Americký prezident Donald Trump v pátek večer (v noci na dnešek SELČ) prohlásil, že dluhopisový trh měl tento týden "slabší chvilku", kterou on však rychle vyřešil, a že věří, že jeho ekonomický plán povede k posilování dolaru. Informovala o tom agentura Reuters. "Trh s dluhopisy se vyvíjí dobře. Měl slabší chvilku, ale ten problém jsem rychle vyřešil," řekl Trump novinářům.
Evropská unie by mohla uvalit daň na americké digitální společnosti, pokud se jí nepodaří dosáhnout se Spojenými státy dohody o zrušení cel, která na dovoz z EU zavedl americký prezident Donald Trump. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropská unie ve čtvrtek oznámila, že o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům.
Eskalující obchodní válka mezi USA a především Čínou, se vyznačuje jednou zvláštností. Zatímco během nejistot na trhu investoři sahají po státních dluhopisech, americké státní dluhopisy zažily tento týden nebývalý výprodej a vyšší výnosy, což Spojeným státům zásadně prodražuje jejich už tak astronomický dluh. Podle časopisu Forbes se tak děje především na asijských trzích, tedy v době, kdy je americký trh uzavřen.
Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním čínské ministerstvo financí. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími cly uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.
Začněme jasně: Clo je zlo. Mezi ekonomy nenajdete jediného, který by byl schopen cla obhájit. Snižování cel od poslední světové války stojí do značné míry za nevídaným nárůstem blahobytu v dějinách lidstva. Ani ten současný, zdánlivě neekonomický technologický pokrok by s vysokými cly nebyl tak daleko. Pokud se někdo o obhajobu cel snaží, není to ekonom. I kdyby si tak říkal jen proto, že se (z politických pozic či kvůli vlastním zájmům) vyjadřuje k ekonomické otázce.
Smích nad vzorečkem, kterým tým Donalda Trumpa určil, jaké tarify budou v USA uplatňovat na dovozy z jednotlivých států, vystřídalo mrazení z propadu akciových trhů. Ty se obávají dopadů zavedení tarifů na světové hospodářství. Po něm přišlo přesvědčení, že „ti blázni“ to s tarify přece nemohou myslet vážně a propad cen akcií je jistě donutí tyto plány „zabalit“. Jenže ten smích spíš odhalil nepoučenost komentátorů.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 145 procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent. Neupřesnil, které položky se navýšení týká. Z příslušného exekutivního příkazu ale vyplývá, že na 125 procent navýšil takzvané reciproční clo, jež do té doby činilo 84 procent. Čína ale kromě toho čelí také 20procentnímu plošnému clu, které na ni Trump uvalil v souvislosti s fentanylovou krizí.
Trumpova administrativa ruší od počátku května tzv. výjimku de minimis, která osvobozovala zásilky do hodnoty 800 dolarů od cla. Trump argumentoval mimo jiné tím, že toto opatření pomůže zabránit pašování drog. Zdanění těchto položek však může mít zničující dopad na zásilky z čínských internetových tržišť, která jsou v USA populární především mezi chudšími Američany.
V souvislosti s turbulentním vývojem okolo amerických cel se do debaty na evropské úrovni vrací digitální daň, kterou by měli platit technologičtí giganti, jako je Meta, Google, ale také třeba Elon Musk, který je blízký Donaldu Trumpovi, respektive jeho síť X. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že zatím na stole není žádný konkrétní návrh. Pro uvalení digitální daně je potřeba jednomyslnost, kterou dříve blokovalo například Irsko.
Evropská unie o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená vysoká cla na deset procent na dobu 90 dní.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš i nadále stojí za americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trumpovu celní politiku ale kritizuje. Řekl to ve čtvrtek v CNN Prima News. Trump ve středu s okamžitou platností na 90 dní snížil většině zemí celní sazbu na deset procent. Pauza se netýká Číny. Trumpův náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek obchodních partnerů.
Manipuloval prezident USA Donald Trump s finančními trhy? Tyto otázky vyvěrají na povrch v souvislosti, kdy Trump vyzval k nákupů akcií a následně pozastavil většinu cel. Ve středu ráno, pouhé čtyři hodiny před oznámením o dočasném pozastavení většiny cel a pár minut před otevřením burzy na Wall Street, vyzval Donald Trump investory na své sociální síti Truth Social k nákupu akcií: „Teď je skvělý čas nakoupit!!! DJT.“ Jeho slova rychle obletěla svět – sleduje jej přes 9,4 milionu uživatelů – a na burze vypukla doslova nákupní horečka, píše americký deník The Washington Post.
Sotva Donald Trump pozastavil platnost části svých nových cel, okamžitě zareagovaly burzy. Americký akciový index S&P 500 si připsal téměř deset procent, zaznamenal tak nejvýraznější jednodenní nárůst od roku 2008. Trumpův krok zmírnil obavy z negativních hospodářských dopadů obchodních konfliktů, kvůli kterým v posledních dnech akciové trhy po celém světě výrazně oslabovaly.
Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu cel na 90 dní. Prezident se vyjádřil na sociální síti Truth. Pauza se netýká Číny, té cla zvedl ze 104 na 125 procent, Trump nařkl Čínu, že okrádá USA a další země. Současně se v důsledku rozhodnutí zvedají americké akcie. Donald Trump pozastavení cel oznámil ve středu na sociální síti ve svém příspěvku.
Aktuální propad cen amerických státních dluhopisů v důsledku celní války vyvolané prezidentem USA Donaldem Trumpem dopadne i na majetek Čechů, kteří mají peníze uložené v penzijních, podílových či ETF fondech. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Do budoucna by podle nich mohl znamenat i vyšší náklady na financování státního dluhu. Propad ceny amerických státních dluhopisů je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv
Členské státy EU podpořily návrh Evropské komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Cla začnou být vybírána 15. dubna, oznámila unijní exekutiva v prohlášení. Komise dodala, že Evropská unie považuje americká cla za neopodstatněná a škodlivá, protože způsobují ekonomickou újmu oběma stranám i světové ekonomice. Evropská komise výši cel ani dotčené produkty ve svém tiskovém prohlášení nezmínila.
Čína od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po předchozí odvetě Pekingu na čínský dovoz uvalil další přirážku ve výši 50 procent. Celkové clo na dovoz z Číny do USA tak ode dneška činí 104 procent. Ministerstvo obchodu v Pekingu v úterním sdělení uvedlo, že Čína bude proti obchodní válce bojovat "až do konce".
Evropská unie usiluje o dohodu se Spojenými státy o clech, nestojí o celní války. Pokud ale neuspěje, musí přijít s protiopatřeními, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Apeloval také na odstraňování bariér na vnitřním trhu EU a na hledání exportních příležitostí na jiných trzích. Zároveň upozornil na to, že se Evropa po zavedení amerických cel nesmí stát náhradním odbytištěm pro levné čínské zboží.
Spojené státy začaly vybírat takzvaná reciproční cla. Týkají se přibližně 60 zemí, s nimiž mají Spojené státy podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa vysoký obchodní deficit. Ještě předtím, než cla vstoupila v platnost, americký prezident uvedl, že mu světoví lídři volají a prosí, aby s nimi uzavřel dohodu, píše mimo jiné CNN. V rámci toho mu "líbají zadek", řekl doslova Trump.
Přicházejí zajímavé časy. Celní šílenství Donalda Trumpa a masivní poklesy trhů jako jeho důsledek mění mínění o americkém prezidentovi. Už i Andrej Babiš prohlásil: Opravdu tomu nerozumím, protože to nedává žádný smysl. A mění i úvahy centrálních bank. Uvalení cel totiž velmi pravděpodobně vyvolá inflaci, do toho ale hrozí podstatné zpomalení ekonomiky. „Ceny ropy klesají, úrokové sazby klesají (pomalu se pohybující Fed by měl sazby snížit!), ceny potravin klesají, NENÍ ŽÁDNÁ INFLACE.
Zdálo se, že jednou z výhod současného týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa je jeho soudržnost. Zatímco během prvního Trumpova období to vypadalo, že v Bílém domě hrají „škatulata, hejbejte se“ – prostřídali se například čtyři mluvčí, čtyři poradci pro národní bezpečnost a pět personálních šéfů –, nynější prezidentský tým působil velmi soudržně. Když unikl interní chat, kde se koordinoval úder proti Húsíům, působilo to, že Trumpův tým dobře funguje i v zákulisí. Trumpova cla ale tuto idylu narušila. Rýsuje se spor mezi zastánci volného trhu a protekcionisty.
Pro pravidelné investory s delším investičním horizontem se navzdory současné globální ekonomické situaci v zásadě nic nemění. Pokud je dlouhodobá strategie nastavena správně, investorovi sedí a odráží jeho potřeby a preference, pak není třeba výrazných změn, naopak přichází příležitost k nákupům tzv. ve slevě. Pro Echo24 to uvedl hlavní ekonom investiční společnosti XTB Pavel Peterka. Pokud investoři chtějí měnit své portfolio, nabízí se podle něj několik oblastí, které stojí za bližší zvážení.
Český prezident Petr Pavel se dnes se svým ghanským protějškem Johnem Dramanim Mahamou shodl na odporu k novým americkým clům. Na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Akkře Pavel hovořil o brutálním způsobu jejich uvalení a potřebě vyvolání tlaku, který by Spojené státy vedl ke změně postoje. Pavel je v Ghaně na oficiální návštěvě. „Myslím si, že uvalení cel tak brutálním způsobem opravdu nepomáhá ani jedné straně,“ vyjádřil své přesvědčení český prezident.
Americký prezident Donald Trump uvalí ve středu na veškerý čínský dovoz dodatečné clo ve výši 84 %. To znamená, že veškeré zboží z této země bude podléhat minimálně 104% clu. Uvedla to tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová na tiskové konferenci. USA tento krok učinily poté, co Peking nezrušil svá odvetná cla na americké zboží. Donald Trump dal Číně čas do úterního poledne. Leavittová rovněž uvedla, že téměř 70 zemí požádalo o celní dohody. Trump minulý týden představil rozsáhlá cla na zboží prakticky ze všech zemí.
Nová rozsáhlá cla, jejichž zavedení minulý týden oznámil americký prezident Donald Trump, nejsou nástrojem vyjednávání, ale prostředkem nápravy systému mezinárodního obchodu, který Bílý dům považuje za zmanipulovaný. V komentáři pro Financial Times to uvedl Trumpův poradce pro obchod Peter Navarro, který je považován za architekta Trumpovy celní politiky. Navarro se kvůli clům dostal do sporu také s Elonem Muskem. Ten se podle The Washington Post snažil šéfa Bílého domu přesvědčit, aby od vysokých cel ustoupil, ale neuspěl.
Lídr hnutí ANO Andrej Babiš se vyjádřil ke krokům, které v posledních dnech učinil americký prezident Donald Trump. Jeho administrativa v případě Evropské unie stanovila výši cel na 20 %. Bývalý český premiér v reakci na to v pondělní debatě Deníku 15 minut uvedl, že Trumpovy činy považuje za šílené a není si jist, zda americký prezident rozumí tomu, co dělá.
Elon Musk, donedávna jeden z nejviditelnějších podporovatelů Donalda Trumpa, se veřejně postavil proti prezidentově obchodní politice. Na své sociální síti X sdílel video s ekonomem Miltonem Friedmanem, který v něm vysvětluje přínosy mezinárodního obchodu bez překážek a cel. Ve sdíleném videu hovoří Milton Friedman a vypráví známý příběh o výrobě obyčejné tužky.
Propad světových akciových trhů ukončí podle analytiků až reálné kroky, které utlumí nastupující světovou obchodní válku. Takzvané dno je však podle nich nyní téměř nemožné odhadnout. Každopádně vysoká rozkolísanost trhů bude podle nich pokračovat. Akcie v Evropě, v Česku i v Asii na začátku týdne dál prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, které minulý týden oznámil americký prezident Donald Trump.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se chystá na klíčové setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které by mohlo ovlivnit budoucnost obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Podle informací deníku Corriere della Sera se dnes v Palazzo Chigi konala schůzka zvláštní pracovní skupiny, kterou Meloniová svolala, aby připravila strategii pro jednání o zmírnění amerických celních tarifů.
Maďarsko se staví proti návrhu Evropské komise na zavedení odvetných cel vůči Spojeným státům v reakci na jejich nedávné zvýšení tarifů na evropské zboží. Ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó to řekl dnes na tiskové konferenci po zasedání Rady EU pro zahraniční obchod v Lucemburku. Podle něj by takové opatření by poškodilo maďarské spotřebitele i celou evropskou ekonomiku. Informují o tom maďarská média.
