Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle expertů je prodloužení lhůty dobrou zprávou pro českou i evropskou ekonomiku, která se nicméně poohlíží i po dalších obchodních partnerech. Jedním z nich má být Indie, které ale vadí unijní přeregulovanost.

Von der Leyenová, která v neděli s Trumpem telefonovala, uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července. Rozhovor s Trumpem označila za dobrý a poznamenala, že EU a USA mají nejvýznamnější a nejužší obchodní vztahy na světě. „Evropa je připravena rychle a rozhodně pokročit v rozhovorech,“ uvedla šéfka Evropské komise. Americký prezident na síti Truth Social napsal, že souhlasil s prodloužením lhůty a že mu bylo „ctí tak učinit“.

„Měli jsme velice krásný hovor a já jsem souhlasil, že to posunu,“ uvedl Trump. „Řekla, že se rychle sejdeme a uvidíme, jestli se nám podaří něco vymyslet,“ dodal. Trump v pátek na Truth Social napsal, že jednání s EU o obchodu jsou obtížná a nikam nevedou, takže doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. Evropský komisař Maroš Šefčovič v pátek po jednání s americkými představiteli uvedl, že EU je připravena hájit své zájmy a že obchod mezi unií a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky je prodloužení lhůty skvělou zprávou pro evropskou a českou ekonomiku. „Zvýšení cel ze strany největší ekonomiky a největšího trhu světa by bylo tvrdou ránou pro evropskou ekonomiku. Přestože přímý vývoz z České republiky do USA není tím hlavním, tak by naše ekonomika trpěla sekundárními dopady pomalejší evropské ekonomiky,“ uvedl Peterka.

Ohrožení České republiky podle něj pramení i z toho, že trnem v oku amerického prezidenta je automobilový průmysl, který je pro naši ekonomiku klíčový. „Pokud by mělo dojít k omezení vývozu evropských automobilů do USA či k výraznému posílení dovozu automobilů z USA, mohlo by to vést k zmenšení prostoru pro uplatnění produkce českých firem nejen v automobilovém průmyslu,“ dodal Peterka.

Dopad na českou ekonomiku? 2,5 až 3 % HDP

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš v komentáři zaslaném redakci uvedl, že z jednání mezi USA a EU nebylo příliš jasné, jaké jsou přesně požadavky americké protistrany. „Zdá se však, že Donald Trump je přesvědčen, že Evropa brání vstupu amerických výrobků na trh kombinací vyšších cel a daně z přidané hodnoty. Tento argument věcně nedává velký smysl, protože, jak upozorňuje EU, rozdíl ve vzájemné celní zátěži je zhruba jeden procentní bod a evropské DPH zhruba odpovídá americké dani z obratu. A tomu odpovídá nízká ochota evropské strany dělat Donaldu Trumpovi velké ústupky,“ míní Bureš.

Jedním z cílů Donalda Trumpa mohlo podle něj být v obchodní politice rozdělit EU a vyjednávat pak individuálně s jednotlivými členskými zeměmi. Bureš tento styl přirovnal k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Zdá se, že zatím se však děje pravý opak a evropské země si zatím dávají pozor, aby reagovaly jednotně. Není tedy vyloučené, že z oboustranné neústupnosti nebude rychlá cesta ven. Již o víkendu však Donald Trump nabídl EU, že jednání nakonec prodlouží,“ dodal Bureš.

Vzájemná 50% cla už by byla podle něj skutečně velmi vysoká, a kromě viditelných přímých obchodních dopadů by zásadně zvýšila nejistotu. „Pokud by však podobně jako v případě Číny došlo k brzkému snížení, nemusely by ‚škody‘ v našich odhadech výrazně narůstat. Delší platnost 50% cel by však byla pro celou evropskou ekonomiku včetně Česka výrazným zásahem. Podle prvních propočtů bychom kumulativní odhady negativních dopadů na českou ekonomiku byli nuceni zvýšit z dnešních cca 1 % HDP pravděpodobně minimálně na 2,5 až 3 % HDP za roky 2025 a 2026,“ uvedl Bureš s tím, že vzhledem k dobrému startu do roku 2025 by Česko sice mohlo i v tomto extrémnějším scénáři „těsně“ uniknout recesi, nejistota spojená s odhady dopadů takto výrazné obchodní eskalace je však ohromná.

Indie poukazuje na přeregulovanost unijního trhu

Kromě vývoje jednání s Trumpem označil Pavel Peterka za pozitivní zprávu posun v jednání o obchodní dohodě mezi EU a Indií. Právě snaha o vyjednání snížení obchodních bariér a vytvoření podmínek pro posílení obchodních vztahů i v dalších regionech světa byla podle něj jedním z hlavních doporučení ekonomů v reakci na Trumpovu smršť cel.

„Potenciálním problémem je, že jak USA tak Indie poukazují na přeregulovanost evropského trhu, kde je pro jejich domácí firmy velmi náročné plnit všechny podmínky a zároveň zůstat konkurenceschopné. Lze tak očekávat v rámci vyjednávání tlak na zmírnění řady regulatorních opatření, přičemž Indie a USA vidí jako nejdůležitější oblasti potraviny a průmysl,“ uvedl Peterka.

To se minimálně v tuto chvíli jeví jako problematické, protože utahování regulace jde ruku v ruce s „ochranou“ domácích výrobců ze strany EU. „Protože pokud by regulace přísněji dopadala jen na evropské firmy, tak staly by se nekonkurenceschopnými a mohly by být vytlačeny z trhu. EU proto se zpřísňováním regulace, které je nepochybně spojeno s dodatečnými náklady a omezeními s dopadem na cenu i kvalitu tuzemské výroby, slibuje i ochranu domácím firmám. Taková ochrana má právě i podobu uvalování přísnějších podmínek na zahraniční konkurenty. Těm se to zcela pochopitelně nelíbí a vytváří tak tlak na zmírnění,“ vysvětlil ekonom.

Pokud by k tomu mělo dojít, mělo by podle něj zmírnění regulace přijít i pro evropské firmy, aby si zachovaly konkurenceschopnost. „Takový scénář vzhledem k vývoji evropské regulace v posledních letech nepovažuji za příliš pravděpodobný, přestože by byl velmi vítaný a pomohl by nakopnout růst evropské i české ekonomiky,“ dodal.