Všechno, co vychází z Evropské unie, vede k omezování jednotlivých států, smazávání tradic a kultur. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekla předsedkyně Trikolory a trojka na společné kandidátce s SPD do eurovoleb Zuzana Majerová. Podle ní je třeba jednat o míru na Ukrajině tak, aby měly záruky obě strany. Pokud bude zvolena, zváží další setrvání ve funkci předsedkyně strany.
V Praze budou na pozvání premiéra Petra Fialy v úterý jednat špičky evropské politiky o české muniční iniciativě a další podpoře Ukrajiny. Na večeři do Kramářovy vily v úterý zavítá například polský prezident Andrzej Duda, nizozemský premiér Mark Rutte či dánská premiérka Mette Frederiksenová. Jednat by podle vládního prohlášení měli například o české muniční iniciativě, další podpoře Ukrajiny. Ve čtvrtek pak budu v Praze zasedat ministři zahraničí zemí NATO.
Evropská unie dnes na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X. Česká vláda zapsala Voice of Europe i oba podnikatele na národní sankční seznam již na konci března, podle českých tajných služeb šlo o proruskou síť, která se pokoušela ovlivňovat politiky v několika evropských zemích.
Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v prvé řadě o muniční iniciativu pro Ukrajinu, o které pořád nevíme takové důležité věci, jako je nákupní cena. Ale to není to skutečně znepokojivé, Fiala má pravdu, pokud dává najevo, že ve věcech války a míru není cena to hlavní. Skutečně znepokojivé je, že svou neustále zdůrazňovanou rolí asistenta ve válce dvou jiných států Fiala zrušil skoro všechny ostatní role, které by jako premiér České republiky měl hrát.
Velký průmysl a energetiku zatěžuje EU už bezmála dvacet let speciálními zelenými daněmi, tedy emisními povolenkami. Cenové přirážky se brzy rozšíří i na další oblasti, které už se mnohem více dotknou všech lidí. Budou totiž platit i pro osobní dopravu a vytápění domů, což výrazně zvedne ceny. Proč se to stane a kdo a kdy to odsouhlasil? A dají se toto i další klimatická opatření ještě zrušit?
Pokud nechceme, aby se z Evropy stal skanzen, musí dojít k zásadním změnám v současné podobě Green Dealu. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to říká lídr pirátské kandidátky do eurovoleb a zároveň kandidát na eurokomisaře Marcel Kolaja. Hovořil také o nebezpečí, které by podle něj Evropě hrozilo, kdyby vznikla v Evropském parlamentu konzervativní většina opřená o hlasy extrémní pravice, ale také o migračním paktu či o střetu s hnutím STAN o nominaci eurokomisaře.
České sdružení regulovaných elektroenergetických společností, jež tvoří státní správce sítě ČEPS, ČEZ a pár dalších distribučních společností, vyčíslilo investice do distribuční sítě nutné vzhledem ke změnám v energetice: letos 40 miliard. To je „jen“ o 10 miliard víc, než investovali v průměru v posledních deseti letech, ale v následujících jedenácti letech to má být 476 miliard. Něco bychom do sítí jistě museli tak jako tak investovat, ale valná část z toho je cena za Green Deal. Za to, aby majitelé obnovitelných zdrojů mohli dodávat do sítě proud, když si zrovna zamanou.
Evropská aliance pro veřejné zdraví (EPHA) se ocitla v krizi po tvrzeních o obtěžování, toxické pracovní kultuře a po vlně rezignací a budoucnost této nevládní organizace je ohrožena, píše bruselský list Politico. Jen letos ji opustila většina členů správní rady, prezident, pokladník a 14 z 15 hlavních poradců. Generální ředitelka Milka Sokolovićová pro server Politico výpady proti organizaci „co nejdůrazněji vyvrací“ s tím, že vyšetřování vystavilo nevládní organizaci čistý účet.
Do Prahy přijedou v úterý na pozvání premiéra Petra Fialy (ODS) lídři některých zemí Evropské unie jednat o muniční pomoci, protivzdušné obraně Ukrajiny a spolupráci v obranném průmyslu. Pracovní večeře v Kramářově vile se zúčastní například polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová. Fiala na síti X uvedl, že aktéry jednání spojuje aktivita a odhodlání udělat v době ruské agrese proti Ukrajině něco pro bezpečnost.
Země skupiny G7 by mohly Ukrajině poskytnout půjčku v přepočtu ve výši přes bilion korun, která by byla krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové se jedná o hlavní cestu, kterou se vydávají úvahy této skupiny, napsala agentura Reuters. Žádná definitivní dohoda však na stole není, uvedl italský ministr financí Giancarlo Giorgetti, který zasedání ministrů financí G7 v severoitalské Strese předsedal.
Americká potravinářská společnost Mondelez International dostala v Evropské unii pokutu 337,5 milionu eur (8,3 miliardy Kč). Oznámila to Evropská komise (EK), podle níž firma bránila obchodu s čokoládou, sušenkami a kávou mezi členskými státy. Zneužila tak svého dominantního postavení, čímž porušila unijní pravidla hospodářské soutěže. Územní omezení dodávek představuje neregulační překážky, které brání řádnému fungování jednotného trhu, dodala EK.
Členské státy v pondělí definitivně schválily reformu trhu s elektřinou v Evropské unii, oznámilo na síti X belgické předsednictví. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Reforma trhu s elektřinou byla schválena při jednání unijních ministrů zodpovědných za telekomunikace. Česko na zasedání zastupuje místopředseda vlády Ivan Bartoš.
Ruská federace nejspíš našla sankční mezeru pro prodej ropy do Evropské unie, kterou je Turecko, jenž přeprodává ruskou ropu jako vlastní dalším členským zemím. Turecko se stalo "přepravní zastávkou" ruského státu, kde se tamní ropa "přemění" v tureckou a dále pokračuje na evropský trh, píše bruselský deník Politico. Podle společného výzkumu think-tanku Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) a Center for the Study of Democracy (CSD) se jedná o stamilionové příjmy do válečné poklady Kremlu.
Na pozadí evropské politiky se rýsuje velké stmelování a sbližování pravicových stran napříč unií. Italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že se pokusí sjednotit evropské pravicové strany a chce, aby si Evropa „vzala zpět“ kontrolu nad svým osudem. Rostoucí sbližování naznačují také smířlivá slova šéfky francouzského pravicového Národního sdružení Marine Le Penové vůči italské pravici Bratři Itálie, píše zpravodajský Euractiv. Obě strany si ne vždy rozuměly, ale poslední kroky mohou znamenat obrat ke zlepšujícím se vztahům.
Svoboda projevu – jeden z nejklíčovějších aspektů současné Evropské unie. S určitou snahou svobodu slova bránit anebo s plány na potírání dezinformací se chystá v červnu do Evropského parlamentu kandidovat de facto každá česká strana nebo hnutí. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) už několik týdnů pořádá seriál, v němž se jednotlivých subjektů ptá, jak by si poradily s různými problémy. Jak odpovídal favorit v podobě hnutí ANO, ale také koalice Spolu nebo drobnější subjekty?
Evropská komise nedávno představila plán financování balíčku pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur, na kterém se evropské státy shodly na přelomu ledna a února. Velká část má jít na fungování ukrajinského státu. Jak ale uvádí server Politico, ani nedávno dohodnutý balíček nemusí ukrajinské ekonomice stačit. Podle zdrojů Politica už ukrajinští představitelé požádali o navýšení o 8 miliard eur na letošní rok.
Běžný provoz domácností se ještě více prodraží. Dojde k tomu kvůli evropskému plánu zatížit emisními povolenkami také osobní dopravu a bydlení, respektive vytápění budov. Zákon už schválil Evropský parlament a nová kategorie povolenek, tedy speciálních zelených daní, začne platit od roku 2027. Cena jedné povolenky bude ale velmi pravděpodobně vyšší než EU očekává, a hrozí, že se fungování trhu vymkne z rukou a ceny poletí nahoru.
Psát o nadcházejících evropských volbách je stejné jako psát o nadcházejících evropských trendech. Sice se také odehrávají na území České republiky, ale Ludvík Vaculík by napsal, že je to svým způsobem čekání na to, co k nám došplíchne ze západní Evropy. Odvozenost českých trendů v zahraniční politice není nic nového, ani handicap sám o sobě. Reálné možnosti politiky začínají pohledem na mapu a porovnáním hrubého domácího produktu na hlavu.
Bruselu vyrostlo nové problémové dítě. Tentokrát nejde o výrostka z pochybného regionu střední a východní Evropy. Zlobit začíná zakladatelský stát Evropské unie, Nizozemsko. Po pěti měsících vyjednávání předseda Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, běžně v médiích označovaný za údajně krajně pravicového, ohlásil dohodu na koaliční smlouvě. Pokud se jí nová vláda bude opravdu držet, znamená to přímý střet s EU.
Osm členských zemí Evropské unie včetně Česka žádá přezkoumání hodnocení bezpečnostní situace v Sýrii, aby byl možný dobrovolný návrat uprchlíků do této blízkovýchodní země. Zástupci zemí to uvedli ve společném prohlášení po pátečním jednání na Kypru. Situace v Sýrii se podle nich 13 let po začátku války výrazně zlepšila, ačkoliv v zemi nepanuje úplná politická stabilita, napsala agentura AP a server Cyprus Mail.
Pokud by se už dnes šlo k brzkým evropským volbám, favority většiny Čechů by podle dosavadních průzkumů měli být především hnutí ANO a koalice Spolu, možná trochu překvapivě ale také i Starostové a nezávislí. Hnutí STAN chce do Bruselu především poslat svého místopředsedu Jana Farského společně s vůbec nejznámější kandidátkou – ekonomkou Danuší Nerudovou. Výsledek voleb tak do značné míry může být soubojem silných osobností a nespokojeností s domácí vládou Petra Fialy.
Záminkou pro naši debatu je nedávné dvacáté výročí vstupu ČR do Evropské unie. Na to mohou být různé vzpomínky a různé názory, jež pravděpodobně během našeho hovoru vyplynou. Ale zde půjde o širší perspektivu. O to, kam v dějinách Evropy, našeho kontinentu, EU patří. Evropa byla vždy nesmírně rozmanitý kontinent, který zároveň měl tendenci se slučovat, mohutnět, sílit, chřadnout, slábnout a zase se rozpadat: římské impérium, Svatá říše římská, habsburská monarchie, třetí říše… Možná z druhé strany i Sovětský svaz. No a po druhé světové válce EU, původně nepochybně nadějný projekt, z něhož se stal evropský superstát…
Česko našlo nového velkého obchodního partnera. Je však otázkou, zda by ho většina lidí dokázala ukázat na mapě. Vývoz zboží do Kyrgyzstánu za poslední dva roky stoupl více než dvacetišestinásobně. Podle řady odborníků však nejsou za nárůstem snahy Kyrgyzstánu navázat nové obchodní vztahy, ale především snaha Ruska obejít přes třetí země sankce, které na něj evropské státy uvalily.
Polsko začíná se stavbou bunkrů a opevnění po celé východní hranici. Oznámil to v sobotu na běloruské hranici polský premiér Donald Tusk. Informuje o tom server DoRzeczy. Vláda podle premiéra zahájila práce na posílení východních hranic země kvůli „nátlaku Lukašenkova režimu“ a „rostoucí hrozbě vyplývající z rusko-ukrajinské války“.
Evropská unie chce přijmout rozsáhlé bezpečnostní závazky vůči Ukrajině při její obraně proti Rusku, a to nejpozději do začátku července. Týkají se politické, vojenské a hospodářské pomoci a mají platit, dokud Ukrajina nevstoupí do EU a NATO, píše německý list Welt am Sonntag, který má návrh k dispozici.
V centru Varšavy v pátek protestují zemědělci proti klimatické politice Evropské unie. Přišli je podpořit politici opozičního národněkonzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) nebo někteří zástupci krajní pravice. Podle odhadu portálu onet.pl se akce účastní 25.000 až 30.000 lidí.
Nejčastějším důvodem pro účast v červnových volbách do Evropského parlamentu (EP) je pro Čechy snaha vyjádřit názor na současnou vládu. Teprve poté následuje touha ovlivnit směr a obsah politiky Evropské unie. Vyplývá to výsledků dubnového průzkumu agentury Ipsos pro službu ČTK Connect.
"Povinná solidarita." Zástupci členských států Evropské unie dnes v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Podle českého ministerstva vnitra výsledek není úplně podle představ české vlády, přesto se podle informací ČTK Praha pouze zdržela, proti bylo jen Maďarsko a Polsko.
Vakcína proti covidu Vaxzevria od švédsko-britské farmaceutické společnosti AstraZeneca již nemá povolení v EU. Odebrání registrace, o kterém bylo rozhodnuto v březnu, vstoupilo v platnost v úterý, vyplývá z dokumentu Evropské komise. AstraZeneca o tento krok požádala sama "z komerčních důvodů", potvrdila společnost v reakci na žádost německé tiskové agentury DPA.
Už za měsíc proběhnou evropské volby, v nichž se bude rozhodovat o zástupcích Česka v Evropském parlamentu. V „nejméně populárních volbách“ se za favority považuje především hnutí ANO s koalicí Spolu před Piráty a hnutím STAN.
