Světová obchodní organizace (WTO) kvůli zavádění cel výrazně zhoršila výhled mezinárodního obchodu. Nově očekává, že zahraniční obchod se zbožím letos globálně klesne o 0,2 procenta, zatímco ještě loni v říjnu předpovídala na letošek růst, který odhadovala na tři procenta. WTO to uvedla ve své dnešní zprávě. Mezinárodní obchod se službami podle předpovědi vykáže růst o čtyři procenta, což je také méně, než se dosud čekalo.
Po razantním zvýšení cel na čínské zboží ve Spojených státech se oči čínských prodejců začínají upírat k Evropě. Prezident Donald Trump ohlásil bezprecedentní růst cel až na 125 procent a zrušil i výjimku, která umožňovala dovoz drobných zásilek bez celního zatížení. Čínští vývozci teď podle agentury Reuters zvažují odchod z amerického trhu a hledají nové odbytiště – a Evropa je logickým cílem. Hlavní je evropská výjimka „de minimis“, která umožňuje dovoz zásilek do hodnoty 150 eur bez cla.
Čína nařídila domácím leteckým společnostem, aby nepřijímaly žádné další dodávky letadel od amerického výrobce Boeing. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Dodala, že nařízení je součástí celní války Číny se Spojenými státy. Čína podle zdrojů aerolinky rovněž vyzvala, aby zastavily veškeré nákupy zařízení a součástek souvisejících s letadly od amerických společností. Čína ale nemusí být poslední ranou pro Boeing.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že by mohl automobilový průmysl dočasně osvobodit od cel, která na něj uvalil, aby dal výrobcům automobilů čas na úpravu dodavatelských řetězců. „Uvažuji o něčem, co by některým automobilkám pomohlo,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně. „Potřebují trochu času, protože je budou vyrábět tady, ale potřebují trochu času. Takže mluvím o takových věcech,“ dodal. Podle AP tím měl na mysli, že automobilky potřebují čas na přesun výroby z Kanady, Mexika a dalších zemí.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil sérii návštěv zemí jihovýchodní Asie. V reakci na cla ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa hledá spojence i mezi regionálními rivaly. Cestu zahájil ve Vietnamu, navštíví i Kambodžu a Malajsii. V novinovém článku pro vietnamský stranický deník Nhân Dân vyzval země jihovýchodní Asie, aby se připojily k Číně v odporu proti „unilateralismu a protekcionismu“. Informuje The Washington Post.
Zavádění amerických cel, které mění globální obchodní mapu, se začíná nepřímo odrážet i na českém trhu práce. Nové bariéry mezi USA a Čínou nutí čínské firmy hledat odbytiště jinde – a Evropa se tak stává hlavním cílem. Tento přesun ale přináší rizika nejen pro spotřebitele, ale i pro tuzemské výrobce a zaměstnanost. Nárůst podílu nezaměstnaných osob by letos mohl být nad 4 procenta.
Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa rozhodly uzavřít svůj trh před čínskou konkurencí, její novou cílovou destinací by se tak mohla stát Evropa. Série amerických cel, která míří především na čínské automobilky a technologický sektor, již nyní vyvolává přesměrování investic i přebytečného exportu právě do Evropy. Podle českých průmyslníků a expertů může mít vývoj událostí významné důsledky i pro českou ekonomiku – zejména ve formě zvýšeného tlaku na ceny, příchodu nových hráčů z Číny a možného ohrožení domácí produkce.
Čínské plastové vánoční stromky a další sváteční dekorace se potýkají s dopady obchodní války mezi Čínou a USA, konkrétně s rostoucími dovozními cly, které v nedávné době uvalil americký prezident Donald Trump. Pokud Američané chtějí letos nové vánoční ozdoby, budou si za ně muset výrazně připlatit.
Bývalý český prezident Václav Klaus se zúčastnil sobotní konference o budoucnosti Evropy, na kterou se sjeli zástupci Patriotů a amerických konzervativců a již pořádal europoslanec Filip Turek (za Motoristy) v Kaiserštejnském paláci. Klaus se podle deníku Blesk mimo jiné pozastavoval nad tím, co aktuálně přináší dění kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco evropské lídry vyděsila možnost obchodní války, exprezident vidí v „dočasném chaosu“ příležitost. Podle něj Trump vrací do politiky důraz na národní státy. Souhlas s Trumpovou politikou vyjádřil Klaus i o den dříve.
Komentář ve formě několika nespojitých bodů je z literárního hlediska jistý únik, impresionistická objížďka vyvození logického důsledku, který by mohl být testován. Jenže co si počít v chaosu navozeném Trumpovým „dnem osvobození“, když ho „způsobil jeden člověk, který může kdykoli změnit názor. Každý, kdo tvrdí, že ví, co bude následovat, je lhář“? Tak to velmi přesně popisuje bod 6 takového impresionistického výstupu jednoho twitterového komentátora. Velmi výstižný je rovněž jeho bod 5: „Jediní lidé, kteří obhajují cla, jsou ti nejhloupější, které znáte.“
Celní válka mezi Spojenými státy a Čínou zažívá další obrat. Poté, co americký exprezident Donald Trump vyvolal globální otřesy svými razantními dovozními cly, které měly výrazně postihnout i dovoz elektroniky, přichází s novým ústupkem. Jeho administrativa rozhodla o výjimkách, které mohou zmírnit dopad na spotřebitele a zároveň představují úlevu pro technologické giganty jako je Apple či Samsung.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce uzavřít 90 obchodních dohod za 90 dní. Odborníci se shodují, že to bude obtížné. Problémy s vyřešením prezidentovy obchodní války se objevují již nyní, napsala agentura Reuters. Komisař EU pro obchod Maroš Šefčovič bude v pondělí mezi prvními zahraničními obchodními představiteli, kteří přijedou do Washingtonu na naléhavé jednání o odvrácení vysokých cel oznámených Trumpem počátkem dubna. EU patří k největším obchodním partnerům USA
Americký prezident Donald Trump v pátek večer (v noci na dnešek SELČ) prohlásil, že dluhopisový trh měl tento týden "slabší chvilku", kterou on však rychle vyřešil, a že věří, že jeho ekonomický plán povede k posilování dolaru. Informovala o tom agentura Reuters. "Trh s dluhopisy se vyvíjí dobře. Měl slabší chvilku, ale ten problém jsem rychle vyřešil," řekl Trump novinářům.
Evropská unie by mohla uvalit daň na americké digitální společnosti, pokud se jí nepodaří dosáhnout se Spojenými státy dohody o zrušení cel, která na dovoz z EU zavedl americký prezident Donald Trump. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropská unie ve čtvrtek oznámila, že o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům.
Eskalující obchodní válka mezi USA a především Čínou, se vyznačuje jednou zvláštností. Zatímco během nejistot na trhu investoři sahají po státních dluhopisech, americké státní dluhopisy zažily tento týden nebývalý výprodej a vyšší výnosy, což Spojeným státům zásadně prodražuje jejich už tak astronomický dluh. Podle časopisu Forbes se tak děje především na asijských trzích, tedy v době, kdy je americký trh uzavřen.
Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním čínské ministerstvo financí. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími cly uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.
Začněme jasně: Clo je zlo. Mezi ekonomy nenajdete jediného, který by byl schopen cla obhájit. Snižování cel od poslední světové války stojí do značné míry za nevídaným nárůstem blahobytu v dějinách lidstva. Ani ten současný, zdánlivě neekonomický technologický pokrok by s vysokými cly nebyl tak daleko. Pokud se někdo o obhajobu cel snaží, není to ekonom. I kdyby si tak říkal jen proto, že se (z politických pozic či kvůli vlastním zájmům) vyjadřuje k ekonomické otázce.
Smích nad vzorečkem, kterým tým Donalda Trumpa určil, jaké tarify budou v USA uplatňovat na dovozy z jednotlivých států, vystřídalo mrazení z propadu akciových trhů. Ty se obávají dopadů zavedení tarifů na světové hospodářství. Po něm přišlo přesvědčení, že „ti blázni“ to s tarify přece nemohou myslet vážně a propad cen akcií je jistě donutí tyto plány „zabalit“. Jenže ten smích spíš odhalil nepoučenost komentátorů.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 145 procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent. Neupřesnil, které položky se navýšení týká. Z příslušného exekutivního příkazu ale vyplývá, že na 125 procent navýšil takzvané reciproční clo, jež do té doby činilo 84 procent. Čína ale kromě toho čelí také 20procentnímu plošnému clu, které na ni Trump uvalil v souvislosti s fentanylovou krizí.
Trumpova administrativa ruší od počátku května tzv. výjimku de minimis, která osvobozovala zásilky do hodnoty 800 dolarů od cla. Trump argumentoval mimo jiné tím, že toto opatření pomůže zabránit pašování drog. Zdanění těchto položek však může mít zničující dopad na zásilky z čínských internetových tržišť, která jsou v USA populární především mezi chudšími Američany.
V souvislosti s turbulentním vývojem okolo amerických cel se do debaty na evropské úrovni vrací digitální daň, kterou by měli platit technologičtí giganti, jako je Meta, Google, ale také třeba Elon Musk, který je blízký Donaldu Trumpovi, respektive jeho síť X. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že zatím na stole není žádný konkrétní návrh. Pro uvalení digitální daně je potřeba jednomyslnost, kterou dříve blokovalo například Irsko.
Evropská unie o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená vysoká cla na deset procent na dobu 90 dní.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš i nadále stojí za americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trumpovu celní politiku ale kritizuje. Řekl to ve čtvrtek v CNN Prima News. Trump ve středu s okamžitou platností na 90 dní snížil většině zemí celní sazbu na deset procent. Pauza se netýká Číny. Trumpův náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek obchodních partnerů.
Manipuloval prezident USA Donald Trump s finančními trhy? Tyto otázky vyvěrají na povrch v souvislosti, kdy Trump vyzval k nákupů akcií a následně pozastavil většinu cel. Ve středu ráno, pouhé čtyři hodiny před oznámením o dočasném pozastavení většiny cel a pár minut před otevřením burzy na Wall Street, vyzval Donald Trump investory na své sociální síti Truth Social k nákupu akcií: „Teď je skvělý čas nakoupit!!! DJT.“ Jeho slova rychle obletěla svět – sleduje jej přes 9,4 milionu uživatelů – a na burze vypukla doslova nákupní horečka, píše americký deník The Washington Post.
Sotva Donald Trump pozastavil platnost části svých nových cel, okamžitě zareagovaly burzy. Americký akciový index S&P 500 si připsal téměř deset procent, zaznamenal tak nejvýraznější jednodenní nárůst od roku 2008. Trumpův krok zmírnil obavy z negativních hospodářských dopadů obchodních konfliktů, kvůli kterým v posledních dnech akciové trhy po celém světě výrazně oslabovaly.
Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu cel na 90 dní. Prezident se vyjádřil na sociální síti Truth. Pauza se netýká Číny, té cla zvedl ze 104 na 125 procent, Trump nařkl Čínu, že okrádá USA a další země. Současně se v důsledku rozhodnutí zvedají americké akcie. Donald Trump pozastavení cel oznámil ve středu na sociální síti ve svém příspěvku.
Aktuální propad cen amerických státních dluhopisů v důsledku celní války vyvolané prezidentem USA Donaldem Trumpem dopadne i na majetek Čechů, kteří mají peníze uložené v penzijních, podílových či ETF fondech. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Do budoucna by podle nich mohl znamenat i vyšší náklady na financování státního dluhu. Propad ceny amerických státních dluhopisů je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv
Členské státy EU podpořily návrh Evropské komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Cla začnou být vybírána 15. dubna, oznámila unijní exekutiva v prohlášení. Komise dodala, že Evropská unie považuje americká cla za neopodstatněná a škodlivá, protože způsobují ekonomickou újmu oběma stranám i světové ekonomice. Evropská komise výši cel ani dotčené produkty ve svém tiskovém prohlášení nezmínila.
Čína od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po předchozí odvetě Pekingu na čínský dovoz uvalil další přirážku ve výši 50 procent. Celkové clo na dovoz z Číny do USA tak ode dneška činí 104 procent. Ministerstvo obchodu v Pekingu v úterním sdělení uvedlo, že Čína bude proti obchodní válce bojovat "až do konce".
Evropská unie usiluje o dohodu se Spojenými státy o clech, nestojí o celní války. Pokud ale neuspěje, musí přijít s protiopatřeními, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Apeloval také na odstraňování bariér na vnitřním trhu EU a na hledání exportních příležitostí na jiných trzích. Zároveň upozornil na to, že se Evropa po zavedení amerických cel nesmí stát náhradním odbytištěm pro levné čínské zboží.
