Tag: EU

Články k tagu

FT: EU vyloučí firmy z USA, Británie a Turecka z miliardového zbrojního fondu

Zbrojařské firmy ze Spojených států, Británie a Turecka budou vyloučeny z nového finančního nástroje Evropské unie pro nákup zbraní ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun). Uvedl to deník Financial Times (FT), podle nějž jde o vítězství Francie. Podle návrhu předloženého Evropskou komisí by se nákupů z plánovaného fondu mohly účastnit pouze společnosti z EU a ze třetích zemí, které mají s blokem podepsanou dohodu o obraně.

Dluhy, které najednou nevadí

Německo hází v posledních dnech jeden granát za druhým. A nechme teď stranou výroky šéfa Evropské lidové strany a člena bavorské CSU Manfreda Webera, který by chtěl vytvořit společnou evropskou armádu, zavést post evropského náčelníka generálního štábu a přejít na válečnou ekonomiku. Kolega Daniel Kaiser o pravděpodobném příštím kancléři Friedrichu Merzovi, předsedovi křesťanských demokratů, nedávno napsal, že už „ve jménu zbrojení stačil opustit většinu původních konzervativních pozic“. Ač se to tak možná původně nezdálo, stává se z toho stále přesnější tvrzení.

Evropská komise představila obrannou strategii. Zahrnuje masivní investice a společné nákupy

Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie k posílení obrany EU do roku 2030. Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem. Plán s názvem ReArm Europe/Readiness 2030 umožňuje vynaložit více než 800 miliard eur, které jsou rozděleny do několika pilířů.

Vláda může s migračním paktem ve sněmovně narazit. ANO chce nový přísný azylový zákon

Vláda Petra Fialy (ODS) chce ještě do voleb prosadit zákon, který má zjednodušit návraty nelegálních migrantů do zemí původů. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde o částečnou implementaci tzv. migračního paktu do českého právního řádu. Aby se zákon stihl prosadit, budou koaliční strany potřebovat podporu hnutí ANO. Jeho představitelé se pro Echo24 vyjádřili ve smyslu, že zkrácení lhůty nepodporují, protože se podle nich jedná o „příliš zásadní téma“.

Levice po nás chtěla digitální policii

Po zrušení prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku a následném zákazu účasti favorita voleb Cailina Georgesca se politickou Evropou šíří tichý šok. Smíme vylučovat politické síly z voleb kvůli údajně manipulativní kampani na sítích? „Pravicový populista“ Georgescu v pozadí toho rozhodnutí vidí Evropskou komisi. Fakt je, že bývalý evropský komisař Thierry Breton použil nedávno obrat „Udělali jsme to v Rumunsku“. Tato zápletka zapadá i do ideologického střetu mezi Bruselem a USA. O tom všem jsme mluvili s kolegyní Bretona a spolubojovnicí proti neomezené svobodě projevu na internetu Věrou Jourovou.

Kdo je proti EU, nemá právo žít

Rumunská politická tragédie pokračuje. Jak známo, zakázala v minulých dnech tamní centrální volební komise účast favoritovi prezidentských voleb Călinu Georgescovi, který možná porušil a možná neporušil pravidla volební kampaně, který je ale určitě populista, euroskeptik a NATO-skeptik. I u nás vznikla debata o tom, jestli trochu jiný pohled na zahraniční politiku, než jaký vyznává dosavadní establishment v Bukurešti, mohl být hlavním důvodem pro vyloučení Georgesca. I eurooptimistům a NATO-optimistům, kteří jsou upřímnými demokraty, se taková varianta jeví příliš divoká a nepravděpodobná.

Itálie a Španělsko řekly Kallasové NE. Odmítly poslat Ukrajině vojenskou pomoc ve výši až 40 miliard eur

Itálie a Španělsko daly v pondělí jasně najevo, že nejsou připraveny podpořit návrh Evropské komise, aby se letos přislíbila Ukrajině vojenská pomoc ve výši až 40 miliard eur, přičemž každá země má přispět podle velikosti své ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters. Návrh šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové by mohl znamenat zdvojnásobení vojenské podpory EU pro Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi. Loni zaslala EU na Ukrajinu přibližně 20 miliard eur zbrojní pomoci.

Ukrajina vyhrožuje EU odvetou kvůli průtahům s bezcelním obchodem

Náměstek ukrajinského ministra hospodářství Taras Kačka dal najevo frustraci z pomalého tempa jednání o prodloužení bezcelního přístupu Ukrajiny na trh EU, který vyprší v červnu. A zatímco Kyjev dychtí po vyjednávání, naznačil, že Ukrajina je také připravena provést odvetu, pokud budou některé země nadále bránit rozhovorům. Měl přitom na mysli Polsko, Slovensko a Maďarsko, tedy sousední země Ukrajiny, které trvají na vnitrostátních zákazech pro některé ukrajinské zboží, které ohrožuje jejich trh, píše Politico.

Celní válka mezi USA a Evropou ohrožuje obchod za biliony dolarů

Celní spor mezi Spojenými státy a Evropou ohrožuje transatlantické komerční aktivity, jejichž hodnota v loňském roce vzrostla na rekordních 9,5 bilionu dolarů (zhruba 218 bilionů Kč) z 8,7 bilionu dolarů v předchozím roce. Vyplývá to ze studie Americké obchodní komory v EU (AmCham EU). Komora má přes 160 členů, mezi které patří například technologický gigant Apple, ropný obr ExxonMobil či automobilky General Motors a Ford Motor.

Fico se zastal Orbána. Slovensko nepodpoří případné sankce EU vůči Maďarsku

Slovensko podle premiéra Roberta Fica nepodpoří případné sankce EU proti Maďarsku. Pro zahájení příslušného řízení vůči Budapešti se minulý týden vyslovilo Estonsko. Případné odebrání hlasovacích práv Maďarsku v EU, které by bylo posledním krokem delšího sporu, by ovšem musely podpořit všechny zbylé členské státy evropského bloku. "SR nikdy nepodpoří žádné EU sankce proti Maďarsku za jeho suverénní postoje," napsal Fico na sociální síti

Ruské podmínky pro příměří ukazují neochotu k míru, řekla Kallasová

Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před dnešním jednáním ministrů zahraničí bloku v Bruselu. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.

12 Orbánových požadavků na demokratizaci Evropské unie

U příležitosti 177. výročí maďarské revoluce 1848, která o několik let později vyústila v částečnou omezenou samostatnost Maďarska a vzniku soustátí Rakouska-Uherska, v duchu tehdejších revolučních požadavků vůči Vídni, zveřejnil v sobotu maďarský premiér Viktor Orbán 12 bodů adresovaných Bruselu na demokratizaci Evropské unie. Mezi jinými požaduje posílení suverenity evropských států, evropský mír, ochranu hranic nebo zabránění vstupu Ukrajiny do EU.

„Už to začalo.“ Němci žádají společné velení evropským armádám a masovou výrobu zbraní o víkendech

Šéf Evropské lidové strany a šedá eminence německé politiky Manfred Weber (CDU) požaduje vytvoření společné evropské armády a ustanovení postu evropského náčelníka generálního štábu, který bude velet ostatním evropským armádám. Současně tlačí na urychlení přechodu na válečnou ekonomiku, kdy se budou zbraně vyrábět na tři směny nonstop a o víkendech. Weber to prohlásil v rozhovoru pro Welt Am Sonntag.

„Chová se strašně k farmářům.“ Trump zařízl financování JAR. Naopak EU pošle miliardy eur

Jihoafrická republika (JAR) přišla před měsícem o americké financování, ale nově dostala peníze z Evropské unie. Prezident USA Donald Trump před týdnem oznámil, že Spojené státy zastavují veškeré federální financování Jihoafrické republiky, jelikož podle něj země špatně zachází s tamními farmáři. Trump zároveň dodal, že každý jihoafrický farmář, který chce z bezpečnostních důvodů odjet do USA, tak mu i jeho rodině umožní získat americké občanství.

Nervozita kvůli napětí mezi USA a EU vyhnala cenu zlata. Ta poprvé překonala 3000 dolarů

Cena zlata dnes stoupla na nový rekord, když překonala hranici 3000 amerických dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Kolem 10:45 cena komodity rostla o 0,7 procenta na 3011,80 USD (69 600 Kč) za troyskou unci. Investoři jsou podle agentury Reuters stále nervóznější z vyhlídky, že napětí mezi USA a EU eskaluje poté, co sedmadvacítka přijala odvetná opatření proti plošným americkým clům na ocel a hliník. Od začátku týdne zlato posílilo přibližně o 2,5 procenta.

Rusko zřejmě přistoupí na návrh příměří, ale s podmínkami, domnívá se Kallasová

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se domnívá, že Rusko přistoupí na americký návrh příměří s Ukrajinou, ale sdělí své podmínky. Podle agentury Reuters to Kallasová řekla na okraj zasedání ministrů zahraničí zemí G7 v Kanadě. Spojené státy podle Kallasové účastníkům summitu sdělily, že se Rusko možná snaží hrát hru s cílem proces prodloužit a zamlžit, což Washington nechce.

Neuvěřitelné se stalo skutkem

Je neuvěřitelné, že to mohlo dojít tak daleko, nicméně v Rumunsku volební komise o víkendu opravdu vyloučila z prezidentských voleb jejich favorita Calina Georgeska. I kdyby byl tento nález při odvolacím řízení zvrácen, překročili jsme v Evropské unii jistý milník. Establishment členské země je rozhodnut nepustit „pravicového populistu“ k moci, a to doslova za žádnou cenu. Zdůvodnění se mohou měnit, cíl zůstává.

Whiskey, Harley-Davidson, žvýkačky i džíny. EU míří svými cly na americké legendy

V odvetě za americká cla na ocel a hliník připravuje EU cla na dovoz vybraných slavných amerických značek. Zdražit by se měl například dovoz motocyklů Harley-Davidson nebo destilátů jako Jack Daniels, mezi zasaženými první várkou cel má být například i legendární značka džínů Levi's. Evropa v prvním kroku obnovuje cla, která už platila během prvního období Donalda Trumpa v Bílém domě a byla pozastavena po jednání s administrativou jeho nástupce Joea Bidena.

Obchodní válka v plném běhu: Trump chystá odvetu proti evropským clům

Americký prezident Donald Trump chystá odvetná opatření proti clům, která Evropská unie oznámila jako odvetu za cla zavedená Spojenými státy na ocel a hliník. Podle tiskových agentur to Trump řekl dnes v Bílém domě, kam ho přijel navštívit irský premiér Michael Martin. Proti evropským clům se předtím vymezil obchodní zástupce USA Jamieson Greer. Opatření Evropské unie, která jsou odvetou za zpřísnění amerických cel na ocel a hliník, ignorují potřeby národní bezpečnosti Spojených států, řekl Greer.

EU zavede v reakci na krok USA protiopatření vůči americkému zboží

Evropská unie v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku zavede od příštího měsíce protiopatření týkající se amerického zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Evropské komise. Ve Spojených státech dnes ráno SEČ začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump, který vyloučil výjimky.

Ne vrah, ale zavražděný je vinen!

Přestože bych si Donalda Trumpa za kamaráda nevybral a mám výhrady vůči jeho mírně „narušené“ osobnosti, patřím k jeho konzervativním politickým příznivcům. Těžko bychom v Americe (nebo v Evropě) našli politika, který by byl schopen tak zásadně pojmenovat veškeré zločiny progresivismu a k tomu disponoval nezbytným lidovým charismatem i možností dostat se k moci. Před sebou mám seznam 45 zásadních prezidentských výkonných nařízení proti této šílené ideologii a jen namátkou ty nejdůležitější.

Evropská komise navrhla nová pravidla pro rychlejší navracení migrantů

Evropská komise navrhla nová pravidla zajišťující rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Oznámila to ve Štrasburku místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.

Válka slov

Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy, ať už ji někdo vítá, nebo je jí pobouřen, obnažila slabá místa Evropy i České republiky. Ale ačkoli extrémní nepopularity dosáhl Trump hlavně u evropských politických elit, žádná pádná odpověď Evropy na radikální americkou politiku zatím nepřichází. Od koho by ale vlastně měla přijít? Evropská unie má sice formálně prezidenta, tedy předsedu Evropské rady (upřímně, kolik z vás zná Antónia Costu?), máme také evropskou ministryni zahraničí Kaju Kallasovou a samozřejmě šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

Podpora pro Georgesca od Muska i volební rivalky. EU se do toho nemá montovat, říká Jourová

Rumunský pravicový politik Calin Georgescu se bude u ústavního soudu bránit proti rozhodnutí volební komise, která mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Informoval o tom jeden z jeho poradců. Jeho podporovatelé rozhodnutí volební komise ostře kritizují a označují ho za nedemokratické, podporu Georgescovi vyjádřila i jeho přímá oponentka ve volbách i miliardář Elon Musk. EU se podle oslovených českých politiků nemá do situace míchat.

„Mlčení podporuje nedůvěru.“ EK musí zaujmout jasný postoj k volbám v Rumunsku, vyzývá Fico

Slovenský premiér Robert Fico dnes vyzval Evropskou komisi, aby se jasně vyjádřila k vývoji prezidentských voleb v Rumunsku. Po nečekaném vítězství pravicového kandidáta Calina Georgescua v prvním kole voleb loni na podzim rumunský ústavní soud rozhodl o jejich zrušení. Následně byl Georgescu obviněn z trestných činů, což byl údajně důvod, proč mu v neděli volební úřad znemožnil kandidovat v opakovaných volbách.

Evropa je k rozšíření francouzského jaderného deštníku opatrná. Jak by vypadalo?

Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní.

V řadě zemí Evropy přitvrzují proti nelegálním migrantům

V Evropě v posledních týdnech zesiluje tlak na potírání nelegální migrace a vyšší počet deportací. Nové legislativní kroky navrhla například Francie, Rakousko, o deportacích mluví i labouristická vláda ve Velké Británii. Postup proti nelegální migraci je i velkou otázkou při sestavování nové německé vlády. Řada evropských států tak reaguje na nárůst pravicových stran v posledních volbách či na nedávné útoky migrantů. Změny v migrační politice chystá i EU.

Zbrojení, nová kolektivní hysterie

Jedna bystrá osoba na jaře 2022, po vpádu Ruska na Ukrajinu, říkala: Před dvěma roky jsme všichni šili roušky. Teď všichni šijeme ukrajinskou bikolóru. Co se po nás bude chtít za dva roky? Nebylo to za dva roky, ale za tři, nešijeme, ale zbrojíme. Respektive o zbrojení jako na povel nadšeně mluvíme. Každý takto hrrr spíchnutý program obřích státních výdajů povede za několik roků k inflaci či růstu daní. Ale to je teď jedno, při lockdownech bylo taky důležitější společenské vzepětí v danou chvíli. Inflaci jsme pak podle politických sympatií svedli na Babiše, nebo na Fialu.

Moskva nevyloučila reakci na zbrojení EU. Označila ho za militarizaci

Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. Podle agentury Reuters to prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.

Fico si pochvaluje úspěch Slovenska na summitu EU. Ničeho nedosáhl, tvrdí opozice

Slovenský premiér Robert Fico označil zmínku o tranzitu zemního plynu v závěrech čtvrtečního summitu Evropské unie za úspěch. Podle něj slovenská ministryně hospodářství v Bruselu už v pátek jedná v Bruselu o možné přepravě ázerbájdžánského plynu přes Ukrajinu na Slovensko. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky ministerský předseda ničeho nedosáhl a popřel své dřívější výroky.