Tag: energetika

Články k tagu

Další zásahy kritické infrastruktury Ukrajiny. Rusové vyřadili až polovinu elektráren

Ruské síly pokračovaly s ostřelováním Ukrajiny, své útoky mířily na kritickou infrastrukturu. Několik regionů hlásilo, že nálety dopadaly na elektrárny, v jiných oblastech se rakety podařilo Ukrajincům sestřelit, píše agentura Reuters. „Další raketový útok teroristů, kteří bojují proti civilní infrastruktuře a lidem,“ napsal šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak v Telegramu. Objevily se odhady, ppodle nichž Rusové vyřadili z provozu až 50 procent ukrajinských tepelných elektráren.

Ukrajina jako nedobrovolná laboratoř blackoutů

Osmého října se Ukrajincům povedlo poničit a na čas vyřadit jednu polovinu Krymského mostu. Pondělkem 10. října počínaje začali Rusové raketami a drony ničit kritickou infrastrukturu Ukrajiny a první naše chlácholivé reakce, že to je výraz bezmoci Ruska na bojišti a že ruské armádě tak jako tak po jednom dvou dnech ostřelování dojdou chytré rakety a drony s náložemi, ustoupily hrozivé realitě. Volodymyr Zelenskij před několika dny uvedl, že zničeno je 30 procent elektráren v zemi. Od konce týdne vedení státu připravuje občany na tzv. rolling blackouts.

Proč se to zase pokazilo?

Člověk sledující zblízka evropské dění zažívá nutně při pohledu na dnešní energetickou krizi pocit déjà vu. Tak už je to zase tady! Jen v jiné oblasti, na jiném trhu. Pokolikáté už. Co vlastně? Inu, upřímné zděšení obyvatel, podnikatelů a politiků ze zhroucení něčeho, co doteď nevnímali a neřešili, protože to dlouho fungovalo hezky, spořádaně a celkem levně. Jako právě dodávky energetických surovin na integrovaném evropském trhu. Když se ceny nebo dodávky něčeho rychle a bez varování zcela vymknou z kloubů, začíná boj na úrovni jednotlivých států, kdo zasáhne dřív či silněji.

Soud vyhlásil úpadek společnosti NWT, která dodávala plyn některým teplárnám

Brněnský krajský soud vyhlásil ve čtvrtek úpadek společnosti NWT z Hulína na Kroměřížsku. Vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku. Firma, která dodávala plyn městské teplárně v Břeclavi a také ve Vrbně pod Pradědem na Bruntálsku, na sebe 12. října podala insolvenční návrh s návrhem na povolení reorganizace, protože se dostala do platební neschopnosti. Podle insolvenčního návrhu má firma závazky 460 milionů korun, přičemž 230 milionů korun tvoří závazky zajištěné.

Pět bilionů korun. Německo schválilo štědrou podporu lidem i firmám

Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů Kč). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země, Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.

Orbánova „spravedlivá“ výjimka prošla. Ruský plyn může dál proudit do Maďarska

Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. Oznámil to v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Uvedla to agentura Reuters. Návrhy Evropské komise (EK) v otázkách energetiky podle Orbána představovaly pro Maďarsko největší nebezpečí.

Lídři zemí EU se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií

Prezidenti a premiéři zemí EU se v pátek nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

V Bruselu začal summit EU k energetické krizi. „Očekávám velmi, velmi dlouhý večer“

V Bruselu začalo zasedání Evropské rady, jehož hlavním tématem je hledání shody na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Očekává se dlouhá debata především o otázce zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách, která dosud členské země rozdělovala. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie také projednají další podporu Ukrajině a na dálku se k nim připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve čtvrtek debata lídrů navazuje na úterní návrh Evropské komise.

Francie a Německo odhalují své neshody, zrušily společné jednání vlád

Soukromá večeře v kancléřství u příležitosti Dne německé jednoty, večerní procházka kolem Braniborské brány, zdvižené palce na schodech Elysejského paláce při první zahraniční návštěvě kancléře. Emmanuel Macron a Olaf Scholz od vzniku svých nových vlád nikdy neopomněli dát najevo své přátelství, jako by se oba muži chtěli odvrátit od více než desetiletí váhavé spolupráce za éry kancléřky Angely Merkelové. Teď ale zrušili mezivládní schůzku plánovanou na 26. října do Fontainebleau.

Německo plánuje uvalit až 90% daň výrobcům elektřiny už za letošní rok

Německá vláda hodlá nastavit daň pro některé výrobce elektřiny, která zamezí téměř veškerým jejich ziskům z prodeje na spotovém trhu. Stát by tak mohl strhnout elektrárenským společnostem až 90 procent ze zisků. Výnosy z daně, která by byla zpětně zavedena od 1. března do 30. listopadu, mají být použity k dotování běžných spotřebitelů. Zároveň Německo plánuje zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a průmysl kvůli prudce rostoucím cenám energií.

V chaosu se rodí daň, kterou vláda sebere energetikům a bankéřům desítky miliard

Ve středu byl na pražské burze divoký den jako už dlouho ne. Akcie elektrárenské společnosti ČEZ a velkých bank prudce padaly. Ke dnu je poslala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová, která si v úterý večer po jednání předsedů stran vládní koalice zatweetovala, že s napětím očekávaná daň z mimořádných zisků pro velké energetické, petrochemické firmy a banky se bude platit už ze zisků za letošní rok. Nikoli až za rok 2023, jak oficiálně předtím ohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura.

Ukrajinci bez elektřiny a tepla. V zimě hrozí Evropě další uprchlická vlna

Příchod zimy a následky ruského ostřelování mohou na Ukrajině zvednout další uprchlickou vlnu mířící do Evropské unie, upozorňují na to lidskoprávní organizace i Kyjev. Uprchlická krize bude jedním z témat společného jednání české a ukrajinské vlády, které se má uskutečnit na konci října, jak potvrdil po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zpráva o překročení Rubikonu

Občas se stane, že některé zprávy jsou zaznamenány, ale nezdá se, že by je mediální a politický svět vstřebal. Přinejmenším v Česku, ale ani ve světě nejsou chápány natolik, aby je novináři snadno přeložili do titulků, dokázali k nim srozumitelně formulovat otázky na tiskovkách a tak podobně. Minulý týden se takto začaly vnucovat dvě velké události. V úterý na Salonu Echa v Knihovně Václava Havla a ve středu na česko-polské konferenci o energetice v institutu CEVRO bylo jedno téma, které dokázalo dokonale sjednotit všechny účastníky: německý plán na ochranu domácího průmyslu před vysokými cenami energií.

Ani snad nechtějte vědět, jakou měl covid smrtnost

Kabinet Petra Fialy se nakonec propracuje téměř ke stejnému schodku státního rozpočtu, který na tento rok ještě přichystala vláda Andreje Babiše. Babišův výchozí deficit 380 miliard korun Fiala a jeho ministr financí Zbyněk Stanjura nejprve v běhu zmenšili na 280 miliard. Tehdy jim ekonomové, dokonce z vládních vod jako Štěpán Křeček, vyčítali nízkou ambici proškrtat výdaje. Přišla válka na Ukrajině a včera poslanci, především s odvoláním na potřebu kompenzovat lidem účty za proud a plyn, schodek zvedli na 375 miliard.

Německá akce by rozložila Evropskou unii

Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.

Konec jádra se odkládá o čtvrt roku. Scholz převálcoval Zelené

Německo umožní kvůli energetické krizi provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Spolkový kancléř Olaf Scholz podle vládního mluvčího členům kabinetu dopisem oznámil, že země upraví zákony tak, aby reaktory mohly fungovat déle. Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) rozhodl, že dvě ze tří elektráren zůstanou v provozu až do jara.

Češi mají sdílet plyn s Německem. V nouzi by podle Síkely odstavilo část průmyslu

Česká republika je blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) to řekl po pražském jednání s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem. Česko má podle Síkely eminentní zájem o podíl ve vznikajících německých LNG terminálech. Síkela uvedl, že s Habeckem probírali shodu o solidaritě, která nastavuje podmínky, za kterých bude Německo s Českem sdílet plyn v případě nouze.

Cena plynu spadla nejníže od června. Pomáhá mírné počasí

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí klesá. Pomáhá jí mírné počasí, plné zásobníky plynu a hojné příjezdy tankerů se zkapalněným zemním plynem (LNG). Kolem 12:30 SELČ ztrácel klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku 4,2 procenta na necelých 136 eur (3345 Kč) za megawatthodinu (MWh). Během dne byl i na 133 eurech, a tedy nejníže od konce června.

Nedopusťme zánik konkurence

Přesně před rokem padla skupina Bohemia Energy a odstartovala tím éru marasmu kvůli dřív nepředstavitelně vysokým tržním cenám energií. Od té doby se toho stalo mnoho, krize eskalovala a donutila českou vládu zastropovat ceny elektřiny i plynu a rozhodovat o tom, komu vzít a komu naopak dávat. Celé energetické odvětví si projde změnou, říká tržní analytik a někdejší ředitel alternativního dodavatele Energie ČS Dušan Vaškovic. V Salonu Echa s ním diskutuje Daniel Krištof za ČEZ Prodej.

V Brně od listopadu výrazně zdraží teplo

Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu Brna, zdraží od listopadu teplo pro své odběratele o 888 korun na gigajoule (GJ), tedy na 1672 korun za GJ včetně DPH. Průměrná domácnost se spotřebou tepla 20 GJ za rok zaplatí měsíčně asi o 1500 korun víc. Vedení tepláren to dnes řeklo novinářům.

Soumrak nad trhem alternativních dodavatelů elektřiny. Utrpěly by hlavně domácnosti

Přesně před rokem zkrachovala skupina Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku. Elektřinu a plyn pro zákazníky už nemohla dodávat, protože ji položily extrémní ceny energií na trzích. Dojela tak jako i další menší dodavatelé na svou obchodní strategii. Dlouhodobě spoléhala na velmi nízké spotové ceny a na to, že budou dále jen klesat.

Česko s jinými soupeřit nemůže. Fiala volal po evropském řešení cen energií

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve Sněmovně znovu vyslovil pro evropské řešení vysokých cen energií. Při interpelacích tak reagoval na dotaz Marie Pošarové (SPD), která poukazovala na plán německé vlády vynaložit na zmírnění dopadů drahých energií až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč). Podle ministerského předsedy není možné přistoupit na to, aby mezi sebou soutěžily v těchto podporách rozpočty jednotlivých členských zemí.

Jak ustát letošní zimu

Jak to bude ve střední Evropě tuto zimu s plynem? Nečekají nás výpadky? Zatímco oficiální místa, od ministerstva průmyslu po ČEZ, šíří optimismus a odkazují na to, že zásobníky plynu jsou plné víc než z 90 procent a tím nad průměrem oproti předchozím rokům, pohled přes hranice do Německa ukazuje spíš pesimistickou náladu. Ředitel Spolkové agentury pro sítě (obdoba našeho ČEPS) Klaus Müller minulý týden dramaticky vyhlásil, že pokud Němci nezačnou s plynem šetřit, může ho v zimě chybět až 20 procent. Přes Německo proudí jak známo téměř všechen plyn spotřebovávaný v České republice.

Doba dřevěná zasáhla Evropu. Je nedostatek paliva i krbů

Důsledkem drastického omezení ruských dodávek plynu a elektřiny v Evropě rostou obavy z nadcházející zimy. Vzrostla proto poptávka po palivovém dřevě, stává se z něj ohrožený cenný majetek. Lidé si do kůlen a přístřešků dokonce instalují webkamery, píše Bloomberg.

Putin nabídl Evropě více plynu přes Nord Stream, sabotáž prý prospěla USA

Rusko je ochotno dodat do Evropy během podzimu a zimy dodatečné objemy zemního plynu, a to nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream, anebo přes Turecko, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Podle ruské agentury TASS dodal, že míč je nyní na straně Evropské unie. Podle Putina lze opravit nedávno poškozená potrubí plynovodů Nord Stream, přivádějící ruský plyn do Německa po dnu Baltu, ale smysl to bude mít jedině v případě, že budou poté využívána. Ze sabotáže na plynovodech mají podle Putina prospěch hlavně Spojené státy, Polsko a Ukrajina.

Britská lekce pro Petra Fialu

Mezinárodní měnový fond je něco jako věřitel poslední instance. Zasahuje v zemích, které se dostaly do krizí tak hlubokých, že už jim za udržitelnou cenu není ochoten půjčit. A úroky, za něž by dluhopisy dokázaly prodat, by dělaly jejich dluhy dlouhodobě neudržitelnými. Fond zpravidla zajíždí do rozvíjejících se, ekonomicky ne zrovna dobře spravovaných zemí. V Evropě zasahoval při dluhové krizi eurozóny v roce 2010 mimo jiné v Řecku, které se dostalo na hranici státního bankrotu.

Zemanův Green Deal. Podle něj jde o jeden z hlavních důvodů krize

Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po úterní schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako zbraň. Téma energetické krize bylo spolu s válkou na Ukrajině hlavním bodem jednání prezidentského summitu v Bratislavě.

Kdo zaplatí účet za nedostatek elektřiny

Od chvíle, kdy vláda Petra Fialy začátkem září rozhodla o zastropování cen elektřiny pro domácnosti, veřejné instituce, malé a střední firmy, hledají ministři odpověď na otázku, kdo za to zaplatí. Kabinet při stropu u elektřiny na 240 eurech za MWh včetně DPH odhaduje účet na 130 miliard korun. U plynu je odpověď jednoduchá. Rozdíl mezi tržní cenou a stropem, který je v tomto případě 120 eur za 1 MWh včetně DPH, musí zaplatit stát. U plynu jsme závislí na dovozu. Nakupujeme za globální ceny.

Neformální schůzky jsou málo. Pražský summit nepřinesl odpověď na drahé energie

Představitelé Evropské unie nechali v pátek na závěr summitu v Praze bez odpovědi nespočet otázek a odložili konečné rozhodnutí o boji proti vysokým cenám energií na příští zasedání. Páteční setkání trvalo mnohem déle, než se předpokládalo, což ukazuje na hluboké rozpory mezi zeměmi ohledně toho, jak nejlépe snížit náklady na energie, a nepřineslo žádný konkrétní pokrok v řadě návrhů, včetně kontroverzního stropu pro ceny plynu, uvedl server Politico.