Nedávné výsledky voleb do Evropského parlamentu podle všeho ukázaly významný posun v politických preferencích mladých voličů, kteří se čím dál častěji odklánějí od tradičních levicových stran směrem k pravicovým alternativám. Zatímco zahraniční média píší o změnách v Německu, Itálii nebo Portugalsku, v České republice zase u mladé generace zaznamenal úspěch lídr koalice Přísahy s Motoristy Filip Turek.
Evropská komise ve středu zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU začal do poloviny roku 2026 platit nedávno přijatý migrační balíček. Takzvaný společný prováděcí plán k paktu o migraci a azylu, který EK přijala, stanovuje milníky pro všech 27 států a ukazuje cestu, jak normy z migračního balíčku, kterých je deset, v příštích dvou letech uvést do praxe. Každá ze zemí by nyní měla připravit vnitrostátní prováděcí plán, který do konce letošního roku předá Evropské komisi.
Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila ve středu Evropská komise (EK). Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo 21 procent. Čína chystané opatření kritizuje. Komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh.
Byly to asi první volby do Evropského parlamentu, v nichž i takzvaně obyčejní lidé uznali, že v nich o něco jde, tedy že se jich týkají. Doposud se to mohlo mnohým jevit tak, že jde především o vyslání pár šťastlivců do jakéhosi polomytického velkovýkrmu. Opravdu několik funkčních období poslance v EU představuje pro příslušníka politické třídy, zvláště z těch nám podobných zemí, docela slušný základ pro spokojené stáří. Obyvatelstvo se pak dělilo na ty, kdo neviděli důvod, proč jim k tomu pomáhat, takže volit nešli: buď to zcela ignorovali a bylo jim to raději jedno
Vyrovnaný souboj ve volbách do Evropského parlamentu mezi dvěma nejsilnějšími uskupeními na české scéně se nakonec nekonal. Příznivci koalice Spolu a někteří její představitelé věřili pod vlivem posledních předvolebních průzkumů, že svedou s ANO těsný souboj, mnozí dokonce mysleli i na vítězství. O vítězství se nakonec báli i u Andreje Babiše a neskrývaná radost v sídle ANO bezprostředně po oznámení výsledků byla skutečně autentickým projevem uvolněného napětí z nenaplněné předtuchy. Andrej Babiš porazil Spolu reprezentované premiérem Petrem Fialou o 115 tisíc hlasů. Koalice Spolu jednoznačně prohrála, ale výprask to také není.
Evropské volby proběhly, známe vítěze. Následující týdny budou ve znamení tvrdých zákulisních vyjednávání o tom, kdo obsadí klíčové unijní posty. Nové šéfy bude mít Evropská komise, Evropský parlament i Evropská rada. Současná předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, tvrdá podporovatelka klimatické bruselské politiky, z nejsilnější Evropské lidové strany si dává šanci, že ve funkci zůstane dalších pět let.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu ukázaly, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku, řekla italská premiérka Giorgia Meloniová. Uvedla také, že Itálie bude mít v EU klíčovou roli. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Meloniová slaví výrazné vítězství v eurovolbách, strany italské vládní koalice dostaly od italských voličů dohromady přes 47 procent hlasů.
Opoziční strany v eurovolbách převálcovaly vládní hnutí napříč Evropou. V celé řadě členských států Evropské unie zvítězila opozice, což vzápětí vyvolalo debatu o předčasných parlamentních volbách. Mezi takové země patří například Francie, Německo, Španělsko nebo Rakousko a několik severských států. Nespokojenost s vládnoucími stranami z levicového a liberálního spektra je všudepřítomná. To dokazuje drtivé vítězství opozice, které reprezentuje francouzské Národní sdružení, německá konzervativní unie CDU/CSU či Alternativa pro Německo (AfD)
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) je "lepší z diskutovaných jmen", uvedla předsedkyně koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová k budoucí nominaci kandidáta na českého eurokomisaře. Podle Radka Vondráčka (ANO) však Síkela nemá odbornost. Řekli to v dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi. Pekarová Adamová ujistila, že nebude zpochybňovat právo Pirátů a STAN navrhnout kandidáta do Evropské komise.
Voliči po celé Evropě včetně těch českých zvolí nové členy Evropského parlamentu (EP). Jakmile se zjistí, kdo získal mandát, nastane další fáze ve smyslu ustanovování jednotlivých pozic v rámci EP, ale také dalších institucí v čele s Evropskou komisí. Deník Echo24 přináší přehled, jak se bude v tuto chvíli postupovat.
Účast ve volbách do Evropského parlamentu v sobotu po 10:00 už na mnoha místech České republiky přesáhla 30 procent, v některých okrscích v Praze se dokonce blíží 40 procentům. Je tak vyšší než před pěti lety. Volební komise ani policejní prezidium zatím neevidují žádné problémy nebo incidenty. Vyplývá to z informací od volebních komisí a samospráv. Volební místnosti se uzavřou ve 14:00, výsledek voleb bude zveřejněn v neděli pozdě večer.
Velkým politickým tématem těchto eurovoleb je mimo jiné situace na Ukrajině, respektive vstup této Ruskem napadené země do Evropské unie. Přístupové rozhovory řídí Evropská komise, nicméně Evropský parlament může uchazečskému státu vstup do EU usnadnit, nebo naopak velmi znepříjemnit. Deník Echo24 přináší přehled postojů českých eurovolebních lídrů a také to, jak proces přijetí nové země do EU funguje.
Zavádět, nebo nezavádět cla na čínská elektroauta? Krok Spojených států uvalit stoprocentní clo asi nebude mít velký efekt, do USA se dováží elektromobilů čínské výroby minimum. Mnohem významnější je zvýšení cel na polovodiče, ocel a hliník nebo solární panely. Tratit na tom budou hlavně spotřebitelé. Otázkou je, pro jaký „trest“ za dovoz silně dotovaných aut se už brzy rozhodne EU. Čínský elektromobilový průmysl ale Evropu potřebuje, stejně tak německé automobilky potřebují Čínu.
Evropské země jsou údajně stále více frustrovány obstrukcemi Budapešti v otázce vojenské pomoci Ukrajině a sankcí vůči Rusku. Belgie, která nyní poslední měsíc předsedá Radě EU, podniká mimořádný krok a naléhá na vlády zemí EU, aby zvážily postup, který by zbavil hlasovacích práv Maďarsko, které se ujme předsednictví v červenci. Informoval o tom server Politico. Překvapivě s umlčením Maďarů souhlasí Vídeň.
Nad Polskem a celou Evropou se podle polského premiéra Donalda Tuska stahují černé mraky. Řekl to v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině na shromáždění k 35. výročí částečně svobodných voleb v Polsku. Mítink se ve Varšavě zároveň konal jen několik dnů před volbami do Evropského parlamentu. „Nad Polskem, tímto regionem i celou Evropou se stahují temné mraky,“ řekl podle portálu gazeta.pl Tusk, podle kterého je třeba soustředit se na udržení evropské jednoty.
Evropský parlament není v pravém slova smyslu parlament, jaký známe například v České republice. Prakticky v něm totiž chybí opozice a jednotlivé národní strany se sdružují ve frakcích, které mají větší či menší vliv. Deník Echo24 přináší přehled, jaké jsou frakce v EP, jaký mají vliv a v jakých „rodinách“ byly v končícím volebním období usídleny české strany.
ANALÝZA: Eurozóna už Česku není elitním klubem. V pátek se zhoršil rating Francie, Estonska, Lotyšska i Litvy, kteréžto země všechny platí eurem, zatímco český rating se stále zlepšuje. Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje.
Prázdninové cesty autem do zahraničí se mohou tuzemským motoristům prodražit. Ceny pohonných hmot v Česku patří v současné době k nejnižším ve střední Evropě. Z okolních zemí jsou paliva nejdražší tradičně v Německu, vyšší proti ČR jsou ceny také ve Francii nebo Itálii. Za tankování si řidiči připlatí například i v turisticky oblíbeném Chorvatsku. Ceny pohonných hmot v Česku jsou tak podle současných dat o něco příznivější než ve většině zemí EU.
„Úkol, který máme před sebou, je tak velký, jaký jsme ještě neviděli: musíme zabránit tomu, aby Evropa vstoupila do války, což by znamenalo konec," varoval dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Řekl, že dnes panuje válečná atmosféra a ve válečném vlaku nejsou žádné brzdy ani strojvedoucí. Desetitisíce Maďarů dnes pochodovaly centrem Budapešti za mír a na podporu maďarské vládní strany Fidesz a premiéra Viktora Orbána před volbami do Evropského parlamentu.
Agentura Standard & Poor’s snížila rating státního dluhu druhé největší ekonomiky Evropské unie. Francie má nyní "AA-", zhoršila se tak z "AA". S&P své rozhodnutí zdůvodnila tím, že rozpočtový schodek podle prognózy zůstane v roce 2027 nad třemi procenty HDP, píše web France24. "Z hlediska francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jde o předvolební fiasko, neboť jeho klíčovým slibem bylo zkrocení veřejných výdajů Francie," komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Dát za opravu pračky, či mobilu podobné částky jako za nové spotřebiče? Podle nové směrnice EU, kterou ve čtvrtek odsouhlasila Evropská rada by podobné situace měly být minulostí. Nově budou muset výrobci nabízet za přiměřenou cenu opravy i zboží po záruce, a to někdy i deset let od uvedení výrobku na trh. Výrobci také budou muset prodávat své náhradní díly jiným obchodům.
Evropská unie není úplně mezinárodní organizace, není to federace, není to ani konfederace. Je to prostě něco jaksi „svojského”. A platí v ní specifická pravidla. V rozhovoru pro Echo24 to říká odborník na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Říha. V souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu vysvětluje, jak funguje přednost unijního práva, jestli lze hovořit o „diktátu Bruselu“, mluví o pravomocích EP či o tom, jakým způsobem stále lze měnit Green Deal, což avizují prakticky všechny subjekty.
Další jednání v Bruselu, další špičkování ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) s jeho předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO). Německo se totiž ve čtvrtek rozhodlo kývnout na českou iniciativu a zrušit poplatek za tranzit plynu. Rozhodnutí podle českého ministra přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Obul se tak do Havlíčka, který mu předpovídal neúspěch. Německo ale Síkela zároveň vyzval, aby hledalo způsoby, jak poplatek zrušit dříve než na začátku roku 2025, o kterém mluvil Berlín.
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Stoltenberg se se zásadním způsobem zasloužil o upevňování demokracie a stability ve střední a východní Evropě, řekl v prohlášení na úvod ceremoniálu vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina. Před tím se Stoltenberg setkal ve Strakově akademii s premiérem Petrem Fialou.
Minulý týden zarezonovala zpráva týkající se brzkého výrazného zdražení benzinu, nafty a topení. A to kvůli novým zeleným daním EU, respektive kvůli tolik známým emisním povolenkám. Je docela překvapivé, jaký údiv ta zpráva vyvolala, protože ve výsledku jen jednoduše podává to, co sama Česká republika odsouhlasila už v době našeho evropského předsednictví. Jenže nikdo z vládních představitelů to občanům tehdy srozumitelně, a především na rovinu neřekl. A neděje se to ani teď. Těžko se domnívat proč, ale zřejmě proto, že se špatně říká pravda o tom, že se lidem běžný život dost prodraží. A že to není žádný nezamýšlený důsledek, nýbrž cíl.
V příštích deseti letech bude potřeba investovat 476 miliard korun do rozvoje elektrické infrastruktury. Alespoň podle odhadů Českého sdružení regulovaných elektronických společností, které sdružují velké distributory energií jako ČEZ či ČEPS. Sdružení varuje, že investice budou nutné kvůli decentralizaci elektrické sítě, obnovitelným zdrojům či elektromobilům.
Lídři pěti zemí Evropské unie ve společném prohlášení potvrdili v Praze závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, která vede boj proti ruské agresi. Podle závěrů schůzky, kterou svolal premiér Petr Fiala, "pozorně vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu, které jsou životně důležité pro ochranu obyvatel Ukrajiny, měst a kritické infrastruktury, jakož i na bojištích". Prohlášení zveřejnila Strakova akademie na svém webu.
Uběhl měsíc od chvíle, co Evropská komise rozhodla, za jakých podmínek může ČR postavit pátý reaktor v Dukovanech. Premiér Petr Fiala k tomu rozradostněně napsal: Děláme, co je třeba. Ale za týden nám všem radost zkazil bývalý ředitel ČEZ a později vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl varováním, že podmínky nastavené Komisí jsou velmi nevýhodné. Kritici Mílova ražení v kostce říkají: Komise z ideologických důvodů chce, aby elektřina z jádra byla dražší než OZE. Co tato notifikace přinese domácím spotřebitelům a průmyslu? Do Echa přišli diskutovat Tomáš Ehler, Petr Závodský a Jiří Marek.
Na schůzku k bezpečnostní spolupráci do Prahy dorazí v úterý večer i ukrajinský premiér Denys Šmyhal či zástupci Spojených států. Hlavním cílem pracovní večeře, která se odehraje v 19:00 v Kramářově vile, bude další zlepšení koordinace pomoci Ukrajině, řekl v úterý na úřadu vlády novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Jednání se bude týkat muniční pomoci, protivzdušné obrany Ukrajiny či spolupráce v obranném průmyslu.
Všechno, co vychází z Evropské unie, vede k omezování jednotlivých států, smazávání tradic a kultur. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekla předsedkyně Trikolory a trojka na společné kandidátce s SPD do eurovoleb Zuzana Majerová. Podle ní je třeba jednat o míru na Ukrajině tak, aby měly záruky obě strany. Pokud bude zvolena, zváží další setrvání ve funkci předsedkyně strany.
