song Contest.
Volby do Evropského parlamentu nemají jednoznačný výsledek a analytici po celém kontinentu se při hledání jejich výkladu museli docela namáhat. Ale v jednom ohledu si tyto volby určitě zaslouží přídavné jméno „historické“. Ještě nikdy za uplynulých čtyřicet let nevytvářel unijní establishment během kampaně tak apokalyptickou náladu jako letos.
Téměř před každými volbami se zdůrazňuje, jak budou důležité a přelomové. Výjimkou nejsou pochopitelně ani letošní volby do Evropského parlamentu. Zatím je na nich historicky zlomové to, co už se stalo v přípravě na kampaň: opevňovací práce před náporem tzv. populistů. Facebook zřídil ve své evropské centrále v Dublinu speciální centrum pro boj s dezinformacemi a populistickými kampaněmi; na to, jak se tento boj Facebooku daří, dohlíží v centrále od ledna úřednický výsadek francouzského prezidenta.
Dřív to bylo ještě docela jasné a snadné: demokrat v Evropě rovnal se zastánce evropské integrace a Evropskou unii samozřejmě bral za svou. Evropská vlajka v něm budila kladné emoce a volby do Evropského parlamentu ho moc nevzrušovaly, neboť je považoval za formalitu, doplněk správné věci. Normální lidé, a těch je vždy nejvíc, by věděli prostým rozumem a zkušeností, že jde o správnou a prospěšnou věc, takže deset referend za sebou by ji nemohlo ohrozit.
Čínský prezident Si Ťin-pching během soboty vyzval další státy, aby se připojily k projektu takzvané nové Hedvábné stezky. Na setkání vedoucích představitelů tří desítek zemí se prezident snažil také rozptýlit kritiku, že iniciativa dělá málo pro rozvoj afrických a asijských zemí, které za pomoci čínských úvěrů budují přístavy, železnice a další projekty. Prezident v závěrečném projevu řekl, že na summitu byly podepsány kontrakty za více než 64 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč), uvedla agentura Reuters.
Na migraci Afričanů do Evropy a do Severní Ameriky by se mělo pohlížet jako na pozitivní fenomén, ne jako na hrozbu. Řekl to v rozhovoru s agenturou AP miliardář původem ze Súdánu Mo Ibrahim, který zároveň odmítl názor, že by afričtí migranti zaplavovali Evropu. "Migrace je zdravá. Není to nemoc," řekl Ibrahim. Podle něj je aspirací, nikoli zoufalstvím, a ti kdo migrují, jsou většinou schopní, ambiciózní mladí lidé, kteří míří za prací a chtějí si vybudovat úspěšný život.
Černé skříňky z Boeingu 737 MAX 8, který v neděli havaroval krátce po startu z etiopské metropole Addis Abeby, pošlou etiopské aerolinky k analýze do Německa. Oznámil to ve středu mluvčí společnosti Ethiopian Airlines, které stroj patřil. Mluvčí dříve uvedl, že Etiopie nemá k analýze skříněk technickou kapacitu. Letecké neštěstí nepřežilo všech 157 lidí na palubě. Německo ovšem pomoct odmítlo.
Skoro pravidelně docházejí znepokojivé zprávy o růstu antisemitismu napříč starým kontinentem. V posledních týdnech jich nejvíc mělo původ ve Francii. Až do českého zpravodajství to letos dotáhly už čtyři: pokřikování na filozofa Alaina Finkielkrauta, jehož se měla v Paříži dopustit skupinka Žlutých vest; hakenkrajce vyvedené sprejem na desítkách židovských náhrobků v alsaské vesnici Quatzenheim; povalený pomník na místě zničené synagogy ve Štrasburku; svastiky na bývalé synagoze v Mommenheimu, který stejně jako Štrasburk leží v Alsasku.
Z Velké Británie se po brexitu vrátí do svých zemí jen málo pracovníků z východní Evropy, řekl ČTK generální ředitel personální agentury Manuvia Peter Dosedla. V Británii žije podle různých odhadů 40 000 až 100 000 Čechů. EU má opustit 29. března. Přes opakovaná vyjednávání se zatím nepodařilo najít způsob vystoupení, s nímž by byl spokojen jak Londýn, tak Brusel.
Devět z deseti židovských respondentů rozsáhlého průzkumu letos uvedlo, že v jejich zemi v posledních pěti letech vzrostly antisemitské nálady. Ze zveřejněné zprávy Evropské agentury pro základní práva (FRA) také plyne, že 85 procent ze skoro 16 500 respondentů, kteří se sami identifikovali jako Židé, vnímá nárůst antisemitismu jako zásadní problém. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zjištění komentoval slovy, že Evropa přestane být Evropou, pokud se v ní Židé necítí bezpečně.
Jak se zrodil globální pakt OSN o migraci? Kdo ho psal, úředníci, nebo politici? Čím je důležitý? Bude závazný i pro Českou republiku? V Salonu Týdeníku Echo hledali odpovědi právník Pavel Hasenkopf, Jan Schroth z pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a poslanec ODS Marek Benda. (Proti Bendovi měl původně usednout i poslanec Pirátské strany, než na poslední chvíli zjistil, že vlastně má být na Islandu.)
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu pohrozil Evropě možnou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket po odstoupení Washingtonu od odzbrojovací smlouvy INF z roku 1987. Po setkání s italským premiérem Giuseppem Contem Putin řekl, že pokud Američané nové rakety do Evropy pošlou, odpoví Moskva zrcadlově.
