Tag: vláda

Články k tagu

Minimální mzda vzroste od ledna na 20800 korun, uvedl Jurečka

V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 Kč z 18.900 Kč na 20.800 Kč měsíčně. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20.600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení. Růst minimální mzdy bude znamenat pro dalších zhruba 500.000 lidí v platové sféře růst zaručených mezd v jednotlivých platových stupních.

Kalousek k rozpočtu: Zoufalství a čistá zlodějina, zase nemluvili pravdu

Vláda zveřejnila dosud utajovaný návrh rozpočtu na příští rok o půlnoci. Plánuje schodek 230 miliard korun, jen o 22 miliard nižší než letos, a to v době, kdy není žádná krize a vláda nemusí mít mimořádné vysoké výdaje. Čísla výdajů i příjmů rozpočtu ihned okomentoval dlouhodobý kritik vládní rozpočtové politiky a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek, který hovoří o „účetním zoufalství“ a „čisté zlodějině“.

Vláda navrhuje rozpočet se schodkem 230 miliard. Oznámila to o půlnoci

Vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje na rok 2025 rozpočet se schodkem 230 miliard. Oproti letošku se tak jedná o úsporu ve výši 22 miliard. Ministerstvo financí návrh zveřejnilo nezvykle o půlnoci ze soboty na neděli, tedy v naprosto nejzazším možném termínu. Zveřejnění předcházelo bezprecedentní utajení, které ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětloval snahou nedělat okolo rozpočtu PR divadlo. Tomu odpovídá i způsob zveřejní v noci ze soboty na neděli.

Střet s odbory, divadlo z jiné doby

Zprávy o středečním krachu jednání vlády s odbory státních zaměstnanců mají schopnost vzbudit v lidech, kteří mají takové nastavení, řekněme pravicovou nostalgii. Ano, tak se chová rozpočtově zodpovědná vláda: rok před volbami vláda neváhá směrem k odborářům, zastupujícím více než 300 tisíc voličů, konstatovat, že pro ně nemá peníze. Už vyjednávací protinávrh pětikoalice byl rozpočtově šetrný: místo původně požadovaných 15 a pak 10 procent a nakonec 7 procent pro všechny je to jen 5 procent pro ty nejhůř placené a 3 procenta pro ty odměňované „středně“.

Máme se ještě divit?

Za rok touto dobou bude v plném proudu kampaň před sněmovními volbami. Současná vládní koalice toho voličům jistě ještě mnoho slíbí a hodně toho rozdá. Za pár dní vláda zveřejní rozpočet na příští rok, který letos poprvé do poslední chvíle tají a jednání o něm veřejně neprobíhají. Stále zatím nebyla vyřešena ani otázka, zda od letošního září dostanou všichni státní zaměstnanci plošně přidáno. Ministr financí Zbyněk Stanjura teď do médií vzkazuje, že bez překročení plánovaného schodku na to (kupodivu) nemáme a že to nedovolí.

„Neberte nám zdravější variantu.“ Válkův úřad navrhuje „faktický zákaz“ e-cigaret, lidé se bouří

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v čele s ministrem Vlastimilem Válkem (TOP 09) připravuje úpravu, která by měla podle kritiků fakticky zakázat takzvaný vaping, tedy kouření elektronických cigaret. Proti záměru vznikla petice, která apeluje na to, aby od něj MZd upustilo mimo jiné proto, že zákaz přinese zdravotní rizika, vytvoří černý trh či znevěrohodní předvídatelnost podnikatelského prostředí a sníží daňové výnosy.

Stanjura nedokáže vysvětlit, proč účelově mění čísla. Pokračování mimořádné daně je neobhajitelné

Dosud absurdní vývoj kolem platnosti mimořádné daně, tedy windfall tax, nabývá dalších rozměrů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A co především, mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy.

Za co stát utratil peníze z windfall tax? Desítky miliard šly na energetické kompenzace

Takzvaná windfall tax (WFT) bude platit i v příštím roce, příjmy z ní nutně potřebujeme. Tak hovoří ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zbytek vlády. Argumentují tím, že mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí totiž podle MF o více než 35 miliard překonají příjmy jak z WFT, tak z odvodu z nadměrných příjmů. Deník Echo24 přináší přehled, za co stát mimořádně peníze vydával a nadále vydává. Pokračování WFT má celou řadu ostrých kritiků.

Odboráři odmítli 20 miliard. Nedohodli se s vládou na růstu platů, zvažují protesty

Vláda se nedohodla s odbory na růstu platů ve veřejném sektoru. Po jednání s odboráři to oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDÚ-ČSL). Uvedl, že vláda navrhovala zvýšení platů především dolních tarifních třídách o 3 až 5 %. Vláda na navýšení platů vyčlenila 20 miliard korun. Odbory vládní návrh odmítly a označily ho za "vyděračský".

Česko má strukturální problémy už dlouho, levná práce už netáhne, varují ekonomové

Konsolidační balíček sice pomohl, Česko však má dlouhodobě strukturální problémy a model ekonomiky založený na levné práci už ztrácí svou účinnost. Pro Echo24 to řekli v reakci na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) oslovení ekonomové a shodují se, že je třeba důrazně škrtat ve státní sféře, osekat dotace a digitalizovat.

Plány na „levnou“ elektřinu z Dukovan se vládě bortí. Spoléhá jen na slib Jihokorejců

Česká vláda se pustila do obrovské jaderné investice, a to do stavby až dvou nových bloků v elektrárně Dukovany. V červenci rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, protože prý její nabídka byla po všech směrech lepší. Americký Westinghouse, který má stavět první jadernou elektrárnu v sousedním Polsku, byl z tendru rovnou vyřazen, a francouzská EDF prohrála.

Zadlužování státu nás stojí další peníze. 100 miliard půjde příští rok jen na obsluhu dluhu

Tím, jak se v posledních letech nedaří stlačit schodkové hospodaření státu, narůstá logicky i státní dluh a s ním také výdaje na jeho obsluhu. Ty v příštím roce přesáhnou magickou hranici 100 miliard, což činí více než dvě pětiny plánovaného schodku rozpočtu, který má mít podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) strop 231 miliard.

„Prostě nemáme peníze.“ Vláda se nedohodla s odboráři na růstu platů

Odboráři a zástupci vlády se ani v úterý nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Resorty propočítávají další možné varianty přidání. Jednání bude pokračovat ve středu před zasedáním kabinetu. Novinářům to po schůzce ministrů a odborových předáků řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. S navýšením se počítá od začátku příštího roku.

Signál, že majetek lidí není před státem v bezpečí. Jak vláda účelově manipuluje s čísly

Chceme mít příští rok rozpočtový schodek maximálně 231 miliard. Bude to dobrý rozpočet, prohlašuje premiér Petr Fiala (ODS). Nikdo už ale neříká, jakými machinacemi se takových čísel dosahuje. Nejenže vláda odklání část výdajů do mimorozpočtových fondů, čímž zvyšuje státní dluh, ale ještě si pomáhá nyní už nevysvětlitelnými příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí po rozsáhlé kritice toho, že má mimořádná daň opravdu platit i v příštím roce, zveřejnilo své stanovisko a „analýzu expertů“.

Vláda zvyšuje státní dluh vyváděním přes fondy. Kontroloři kritizují rozpočtový trik

Odklánění části finančních prostředků do mimorozpočtového Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) zvyšuje státní dluh a snižuje transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky. Takto hodnotí praktiku vlády Petra Fialy (ODS) Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Na pochybnost této praktiky poukazovala nejen opozice, ale také prezident Petr Pavel. Podle ministerstva financí jde však o zcela transparentní přístup.

Kalousek reaguje na Fialu: Má strana by na rozdíl od vlády řešila pravicová témata

Premiér Petr Fiala (ODS) by neměl radost, pokud by bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) založil novou středopravicovou stranu. Podle něj by byla roztříštěnost na této straně spektra nevýhodná. Sám Kalousek na Fialova slova reagoval s tím, že pokud by novou stranu založil, věnovala by se skutečně pravicovým tématům, která podle něj současná vláda nechala „zcela opuštěna“.

Kam kráčí KDU-ČSL?

Před KDU-ČSL jsou zářijové volby, v nich lidovci obhajují 53 krajských mandátů, jedno hejtmanské a dvě senátorská křesla. Pár týdnů nato je čeká celostátní sjezd, možná klíčový. V historii samostatné České republiky už lidovci procházejí třetím přelomovým obdobím. V tom prvním se jejich předseda Josef Lux pokusil, zvlášť v letech 1996–1998, přeformátovat lidovce na hlavní sílu na české pravici. Ostře se tehdy vymezil vůči ODS a Václavu Klausovi, rozehrál velkou hru spojenou s jeho odvoláním z pozice premiéra, ale výsledkem bylo jen necelých devět procent hlasů v předčasných volbách.

Síkelův „zhrzený miliardář“ Křetínský bude mít páky na českou vládu

Miliardář Daniel Křetínský chce na Slovensku ovládnout výrobu elektřiny. Pokud se mu podaří rozšířit podíl ve Slovenských elektrárnách, největším producentovi elektřiny, stane se jejich majoritním vlastníkem. Slováci se loni díky dostavbě nového jaderného bloku stali čistým vývozcem elektřiny a jako jediná ze zemí střední Evropy mají potenciál si pozici vývozce zachovat i v příštích letech. Mohlo by tak dojít k situaci, kdy Křetínský bude spolurozhodovat o dovozu potřebné energie i do Česka, které se již brzy stane na dovozu elektřiny závislé.

Vládní trik: zdražení benzinu a plynu přehodí na příští kabinet

Vláda stále neschválila Státní energetickou koncepci ani další dva klimaticko-energetické dokumenty. Odložila je údajně kvůli tomu, že rozhodovala o výsledku tendru na stavbu nových jaderných bloků. Také dosud není jasné, jak do české legislativy zakomponuje třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn a jejich cílené zdražování. Koalice se směrnici od doby, kdy v červenci vyvolala pobouření, vyhýbá. A začala tvrdit, že se žádná transpozice směrnice nechystá a v plánu je snaha o její aktualizaci po nástupu nové Evropské komise.

Fiala: Lidem přidáme od ledna. Piráty vyhazovat nechceme, Bartoš to musí spravit

Na přidávání státním zaměstnancům od září nemáme peníze. Platy porostou od ledna, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru na CNN Prima News. Fiala nebyl schopný vysvětlit, proč vláda nedodržela slib a nesnižuje deficit o jedno procento HDP ročně. K nepovedené digitalizaci stavebního řízení premiér řekl, že jeho autor ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) musí problémy zvládnout vyřešit. Odvolávat z funkce ho neplánuje.

Velké jednání o platech: Na verdikt čekají statisíce zaměstnanců nebo policisté. Hrozí demonstrace

Téma zvyšování platů se v poslední době dostalo do centra pozornosti nejen kvůli tlaku ze strany odborových organizací, ale i kvůli omezeným možnostem státního rozpočtu. Rozhodnutí o zářijovém růstu platů by mělo být přijato na vládě tuto středu, přičemž situace zůstává nadále napjatá a nejistá. Obecně se totiž má za to, že na vyšší platy nejsou s napnutým rozpočtem peníze, například policisté ale v případě, že nedostanou přidáno, hrozí demonstracemi.

V Británii vládne anarchotyranie

Celý svět s překvapením sledoval výbuch hněvu v Británii. Rozzuřené rabující davy, hlavně bílých Britů, zapalovaly hotely pro migranty, knihovny i policejní stanice. Vláda odpověděla represemi, urychleným soudním řízením, tvrdými tresty a avizuje větší kontrolu sociálních sítí. Z druhé strany rostou stížnosti na údajný nerovný policejní přístup, vysokou imigraci a ignorování násilností ze strany menšin. Spojili jsme se tedy po dvou letech znovu s konzervativním historikem a publicistou Edem Westem, abychom s ním probrali důvody současných nepokojů a vůbec stav britské společnosti. V době, kdy rozhovor probíhal, britské úřady hlásily přes 740 zatčených v souvislosti s nepokoji a víc než 130 zraněných policistů.

„Lživá informace o školství“ ovlivnila jednání. Chybí v něm desítky miliard, ukázala analýza

Informace o tom, že ministerstvo financí navrhuje resortu školství na příští rok nižší rozpočet než letos, je lživá. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že se neplánuje ani snižování ani stagnace. Jen v souvislosti s platy učitelů se podle něj rozpočet bude muset navýšit. S původní informací přitom pracovala agentura PAQ Research, která uvedla, že ve školství bude chybět 92 miliard korun.

Zvedne vláda platy? Tarify se zvýšit mohou, ale víc peněz určitě nedáme, říká Stanjura

Všichni členové vlády berou na vědomí, že celkový objem platů státních zaměstnanců se zvedat nebude. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že debata ohledně zvyšování platů je zmatená, neboť se mluví o takzvaných tarifech, které by se teoreticky sice zvednout mohly, ale na zvýšení celkového objemu nemá stát peníze. Podle Stanjury dělá vláda vše proto, aby udržela letošní schválený deficit. Stanjura se během čtvrtečního jednání s novináři vyjádřil i k pokračující debatě o zvyšování platů ve státní sféře.

Co platilo včera, už neplatí. ODS se nebojí poškozovat důvěru ve stát a ochranu soukromého majetku

Ještě nedávno to vycházelo, ale teď už to nevychází. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, na které odvádí státu zdaleka nejvíce ČEZ, nezrušíme. To včera sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten opakovaně, naposledy ještě v červenci, tvrdil, že by měly být mimořádné příjmy z windfall tax a z odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny více méně vyrovnané s mimořádnými výdaji státu. Že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů.

Konec spekulací. Windfall tax se rušit nebude. „Není na to čas ani prostor,“ řekl Stanjura

Mimořádné výdaje převyšují mimořádné příjmy, takže není prostor pro zrušení takzvané daně z neočekávaných zisků, neboli windfall tax (WFT). Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že s daní se tedy počítá i v příštím roce. Celkem by se mělo jednat na konci roku o 35 miliard v neprospěch mimořádných výdajů, jako jsou úsporný tarif či příspěvek na obnovitelné zdroje energie (POZE). Naopak zavádět se podle Stanjury nebude tzv. sektorová daň.

Příští deficit rozpočtu má strop 231 miliard, oznámil Stanjura. „Ohledně školství se rozšířila lež“

Strop na deficit státního rozpočtu na příští rok je 231 miliard. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na základě nové makroekonomické predikce MF. Definitivní návrh zveřejní vláda do konce srpna. Podle Stanjury je informace o tom, že se plánuje snížení rozpočtu školství, lživá. Každá rozpočtová kapitola nicméně podle něj dostane méně, než by chtěla. Vláda zveřejní návrh rozpočtu do 31. srpna, což je jiná praxe než v minulých letech.

Pěstování ano, prodej ne. Vláda chce rezignovat na plánovanou legalizaci marihuany

Místo otevření regulovaného trhu s konopím, díky kterému by přitekly do státní kasy každý rok miliardy, pouze dekriminalizace domácího pěstování. Tak by mohla vypadat značně okleštěná podoba dlouho připravované konopné legislativy. Na dalších původně plánovaných krocích, jako jsou například konopné kluby, se koalice neshodne. Proti výraznější liberalizaci se staví hlavně lidovci. Stát podle nich nemá hrát roli „drogového dealera“.

Tajnosti okolo rozpočtu mohou vyjednávání škodit. Měli pustit aspoň něco, říká analytička

Vláda Petra Fialy (ODS) dosud tají návrh rozpočtu na příští rok. Konkrétní čísla se veřejnost dozví oproti předchozím letům až v nadcházejících dnech, respektive do konce srpna. Tento postup má celou řadu kritiků, kteří upozorňují mimo jiné na to, že zveřejnění mohlo pomoci tlačit na větší snižování deficitu, což je cílem některých koaličních stran. Shodují se na tom jak ekonomové, tak oslovená expertka na politickou komunikaci.