Znovuzavedení vysokých cel na některé ukrajinské zemědělské produkty ze strany Evropské unie poškodí nejen ekonomiku země bránící se ruské agresi, ale i její důvěru vůči evropským partnerům. Bruselskému webu Politico to řekl Dmytro Natalucha, předseda výboru pro ekonomické záležitosti ukrajinského parlamentu. Současný bezcelní režim zavedený v roce 2022 skončí 5. června.

Natalucha se tento týden do Bruselu vydal s 11 kolegy z výboru. "Je to poprvé, co nějaký ukrajinský parlamentní výbor zasedal mimo Ukrajinu," řekl Natalucha. "Na symbolice záleží. Jsme tu kvůli tomu, že obchod s EU je pro Ukrajinu kriticky důležitý," vysvětlil.

Ukrajina odhaduje, že návrat k podmínkám před ruskou invazí by ji ročně vyšel na 3,5 miliardy eur (přes 87 miliard korun) a ekonomika by za letošek vzrostla jen o 0,9 procenta místo očekávaných 2,7 procenta. Přechodné opatření navrhované Bruselem, podle kterého by se původní cla měla vztahovat jen na některé citlivé zboží, jako je kukuřice, drůbež a cukr, by dopady zmírnilo jen omezeně.

Politické škody by byly ještě vyšší, upozorňuje Natalucha. EU by podle něho vyslala signál, že když "jde do tuhého", stará se sama o sebe, a ne o to, co se děje kolem ní. "Toho využije ruská propaganda a podepíše se to na náladě na Ukrajině," řekl ukrajinský poslanec. Napětí kolem podmínek pro obchod narušuje víru Ukrajinců v EU. "Ukrajinci jsou psychicky vyčerpaní a když vidí takový přístup, posiluje to narativ, že Evropa je nikdy nebude vítat," uvedl poslanec za stranu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha národa.

Ukrajina je podle něho zranitelná kvůli tomu, že přichází o zdroje z vývozu hutnických výrobků. Její hutnictví závisí na surovinách z okolí Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde už měsíce zuří boje s ruskou armádou. "Pokud ztratíme Pokrovsk, přijdeme o hutnictví a zemědělství zůstane jedinou nohou, na níž budeme stát," řekl a dodal, že podkopávat tuto "nohu" by mělo pro Ukrajinu katastrofální následky.

Evropská komise podle Politica opakovaně potvrzovala, že válečný celní režim s Ukrajinou neprodlouží a odůvodňovala to právními omezeními a potřebou aktualizovat dřívější dohodu o zóně volného obchodu (DCFTA). Nicméně podle ukrajinských činitelů jednání s EU prakticky nezačala a oni obviňují Brusel, že zdržuje.

Zavedení přechodného celního režimu má širokou podporu zemí EU, zdržely se jen Švédsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko, píše Politico s odvoláním na své zdroje. Mluvčí unijní exekutivy řekl, že "komise pracuje na revizi DCFTA s ohledem na to, aby přinesla dlouhodobou předvídatelnost a stabilitu unijním a ukrajinským společnostem". Podotkl, že komise bere v úvahu také perspektivu přistoupení Ukrajiny k EU.

Natalucha si stěžuje, že Ukrajina se v zemích EU stala snadným tématem ve vnitropolitických debatách. Zmínil Polsko a Francii, kde protesty zemědělců otřásly pozicí vlád. "Ukrajina se stala zbraní v politickém boji podobně jako migrace nebo práva komunity LGBT+," řekl. Politici podle něho nasazují Ukrajinu do kampaně, aby rozdělili voliče.

Natalucha odmítl tvrzení, že Ukrajina zaplavuje unijní trh levnými zemědělskými produkty nízké kvality nebo že nedodržuje standardy EU. Říká, že ukrajinští zemědělci se potýkají s konkurencí z EU, zejména z Polska, Kyjev však protiopatření nepodnikl.