Základním rysem prvního dne jedenatřicátého kongresu ODS bylo, že nikdo nesoutěžil o místa ve vedení. Na všech šest hlavních míst (předseda a pět místopředsedů) bylo šest kandidátů. V takové atmosféře nekonkurence se odlišný názor vyjadřuje neúčastí na hlasování nebo zneplatněním hlasovacího lístku.
V Ostravě se sešla nejsilnější vládní strana ODS a to v době, kdy podle předvolebních průzkumů dívá s větším odstupem za opozičním hnutí ANO. Zároveň je ale jasně nejsilnější stranou kalice Spolu. A právě důraz na „hráz proti Babišovi“, jak několikrát zaznělo především od hostů, kongresem prolínal. Společně s akcentem na sebevědomou politiku a snahu oslovit mladé voliče.
Ministr financí Zbyněk Stanjura byl během sobotního kongresu ODS v Ostravě znovu zvolen 1. místopředsedou strany. Stanjura během svého nominační projevu prohlásil, že by si přál malý a štíhlý stát. „Druhý muž“ ODS také uvedl, že chce oslovit střední třídu, která bohatne, a sdělil, že by zde byla možnost spojit či zrušit některá ministerstva.
Delegáti kongresu zvolili do vedení ODS dosavadní místopředsedy Martina Baxu, Martina Kupka a Alexandra Vondru. Do nejužšího vedení se dostala i poslankyně Eva Decroix. Už dříve delegáti znovu zvolili předsedou strany Petra Fialu a prvním místopředsedou Zbyňka Stanjuru. Neměli protikandidáta.
Vláda pětikoalice tedy ODS, lidovců, TOP 09, Starostů a Pirátů, má podle premiéra Petra Fialy splněno 60 procent z úkolů, které si před více než dvěma lety zadala. Delegátům volebního kongresu ODS v Ostravě v kandidátském projevu dnes řekl, že není pochyb o tom, že do konce mandátu splní vláda naprostou většinu toho, co si předsevzala. Premiér a dosavadní lídr ODS Petr Fiala popáté obhájil post předsedy ODS, zvítězil s 88 procenty a neměl protikandidáta. Získal 424 platných hlasů od 525 přítomných delegátů ostravského kongresu.
Výkonná rada ODS zrušila členství ve straně náměstkovi libereckého primátora Petru Židkovi i podnikateli a prezidentovi hokejového klubu Bílí Tygři Liberec Petru Syrovátkovi. Zrušila také licenci pro jedno ze dvou libereckých místních sdružení. Komunální politik i podnikatel jsou obviněni v korupční kauze spojené s radnicí krajského města. ČTK to řekl místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka. Židek ČTK před 21:00 řekl, že o rozhodnutí zatím neví, ale pokud tomu tak je, respektuje ho.
ODS se sjíždí do Ostravy. O víkendu se tam totiž bude konat kongres, na němž bude stávající premiér Petr Fiala už popáté obhajovat pozici předsedy strany. Pokud by následující mandát Fiala, jehož zvolení se obecně očekává, dokončil, strávil by v čele občanských demokratů delší čas než duchovní otec Václav Klaus. V souvislosti s tím se ale také otevřela debata, v jaké kondici vlastně nyní 33letá ODS je.
Sněmovní volby by v březnu vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32,9 procenta hlasů. Ukazují to výsledky průzkumu agentury STEM zveřejněné dnes televizní stanicí CNN Prima News. Mírně si podle průzkumu polepšila vládní ODS s 14,5 procenta hlasů. Za ní jsou Piráti se ziskem 10,5 procenta hlasů a za nimi SPD s 9,3 procenta. Kolem hranice pěti procent nutných pro vstup do Sněmovny se pohybují Starostové s 6,6 procenta a TOP 09 s 5,2 procenta.
Populisté a proruští extremisté se podle lídrů koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) pokusí zneužít červnové eurovolby k znejistění současné vlády a prozápadního směřování země. Při pátečním zahájení kampaně v Praze lídr kandidátky Alexandr Vondra (ODS) uvedl, že koalice Spolu se proto voleb nechce pouze zúčastnit, ale je i vyhrát. Hlasování bude střetem demokratických stran se stranami jednoho muže, ať už jde o hnutí ANO spojené s Andrejem Babišem či SPD Tomia Okamury, řekl.
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda pokládá za „nefér“, že banky odvedly podle něj málo na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Podle něj banky předvedly účetní trik a vláda se ještě „zamyslí nad tím, jak tu situaci řešit“. Bendův výrok je dalším do sbírky výroků členů vládních stran, kteří pokračující platnost vysoké daně obhajují. Mimořádná daň zasahuje deset firem.
V polovině dubna se v Ostravě sejde volební kongres největší vládní strany. V jedné věci je její vznik a vývoj evropsky unikátní: každý ze čtyř dosavadních předsedů Občanské demokratické strany se nakonec stal premiérem. Kdo to bude tentokrát? Je zvláštní, že o tak politicky sledovanou pozici, stejně jako funkce místopředsedů, se už řadu let neodehrávají žádné velké boje. Na minulém kongresu byl na každou funkci ve vedení jeden kandidát. A předminule vypadla ze hry jen jedna z místopředsedkyň. Podobný scénář se zřejmě odehraje i tentokrát. Tohle nesoupeření souvisí s novou mentalitou a nastavením strany.
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Především k zaručené mzdě má dlouhodobě výhrady ministerstvo financí i ekonomové.
Právo nominovat eurokomisaře mají Piráti a hnutí STAN. Tuto informaci, na které panuje podle úřadu vlády shoda, minulý týden narušila informace Hospodářských novin, že ODS plánuje vládě předložit svého kandidáta. Jednat se má o náměstka ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Marka Moru. Jak mluvčí ODS Jakub Skyva, tak úřad vlády pro Echo24 nicméně potvrdili, že právo nominovat náleží bývalé koalici PirSTAN, „rozhodnout však musí vláda“. STAN i Piráti nadále počítají s tím, že vládě předloží svého kandidáta.
Poslanci budou jednat příští týden na mimořádné schůzi o bezpečnostních hrozbách. Schůzi nechal svolat vládní tábor v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci se na ní sejdou v úterý odpoledne a očekává se, že debata bude pokračovat do nočních hodin a také ve středu. Že je Babiš bezpečnostním rizikem pro Českou republiku, prohlásil nedávno ministr zahraničí Pirát Jan Lipavský.
Otevřít obchody během sedmi a půl svátečních dní, kdy je to nyní zakázané, mají v plánu poslanci z ODS. Proti se nicméně ostře postavila KDU-ČSL s tím, že pro takový návrh nikdy její poslanci ruku nezvednou a jde pouze o plácnutí do vody. Jedná se o další oblast, kterou lidovci blokují, mimo jiné se jedná třeba o legalizaci konopí nebo o zdanění tichého vína. Obě tyto oblasti naopak ODS podporuje.
Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO s 31 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12,5 procenta a třetí Piráty by volilo 11 procent lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD s 9,5 procenta, hnutí STAN s devíti procenty a TOP 09 se ziskem 5,5 procenta. Průzkum Medianu tak nepotvrdil v neděli zveřejněná čísla agentury Kantar, podle jejíhož průzkumu by ANO získalo rekordních 38,5 % hlasů.
Do domácí politiky se vrací život. Nejsilnější vládní strana, ODS, má v polovině dubna volební kongres. Modrým stagnují preference, zatímco ANO jako hlavní síla opozice má už víc než dvojnásobek, v posledním průzkumu z přelomu února a března dokonce 38,5 procenta. Pokud je ale dáno, že občanští demokraté půjdou do voleb se stejným vedením Fiala–Stanjura, je rozhodnuto i to, že to bude v rámci koalice Spolu? Jihočeský hejtman Martin Kuba kritizuje stranické vedení, že už ani nemá ambici získávat samostatně 25 či 30 procent jako kdysi.
Dva poslanci ODS, Pavel Staněk a Jan Bureš, navrhují zrušit zákon z roku 2016, který zakazuje maloobchodní prodej o stanovených svátcích. Svůj návrh předložili ve Sněmovně. Zákon zakazuje prodejnám nad 200 metrů čtverečních prodávat na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít obchody otevřeno do 12:00. Podle navrhovatelů takový zákaz zasahuje do svobody podnikání. Od jeho zrušení si slibují i příznivý dopad na podnikatele i státní rozpočet.
Hnutí ANO se v únorovém průzkumu Kantaru dostalo historicky nejvýš – na 38,5 procent. Oproti poslednímu průzkumu posílilo o 3,5 procenta. Volební průzkum agentury Kantar odvysílala v rámci Otázek Václava Moravce Česká televize. Koalice SPOLU by si oproti volbám pohoršila o 8 procent. Únorový volební model agentury Kantar ukazuje na další posílení dlouhodobě prvního hnutí ANO. Jeho náskok je v průzkumu patrný jak oproti druhé ODS, která by ve volbách získala 14,5 procent hlasů, tak i případné koalice SPOLU.
Jeden ze dvou politických náměstků ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS) k 1. březnu rezignoval. Oznámil to na síti X. Důvodem je podle něj "mediální tlak a lynč". Jeho jméno se mimo jiné objevovalo v souvislosti s kauzou úředníka Jana Benýška, který oznámil možné protiprávní jednání ministerského insolvenčního odboru z období, kdy tomuto útvaru šéfoval právě Stanislav. Seznam Zprávy také loni zveřejnily sérii zpráv, v nichž kritizovaly Stanislavovu činnost na postu ředitele Domova sociální péče v Tmavém Dole na Trutnovsku.
Úterní volební model agentury Median potvrdil dlouhodobý trend, který vládu Petra Fialy nemůže těšit. Další a další lidé neví, koho by teď volili, anebo volit vůbec nechtějí, protože nejsou spokojeni se stavem české politiky. Problém to teď začíná být pro koalici Spolu. Zatímco Pirátům totiž preference dokonce lehce rostou a šéf hnutí STAN Vít Rakušan plní média svými výjezdy do regionů, Fialův projekt podle všeho voliče aktivně odrazuje.
Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly letos v lednu, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druzí by byli Piráti se 13 procenty a třetí ODS s 12 procenty. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Do Sněmovny by se podle něj dostalo šest politických stran a hnutí. Hnutí ANO si oproti předchozímu modelu pohoršilo o tři procentní body, ODS ztratila jeden bod.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) chce vládě předložit návrh s možností zajištění prezidentovy abolice pro lidi, kteří by byli po ohlášeném zákazu kanabinolu HHC stíháni za držení produktů s touto látkou. Zabránit chce případným trestům vězení. HHC patří mezi látky, které experti na drogovou problematiku hodnotí jako méně rizikové. Poté, co v poslední době skončily po předávkování v nemocnici děti, se vláda ve středu shodla na zařazení této substance na seznam zakázaných látek.
Petr Fiala čelí dvěma potížím. Ta první je v delším výhledu vážnější a týká se jeho pověsti. Je to případ uloženého skoro milionu korun v kampeličce PDZ. Nikoli proto, že by premiér neuměl prokázat původ uložených peněz, jak to kdysi neuměl Stanislav Gross, a nei proto, že by se vyhýbal placení daní jako Andrej Babiš, když přes nákup dluhopisů Agrofertu nemusel několik roků odvádět desítky milionů korun ročně na dani z příjmu. Jde o povahu prostředí, do něhož Fialu jeho poradce Miloš Růžička přivedl. Kamil Bahbouh, jedna z klíčových postav kolem PDZ, je osoba na pomezí obchodu a tajných služeb.
„Zapomenutý milion premiéra Fialy v pochybné kampeličce, podezření na černé financování ODS a praní špinavých peněz.“ Tak zní jediný bod na programu mimořádné čtvrteční schůze sněmovny svolané na popud poslanců opozičního hnutí ANO. Opozice chce po premiérovi vysvětlení. Otázky dnes už nevyvolává tolik premiérův nepřiznaný milion jako spíš pozadí samotné družstevní záložny, kolem které se objevují i jména dalších vlivných politiků a podnikatelů.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se jmenováním zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura snaží rozehrát vnitrokoaliční hru, řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček v České televizi (ČT). Podle něj jde o "partyzánštinu". Dvořák to odmítá. Jmenování zmocněnce považuje za krok, který dělají ministři běžně a nikdy o něm neinformují.
Výkonná rada ODS schválila ve středu pozdě večer složení své části společné kandidátky koalice Spolu pro evropské volby. Měl by ji vést dosavadní europoslanec Alexandr Vondra s kolegyní Veronikou Vrecionovou (oba ODS). Návrh schválený širším vedením strany počítá pro občanské demokraty s deseti místy, na pátém figuruje v kandidátní listině analytik evropské legislativy z institutu Pravý břeh Ondřej Krutílek, na osmém ředitel kabinetu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Filip Benda – bratr poslance a předsedy poslaneckého klubu strany Marka Bendy.
Kampeličku, kde měl pět let uložené peníze i premiér Petr Fiala (ODS), řídil mezi lety 2017 a 2021 René Szonowski. Jak se nyní ukázalo, šlo o jednoho z prvních akcionářů investiční společnosti XIXOIO, jejíž manažeři nyní čelí vyšetřování ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle policie šlo zpočátku o tunel. Manažeři společnosti XIXOIO měli z lidí pod příslibem výhodné investice do kryptoměn vylákat postupně přes 350 milionů korun.
V kampeličkách mají uložené peníze tisíce lidí. Vklad premiéra Petra Fialy (ODS) v Podnikatelské družstevní záložně k sobě ale nepřestává poutat stále větší pozornost. Kolem peněžního ústavu, jehož podílníkem byl pět let i tehdejší lídr opoziční ODS Fiala, se totiž objevují další jména vlivných podnikatelů a politiků, které spojuje osoba kontroverzního podnikatele syrského původu Kamila Bahbouha.
Minulý týden Evropský parlament napomenul dvě členské země a dva formální spojence České republiky ve visegrádské čtyřce – Maďarsko a Slovensko. V obou případech je hlavním důvodem pro napomenutí tzv. porušování zásad právního státu. Česká ani polská vláda se proti nejnovějšímu kolu převýchovy Středoevropanů neozvaly. Důležitější je rezoluce proti Maďarsku. V ní europoslanci nakousli neslýchanou, zatím politicky neproveditelnou hrozbu, že by se Maďarsku při hlasování v evropských institucích odebralo právo veta. Z českých vládních europoslanců proti rezoluci hlasoval jen Jan Zahradil, jeho kolegové z ODS Veronika Vrecionová, Evžen Tošenovský a Alexandr Vondra se zdrželi, což je za daných podmínek maximum možného.
