Plán Evropské unie zavést od roku 2027 emisní povolenky pro domácnosti (tzv. EU ETS 2) vyvolává v Česku divoké reakce. Nová studie hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy tvrdí, že běžné české domácnosti mohou kvůli systému do roku 2030 přijít až o 83 000 korun ročně. Podle Kovandy se tím dramaticky zvýší náklady na pohonné hmoty, vytápění a zdraží i další služby v důsledku inflace. Případné zdražení se snaží odvrátit i politici, podle jiných ekonomů nicméně situace tak extrémní nebude.

„Emisní povolenky pro domácnost jsou vlastně nové daně, které se začnou k cenám pohonných hmot a vytápění bytů a domů připočítávat za necelý rok a půl. Běžné české domácnosti zdraží život o 83 000 Kč ročně, pokud tedy má být plněn program Fit for 55, resp. Green Deal,“ uvedl Kovanda. Podle něj je cílem systému „zdražit dosavadní způsob života, aby se pořízení tepelného čerpadla nebo elektromobilu náhle jevilo jako cenově výhodná alternativa“.

Podle jeho propočtů půjde hlavní část nárůstu na vrub dražšího vytápění (+44 000 Kč), dopravy (+18 000 Kč) a nepřímého vlivu na inflaci (+21 000 Kč). Systém přitom počítá s tím, že se výnosy z povolenek vrátí do rozpočtů domácností prostřednictvím Sociálního klimatického fondu, který má pomáhat zejména zranitelným skupinám obyvatel. Kovanda však upozorňuje, že fond se má zaměřit hlavně na nízkopříjmové domácnosti a běžná střední třída na něj nedosáhne.

Umírněnější odhady jiných ekonomů

S takovým scénářem ale nesouhlasí všichni ekonomové. Hlavní ekonom Deloitte a bývalý poradce prezidenta David Marek označuje takové výpočty za přehnané. „S použitím dat ČSÚ o spotřebě energií v domácnostech by při současné ceně povolenky v průměru měly vzrůst náklady domácností o 2 910 Kč ročně. V případě pohonných hmot by dodatečné náklady činily ročně 3 340 Kč u benzínu, resp. 3 650 Kč u nafty,“ napsal na síti X.

Rozdíl mezi odhady tkví především v předpokladech o vývoji ceny povolenek. Zatímco Marek počítá se současnou cenovou úrovní a regulovaným stropem 45 eur za tunu emisí, burzovní trhy jsou skeptičtější. Na burze ICE se už nyní obchodují kontrakty na rok 2027 za 83,8 eura, tedy o více než 40 % nad oficiálním stropem. Některé zahraniční studie, například z univerzity v Kolíně nad Rýnem, očekávají, že se cena do roku 2030 může dostat až na 250 eur za tunu. To by znamenalo zdražení benzínu a nafty o 15–18 korun na litr a tepla v rodinných domech až o desítky tisíc korun ročně.

Politický spor: odklad není reálný

Ministerstvo životního prostředí najednou přiznává, že prostor k odložení systému ETS 2 prakticky není. „Česká vláda nemá v současné době v Evropě většinu pro to, abychom tento systém buď odsunuli, nebo úplně zrušili,“ řekl ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). Dodal však, že Česko prosadilo alespoň nominální cenový strop na úrovni 45 eur.

Opoziční politici varují před sociálními dopady a možností, že opatření naruší stabilitu celé Unie. „Systém ETS 2 má obrovský potenciál rozložit celou Evropskou unii. Tohle lidi nesnesou, aby se ožebračovali,“ prohlásil místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Podle něj je ETS 2 „touha eurokratů přerozděluj a panuj“.

Kritiku přidal i bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který připomněl roli českého předsednictví EU při schvalování systému: „V českém předsednictví hlasují PRO emisní povolenky na rodiny, pak lžou o dopadech, poté naoko bojují proti, aby nakonec Petr Hladík suše sdělil, že máme smůlu a musíme se s tím smířit. Závěr: Petr Fiala a spol. nic nezmění. My se postavíme na zadní, na rozdíl od nich tu odvahu máme.“

Podobně reagovala poslankyně SPD Karla Maříková. „Povolenky podle odhadů ekonomicky zlikvidují 50 milionů obyvatel EU, tedy i Čechů. SPD bude klidně rebelovat, i kdyby to znamenalo konflikt s Evropskou unií,“ řekla.

Vládní politici naopak hájí smysl opatření. Podle poslankyně STAN Michaely Šebelové je klimatická politika nezbytná, ale musí být sociálně citlivá. „Žádná vláda v Evropě nechce spáchat ekonomickou sebevraždu na tom, že dojde ke zdražení tepla pro obyčejné lidi,“ tvrdí.

Co se děje teď a jaký je výhled?

EU ETS 2 už funguje v přípravné fázi. V Německu a dalších zemích byly přijaty zákony umožňující spuštění systému, který začne naplno účtovat emise od roku 2027. V té době budou muset distributoři paliv nakupovat povolenky a promítnout jejich cenu do cen benzínu, nafty či plynu. Již dnes běží první reportingová povinnost a od roku 2028 budou muset společnosti vykazovat certifikáty za rok 2027.

Česko spolu s dalšími 17 státy usiluje o úpravy systému – například o posílení rezerv, které mají tlumit extrémní výkyvy cen a omezit rychlý růst nákladů domácností. Požadavek na úplné zrušení či odklad však podporu nezískal. Evropská komise navíc nově navrhla klimatický cíl pro rok 2040, který počítá se snížením emisí o 90 % oproti roku 1990. Kritici tvrdí, že takto ambiciózní závazek může vést k ještě vyšším cenám povolenek a tím i k dalšímu růstu cen energií.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) proto předložil odmítnutí návrhu klimatického cíle. „Evropská komise chce rychleji snižovat emise skleníkových plynů, ať to stojí, co to stojí. Odnesou to ale především Evropané. Nový cíl totiž povede ke ztrátě konkurenceschopnosti evropského průmyslu a ke zdražení emisních povolenek pro domácnosti – ty by mohly vzrůst až šestinásobně,“ tvrdí.