Tag: clo

Články k tagu

„Americká cla jsou vysoká, obchodování nemožné“. Německý export letos spadne o 2,5 procenta

Německý vývoz se v letošním roce sníží o 2,5 procenta. Předpověděl to Spolkový svaz velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb (BGA). Zároveň vyzval politiky k opatřením na podporu konkurenceschopnosti domácích podniků. Němečtí exportéři se podle něj potýkají se slábnoucí zahraniční poptávkou, vyššími náklady a rostoucím protekcionismem. "Němečtí exportéři bojují na mnoha frontách," uvedl prezident BGA Dirk Jandura. "

Cla zaúřadovala. Objem poštovních zásilek do USA klesl o více než 80 procent

Objem poštovních a dopisových zásilek do Spojených států klesl po zavedení nových cel o více než 80 procent. Osmdesát osm operátorů do země na konci srpna přestalo buď částečně nebo zcela zasílat. Dnes to uvedla Světová poštovní unie, která spadá pod OSN. Unie porovnala údaje z 29. srpna, kdy bylo zrušeno osvobození od cla pro dovoz zboží v hodnotě nižší než 800 dolarů (16.646 Kč), s hodnotou z předchozího pátku. Zjistila, že počet zásilek klesl o 81 procent.

Porsche nehodlá vyrábět auta v USA. Navzdory Trumpovým clům

Německá automobilka Porsche zatím navzdory zvýšeným americkým clům neplánuje výrobu svých luxusních sportovních vozů ve Spojených státech. V rozhovoru s listem Handelsblatt to podle agentury DPA řekl šéf severoamerických aktivit podniku Timo Resch. "Neexistují žádné bezprostřední ani konkrétní plány na zahájení lokální produkce (v USA)," uvedl Resch. Poukázal na skutečnost, že objem výroby je u automobilky Porsche relativně nízký.

Většina Trumpových cel je nezákonná, rozhodl americký odvolací soud

Americký federální odvolací soud v pátek rozhodl, že většina cel uvalených prezidentem Donaldem Trumpem je nezákonná. Soud tak potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance, že Trump při uvalování cel překročil své pravomoci. Soud však zároveň povolil, aby cla zůstala v platnosti do 14. října, a umožnil tak Trumpově administrativě podat odvolání k Nejvyššímu soudu, píše agentura AP. Trump na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu označil za nesprávné a stranicky zaujaté a zdůraznil, že platnost všech cel nadále trvá.

Indie kvůli dovozu ruské ropy čelí 50% clům od USA

Od středy začala platit vyšší americká cla na dovoz zboží z Indie, maximální sazba činí až 50 procent. Americký prezident Donald Trump už dříve avizoval, že dovoz z Indie zatíží vyšším clem například proto, že Indie dál pokračuje v nákupech ruské ropy. Indická vláda už na začátku srpna označila postup Washingtonu za nespravedlivý a nerozumný. Trump 6. srpna vydal nařízení, kterým zavedl dodatečné 25procentní clo na dovoz indického zboží. Platnost zvýšených cel Trump tehdy odložil o 21 dnů, tato lhůta nyní uplynula.

Evropa zváží digitální daň, Trump hrozí dodatečnými cly. Vadí mu „orwellovský nástroj“

Americký prezident Donald Trump v úterý pohrozil, že Spojené státy uvalí „významná dodatečná cla“ a omezí export technologií a čipů zemím, jejichž digitální regulace považuje za diskriminační vůči americkým firmám. Uvedl to ve svém příspěvku na síti Truth Social. Evropská komise přitom nedávno avizovala, že ještě není smeten ze stolu návrh digitální daně na technologické giganty. Její kritici ale varovali právě před tím, že zbytečně Trumpa rozčílí jen krátce poté, co EK dosáhla dohody o clech.

Auta, léčiva, polovodiče i dřevo s 15% clem. Dohoda Trumpa s EU je už na papíře

Spojené státy a Evropská unie dnes uzavřely rámcovou obchodní smlouvu. Ta potvrzuje předběžnou ústní dohodu, na které se obě strany shodly v červenci. Zahrnuje mimo jiné 15procentní strop u cel na na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. Vyplývá to ze společného prohlášení, jež obě strany zveřejnily. V případě automobilů jde o snížení z aktuální úhrnné sazby 27,5 procenta, v případě čipů americký prezident Donald Trump hovoří o možnosti uvalit na dovoz z většiny zemí 100procentní clo.

„Největší deal v dějinách“ – to jako vážně?

„Kapitulace“, „podvolení“, „debakl“ či „temný den Evropské unie“. To je jen výběr z depresivních titulků, které zaplavily evropská média a sociální sítě ihned poté, co americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová stvrdili na konci července stiskem ruky dohodu o nové podobě obchodních vztahů mezi USA a EU. Ty v součtu tvoří více než 40 procent světové ekonomiky a obývá je skoro 800 milionů v průměru nejbohatších spotřebitelů a podnikatelů světa. Čili věru jde o hodně.

Na to, co se říká, nám dal Trump ještě zlatou dohodu

Koncem července ve Skotsku americký prezident Donald Trump a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová uzavřeli předběžně velkou obchodní dohodu. Dohoda jak známo vypadá zcela nevyváženě v neprospěch Evropy. U 70 procent položek zboží dováženého z EU do USA se zavádí 15procentní clo, zatímco v opačném gardu bude clo nula. Komise se z vděčnosti, i naším jménem zaručila odebrat z USA v příštích třech letech energii za 750 miliard dolarů. Po dvou týdnech už opadl prach, a tak jsme si ke zhodnocení dohody pozvali Štěpána Křečka, Mojmíra Hampla, Karla Kříže a  Erika Besta.

Eskalace obchodní války odvrácena. USA a Čína zatím nezvednou vzájemná cla

Spojené státy i Čína potvrdily, že příštích 90 dní nebudou zvyšovat vzájemná cla. Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, jímž o 90 dní prodloužil platnost stávajících 30procentních cel na dovoz čínského zboží do USA. Peking nedlouho poté oznámil, že stejně dlouhou dobu ponechá celní zatížení amerického dovozu na deseti procentech. Dvě největší světové ekonomiky tak na poslední chvíli odvrátily opětovnou eskalaci celní války, kterou zažily na jaře po Trumpově návratu do funkce.

Brusel se pomalu cuká ze slibovaných investic v USA. Trump hrozí cly: „Celá léta nás využívali, teď zaplatí!“

Smráká se dál nad vztahy mezi Bruselem a Bílým domem? Evropská komise totiž zpochybnila závaznost celkového investičního příslibu ve výši 1400 miliard dolarů do americké ekonomiky, který nedávno prezentoval prezident Donald Trump jako výsledek nové transatlantické dohody. Brusel nyní tvrdí, že jde pouze o nezávazný soubor obchodních úmyslů. To vyvolává napětí mezi Washingtonem a EU – a zároveň reakci v podobě celních hrozeb, píše server Euractiv.

Švýcarská prezidentka letěla do USA žehlit a zachránit export před cly. Vrátila se bez jednání s prázdnou

Švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutterová se vrátila z Washingtonu zpět do vlasti s neúspěchem. Jejím cílem bylo odvrátit zavedení vysokých amerických cel na švýcarské zboží, konkrétně 39 procent, které minulý týden oznámil prezident Donald Trump poté, co měla "katastrofální" telefonický rozhovor s Trumpem, psali jsme o tom zde. Přestože se snažila jednat s nejvyššími představiteli Spojených států, nedostala se ani k prezidentovi, ani k hlavním vyjednavačům v oblasti obchodu.

Americká cla vstoupila v platnost. Zdaněn je dovoz z desítek zemí

Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA. Vyplývá to z exekutivního příkazu, který začal platit minutu po dnešní půlnoci washingtonského času, tedy v 6:01 SELČ. Trump si od opatření slibuje výnosy ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.

Putin se nepodřídí ultimátu Trumpa. Usiluje o plné dobytí čtyř oblastí

Ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně nepodřídí ultimátu amerického prezidenta Donalda Trumpa o přistoupení na příměří, ultimátum vyprší v pátek 8. srpna. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na tři vysoce postavené zdroje blízké Kremlu. Putin podle nich stále usiluje o úplné dobytí čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské, teprve poté je ochoten jednat o míru. Podle Kremlu se fronta může zcela zhroutit během dvou až tří měsíců.

„Horší než Zelenskyj v Bílém domě.“ Za „katastrofální“ jednání prezidentky schytalo Švýcarsko od Trumpa 39% clo

Švýcarské prezidentce Karin Keller-Sutterové se čtvrteční obchodní telefonát s americkým protějškem Donaldem Trumpem hrubě nepovedl. Dle insiderů její moralizující a agresivní ton na Trumpa zrovna pozitivně nezapůsobil. Naopak se v reakci na to americký prezident rozhodl Švýcarsko obdařit „racionálně nepochopitelným“ 39% clem, píše švýcarský magazín Weltwoche. Nyní tak Švýcarsko následkem svých chyb přemýšlí, co dále, ve hře je i jednání o obchodu se zlatem.

Trump „výrazně“ zvýší cla pro Indii, protože jí „nezáleží“, kolik lidí na Ukrajině umírá

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „výrazně“ zvýší cla pro Indie, protože jí „nezáleží“, kolik lidí na Ukrajině umírá lidí rukou ruské vojenské mašinérie. Trump o tom napsal v pondělí 4. srpna na sociální síti Truth Social. Americký prezident se tak snaží skrze tlak na Dillí tlačit dále na Moskvu, která se stala důležitým dodavatelem ropy na indický trh. Trump tak reaguje na skutečnost, že Indie odmítla ukončit odběr ruské ropy, navzdory původním zprávám, že tankery s ruskou ropou stojí v přístavech a rafinérie ji odmítají přebrat.

Trump v noci zavedl nová cla pro desítky zemí, Kanadu zatížil 35 procenty

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní příkaz, který s platností od 7. srpna zavádí nová cla v rozmezí od 10 do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa, s nimiž mají USA různě vysoký obchodní deficit. Učinil tak jen několik hodin před uplynutím lhůty, kterou stanovil pro uzavření obchodních dohod s jednotlivými obchodními partnery. Takzvaná reciproční cla mají vstoupit v platnost až za sedm dní, začnou se tedy vybírat 7. srpna.

Trumpova cla zaseknou sekeru do českého rozpočtu. Kdo si troufne zvýšit daně?

Nová celní dohoda mezi EU a USA, která zavádí 15procentní cla, bude mít na českou ekonomiku vyšší dopad, než se na první pohled zdá. Zpomalí totiž růst HDP a přinese výpadek příjmů do státního rozpočtu. Ekonomové varují, že tento deficit bude třeba nějak kompenzovat, ale politické strany se diskuzím o zvyšování daní před volbami vyhýbají, jak to jen jde. Nová celní opatření budou mít dopad především na exportně orientované sektory české ekonomiky. Zpomalí růst HDP, přičemž výpadek příjmů do státního rozpočtu se může pohybovat v řádech miliard korun.

Příjem USA z cel už letos činí bezmála dva biliony. Od zítřka začnou vybírat ještě více

Příjmy Spojených států z cel byly v prvním pololetí vyšší než za celý loňský rok. Přesáhly 87 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč), zatímco loni se vybralo zhruba 79 miliard USD. Ukazují to výpočty agentury AFP, která se opírá o údaje amerického ministerstva financí. Výrazný nárůst je patrný od dubna, kdy začala platit první cla na dovoz do USA. Zatím nejvíce vybraly Spojené státy na clech v roce 2022. Tehdy to podle výpočtů AFP bylo 98 miliard dolarů.

Stamiliardové investice Evropy v USA jsou nereálné, Japonsko už vycouvalo

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem oznámila rámcovou dohodu o obchodu a clech. Součástí „dealu“ jsou i evropské nákupy amerických energií za 750 miliard dolarů a další investice v hodnotě nejméně 600 miliard dolarů v následujících letech. Podle analytika Daniela Krále jsou však čísla naprosto nereálná, navíc upozornil, že k nim Ursula von der Leyenová nemá pravomoc. Ekonom ČSOB Dominik Rusinko pak upozorňuje, že s podobnými čísly investic v USA souhlasilo i Japonsko, aby čísla následně dementovalo.

Trump Rusku zkrátil lhůtu. Kreml má 10 dnů, jinak zavede cla

Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že proti Rusku za deset dní zavede cla a další opatření, pokud Moskva neučiní pokrok směrem k ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu, který už v pondělí oznámil, že na deset nebo 12 dní zkrátí původní 50denní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, podle svých slov od Ruska dosud neobdržel odpověď.

Česko přepočítává obchodní dohodu s USA, jen letos zpomalí růst našeho HDP o 0,2 bodu

Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Dnes to sdělilo MF s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí. Negativní efekt cel totiž mohou podle MF kompenzovat další faktory, jako například zlepšení letošního vývoje české ekonomiky nebo očekávané pozitivní dopady německého fiskálního balíčku v roce 2026.

Trump si vůči EU prosadil své. Jak a kdo na to doplatí v Česku

Spojené státy a Evropská unie se po intenzivních jednáních dohodly na nové podobě obchodních vztahů, které po měsících napětí přinášejí jistotu – ale také vyšší náklady. Americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli oznámili, že na většinu dovozu z EU do USA bude nově platit patnáctiprocentní clo. To je výrazně více než průměrných 4,8 % před nástupem Trumpovy administrativy, ale méně než dříve hrozících 30 %.

Dohoda s USA bude mít „drtivý dopad“ na Německo. „Nejsem spokojený,“ řekl Merz

Nedělní obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy sice odvrátila hrozbu celní války, podle německého průmyslu ale představuje draze vykoupený kompromis. Zástupci klíčových hospodářských svazů varují, že 15% clo na vývoz do USA vážně zasáhne exportně orientovaná odvětví, poškodí dodavatelské řetězce a ohrozí pracovní místa. Německá ekonomika podle nich zaplatí vysokou cenu. Informují například Euronews či DW.

„Neudržitelné. Pouhé omezování škod.“ Evropou zní rozhořčené reakce na dohodu s Trumpem

Na nově oznámený rámec, podle kterého by většina zboží z EU mířící do USA čelila clům 15 %, reaguje většina evropských politických špiček rozporuplně. Zatímco německý kancléř Friedrich Merz ocenil snížení cel na automobily téměř na polovinu, jiný německý politik, předseda lidovecké frakce v europarlamentu Manfred Weber, uvedl, že dohoda pouze „omezila škody,“ přestože je lepší než mnozí očekávali. Tvrdě se do šéfky Komise obul starosta Brém, který pak svá slova o "olizování bot" odvolal.

Přišli bychom o miliony míst. Eurokomisař Šefčovič hájí novou dohodu s Trumpem

Obchodní dohoda dojednaná se Spojenými státy je podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče nejlepší možnou dohodou, jaké mohla Evropská unie dosáhnout v nynější nesmírně složité situaci. Je to podle něj lepší výsledek než obchodní válka, dodal Šefčovič na dnešní tiskové konferenci v Bruselu. Na začátku nedělního jednání byla podle Šefčoviče na stole varianta 30procentního cla na dovoz do USA, což navrhl už dříve v dopise americký prezident Donald Trump.

Orbán mluví o fiasku: „Tohle není dohoda! Trump si dal šéfku Komise k snídani“

Francouzský premiér François Bayrou po obchodní dohodě Evropské unie se Spojenými státy píše o pochmurném dni a o podřízení Evropy. Dohodu kritizuje také maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož si americký prezident Donald Trump dal šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou k snídani. Informuje o tom agentura Reuters. Naopak podle italské ministerské předsedkyně Giorgie Meloniové se podařilo odvrátit potenciálně ničivý scénář.

„Těch 15 % se dá přežít“. První české firmy už stěhují výrobu do USA, hlásí exportéři

Patnáctiprocentní americká cla na zboží z Evropské unie jsou za současné situace maximem možného, řekl dnes místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Obchodní dohoda EU se Spojenými státy, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, je podle něj pozitivním signálem, který uklidní trhy a představuje pro obchod předvídatelnost. Dopady nových cel bude podle něj ale potřeba teprve posoudit. Daněk ale už má informace, že první české firmy do USA stěhují výrobu.

USA a EU uzavřely dohodu, oznámil Trump. Cla vzrostou na 15 procent

Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií, oznámil americký prezident Donald Trump po dnešním jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Součástí dohody je uvalení cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z EU do USA. Hrozilo přitom, že clo bude třicetiprocentní, jak již dříve napsal Trump v dopise unijním představitelům.

Trumpova celní hrozba se blíží, EU doufá, že domluví 15 %. „Umíme také přitvrdit“

Rozhodnutí o obchodní dohodě se Spojenými státy by mohlo padnout velmi brzy, řekl německý kancléř Friedrich Merz před jednáním s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten podotkl, že Evropa usiluje o co nejnižší cla a hospodářskou stabilitu. List Financial Times a agentura Reutrers s odvoláním na své diplomatické zdroje napsaly, že Evropská unie a USA směřují k dohodě o 15procentní základní celní sazbě.