Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů sobě chce zrušit poplatky za veřejnoprávní média. Hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by měl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), vyplývá z návrhu programového prohlášení, které má Echo24 k dispozici. Strany současně označují za prioritu zachování nezávislosti těchto médií. Zaměřit se chtějí i na neziskové organizace.
Pirátská radní a zastupitelka na Praze 10 Jana Komrsková je přední pražská NIMBY. Vedla boj například proti nástavbě bytů na Obchodním centru Květnice – bezvýrazném objektu „občanské vybavenosti“ z komunistických dob uprostřed paneláků, tedy přesně v takovém místě, kde by se bytová výstavba měla podporovat, aby se město pořád nerozlézalo do polí. A nejméně na dvou dalších místech. Pokud chcete vědět, proč se u nás nestaví, je Komrsková ideální objekt pro studii. A pokud chcete vědět, proč někteří z nás reagovali na to, že Piráti na bydlení postavili svou volební kampaň, s výjimečnou zavilostí, tak i proto, že víme o Komrskové.
Diskriminace muslimů? Nevládní organizace bojující za občanská práva žene k soudu školu v Berlíně, za to, že na školních pozemcích zakazuje modlitbu. Podle právničky organizace zákaz veřejné modlitby diskriminuje muslimské žáky. Škola není přímo jmenována, ale podle deníku Die Welt se jedná o gymnázium ve čtvrti Wedding. Tato škola přitom už jeden spor o nemožnost modlitby ve škole vyhrála. Ostatní školy v Berlíně původní stížnosti organizace v roce 2023 ustoupily a své školní řády upravily.
Pokud příští vládu povede Andrej Babiš, buďme připraveni na častá varování před čistkami ve státní správě ve prospěch Babiše nebo Agrofertu. Vyloučit je skutečně nelze, když si člověk vzpomene, jak svého času ministr financí Babiš obsazoval lidmi z Unipetrolu – svými byznysovými partnery – státní podniky, od Mera po vedení Českých drah. Nic to nemění na skutečnosti, že dnešní stav si říká o změnu takřka revoluční. Za Petra Fialy totiž rychlým tempem pokračovala kolonizace státu neziskovým sektorem. Přitom ani za Babiše I. neplatilo, že by nevládní skupiny měly přístup do státních institucí zakázaný.
Následuje text o tom, že sněmovní volby bývají v mnoha ohledech méně důležité, než by si politicky angažovaný občan myslel. Letos se nám prodávají jako kosmický souboj Babiš–Fiala. Ale v důležitých ohledech jsou tyto volby spíš jen bojem o pozice. Fatální by ten boj začal být teprve tehdy, kdyby jeden z možných premiérů projevil odvahu udělat něco s hlubokým státem, konglomerátem ústřední správy a neziskového sektoru, jištěným zpravidla penězi a směrnicemi Evropské komise. Nebo kdyby si ten možný premiér k sobě pořídil menšího partnera, který tento český „deep state“ vnímá jako problém a bude ve vládě ochoten s ním jít do střetů.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) přijel podle svého kolegy z Evropského parlamentu Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) na kontrolní misi na Slovensko s pověřením šéfa hnutí ANO zakrýt a relativizovat podvody ze Zemědělské platební agentury vymyšleným obviněním neziskových organizací placených ze zahraničí. Knotek jeho obvinění odmítá a tvrdí, že Zdechovskému straší ve věži. Květnová mise europoslanců na Slovensku odhalila administrativní selhání i oslabení právního státu, prohlašuje český europoslanec Zdechovský.
Záchranná služba Asociace samaritánů České republiky propustila dva své pracovníky poté, co se nevhodně chovali k mladé pacientce, kterou převáželi z nemocnice v Brandýse nad Labem do psychiatrické nemocnice v Kosmonosech. Na případ, který se stal v neděli, dnes upozornil server Novinky.cz. Dívku podle serveru například vybízeli k úspěšnějšímu pokusu o sebevraždu. Dívka serveru řekla, že do psychiatrické léčebny jela po pokusu o sebevraždu.
O lobbingu zelených neziskovek, které financovala Evropská komise, a které měly za cíl prosazovat vlastní zelenou politiku Komise, začínají přicházet další podivné detaily. Podle německého deníku Die Welt byly některé části smluv vedeny v režimu důvěrné a europoslanci při vyšetřování museli podepisovat mlčenlivost, aby si dané dokumenty mohli prohlédnout. Evropská komise podepisování jakýchkoliv "tajných smluv" odmítá. Die Welt však uvádí, že mu situaci, kdy si o částech smluv nesměli vést ani poznámky, potvrdilo více europoslanců.
Od přelomu roku prošetřuje Evropský parlament tisíce smluv Evropské komise s nevládními organizacemi. Deník Die Welt nyní přinesl ukázky konkrétních smluv, jimiž se nevládní organizace zavazují bojovat například proti uhlí nebo obchodní dohodě se sdružením Mercosur, kterou Komise sama vyjednávala. Ve smlouvách podle německého deníku byly popsány konkrétní cíle, kterých nevládní organizace mají dosáhnout. Týkaly se například kroků proti provozu uhelných elektráren či zastavení dohody s Mercosurem.
Nevládní organizace na Slovensku budou mít nové administrativní povinnosti, včetně vykazování svých dárců. Změnou příslušných zákonů o tom rozhodl parlament. Schválenou předlohu ještě posoudí prezident. Opozice označila novelu za hanebnou, jejím cílem je podle ní šikana mimo jiné neziskových organizací či nadací, které upozorňují na pochybení úřadů či vlády. Změny ve fungování nevládních organizací navrhli vládní poslanci.
Evropský účetní dvůr (EÚD) uvedl, že některé nevládní neziskové organizace (NNO) používají unijní provozní granty i na aktivity, které mají přímo ovlivňovat politiku Evropské unie, tedy na lobbing. Informoval o tom europoslanec a člen Kontrolního rozpočtového výboru Evropského parlamentu (CONT) Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Dodal, že CONT svolává jednání, kam by měli dorazit zástupci Evropské komise a EÚD. Europoslanec své výtky Komisi předal a ta je částečně či úplně akceptuje, uvedl.
Výkonným ředitelem nevládní organizace Globsec se stal Daniel Braun, který dříve působil jako šéf kabinetu někdejší místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové. Instituce zabývající se bezpečností a mezinárodní politikou vznikla před 20 lety na Slovensku. Tento rok přesouvá svou centrálu z Bratislavy do Prahy. Každoročně pořádá mezinárodní bezpečnostní konferenci, která se letos uskuteční v červnu stejně jako loni v české metropoli.
Evropský parlament prošetřuje údajné zapojení neziskových organizací do lobbingu spojeného s Green Dealem. Kontrolní výbor EP (CONT) si vyžádal od Evropské komise veškeré smlouvy, kterých je ale více než deset tisíc a tak bude nějakou dobu trvat, než budou k dispozici závěry. Pro Echo24 to řekl europoslanec a člen CONT Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Maďarský premiér Viktor Orbán označil své odpůrce za štěnice. Uvedla to agentura DPA. V projevu u příležitosti maďarského státního svátku obvinil média, neziskové organizace, soudce a opoziční politiky z korupce a ze získávání financí ze zahraničí. Dodal, že proti této "finanční mašinérii" zakročí.
Srbská policie provedla razie ve čtyřech nevládních organizacích kvůli podezření, že zneužívaly finance od americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po lednovém nástupu k moci pozastavila zahraniční pomoc a následně spustila kroky směřující k rozpuštění agentury USAID, která do té doby podporovala humanitární a jiné projekty po celém světě. Trump rozhodnutí ukončit činnost USAID zdůvodnil mimo jiné tím, že v agentuře se odehrávaly podvody.
Okolo šedesáti neziskových organizací se v otevřeném dopise pod hlavičkou neziskové organizace International Commission of Jurists (Mezinárodní výbor právníků) obrátilo na představitele EU s urgentní žádostí o financování poté, co stejný proces na 90 dní pozastavily Spojené státy. Podle výzvy těchto organizací hrozí vážné výpadky v jejich humanitárních projektech například na financování nemocnic, potratů či projektů na podporu lidských práv. Na výzvu upozornil maďarský premiér Viktor Orbán, který je označil za "Sorosovu síť"
Letošní jubilejní 25. ročník Tříkrálové sbírky přinesl historicky nejvyšší částku v její historii. Štědří dárci věnovali přes 184 milionů korun, což překonalo loňských necelých 176 milionů korun. „Za letošní skvělý výsledek patří díky mnoha dobrovolníkům, zejména dětem a jejich rodičům, mládeži a organizátorům této celostátní sbírky. Obzvláště pak všem dárcům za jejich štědré příspěvky,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Největší podíl na rekordním výnosu měli koledníci.
Trumpův úřad-neúřad DOGE, svolaný za účelem redukce federálního rozpočtu, se pustil, mimo jiné, do likvidace organizace USAID (U.S. Agency for International Development). USAID bývala „nadstranickou“ organizací, do které ani republikáni, ani demokrati příliš „nevrtali“: priority se mohly různě proměňovat, ale její postavení bylo v zásadě nedotknutelné. To, že tomu tak nyní není, je velké znamení měnící se doby. Jedním z důsledků je skutečnost, že předešlé hospodaření USAID se stalo trochu transparentnějším a vyšlo najevo, jak extrémně široké pole aktivit bylo z peněz agentury placeno.
Německá CDU se ostře postavila proti aktivitám některých neziskových organizací, které se podílely na nedávných protestech proti této straně a jejímu kandidátovi na kancléře Friedrichu Merzovi. Protesty vyvolalo to, že CDU hlasovala v parlamentu spolu s politicky blokovanou AfD v otázkách zpřísnění pravidel pro migraci. Místopředseda poslanecké frakce Mathias Middelberg prohlásil, že financování takových organizací bude podrobeno důkladné kontrole, a v případě potřeby by mohlo být zcela zrušeno.
Zdá se, že Evropská unie (EU) otáčí podle směru administrativy Donalda Trumpa. Nově totiž oznámila, že plánuje přezkoumat svoji zahraniční finanční podporu v hodnotě několika miliard eur. Důvodem by měla být snaha lépe sladit rozdělování prostředků se svými zahraničněpolitickými zájmy v náročném mezinárodním prostředí. Tento krok přichází poté, co prasklo, že EU finančně podporovala některé mediální domy krátce před volbami, nebo i některé neziskové organizace lobbující za zelenou politiku.
Začátkem února nechal Elon Musk v zádech s prezidentem Trumpem zavřít budovy jedné vládní agentury a její zaměstnance poslal na nucenou dovolenou. Nebylo hned zřejmé, jaké začíná drama. Agentura nese jméno USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj) a na to, jak málo byla známá i americké veřejnosti, má ohromný rozpočet – letos 44 miliard dolarů.
Největší rozruch ve veřejném prostoru nadále zcela spolehlivě vyvolává Donald Trump a jeho administrativa. Po první várce dekretů a vyhrožování cly (která mimochodem velmi dobře fungují i jako nátlakový prostředek) přišlo zastavení financování zahraniční pomoci, jež přes agenturu USAID mířila do různých, navýsost politických neziskových organizací, a plán na řešení napětí na Blízkém východě spočívající v přeměně Gazy na „americkou riviéru“.
Kvůli Trumpovi jsou prouprchlické organizace, včetně těch působících v České republice, ze dne na den téměř bez peněz. Nelze pochybovat, že mnoho lidí přijalo takovou zprávu s uspokojením a možná i škodolibostí, nejeden byl možná udiven, co nám to Američané všechno platili. Ale byly a jsou nepochybně i reakce jiné, provázené rozhořčením, smutkem a lítostí, že svět, který odmítá solidaritu s těmi nejubožejšími, tedy s uprchlíky, je horší a stává se krutějším a nelítostnějším. Protože přece ty organizace pomáhající uprchlíkům jsou založeny na humanismu, na solidaritě s druhými, na altruismu.
Joe Biden ve svém rozlučkovém projevu varoval Američany před rostoucí mocí technologických oligarchů. Zjevně se snažil evokovat varování odcházejícího prezidenta Eisenhowera před „vojensko-průmyslovým komplexem“, jež se stalo nejoblíbenějším výrokem republikánského politika mezi americkými liberály (a v nemenší oblibě ho měla komunistická propaganda). Jenže to, co dnes ohrožuje Ameriku a co přispělo k tomu, že Biden dnes odchází tak nepopulární, není ani tak technologicko-oligarchický komplex, jako spíš „NGO komplex“. To jsou ty příslovečné „The Groups".
Brusel čelí rozsáhlé kritice kvůli tajným smlouvám a lobbováním za zelenou politiku. Evropská komise (EK) měla finančně podporovat neziskové ekologické organizace, které lobbovaly a šířily zelenější politiku napříč EU. Podle informací nizozemského deníku De Telegraaf komise uzavřela tajné smlouvy hned s několika environmentálními nevládními organizacemi (NGO) k propagaci ambicióznějších zelených plánů bývalého eurokomisaře Franse Timmermanse.
Ne každý posun k lepšímu v Americe, který má potenciál zlepšit poměry ve světě, smíme připsat Donaldu Trumpovi. Je pravda, že některé změny už se děly před inaugurací a lze je vysvětlit jen skutečností, že Trump se vrací k moci. Především odchod mnoha amerických korporací z wokeovských a klimapolitických iniciativ typu „udržitelné“ DEI nebo klimatické iniciativy NZAMI. Nicméně něco zvládají americké instituce vlastní silou. A to je povzbudivé, svědčí to přece jen o jakémsi samoočistném mechanismu.
Navzdory jasnému nesouhlasu německého kancléře Olafa Scholze (SPD) a ministra financí Christiana Lindnera (FDP) s financováním soukromých operací ve Středozemním moři pokračuje Annalena Baerbocková, ministryně zahraničí za Zelené, ve finanční podpoře těchto operací, které obešla pomocí jednoduchého triku. Proti tomuto financování se postavil také Spolkový sněm.
Vážení spoluobčané, tento dopis je datován na svátek sv. Ludmily, naší první světice a zároveň našeho prvního křesťanského státníka. Jde mi o to, aby se určitě dostal ke čtenářům v den sv. Václava, dědice České země, vladaře, který se stal vzorem a úměrou všech našich vladařů. Není třeba připomínat, že ho vychovala právě jeho babička, sv. Ludmila.
Přes tisíc kandidátů do Evropského parlamentu podepsalo před volbami „duhový slib“ Come Out 4 Europe. Dokument, který sepsala z evropských peněz financovaná neziskovka ILGA, zavazuje kandidáty navrhovat a prosazovat po volbách „LGBT friendly“ legislativu, využívat sankcí vůči některým zemím a v případě potřeby pracovat na dosahování cílů „v zájmu bezpečnosti komunity“ i tajně. Závazek podepsalo také 60 kandidátů z Česka.
Ministr Bek (STAN) představil revizi rámcových vzdělávacích programů (penzum učiva, které má každá škola žáky učit). Ty současné jsou dle mnoha odborníků zastaralé. Co se tedy mají žáci naučit? A kdo revizi dlouhodobě připravoval? Bylo to ministerstvo školství nebo již moc výkonnou ovládají neziskovky? A kdo to všechno platí? Na vše se pokusím odpovědět.
