Počet denních uživatelů internetového čínského prodejce Temu ve Spojených státech klesl v květnu ve srovnání s březnem o 48 procent. Vyplývá to z dat společnosti Sensor Tower, která se zabývá průzkumem trhu. Prodejce zlevněného zboží nyní doplácí na obchodní válku Číny a USA, píše agentura Reuters. Washington totiž od 2. května zrušil možnost posílat do USA balíčky s levným zbožím bezcelně.
Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.
Od návratu do Bílého domu Donald Trump rozhodně nepůsobí jako ležérní prezident. Nekonečný příval exekutivních příkazů, komentování současného dění na sociálních sítích, vyhlašování a rušení cel. I pro zběhlé pozorovatele americké politiky je občas těžké zorientovat se v posledním vývoji. Může být tedy překvapivé, že ze zákonodárného hlediska je Trump extrémně neproduktivní. Zatím podepsal pouze pět zákonů. Zaostává tak daleko za premiantem, kterým je také Trump. Během prvního volebního období touto dobou měl podepsáno již 35 zákonů.
Americký federální obchodní soud ve středu pozastavil platnost takzvaných recipročních cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Informují o tom tiskové agentury. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Dolar na zprávu o pozastavení cel reagoval posílením.
Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle expertů je prodloužení lhůty dobrou zprávou pro českou i evropskou ekonomiku, která se nicméně poohlíží i po dalších obchodních partnerech. Jedním z nich má být Indie, které ale vadí unijní přeregulovanost.
Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla šéfka Evropské komise. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července. Von der Leyenová rozhovor s Trumpem označila za dobrý a poznamenala, že EU a USA sdílejí nejvýznamnější a nejužší obchodní vztahy na světě.
V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat. Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. Současná jednání s unií podle něj nikam nevedou.
Prezident USA Donald Trump hrozí technologickému gigantu Apple dovozním clem ve výši 25 procent, pokud se iPhony nebudou vyrábět v USA. Trump to oznámil na své sociální síti Truth Social a okamžitě tím otřásl trhem — akcie firmy se vzápětí propadly o 2,5 procent a strhly dolů i hlavní americké akciové indexy, píše agentura Reuters. „Už dávno jsem Timu Cookovi sdělil, že očekávám výrobu iPhonů prodávaných ve Spojených státech přímo na území USA, ne v Indii ani nikde jinde,“ napsal Trump.
Znovuzavedení vysokých cel na některé ukrajinské zemědělské produkty ze strany Evropské unie poškodí nejen ekonomiku země bránící se ruské agresi, ale i její důvěru vůči evropským partnerům. Bruselskému webu Politico to řekl Dmytro Natalucha, předseda výboru pro ekonomické záležitosti ukrajinského parlamentu. Současný bezcelní režim zavedený v roce 2022 skončí 5. června. Natalucha se tento týden do Bruselu vydal s 11 kolegy z výboru.
Evropská unie se v nadcházejících týdnech zřejmě chystá výrazně zvýšit cla na dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, píší dnes Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. List podotýká, že by šlo o krok, který by silně zasáhl ekonomiku Ukrajiny v situaci, kdy se tato země čtvrtým rokem brání ruské invazi. Rozhodnutí ukončit zvláštní obchodní vztahy mezi EU a Kyjevem, díky němuž většina ukrajinského zboží přichází na unijní trh bez poplatků, podle diplomatů přišlo z iniciativy Polska s cílem chránit zemědělce v sedmadvacítce.
Snížení cel a pauza v jejich výběru, na čemž se v pondělí dohodly Spojené státy a Čína, je pozitivní zprávou, protože tlumí obchodní válku mezi oběma zeměmi a klesá tak obava, že bude Evropa zaplavena čínským zbožím určeným na vývoz do USA. Oznámení o snížení cel podle analytiků ukazuje, že americká administrativa je ochotná se dohodnout, překážku v budoucích vyjednáváních může ale představovat nevyzpytatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení dodatečných cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to dnes oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Takzvaná reciproční cla podle něj na obou stranách výrazně klesnou. Obě země usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo. "Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy,“ řekl Bessent, kterého cituje agentura Reuters.
Americký ministr financí Scott Bessent a obchodní zástupce Jamieson Greer v neděli uvedli, že dosáhli dohody s Čínou o snížení obchodního deficitu USA, a popsali „významný pokrok“ v jednáních s čínskými představiteli. Zatím však neposkytli žádné podrobnosti. Představitelé USA a Číny v neděli v Ženevě druhým dnem jednali o vzájemných obchodních sporech. Tyto rozhovory byly prvním setkáním činitelů obou zemí poté, co americký prezident Donald Trump zavedl vysoká cla.
V Ženevě se dnes sešli zástupci USA a Číny k jednání o vzájemných obchodních sporech, píší agentury. Diskuse se účastní americký ministr financí Scott Bessent, obchodní zmocněnec Jamieson Greer a čínský vicepremiér Čche Li-feng. Schůzka je prvním setkáním představitelů obou zemí poté, co americký prezident Donald Trump vyvolal obchodní válku zavedením vysokých cel, které v případě čínského zboží výrazně přesahují 100 procent. Čína reagovala uvalením vlastních vysokých cel.
ANALÝZA: Kielský institut světového hospodářství varuje, že současná obchodní politika Spojených států může vést k opakování chyb z 30. let minulého století. Tehdejší americký protekcionismus odstartoval sérii obchodních a měnových konfliktů, které výrazně prohloubily světovou hospodářskou krizi. Dnes se podle odborníků rýsují podobné tendence – a hrozí, že historie se začne opakovat. V roce 1930 Spojené státy přijaly tzv. Smoot-Hawleyův celní zákon.
Přiměřené clo na dovoz čínského zboží do Spojených států by mohlo činit zhruba 80 procent, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Jeho komentář na sociální síti přišel ve chvíli, kdy se zástupci USA a Číny připravují na víkendové jednání ve Švýcarsku, jehož cílem by mělo být omezit obchodní válku mezi oběma zeměmi. Americká delegace vedená ministrem financí Scottem Bessentem a hlavním obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem se má o víkendu setkat s čínskou delegací.
Americký ministr financí Scott Bessent a hlavní obchodní vyjednavač Jamieson Greer se setkají s čínským "obchodním carem", vicepremiérem Che Lifengem. Setkání, plánované na víkend ve švýcarské Ženevě, je považováno za první krok k řešení obchodní války mezi oběma velmocemi, jak uvádí agentura Reuters. Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa z minulého měsíce uvalit rozsáhlá cla na dovoz čínského zboží narušilo dodavatelské řetězce a rozvířilo finanční trhy.
Průmyslová výroba v Česku v březnu meziročně reálně stoupla o 1,4 procenta, tedy podobně jako v únoru, kdy vzrostla o 1,5 procenta. K růstu pomohla zejména výroba elektřiny, kde se projevila nižší loňská srovnávací základna. V porovnání s loňským březnem vzrostly i zakázky, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla produkce průmyslu vyšší o 0,4 procenta. Ekonomové jsou v souvislosti s průmyslem opatrně pozitivní, shodují se ale, že nad průmyslem leží hrozba v podobě amerických cel.
Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy jsou nyní v obtížné fázi. Uvedl to eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič na jednání Evropského parlamentu s tím, že jednání s USA nadále probíhají. Pokud selžou, je podle Bloombergu Brusel připraven zavést dodatečná cla v hodnotě přibližně 100 miliard eur. Podle části českých europoslanců je dobře, že v EU nezavládla protekcionistická horečka a že jednání probíhají racionálně.
Prezident Spojených států Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil clo ve výši sto procent na všechny filmy vyrobené v zahraničí. Filmový průmysl v USA včetně Hollywoodu je podle Trumpa ničen, a to záměrně cizími státy, takže je to hrozba pro národní bezpečnost. "Filmový průmysl v Americe UMÍRÁ velmi rychlou smrtí," napsal Trump.
ANALÝZA: Spojené státy mohou brzy zavést devastační 500procentní clo na dovoz ze Slovenska či Maďarska. Bratislava a Budapešť tak mají pykat za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska. Americký senátor Lindsey Graham, klíčový politický spojenec prezidenta Donalda Trumpa, hovoří o daných clech tak, že by dotčeným ekonomikám „měla zlámat všechny kosti v těle“. Graham už dříve v tomto týdnu uvedl, že má pro příslušnou legislativu podporu 72 senátorů.
Evropská unie je připravena v jednáních nabídnout Washingtonu zvýšení nákupů amerického zboží až o 50 miliard eur (1,1 bilionu Kč), aby zmírnila obchodní napětí a předešla plnohodnotné obchodní válce s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT).
Ten konflikt je tak obrovský, že je obtížné jeho rozměry běžnými slovy přiblížit. Na jedné straně je supermocný muž. Nejvlivnější a nejsledovanější politik planety, který jako asi jako jediný volený zástupce lidu dokáže předčít všechny celebrity popkultury ve schopnosti strhávat na sebe veškerou světovou pozornost, aniž by musel nejprve násilně zemřít (ano, od takové tragédie byl kousek, to je ale jiný příběh). Na politika obdivuhodný výkon svého druhu. V rukou drží tabulku, která už dostala jeho jméno, a má našlápnuto vstoupit s ní do dějin.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes zmírní dopad svých cel na automobilové díly tím, že výrobcům kompenzuje některá cla uvalená na zahraniční součástky v automobilech vyráběných v USA. Zároveň chce zabránit tomu, aby se na cla na dovoz automobilů ze zahraničí nabalovaly další dovozní poplatky. Uvedl to server listu The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje.
Od výroby iPhonů po produkci automobilových součástek, Indii se v posledních letech daří získávat klíčové úspěchy pro svůj výrobní sektor. Současná nejistota ohledně amerických cel by paradoxně mohla Indii prospět, protože i kdyby cla vstoupila v platnost, na Indii jsou výrazně nižší než na konkurenty. I proto může být výroba v Indii pro firmy zajímavá. Indický premiér Nárendra Módí a americký prezident Donald Trump se navíc zavázali k cíli čtyřnásobného navýšení obchodu mezi oběma zeměmi do roku 2030.
Největší problém pro české zemědělství v souvislosti s americkými cly spočívá v chaosu, který okolo zavádění cel vzniká, a především pak ve zboží ze třetích zemí, které budou hledat nová odbytiště. Jeho pohyb v rámci Evropy totiž prakticky nelze kontrolovat. Zemědělský export do USA tvoří pouze jedno procento celkového českého exportu, podle ministerstva zemědělství spočívá problém i mimo jiné v chybějící jasné metodice spojené se cly.
Americká cla by měla na evropské zemědělství větší negativní dopad než případné unijní odvetné tarify, protože pro evropské produkty s vyšší hodnotou bude těžší nalézt nové trhy než pro americké nezpracované suroviny. Pro Echo24 to řekla šéfka zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS). Dodala, že EU se kromě odvetných cel musí zaměřit také na rozšíření odbytišť v dalších světových regionech.
Německý automobilový koncern Volkswagen by mohl začít ve Spojených státech vyrábět některé vozy luxusní značky Audi, aby se vyhnul novým clům na dovoz aut do USA. V rozhovoru s německým listem Frankfurter Allgemeine Zeitung to řekl šéf koncernu Oliver Blume. Koncern nyní podle Blumeho vede s americkou vládou "konstruktivní rozhovory" o své strategii pro trh ve Spojených státech. Volkswagen má v USA továrnu ve státě Tennessee a staví další závod ve státě Jižní Karolína.
Psát o Trumpově celní politice do tištěného vydání Týdeníku Echo je problematická volba vzhledem k tomu, že než se vydání dostane na stánky, může být, nebo spíš bude všechno jinak. Americký prezident minulý týden poté, co na 90 dní pozdržel svá „reciproční“ cla a zároveň zavedl separátní cla proti Číně, z těchto cel vyjmul smartphony, notebooky a některé další výrobky. Následně jeho ministr obchodu Howard Lutnick ovšem oznámil, že na tyto vyjmuté výrobky se chystají asi do měsíce nová cla. Takže momentální stav byl takový, že z cel, jež mají údajně povzbudit americkou průmyslovou renesanci, byly vyjmuty hotové výrobky, ne však polotovary.
Čínští internetoví prodejci Temu a Shein hodlají od příštího týdne zvýšit ceny pro zákazníky ve Spojených státech, protože čelí nárůstu nákladů v důsledku nových cel. Firmy to podle serveru BBC uvedly v samostatných, ale téměř identických prohlášeních. Společnostem Temu a Shein se podle prohlášení zvyšují provozní náklady "kvůli nynějším změnám v pravidlech světového obchodu a clech". Firmy mají ve Spojených státech miliony zákazníků, které přilákaly jejich mimořádné nízké ceny, píše BBC.
