Evropský trh s elektřinou přestal fungovat. Neustál současnou krizi, v níž se potkal nedostatek stabilních zdrojů výroby elektřiny, tvrdá regulace a umělé zdražování Green Dealu a ruská invaze na Ukrajinu. To nejsou slova žádného euroskeptika ani eurorealisty. To jsou slova předsedkyně Evropské komise, německé političky Ursuly von der Leyenové. „Trh s elektřinou není připraven na současnou krizi. Prudce stoupající ceny elektřiny ukazují limity našeho trhu s elektřinou. Ten byl postaven pro jiné okolnosti,“ prohlásila už v pondělí von der Leyenová. A ohlásila, že začíná připravovat reformu.

Kdo dodnes pod vlivem obav, že nějaký zásah do pseudotrhu s elektřinou poškodí jednotný evropský trh, váhal, má to tady černé na bílém. S bruselským razítkem. Ten pseudotrh s elektřinou zkolaboval. Dnes generuje nesmyslně předraženou elektřinu, jejíž cena se během jediného dne houpá o stovky eur za megawatthodinu. Takové tsunami nemůže ekonomika a společnost ustát, byť by byly sebeodolnější.

Když trh zkolaboval, zbývá jediná cesta. Dočasně zastropovat cenu elektřiny, aby neničila ekonomiku a společnost. A tím získat čas na nastavení reálnější podoby trhu a obchodu s elektřinou. Což nějakou dobu potrvá.

Zastropování vypadá složitě, ale ve své podstatě je jednoduché. Dá se udělat ze dne na den. Jak už před měsíci trefně poznamenal jeden z českých výrobců elektřiny, kterého se samozřejmě strop dotkne. Stanovení ceny, jež by měl v kompetenci Energetický regulační úřad, který už dnes stanovuje cenu distribuce, by se odehrálo podle zákona o cenách. K nákladům výrobců by se připočetl ,přiměřený zisk‘ a na této laťce by se stanovil strop pro cenu elektřiny.

Výrobci neprodělají, mají zaručen zisk. Nikdo nic nemusí kompenzovat. Stát se nemusí zadlužovat.

Liberálnímu ekonomovi to nemůže neznít odporně. Regulace ceny, přiměřený zisk. To jsou slova, která už jsme v sofistikované západní ekonomice s ostrou konkurencí nikdy slyšet nechtěli. Když ale selže trh a stane se pseudotrhem, nic jiného nezbývá.

Předstírat hru na trh znamená zničit ekonomiku a nechat zkolabovat společnost. Důsledky je ošklivé domýšlet. Pro pravicovou vládu, a především ODS je to nepříjemné. Jde to proti jejím přesvědčením, že do trhu se má zasahovat co nejméně. Jenže tady už každý, kdo současné dění alespoň trochu sleduje, vidí, že trh selhal. Stejně jako to už vidí a přiznává Ursula von der Leyenová.

Je to mimořádná situace. A trh se vypíná i v mnohem měkčích. Když zažije na burze nějaká akcie pád pod kritickou hranu, kterou je zpravidla několik desítek procent za den, je zastaveno obchodování, aby se situace uklidnila.

Každá země Evropské unie má úplně jinou energetiku. I při nejlepší vůli bude trvat hledání řešení zkolabovaného trhu, které by sedělo všem, hodně dlouho. Do té doby si musíme doma vyřešit své vlastní problémy. Došli jsme tak daleko, že nic jiného než strop na ceny elektřiny už krizi nezastaví.

I když to uděláme, zůstane nám dost starostí s drahým plynem, který dovážíme a žádný cenový strop u něj udělat nemůžeme. To bychom ho museli dotovat. A to by ve finále zase musel někdo zcela konkrétní zaplatit.