Tag: energetika

Články k tagu

Neformální schůzky jsou málo. Pražský summit nepřinesl odpověď na drahé energie

Představitelé Evropské unie nechali v pátek na závěr summitu v Praze bez odpovědi nespočet otázek a odložili konečné rozhodnutí o boji proti vysokým cenám energií na příští zasedání. Páteční setkání trvalo mnohem déle, než se předpokládalo, což ukazuje na hluboké rozpory mezi zeměmi ohledně toho, jak nejlépe snížit náklady na energie, a nepřineslo žádný konkrétní pokrok v řadě návrhů, včetně kontroverzního stropu pro ceny plynu, uvedl server Politico.

Mluvme s Němci otevřeně o jejich sobectví a podílu na krizi

Představu českého premiéra Petra Fialy o pohodovém, velkolepém neformálním summitu lídrů Evropy ve strhujících kulisách Hradčan rozbil hned při příchodu po červeném koberci jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki. Reagoval tak jen na pár dní starý návrh německé vlády kompenzovat lidem a firmám vysoké ceny energií 200 miliardami eur (5 biliony korun, což je částka jen o málo nižší než celý roční výkon české ekonomiky).

Polský premiér: Německo není fér. Nejsem sám, kdo si to myslí

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyzvali Evropskou komisi, aby rychle připravila plán na snížení cen energií. Po jednání neformálního pražského summitu to novinářům řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Většina politiků podle něho podpořila zavedení cenového stropu na plyn, ke shodě na konkrétním řešení však nedospěli. Řada lídrů kritizovala podpůrný energetický balík Německa, který dává neférovou konkurenční výhodu tamním firmám, dodal Morawiecki.

Scholz trvá na německém plánu. „Bude společné řešení? Nejsem si jistý,“ řekl

Německý kancléř Olaf Scholz na závěr pražského summitu Evropské unie znovu obhajoval německý program na zmírnění dopadů vysokých cen energií v objemu 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun). Zdůraznil, že podobné balíčky přijaly i jiné země, jmenovitě Itálie, Francie, Španělsko či Nizozemsko. „Využil jsem příležitost, abych svým protějškům balíček vysvětlil a zasadil ho do evropského kontextu“ řekl Scholz a dodal, že summit určitě přispěl k odstranění nedorozumění.

Nálada se změnila, říká von der Leyenová. Státy jsou cenovým stropům nakloněny

Další pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem a řešení vysokých cen energií jsou ústředními tématy pátečního neformálního zasedání lídrů zemí Evropské unie na Pražském hradě. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se EU musí domluvit na krocích ke snížení cen energií, například na zastropování ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že v souvislosti s cenovými limity panuje nyní mezi unijními zeměmi jiná nálada než na jaře a státy jsou připraveny o stropu jednat.

„Německý egoismus.“ Chceme plán EU pro všechny, ne jen pro Německo, řekl Morawiecki

Evropská unie potřebuje společný plán pro omezení vysokých cen energií, čemuž v současnosti brání "německý egoismus". Před začátkem neformálního jednání unijních lídrů v Praze to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož bude masívní německá podpora spotřeby energií předmětem "žhavé debaty". Předseda polské vlády rovněž vyzval Evropskou komisi, aby sáhla k dočasnému omezení cen emisních povolenek, které se podle něj na rekordním zdražení energií také podílejí.

EU musí najít řešení cen energií, třeba strop na plyn ve výrobě elektřiny, řekl Fiala

EU se musí domluvit na realizaci kroků ke snížení cen energií, například na zastropování ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny. Při příchodu na páteční neformální summit EU to řekl premiér Petr Fiala. EU také podle něj musí odstranit překážky, které brání vyplacení půjčky celých devíti miliard eur, jež blok slíbil Ukrajině na financování běžného chodu státu. Šéfka EK Ursula von der Leyenová řekla, že situace se v posledních měsících změnila a státy jsou cenovým limitům nakloněny.

„Nikdo nevydělá na státu.“ Stanjura pro deník Echo24 k dani z mimořádných zisků

Vláda uvalí daň 60 procent z mimořádných zisků na energetiky, rafinerie, doly a banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek ohlásil detailní podobu dlouho diskutovaného opatření. Od roku 2023 budou novou daň platit zástupci všech zmíněných sektorů. Dani budou podléhat zisky, které překročí o více než 20 procent průměr zisků za roky 2018 až 2021. „Připravíme nástroje tak, aby ani jeden článek toho řetězce nevydělával na státním rozpočtu,“ uvedl ministr Stanjura na dotaz Týdeníku Echo.

Málo jste demonstrovali

Ve středu česká vláda potvrdila výšku stropů pro ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky, malé a střední firmy. Potvrdily se zprávy, že to bude tři koruny s DPH na kilowatthodinu u plynu a šest korun u elektřiny, firmy budou mít zastropovaných 80 procent své průměrné roční spotřeby. Není jasnějšího důkazu, že výrobcům elektřiny, soukromým a nutně i polostátním, poněvadž jsou na jednom trhu, se v České republice vychází vstříc způsobem, který by si žádal vysvětlení pro dospělé.

Celoevropské řešení energií: německé biliony boří před summitem v Praze jednotu

Tažení českého předsednictví za společným řešením energetické krize opět naráží. Už v pátek mají jednat v Praze lídři unijních zemí o dalším postupu, zatímco uvnitř Evropské komise začíná situace vřít. Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a komisař pro vnitřní trh Thierry Breton se obořili veřejně proti německé „injekci“ do vlastního hospodářství, které další země nemohou konkurovat.

Vláda přijala cenový strop na energie. Ještě musí vyřešit, jak ho zaplatí

Cenový strop na energie už Česká republika má, na pravidla pro mimořádné zdanění se ale stále čeká. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády řekl, že je potřeba počkat na rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Právě tzv. windfall tax na firmy v energetice, která má z velké části přinést do rozpočtu peníze na pokrytí cenového stropu, je přitom předmětem ostré kritiky ze strany hnutí ANO v čele s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou.

Evropská komise je otevřená stropu na plyn ve výrobě elektřiny, řekla Von der Leyenová

Evropská komise je připravena jednat o zavedení cenového stropu na plyn používaný k výrobě elektřiny, oznámila ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Zároveň před europoslanci naznačila, že komise uvažuje také o obecnějším zastropování ceny plynu, které by bylo dočasným řešením do spuštění nového mechanismu pro stanovování cen na unijním trhu. Jako další odpověď na aktuální vysoké ceny vidí von der Leyenová intenzivnější vyjednávání s partnery, jako je Norsko.

Krize s energiemi může ukončit nesmyslné stěhování europarlamentu. Němci chtějí šetřit

Němečtí europoslanci napříč politickým spektrem vyzvali Evropský parlament, aby přijal konkrétní úsporná opatření s ohledem na energetickou krizi. Podle německého magazínu Spiegel navrhli, aby se přes zimu vyprázdnilo sídlo parlamentu ve francouzském Štrasburku. Zákonodárci se mají scházet jen v Bruselu. „Až do jara bychom se měli setkávat pouze v Bruselu,“ řekl politik CDU Peter Liese.

Jednotné nabíječky USB-C na všem. Europoslanci schválili finální směrnici

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-CNávrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026..

Nebezpečná hra s elektřinou

Poslední zářijový den konečně došlo na ohlášení dlouho avizovaného celoevropského řešení cen elektřiny. To mělo být reakcí na raketový vzestup tržních cen a následné prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že unijní trh s elektřinou selhal. Že „nebyl nastaven na tuto dobu“. Za onu dobu, na kterou nebyl nastaven, vydává většina evropských politiků včetně vlády Petra Fialy ruskou invazi na Ukrajinu. Už nedodávají, že ceny elektřiny začaly prudce růst loni na podzim. Tehdy se začalo naplno projevovat, že poptávka po elektřině v Evropě dlouhodobě převyšuje a bude převyšovat její nabídku ze stabilních zdrojů.

„Česká státní pokladna je vyschlá.“ Firmy chtějí evropské řešení drahých energií

Současná energetická situace je pro velké české firmy kritická a rozhodující pro jejich přežití a možnost fungování v budoucnosti je jednotné evropské řešení energetické krize. A mělo by přijít co nejrychleji, aby firmy věděly, v jakých podmínkách budou ve zbytku letošního roku a v příštím roce fungovat, řekl při zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Příští rok bude podle něj klíčový pro další budoucnost českého průmyslu.

Inflace a drahé energie drtí firmy. Každá třetí bude propouštět

Energetická krize, inflace nebo nedostupné a zdražující suroviny sužují české firmy. Podle výrazné většiny z nich v zásadě znemožňují podnikání a ženou společnosti k propouštění zaměstnanců. Podle průzkumu agentury IPSOS 25 procent zaměstnavatelů už propouštět musela a každý třetí se k tomu ještě chystá. Firmy žádají snížení DPH, přímou podporu i snížení dopadu Green Dealu, zaměstnanci si situaci chtějí vylepšit alespoň žádostí o vyšší mzdu.

Domácnosti, které sníží spotřebu elektřiny, dostanou od PRE slevu

Pražská energetika (PRE) dá slevu domácnostem, které v zimě meziročně sníží spotřebu elektřiny. Chce tak odběratele motivovat k úsporám. Speciální prémie se klientovi připíše na jeho zákaznický účet u PRE a následně odečte z platby za elektřinu v rámci nejbližšího vyúčtování. Výše slevy závisí na distribuční sazbě a také výši dosažené úspory, pohybovat se bude od 750 do 3000 korun.

Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty

Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.

Koho zasáhne evropský strop na cenu elektřiny

V pátek se konečně zrodilo dlouho očekávané celoevropské řešení, na nějž tak dlouho vyčkávala vláda Petra Fialy. Když se propojí s nedávno schválenými českými stropy na elektřinu a plyn pro domácnosti, živnostníky a firmy, vytváří se dost chaotický a nepřehledný přerozdělovací stroj na stovky miliard korun, které potečou od výrobců do státní pokladny a z ní zase k obchodníkům s elektřinou. V tom chaosu hrozí nejen masivní zvýšení byrokracie a dotační mentality.

Energetické přerozdělování: na čem se shodla unie a co chce dělat Česko

Podle některých poměrně rychlý úspěch, podle jiných další nedostatečný krok. Shoda států Evropské unie na přerozdělení zisků části výrobců elektrické energie má pomoci podnikům a domácnostem překonat zimní měsíce. Do vyhlášeného opatření se však ihned pustili zástupci průmyslu a poněkud překvapivě i Slovensko, které tvrdí, že s navrženým řešením nesouhlasilo. Do situace pak vstupuje i otázka českého národního řešení. Zatímco se bude výrobcům brát, distributorům chce vláda naopak dávat.

Brusel došel k dohodě o mimořádných ziscích a snížení spotřeby. Konat musíme hned, říká Síkela

„Musíme konat. A konat hned, ne zítra, ne za týden, ale hned.“ Takto hovořil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela před pátečním jednáním s unijními ministry pro energetiku. Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize následně dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Ořezání zisků elektráren nebo zásadní změna trhu. Co se bude řešit v Bruselu?

Zavádění opatření proti vysokým cenám elektřiny neprobíhají jen na národních úrovních, také Brusel se snaží přijít na to, jak tlumit současnou energetickou krizi. V pátek se tak opět sejdou unijní ministři pro energetiku na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím. Debatovat budou o plánech navržených Evropskou komisí, kdy velmi pravděpodobně odsouhlasí zastropování marže nízkonákladových elektráren, tedy ořezání jejich zisků.

„Slovensku hrozí ekonomický kolaps,“ prohlásil premiér Heger a požaduje miliardy po Bruselu

Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému deníku Financial Times slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.

„Všechno vylučuje náhodu.“ Úniky plynu z Nord Streamu mohl způsobit cílený útok

Významné úniky plynu z plynovodu Nord Stream 1 mohl způsobit cílený útok. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Podle jeho bezpečnostních zdrojů se nemohlo jednat o náhodný incident. K úniku plynu došlo i v nezprovozněném plynovodu Nord Stream 2. Švédská námořní správa vydala varování v souvislosti se dvěma úniky zemního plynu z podmořského potrubí Nord Stream 1, které nastaly ve švédských a dánských vodách.

Vládní kiks se zastropováním energií

Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny. Nicméně právě zastropování, jak se včera ukázalo, nakonec zřejmě dozná změn, o nichž vládní politici před volbami raději takticky pomlčeli.

„Právo na energie neexistuje.“ Češi mají smůlu, nemusí dostat smlouvu od dodavatelů

Obchodníci s energiemi v minulých dnech a týdnech přestali přijímat nové zákazníky, kteří by si přechodem za lepším chtěli srazit účty za plyn a elektřinu. Smlouvu většinou podepíšou jen s tím, kdo kupříkladu žádá o přepis energií na své jméno. Lidé se tak mohou ocitnout v pasti vysokých cen a současně nemožnosti přejít k novému dodavateli. Jak však upozorňují všechny strany, zákazníci mají v takovém případě v zásadě smůlu – neexistuje totiž žádný nástroj, který by mohl obchodníky k podpisu smlouvy donutit.

Pekárna po 90 letech končí. „Dorazily nás drahé energie, neuživíme se“

Po 90 let rodina Engelberta Schlechtrimena pekla v Kolíně nad Rýnem pšeničné housky, žitný chléb a čokoládové buchty. Příští týden ale nadobro vypnou pece, protože už si nemohou dovolit platit výrazně vyšší ceny energií. Jejich prudký růst je částečně výsledkem dopadů války na Ukrajině, uvedla agentura AP. Schlechtrimenovi prarodiče založili pekárnu v Kolíně nad Rýnem před druhou světovou válkou.