Bývalý rumunský prezidentský kandidát Calin Georgescu byl obžalován z účasti na pokusu změnit ústavní pořádek za použití násilí. Dalším obžalovaným je bývalý žoldnéř Horațiu Potra a dalších 20 osob, mezi kterými je i Potraův syn Dorian, který je stíhán v nepřítomnosti, uvádějí soudní zdroje. Podle vyšetřovatelů se Georgescu během vyšetřování dovolával práva mlčet, píše server RFI.
Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to v neděli uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron. Polsko s pomocí NATO v sobotu nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země a uzavřelo vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic.
Holding Agrofert předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše koupil většinový podíl v rumunské zemědělské skupině Maragro Group. Desetiprocentním vlastníkem zůstává její zakladatel Marco Chiaradia. Informoval o tom v pátek server Seznam Zprávy. Agrofert už dřív získal v Rumunsku obchodníka s obilím a olejninami, společnost East Grain, přes kterou nyní koupil i 90procentní podíl v Maragro Group. Cenu transakce ani jedna ze stran neuvedla.
Ve Francii a Itálii hrozí vyšší riziko nákazy exotickými nemocemi přenášenými komáry jako je západonilská horečka, horečka dengue a chikungunya. Pomůže používání repelentů. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Rumunsko se podle něj potýká s epidemií spalniček, proti kterým je ale většina Čechů povinně očkovaná. Jednotlivé případy zmíněných exotických horeček u lidí, kteří přijeli ze zahraničí, zaznamenalo letos i Česko. Případů spalniček bylo v ČR za pololetí 30.
Před týdnem, v sobotu 26. července, přednesl maďarský premiér Viktor Orbán na letní univerzitě v karpatské obci Bálványos svůj tradiční dlouhý prázdninový projev. Je to akce, která má ideologicky i personálně blízko k vládnoucí straně Fidesz, a tak šlo letos o projev uzavírající stávající volební cyklus, protože napřesrok na jaře proběhnou v Maďarsku parlamentní volby. Na to konto Orbán žoviálně podotkl, že doufá, že za rok na tomtéž místě přednese projev otevírající nový vládní cyklus. Ostatně ten letošní lze sotva označit za bilanční.
Český boj proti emisním povolenkám pokračuje i na úrovni Evropského parlamentu. Europoslanec Ondřej Krutílek sesbíral podpisy pro iniciativu vlády Petra Fialy (oba ODS) na zmírnění dopadů systému ETS 2. Snaze však podle Krutílka uškodili rumunští europoslanci, kteří jsou v ODS v jedné frakci a vyvolali neúspěšné hlasování o nedůvěře šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Krutílkův kolega o nich už dříve řekl, že mají „IQ tykve“.
Opakované rumunské prezidentské volby skončily – alespoň pro většinu evropských médií – happy endem. „Moskva prohrála v Rumunsku“ – radovaly se české sociální sítě. Nechme teď stranou, že lze o poraženém kandidátovi Georgi Simionovi říct ledacos kontroverzního, ovšem nikoliv to, že je „proruský“. Rumunské volby nám zanechaly dvojí „odkaz“, který daleko přesahuje význam jejich konečných výsledků. Zaprvé, klíčový faktor mobilizace. Ve druhém kole rozhodlo nejen to, že většina voličů jiných kandidátů se sešikovala za Nicusorem Danem, ale především do voleb šlo o 12 procent více lidí.
Svaz pro sjednocení Rumunů poraženého prezidentského kandidáta George Simiona oficiálně požádal rumunskou zpravodajskou službu (SRI) a zahraniční zpravodajskou službu (SIE) o objasnění toho, o čem hovořily s Nicolasem Lernerem, ředitelem francouzské rozvědky DGSE, který pobýval v Rumunsku jen dva dny před prezidentskými volbami. Simion to v pátek oznámil na sociálních sítích.
Rumunský ústavní soud ve čtvrtek odmítl žádost o zrušení prezidentské volby, kterou podal neúspěšný pravicový kandidát George Simion. Soud podle tiskového prohlášení dospěl k závěru, že žádost je neopodstatněná. Simion se dožadoval zrušení hlasování kvůli údajnému vměšování ze strany Francie a Moldavska.
Zakladatel internetové komunikační platformy Telegram Pavel Durov tvrdí, že jej šéf francouzské zahraniční rozvědky DGSE vyzýval, aby před opakovanými prezidentskými volbami v Rumunsku umlčoval hlasy konzervativní části tamní politické scény. Pavel Durov v minulých dnech uvedl, že tlak na něj vyvíjela západoevropská země a že jde o Francii jen naznačil. Francouzská diplomacie i tajná služba DGSE obvinění odmítla. Rumunské prezidentské klání ovládl proevropský kandidát Nicušor Dan,
Vítězi nedělní prezidentské volby v Rumunsku a proevropskému kandidátovi Nicušorovi Danovi začaly přicházet během noci na dnešek gratulace ze zahraničí. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové si Rumuni zvolili cestu k prosperující zemi v silné Evropě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že Rumunsko bude nadále spolehlivým partnerem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Rumuni si vybrali demokracii a právní stát, napsaly agentury.
Prezidentské volby v Rumunsku vyhrál proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. S odkazem na téměř úplné výsledky to uvedla agentura AFP. Po sečtení více než 90 procent odevzdaných hlasů měl Dan podporu přibližně 54 procent hlasujících, zatímco jeho volební rival, krajně pravicový politik George Simion, obdržel kolem 46 procent hlasů. Simion se přitom po uzavření volebních místností prohlásil za vítěze.
Další zásah levicových evropských elit do rumunských voleb? Zakladatel aplikace pro zasílání zpráv Telegram Pavel Durov v neděli uvedl, že odmítl žádost západní země, kterou nejmenoval, o "umlčení" konzervativních hlasů v Rumunsku před druhým kolem tamních prezidentských voleb. Informovala o tom agentura Reuters. Podle náznaku se mohlo jednat o Francii.
Lidé v Rumunsku od rána vybírají ve druhém kole prezidentských voleb novou hlavu státu. Rozhodují se mezi jasným vítězem prvního kola, pravicovým politikem Georgem Simionem, a bukurešťským primátorem Nicušorem Danem, který ve volbách před dvěma týdny skončil druhý. Hlasování končí ve 20:00 SELČ a první odhady výsledků se očekávají bezprostředně po uzavření volebních místností. Poslední průzkumy podle médií naznačují, že souboj bude těsný.
Rumunské prezidentské volby provází další kontroverze. Vláda čelí kritice, že to v honbě za potlačením údajného ruského vlivu na volební výsledek přehnala s cenzurou v online prostoru a brání ve vyjádření názoru i běžným lidem. Kritika na ní přitom míří z liberálních kruhů, píše server Politico. Prezidentské volby se v Rumunsku opakují, protože ústavní soud loni v prosinci kontroverzně zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový politik Calin Georgescu.
Končící polský prezident Andrzej Duda se dnes setkal s rumunským prezidentským kandidátem Georgem Simionem. V obou zemích se o víkendu konají volby hlavy státu. Simion, který je příznivcem amerického prezidenta Donalda Trumpa, se v nedělním druhém kole voleb utká s centristickým a proevropským kandidátem Nicušorem Danem. Ve stejný den se v Polsku uskuteční první kolo prezidentských voleb, jehož favoritem je varšavský primátor a kandidát vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafal Trzaskowski.
Co se děje v Německu? Friedrich Merz byl poprvé v historii země zvolen spolkovým kancléřem až na druhý pokus. „Je to nějaký vzkaz, ale přesně nevíme, kdo volil v prvním kole proti Merzovi. Možné je, že neformální německý establishment chce nového kancléře umravnit,“ uvažuje Maciej Ruczaj.
Vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb George Simion získal přes 40 % hlasů a výraznou, více než 60 % podporu měl i od spoluobčanů v zahraničí. Britská BBC si všímá, že právě v zahraniční politice by mohl pozměnit postoje Rumunska a to i například v přístupu k válce v sousedící Ukrajině. Rumunsko hraje důležitou roli například ve výcviku ukrajinských pilotů či při exportu ukrajinského obilí.
Rumunský sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu oznámil svůj odchod z čela vlády. Důvodem je neúspěch kandidáta vládní koalice Crina Antonesca, který v nedělních prezidentských volbách skončil až na třetím místě, napsala agentura AP. Antonescu ve volbách získal 20,07 procent hlasů, čímž zaostal za nezávislým Nicušorem Danem, který získal o 0,92 procent více, a vítězným zástupcem krajní pravice Georgem Simionem s 40,96 procenty hlasů. O nové hlavě státu tak rozhodne až druhé kolo voleb 18. května.
Pravicový kandidát George Simion jasně zvítězil v nedělním prvním kole opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku. Po sečtení hlasů získal na svou stranu 40,5 procent voličů. Vyplývá to z údajů státní volební komise, o kterých na svých internetových stránkách informuje televize Antena3 CNN a agentura Mediafax. Z druhého místa postupuje do druhého kola nečekaně Nicušor Dan, který má 20,34 procenta hlasů. Vládní kandidát proevropského menšinového kabinetu Crin Antonescu přiznal porážku, když obdržel těsně 20,89 procenta hlasů.
V Rumunsku dnes ráno začalo první kolo opakovaných prezidentských voleb, hlasování skončí v 20:00 SELČ. Volby hlavy státu se původně konaly již loni v listopadu, ústavní soud je ale ve velice kontroverzním rozhodnutím zrušil, kvůli údajným informacím tajných služeb o zásahu Ruska do kampaně. Pravicový kandidát George Simion, který má podle průzkumů největší šance na vítězství, dnes nařkl předsedu vlády Marcela Ciolacu z volebního podvodu, na volebních seznamech jsou údajně zapsány desítky tisíc zesnulých.
Vzhledem k tomu, že před nedělním prvním kolem opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku vede v průzkumech nacionalista netající se sympatiemi k Donaldu Trumpovi, vyvstává velká otázka: Který kandidát ho dokáže porazit? Ptá se ve svém komentáři server Politico. Případná výhra osmatřicetiletého George Simiona by způsobila těžkou hlavu západním partnerům Rumunska, které má strategickou pozici na východním křídle NATO.
Rozhovor Daniela Kaisera s rumunským politikem Georgem Simionem Rumunsko jako trenažér pro Francii, možná i pro vás (Echo 15/2025) osvěcuje nejdramatičtější hrozbu pro EU: její struktury budou právem vnímány veřejností v členských státech jako to, co jsme si zvykli nazývat deep state, či vhodněji v tomto případě (europe’s) deep establishment (podle řeckého ekonoma a politika Janise Varufakise).
Francouzská armáda vyslala své kartografy na východní hranici NATO, konkrétně do Rumunska, aby zde vytvořili přesné 3D mapy, a připravili tak plány na možný válečný střet s Ruskem v tomto prostoru. Píše o tom deník le Figaro. Tento krok přišel v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v regionu, kde NATO buduje největší vojenskou základnu ve východní Evropě.
Echo i nadále věnuje pozornost evropskému trendu, v jehož rámci je pravicovým a obecně populistickým kandidátům znemožňováno účastnit se voleb. Rumunský Ústavní soud loni v prosinci zrušil první kolo prezidentského klání, jež překvapivě vyhrál exotický kandidát a suverenista Călin Georgescu. Argumentem pro soud byly nesrovnalosti v jeho volební kampani a kampaně na sociálních sítích údajně iniciované ze zahraničí, čímž se myslí Rusko. Letos v březnu byla Georgescovi zakázána účast i do budoucna. Na jeho místo tak nastupuje výrazně mladší a názorově ukotvenější George Simion, předseda Aliance pro unii Rumunů (AUR).
Když se v Rumunsku „odnikud“ vynořil tzv. populistický kandidát Călin Georgescu a vzápětí Ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb a Georgescovi zakázal v těch budoucích kandidovat, přivolala na sebe tato velká balkánská země nárazovou pozornost. Co se to u nich děje? A co vlastně o té zemi víme? Co se tam za poslední léta stalo? Jak to, že tam najednou soud ruší volby? Může se to stát také někde jinde? Lidí, kteří Rumunsko sledují soustavně, není zas tak mnoho. Určitě mezi nimi ale je diplomat a historik Jiří Šitler, který byl v letech 2010 až 2015 velvyslancem České republiky v Bukurešti.
„Bidenova vláda pustila do země miliony lidí, mnozí jsou zločinci nejhoršího typu. Čelíme invazi, je to v podstatě válka,“ vysvětlil Donald Trump, proč jeho administrativa používá pro zdůvodnění deportace ilegálních migrantů zákon o nepřátelských cizincích během válečného konfliktu (Alien Enemies Act) z roku 1798. Jistě, drogové kartely z Latinské Ameriky představují pro USA společenský a bezpečnostní problém, nicméně je otázka, zda lze nazvat tento stav válkou. Zpochybnil to i federální soud a vyzval k zastavení vyhoštění členů venezuelského gangu do středoamerického Salvadoru.
Po zrušení prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku a následném zákazu účasti favorita voleb Cailina Georgesca se politickou Evropou šíří tichý šok. Smíme vylučovat politické síly z voleb kvůli údajně manipulativní kampani na sítích? „Pravicový populista“ Georgescu v pozadí toho rozhodnutí vidí Evropskou komisi. Fakt je, že bývalý evropský komisař Thierry Breton použil nedávno obrat „Udělali jsme to v Rumunsku“. Tato zápletka zapadá i do ideologického střetu mezi Bruselem a USA. O tom všem jsme mluvili s kolegyní Bretona a spolubojovnicí proti neomezené svobodě projevu na internetu Věrou Jourovou.
Rumunská politická tragédie pokračuje. Jak známo, zakázala v minulých dnech tamní centrální volební komise účast favoritovi prezidentských voleb Călinu Georgescovi, který možná porušil a možná neporušil pravidla volební kampaně, který je ale určitě populista, euroskeptik a NATO-skeptik. I u nás vznikla debata o tom, jestli trochu jiný pohled na zahraniční politiku, než jaký vyznává dosavadní establishment v Bukurešti, mohl být hlavním důvodem pro vyloučení Georgesca. I eurooptimistům a NATO-optimistům, kteří jsou upřímnými demokraty, se taková varianta jeví příliš divoká a nepravděpodobná.
Nejde jen o útok na jednoho kandidáta, ale o útok na celý rumunský lid, popsal situaci v Rumunsku v polské televizi TV Republika George Simion, předseda Svazu pro jednotu Rumunů (AUR), který se pokouší kandidovat v květnových, dříve zrušených prezidentských volbách poté, co bylo tamním ústavním soudem znemožněno kandidovat Călinu Georgeskuovi. Ten nečekaně vyhrál první kolo loňských voleb, aby už v době, kdy začalo druhé kolo, ústavní soud volby zrušil.
