Evropská unie naráží na neochotu Spojených států přijmout nabídku na vzájemné zrušení cel na průmyslové zboží. Navzdory snaze Bruselu zabránit obchodní válce s prezidentem Trumpem Washington o dohodu nejeví zájem. Hrozí přitom, že od 9. července USA zavedou 50% clo na veškeré zboží z EU.

Evropská unie se smiřuje s tím, že její obnovený návrh na odstranění cel na průmyslové zboží s americkou administrativou nikam nevede, řekli serveru Politico tři úředníci a diplomaté pod podmínkou anonymity. Evropská komise nabídku obnovila na začátku dubna ve snaze vyhnout se obchodní válce s prezidentem Donaldem Trumpem. Navrhované zrušení (již tak nízkých) cel se týkalo průmyslového zboží, jako jsou chemikálie, farmaceutika, kaučuk, plasty a stroje.

Nyní, kdy hrozí, že od 9. července vstoupí v platnost 50procentní americké clo na veškeré zboží z EU, Brusel horečně pracuje na nabídce, která by byla přijatelná pro Bílý dům. Nabídka nulových cel z obou stran (zero-for-zero) však ve Washingtonu nevyvolala přílišný zájem. „Komise si uvědomila, že to neprojde,“ řekl úředník z jedné členské země EU. Výkonný orgán EU tento týden zdůraznil, že cílem stále je dosáhnout nulových cel na obou stranách, přičemž podle jednoho z diplomatů stále přetrvávají obtíže, jak tohoto cíle dosáhnout.

USA a EU byly blízko snížení cel na průmyslové zboží před 10 lety během jednání o navrhovaném Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). To však nedopadlo kvůli hlubším rozporům ohledně zemědělských standardů a zřízení nejasného arbitrážního mechanismu.

„USA už roky ustupují od nulových cel na průmyslové zboží,“ řekl David Henig z Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii. „Oni nulová cla nechtějí. Takže tohle je tu už velmi dlouho, aniž by se jakákoli americká administrativa tvářila, že o to má skutečný zájem,“ dodal. Vysoce postavení představitelé Trumpovy administrativy opakovaně uvedli, že 10procentní univerzální základní clo, které nyní platí pro většinu obchodních partnerů USA, je jejich výchozí minimální hranice.

Brusel rovněž zvažuje jiné možnosti, mimo jiné zvýšení dovozu zkapalněného plynu nebo spolupráci s Washingtonem na omezení přebytku čínské oceli na světových trzích.

Poté, co Trump koncem května telefonoval s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou, se obě strany dohodly na zrychlení jednání. To představuje určité zmírnění napětí v jinak zhoršujících se vztazích, které ohrožují transatlantický obchod v hodnotě 1,6 bilionu eur ročně. Trump však tento týden zvýšil americká cla na ocel a hliník ze 25 na 50 procent, což je známkou toho, že Washington není ochoten ustoupit v obchodní válce.

Zatímco tým vysokých úředníků Komise tento týden cestoval do Washingtonu, evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič se ve středu setkal se svým americkým protějškem Jamiesonem Greerem v Paříži. Šefčovič novinářům řekl, že jednání směřují správným směrem, a zavázal se „udržet dynamiku“. Slovenský komisař v pátek telefonoval s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem a zdůraznil, že obě strany se soustředí na „hlubší spolupráci v několika strategických sektorech“.