Maďarský premiér Viktor Orbán označil své odpůrce za štěnice. Uvedla to agentura DPA. V projevu u příležitosti maďarského státního svátku obvinil média, neziskové organizace, soudce a opoziční politiky z korupce a ze získávání financí ze zahraničí. Dodal, že proti této "finanční mašinérii" zakročí.
Srbská policie provedla razie ve čtyřech nevládních organizacích kvůli podezření, že zneužívaly finance od americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po lednovém nástupu k moci pozastavila zahraniční pomoc a následně spustila kroky směřující k rozpuštění agentury USAID, která do té doby podporovala humanitární a jiné projekty po celém světě. Trump rozhodnutí ukončit činnost USAID zdůvodnil mimo jiné tím, že v agentuře se odehrávaly podvody.
Okolo šedesáti neziskových organizací se v otevřeném dopise pod hlavičkou neziskové organizace International Commission of Jurists (Mezinárodní výbor právníků) obrátilo na představitele EU s urgentní žádostí o financování poté, co stejný proces na 90 dní pozastavily Spojené státy. Podle výzvy těchto organizací hrozí vážné výpadky v jejich humanitárních projektech například na financování nemocnic, potratů či projektů na podporu lidských práv. Na výzvu upozornil maďarský premiér Viktor Orbán, který je označil za "Sorosovu síť"
Letošní jubilejní 25. ročník Tříkrálové sbírky přinesl historicky nejvyšší částku v její historii. Štědří dárci věnovali přes 184 milionů korun, což překonalo loňských necelých 176 milionů korun. „Za letošní skvělý výsledek patří díky mnoha dobrovolníkům, zejména dětem a jejich rodičům, mládeži a organizátorům této celostátní sbírky. Obzvláště pak všem dárcům za jejich štědré příspěvky,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Největší podíl na rekordním výnosu měli koledníci.
Trumpův úřad-neúřad DOGE, svolaný za účelem redukce federálního rozpočtu, se pustil, mimo jiné, do likvidace organizace USAID (U.S. Agency for International Development). USAID bývala „nadstranickou“ organizací, do které ani republikáni, ani demokrati příliš „nevrtali“: priority se mohly různě proměňovat, ale její postavení bylo v zásadě nedotknutelné. To, že tomu tak nyní není, je velké znamení měnící se doby. Jedním z důsledků je skutečnost, že předešlé hospodaření USAID se stalo trochu transparentnějším a vyšlo najevo, jak extrémně široké pole aktivit bylo z peněz agentury placeno.
Německá CDU se ostře postavila proti aktivitám některých neziskových organizací, které se podílely na nedávných protestech proti této straně a jejímu kandidátovi na kancléře Friedrichu Merzovi. Protesty vyvolalo to, že CDU hlasovala v parlamentu spolu s politicky blokovanou AfD v otázkách zpřísnění pravidel pro migraci. Místopředseda poslanecké frakce Mathias Middelberg prohlásil, že financování takových organizací bude podrobeno důkladné kontrole, a v případě potřeby by mohlo být zcela zrušeno.
Zdá se, že Evropská unie (EU) otáčí podle směru administrativy Donalda Trumpa. Nově totiž oznámila, že plánuje přezkoumat svoji zahraniční finanční podporu v hodnotě několika miliard eur. Důvodem by měla být snaha lépe sladit rozdělování prostředků se svými zahraničněpolitickými zájmy v náročném mezinárodním prostředí. Tento krok přichází poté, co prasklo, že EU finančně podporovala některé mediální domy krátce před volbami, nebo i některé neziskové organizace lobbující za zelenou politiku.
Začátkem února nechal Elon Musk v zádech s prezidentem Trumpem zavřít budovy jedné vládní agentury a její zaměstnance poslal na nucenou dovolenou. Nebylo hned zřejmé, jaké začíná drama. Agentura nese jméno USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj) a na to, jak málo byla známá i americké veřejnosti, má ohromný rozpočet – letos 44 miliard dolarů.
Největší rozruch ve veřejném prostoru nadále zcela spolehlivě vyvolává Donald Trump a jeho administrativa. Po první várce dekretů a vyhrožování cly (která mimochodem velmi dobře fungují i jako nátlakový prostředek) přišlo zastavení financování zahraniční pomoci, jež přes agenturu USAID mířila do různých, navýsost politických neziskových organizací, a plán na řešení napětí na Blízkém východě spočívající v přeměně Gazy na „americkou riviéru“.
Kvůli Trumpovi jsou prouprchlické organizace, včetně těch působících v České republice, ze dne na den téměř bez peněz. Nelze pochybovat, že mnoho lidí přijalo takovou zprávu s uspokojením a možná i škodolibostí, nejeden byl možná udiven, co nám to Američané všechno platili. Ale byly a jsou nepochybně i reakce jiné, provázené rozhořčením, smutkem a lítostí, že svět, který odmítá solidaritu s těmi nejubožejšími, tedy s uprchlíky, je horší a stává se krutějším a nelítostnějším. Protože přece ty organizace pomáhající uprchlíkům jsou založeny na humanismu, na solidaritě s druhými, na altruismu.
Joe Biden ve svém rozlučkovém projevu varoval Američany před rostoucí mocí technologických oligarchů. Zjevně se snažil evokovat varování odcházejícího prezidenta Eisenhowera před „vojensko-průmyslovým komplexem“, jež se stalo nejoblíbenějším výrokem republikánského politika mezi americkými liberály (a v nemenší oblibě ho měla komunistická propaganda). Jenže to, co dnes ohrožuje Ameriku a co přispělo k tomu, že Biden dnes odchází tak nepopulární, není ani tak technologicko-oligarchický komplex, jako spíš „NGO komplex“. To jsou ty příslovečné „The Groups".
Brusel čelí rozsáhlé kritice kvůli tajným smlouvám a lobbováním za zelenou politiku. Evropská komise (EK) měla finančně podporovat neziskové ekologické organizace, které lobbovaly a šířily zelenější politiku napříč EU. Podle informací nizozemského deníku De Telegraaf komise uzavřela tajné smlouvy hned s několika environmentálními nevládními organizacemi (NGO) k propagaci ambicióznějších zelených plánů bývalého eurokomisaře Franse Timmermanse.
Ne každý posun k lepšímu v Americe, který má potenciál zlepšit poměry ve světě, smíme připsat Donaldu Trumpovi. Je pravda, že některé změny už se děly před inaugurací a lze je vysvětlit jen skutečností, že Trump se vrací k moci. Především odchod mnoha amerických korporací z wokeovských a klimapolitických iniciativ typu „udržitelné“ DEI nebo klimatické iniciativy NZAMI. Nicméně něco zvládají americké instituce vlastní silou. A to je povzbudivé, svědčí to přece jen o jakémsi samoočistném mechanismu.
Navzdory jasnému nesouhlasu německého kancléře Olafa Scholze (SPD) a ministra financí Christiana Lindnera (FDP) s financováním soukromých operací ve Středozemním moři pokračuje Annalena Baerbocková, ministryně zahraničí za Zelené, ve finanční podpoře těchto operací, které obešla pomocí jednoduchého triku. Proti tomuto financování se postavil také Spolkový sněm.
Vážení spoluobčané, tento dopis je datován na svátek sv. Ludmily, naší první světice a zároveň našeho prvního křesťanského státníka. Jde mi o to, aby se určitě dostal ke čtenářům v den sv. Václava, dědice České země, vladaře, který se stal vzorem a úměrou všech našich vladařů. Není třeba připomínat, že ho vychovala právě jeho babička, sv. Ludmila.
Přes tisíc kandidátů do Evropského parlamentu podepsalo před volbami „duhový slib“ Come Out 4 Europe. Dokument, který sepsala z evropských peněz financovaná neziskovka ILGA, zavazuje kandidáty navrhovat a prosazovat po volbách „LGBT friendly“ legislativu, využívat sankcí vůči některým zemím a v případě potřeby pracovat na dosahování cílů „v zájmu bezpečnosti komunity“ i tajně. Závazek podepsalo také 60 kandidátů z Česka.
Ministr Bek (STAN) představil revizi rámcových vzdělávacích programů (penzum učiva, které má každá škola žáky učit). Ty současné jsou dle mnoha odborníků zastaralé. Co se tedy mají žáci naučit? A kdo revizi dlouhodobě připravoval? Bylo to ministerstvo školství nebo již moc výkonnou ovládají neziskovky? A kdo to všechno platí? Na vše se pokusím odpovědět.
Nevládní organizace na Slovensku, které jsou financovány ze zahraničí, by ve svém názvu nově až na výjimky měly používat rovněž označení „organizace se zahraniční podporou“. Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, kterou v prvním čtení hlasy vládních poslanců schválil slovenský parlament. Definitivně by o předloze měla sněmovna rozhodnout na své příští schůzi. Opozice předlohu kritizovala.
Od roku 2016 do konce roku 2022 bylo za znásilnění odsouzeno 643 lidí. Podmíněným trestem skončilo 46 procent případů, podmínkou s dohledem potrestaly soudy 11 procent pachatelů. Nepodmíněný trest soud uložil 40 procentům pachatelů. Vyplývá to z údajů aplikace jaktrestrame.cz, která vychází z dat ministerstva spravedlnosti. Autoři aplikace však upozorňují, že by neměla být využívána k jednoduché kritice ukládání trestů. Nezabývá se totiž skutkovými okolnostmi jednotlivých případů.
Od loňského listopadu, kdy organizace OpenAI vypustila na veřejnost chatbot ChatGPT, vlna toho největšího zájmu pominula. Až teď přišla umělá inteligence s novým kusem, jaký nikdo nečekal – s nebývalým korporátním dramatem.
Jsou v Evropě volení politici v parlamentech členských zemích a pak je Evropská unie, která národní politické reprezentace trvale oslabuje, například posilováním tzv. neziskového sektoru. Volební politici tomu často nejsou schopni nebo ochotni zabránit. Exemplárním a odstrašujícím příkladem budiž český zákon o hromadném řízení, rozuměj o hromadných žalobách. Už brzy by o něm měla jednat vláda. Institut hromadných žalob po nás chce Evropská unie, příslušná směrnice Evropského parlamentu a Rady EU (2020/1828) se týká zástupných žalob na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.
Nezisková charitativní organizace Girasole z Hustopečí na Břeclavsku, která pečuje o nemocné a umírající pacienty, vrátila dar 300.000 korun Nadaci Agrofert. Zdůvodnila to tím, že podle ní prezidentský kandidát Andrej Babiš charitu zneužívá v kampani. Organizace toho nechce být součástí, řekl dnes ředitel Girasole Miroslav Prchal. Girasole vyjádření zveřejnila na sociální síť v pondělí, dárci jí následně přispěli ještě vyšší částkou, než činil dar. Andrej Babiš se ve druhém kole voleb střetne s Petrem Pavlem.
Bulvární událostí měsíce je soud hollywoodských hvězd a bývalých manželů Amber Heardové a Johnnyho Deppa. V roce 2018 vyšel v deníku The Washington Post komentář, ve kterém Heardová popisuje, jak zažívala domácí násilí. Deppa, za kterého byla tehdy vdaná, v něm přímo nejmenuje, ale z kontextu je jasné, že má na mysli jeho. Depp byl následně vyobcován ze slušné společnosti a vyhozen z Pirátů z Karibiku, filmové série, jejíž byl hlavní tváří. Depp tvrdí, že se žádného násilí nedopustil, naopak že Heardová týrala jeho.
Ředitel organizace Společnost Podané ruce Jindřich Vobořil v rozhovoru pro deník Echo24 popisuje, jak očkování v odlehlejších oblastech funguje a také jak se během pandemie změnila práce s drogově závislými, na něž se Podané ruce dlouhodobě zaměřují. Neziskovkat Podané ruce byla jedna z prvních, která se v Česku chtěla zapojit do očkování a pomoci v tuzemsku rozhýbat tehdy pomalu postupující vakcinaci.
Rostoucí ochota dávat přímo vybízí k dalšímu povzbuzení. Stát by měl vycouvat z podpory veřejně prospěšných věcí a otevřít prostor soukromým dárcům. Prakticky to znamená výrazně omezit dotace pro neziskové organizace, na něž jde ročně ze státního rozpočtu přes 14 miliard korun.
Češi patří mezi ty nejméně štědré národy světa, vyplývá z průzkumu organizace Charities Aid Foundation (CAF). Česko spolu například s Polskem patří navíc podle výzkumu k deseti zemím, které se za posledních 10 let v žebříčku nejvíce propadly. Každoroční „index velkorysosti“, který vychází z výzkumů mezi více než 120 státy, vydává CAF od roku 2010.
Ministerstvo financí zvažuje změnu ve vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu, po roce 2021 by podle ní žadatelé mohli čerpat na projekty peníze pouze zpětně. Nyní příjemce dotace nejdřív obdrží z národních peněz zálohu, kterou utratí a vyúčtuje. Až poté žádost o proplacení odesílá ministerstvo do Bruselu, evropské peníze pak putují do státního rozpočtu. O záměru informuje server iRozhlas.cz. Kritizují ho podle něj neziskové organizace i resorty, které peníze rozdělují, tedy ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí.
Je pozoruhodné, že z toho už desítky let nikdo nedokáže udělat politické téma. Přitom by šlo zvednout z levé strany zdůrazňující rovnostářství, ale i z pravé, vyzdvihující zásluhy. Česko je sedmičkou na žebříčku zemí s nejvyšší daní z práce z celé Evropy. Stát tady člověku s průměrným platem, který nyní dosahuje téměř 33 tisíc korun měsíčně, sebere 43,7 procenta z toho, co vydělá. V této částce není započítané zdravotní pojištění, které míří mimo státní rozpočet a je skutečnou pojistkou.
Nezisková organizace Transparency International (TI) se prostřednictvím předsedy dozorčí rady Vladimíra Králíčka ozvala proti rétorice premiéra Andreje Babiše, který při vyjádřeních o svém střetu zájmů TI často označuje jako „zkorumpovanou neziskovku.“ Agentura v otevřeném dopise předsedovi vlády vyjmenovala jednotlivé argumenty toho, proč tomu tak není: Je mezi nimi i pečlivý výběr auditorů, kteří se musí řídit mezinárodními standardy.
Antidiskriminační zákon vyvolává velké emoce ještě předtím, než se dostane na lavice poslanců. Největší kritika přichází od zástupců společností, kteří poukazují na změnu dokazování. Tedy že by zažalované společnosti musely prokázat svou nevinu.
