Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií, oznámil americký prezident Donald Trump po dnešním jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Součástí dohody je uvalení cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z EU do USA. Hrozilo přitom, že clo bude třicetiprocentní, jak již dříve napsal Trump v dopise unijním představitelům.
Rozhodnutí o obchodní dohodě se Spojenými státy by mohlo padnout velmi brzy, řekl německý kancléř Friedrich Merz před jednáním s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten podotkl, že Evropa usiluje o co nejnižší cla a hospodářskou stabilitu. List Financial Times a agentura Reutrers s odvoláním na své diplomatické zdroje napsaly, že Evropská unie a USA směřují k dohodě o 15procentní základní celní sazbě.
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT). Podle FT chce šéf Bílého domu otestovat práh bolestivosti EU po týdnech jednání o rámcové dohodě. Podle zdrojů deníku americká administrativa nyní uvažuje o reciproční celní sazbě vyšší než deset procent, o které se delší dobu hovoří, a to i v případě dosažení rámcové dohody.
Spojené státy by neměly podceňovat připravenost Evropské unie zavést v reakci na přehnaná americká cla vlastní opatření. Po účasti na zasedání bavorské zemské vlády to v úterý řekl německý kancléř Friedrich Merz. Zdůraznil, že EU dále doufá, že se podaří s Washingtonem rychle vyjednat řešení obchodního sporu. "Jsem v intenzivním kontaktu s americkým prezidentem i předsedkyní Evropské komise," řekl Merz s odkazem na Donalda Trumpa a Ursulu von der Leyenovou.
Čínská ekonomika v druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,2 procenta, což představuje mírné zpomalení oproti růstu o 5,4 procenta v prvním čtvrtletí. Uvedl to dnes podle tiskových agentur čínský statistický úřad. Růst hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí podle agentury Reuters mírně předčil očekávání analytiků a ukázal odolnost čínské ekonomiky vůči americkým clům. Analytici očekávali, že HDP vzroste meziročně o 5,1 procenta.
Třicetiprocentní cla na dovoz zboží z Evropské unie do USA by letos od srpna zpomalila růst české ekonomiky o 0,4 procentního bodu, v příštím roce o 1,1 procentního bodu. Vyplývá to z hrubého odhadu ministerstva financí. Letošní růst ekonomiky by v takovém případě byl 1,6 procenta, za rok pak 1,3 procenta. Na síti X o tom v pondělí informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nová cla ohlásil americký prezident Donald Trump minulý týden, mají vstoupit v platnost od 1. srpna.
"Neřekl bych, že je vrah, ale je drsňák." Americký prezident Donald Trump se podle očekávání dnes vyjádřil k situaci kolem Ruska a probíhající války na Ukrajině. Zopakoval, že Spojené státy jsou hluboce nespokojeny s ruským chováním a dosavadním průběhem řešení konfliktu. Pokud nebude dohoda o ukončení války do 50 dnů, uvalí Spojené státy na Rusko 100 procentní cla. Trump rovněž oznámil, že od nynějška nebudou USA posílat zbraně a peníze Ukrajině, ale Spojené státy budou zbraně vyrábět, nakupovat je bude Evropa.
Členské státy Evropské unie považují hrozbu třicetiprocentních cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa za absolutně nepřijatelnou. Po dnešním jednání v Bruselu to uvedl dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko je nyní předsednickou zemí v Radě EU. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič zopakoval, že EU dál prosazuje vyjednané řešení a využije k jednání každého dne až do 1. srpna, kdy by avizovaná cla měla začít platit.
Evropská unie odloží platnost protiopatření proti americkým clům do začátku srpna, oznámila v neděli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Protiopatření měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka dává stále přednost vyjednání řešení, pokud jde o obchodní dohodu s USA. Zároveň ale připravuje protiopatření, jestliže k žádné dohodě nedojde. Z dopisu, který zaslal americký prezident Donald Trump předsedkyni EK, vyplývá, že USA zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z EU clo 30 procent.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy od 1.srpna uvalí na EU a Mexiko 30% cla. Trump pohrozil cly více státům. Po prvotním oznámení tzv. recipročních cel, jak je Trump označuje, navrhl 90 denní pozastavení cel, aby jednotlivé státy mohly o vzájemném obchodu jednat. Informuje například agentura Reuters. Evropská unie by chtěla dosáhnout obchodní dohody se Spojenými státy před 1. srpnem, mohlo by to být možné i v nadcházejících dnech, uvedl ve středu mluvčí Evropské komise Olof Gill.
Kanada bude od 1. srpna čelit clu ve výši 35 procent na dovoz zboží do Spojených států, uvedl v noci na dnešek prezident Donald Trump. Podle agentur Reuters a AFP se tak vyjádřil v dopise kanadskému premiérovi Markovi Carneymu, který zveřejnil na své sociální síti. Zbývajícím obchodním partnerům, kteří dosud podobný dopis neobdrželi nebo nedosáhli rámcových dohod, budou USA účtovat plošnou celní sazbu ve výši 15 nebo 20 procent, řekl šéf Bílého domu stanici NBC News.
Americký prezident Donald Trump po zahájení svého druhého prezidentského mandátu zavedl řadu cel, která jsou zaměřena na jednotlivé výrobky a země. Trump stanovil základní clo ve výši deseti procent na veškerý dovoz do Spojených států a také dodatečná cla na některé výrobky nebo země. Trump nově stanovil termín 1. srpna pro zavedení vyšších, tzv. recipročních celních sazeb pro všechny obchodní partnery, se kterými Spojené státy neuzavřou obchodní dohodu, která umožní tato cla snížit.
Spojené státy od 1. srpna zavedou 50procentní clo na dovoz mědi, oznámil dnes americký prezident DonaldTrump. Rozhodnutí podle něho padlo po důkladném vyhodnocení otázek týkajících se národní bezpečnosti. Trump v březnu uvalil cla na dovoz oceli a hliníku z celého světa ve výši 25 procent a v červnu je zdvojnásobil na 50 procent. Už od února Washington analyzoval také dopady možného zavedení cel na měď s cílem podpořit domácí výrobu. Zavedení této dovozní přirážky Trump avizoval už v úterý.
Evropská unie reaguje na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy odvážným návrhem. Chce totiž vytvořit novou globální obchodní alianci společně se zeměmi Indo-Pacifiku, ale bez zapojení USA. O zprávě informuje web Politico. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na bruselském summitu lídrů EU oznámila, že EU zvažuje spojení sil s 12 členy asijského bloku CPTPP (Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství), včetně Spojeného království.
Sůl je pro nás běžná, laciná látka, které je ve světě nadbytek, ale ve skutečnosti už němečtí historici 19. století upozorňovali na to, že ten, kdo vlastní sůl, vytváří nejenom civilizaci, ale pravděpodobně též despocii, protože sůl je také ta nejvíc návyková látka lidských dějin. Bez heroinu se obejdete, ale bez soli ne. Na lidské tělo se totiž můžeme dívat jako na elektrochemický systém a na většinu kapalných látek, které v těle kolují, jako na elektrolyty, které při správné koncentraci přenášejí a synchronizují systém tělesných signálů a tím i funkcí. Sůl je proto pro člověka nezbytná, což je vždycky situace, která svádí k využívání, či dokonce zneužívání moci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek varoval, že by mohl v brzké době přikročit ke zvýšení cel na dovoz automobilů do Spojených států ze současných 25 procent. Tento krok by mohl vést k dalšímu růstu napětí mezi USA a jejich obchodními partnery, píše agentura Bloomberg. "Abych chránil naše pracovníky v automobilovém průmyslu, zavedl jsem 25procentní clo na všechny zahraniční automobily," uvedl Trump. "A v nepříliš daleké budoucnosti bych mohl toto clo zvýšit," dodal.
Čína a Spojené státy se při obchodním jednání v Londýně dohodly na snížení vývozních omezení týkajících se vzácných kovů a magnetů z Číny. Výměnou za to budou moci čínští studenti navštěvovat americké vysoké školy a univerzity. Clo na dovoz čínského zboží do USA bude činit 55 procent, zatímco Čína bude na americké zboží uplatňovat clo deset procent. Uvedl to ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.
Evropská unie naráží na neochotu Spojených států přijmout nabídku na vzájemné zrušení cel na průmyslové zboží. Navzdory snaze Bruselu zabránit obchodní válce s prezidentem Trumpem Washington o dohodu nejeví zájem. Hrozí přitom, že od 9. července USA zavedou 50% clo na veškeré zboží z EU.
Počet denních uživatelů internetového čínského prodejce Temu ve Spojených státech klesl v květnu ve srovnání s březnem o 48 procent. Vyplývá to z dat společnosti Sensor Tower, která se zabývá průzkumem trhu. Prodejce zlevněného zboží nyní doplácí na obchodní válku Číny a USA, píše agentura Reuters. Washington totiž od 2. května zrušil možnost posílat do USA balíčky s levným zbožím bezcelně.
Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.
Od návratu do Bílého domu Donald Trump rozhodně nepůsobí jako ležérní prezident. Nekonečný příval exekutivních příkazů, komentování současného dění na sociálních sítích, vyhlašování a rušení cel. I pro zběhlé pozorovatele americké politiky je občas těžké zorientovat se v posledním vývoji. Může být tedy překvapivé, že ze zákonodárného hlediska je Trump extrémně neproduktivní. Zatím podepsal pouze pět zákonů. Zaostává tak daleko za premiantem, kterým je také Trump. Během prvního volebního období touto dobou měl podepsáno již 35 zákonů.
Americký federální obchodní soud ve středu pozastavil platnost takzvaných recipročních cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Informují o tom tiskové agentury. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Dolar na zprávu o pozastavení cel reagoval posílením.
Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle expertů je prodloužení lhůty dobrou zprávou pro českou i evropskou ekonomiku, která se nicméně poohlíží i po dalších obchodních partnerech. Jedním z nich má být Indie, které ale vadí unijní přeregulovanost.
Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla šéfka Evropské komise. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července. Von der Leyenová rozhovor s Trumpem označila za dobrý a poznamenala, že EU a USA sdílejí nejvýznamnější a nejužší obchodní vztahy na světě.
V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat. Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. Současná jednání s unií podle něj nikam nevedou.
Prezident USA Donald Trump hrozí technologickému gigantu Apple dovozním clem ve výši 25 procent, pokud se iPhony nebudou vyrábět v USA. Trump to oznámil na své sociální síti Truth Social a okamžitě tím otřásl trhem — akcie firmy se vzápětí propadly o 2,5 procent a strhly dolů i hlavní americké akciové indexy, píše agentura Reuters. „Už dávno jsem Timu Cookovi sdělil, že očekávám výrobu iPhonů prodávaných ve Spojených státech přímo na území USA, ne v Indii ani nikde jinde,“ napsal Trump.
Znovuzavedení vysokých cel na některé ukrajinské zemědělské produkty ze strany Evropské unie poškodí nejen ekonomiku země bránící se ruské agresi, ale i její důvěru vůči evropským partnerům. Bruselskému webu Politico to řekl Dmytro Natalucha, předseda výboru pro ekonomické záležitosti ukrajinského parlamentu. Současný bezcelní režim zavedený v roce 2022 skončí 5. června. Natalucha se tento týden do Bruselu vydal s 11 kolegy z výboru.
Evropská unie se v nadcházejících týdnech zřejmě chystá výrazně zvýšit cla na dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, píší dnes Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. List podotýká, že by šlo o krok, který by silně zasáhl ekonomiku Ukrajiny v situaci, kdy se tato země čtvrtým rokem brání ruské invazi. Rozhodnutí ukončit zvláštní obchodní vztahy mezi EU a Kyjevem, díky němuž většina ukrajinského zboží přichází na unijní trh bez poplatků, podle diplomatů přišlo z iniciativy Polska s cílem chránit zemědělce v sedmadvacítce.
Snížení cel a pauza v jejich výběru, na čemž se v pondělí dohodly Spojené státy a Čína, je pozitivní zprávou, protože tlumí obchodní válku mezi oběma zeměmi a klesá tak obava, že bude Evropa zaplavena čínským zbožím určeným na vývoz do USA. Oznámení o snížení cel podle analytiků ukazuje, že americká administrativa je ochotná se dohodnout, překážku v budoucích vyjednáváních může ale představovat nevyzpytatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení dodatečných cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to dnes oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Takzvaná reciproční cla podle něj na obou stranách výrazně klesnou. Obě země usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo. "Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy,“ řekl Bessent, kterého cituje agentura Reuters.
