Ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně nepodřídí ultimátu amerického prezidenta Donalda Trumpa o přistoupení na příměří, ultimátum vyprší v pátek 8. srpna. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na tři vysoce postavené zdroje blízké Kremlu. Putin podle nich stále usiluje o úplné dobytí čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské, teprve poté je ochoten jednat o míru. Podle Kremlu se fronta může zcela zhroutit během dvou až tří měsíců.

Donald Trump oznámil, že pokud Putin do pátku nepřistoupí na příměří ve válce na Ukrajině, Spojené státy zavedou nové ekonomické sankce proti Rusku a 100% cla pro státy, které nadále kupují ruskou ropu – jako zejména Čína a Indie. Trump přitom zdůraznil, že „chce zastavit zabíjení“, a označil ruské bombardování Kyjeva jako „odporné“.

„Jsou to lstiví lidé a docela dobře se vyhýbají sankcím, takže uvidíme, co se stane,“ odpověděl Donald Trump novinářům na otázku, jaká by byla jeho reakce, kdyby Rusko nesouhlasilo s příměřím. K situaci se vyjádřila i mluvčí Bílého domu Anna Kellyová. „Prezident Trump chce zastavit vraždění, a proto prodává zbraně americké výroby členům NATO a vyhrožuje Putinovi tvrdými cly a sankcemi, pokud nebude souhlasit s příměřím.“

Podle informací Reuters Putin stále věří, že Rusko ve válce vítězí. Navzdory obavám ze zhoršení vztahů s Trumpem a Západem klade důraz na dosažení svých válečných cílů, ty považuje za prioritu. „Pokud by Putin dokázal plně obsadit čtyři regiony, mohl by prohlásit, že jeho válka dosáhla cíle,“ uvedl britský analytik James Rodgers, autor knihy „Návrat Ruska“.

Putin je podle zdrojů ochoten jednat o míru za podmínky, že Ukrajina zcela opustí čtyři zmíněné oblasti, přijme neutrální status a sníží počet vojáků své armády. Ukrajina tyto požadavky ale důrazně odmítá. Ruské síly v roce 2025 stále postupují, ale územní zisky jsou omezené – podle think tanku CSIS jde od roku 2024 jen o necelých 5 000 km², tedy méně než 1 % ukrajinského území. Ukrajinské ztráty v červenci dosáhly až 502 km² – což je nejvíce v tomto roce. Podle Kremlu se fronta může zcela zhroutit během dvou až tří měsíců.

Zdroje z Kremlu přiznávají, že Putin stále doufá v lepší vztahy s USA, ale zároveň „si nemůže dovolit válku ukončit jen proto, že si to Trump přeje“. Signálem, že diplomatické hovory nejsou u konce, je očekávaná návštěva Trumpova zvláštního vyslance Steva Witkoffa v Moskvě. Navíc stále panuje napětí kvůli jaderným zbraním – Rusko totiž vypovědělo moratorium na rakety krátkého a středního doletu.

Trump dříve Putina chválil a nabízel spolupráci, nyní ale zjevně ztrácí trpělivost. Ruská strana jeho vyjádření vnímá, ale zatím na ně nereaguje. Zdroje agentury Reuters potvrdily, že Trumpova hrozba sankcí je pro Kreml „nepříjemná, nikoliv fatální“. Sankce z minulých let už přinesly velké ztráty, přímé zahraniční investice klesly o 63 %, zmrazeno bylo přes 300 miliard dolarů (6,33 bilionu Kč) ruských rezerv.

Rusko si i přes rozsáhlé mezinárodní sankce zatím stále válku udržuje zejména díky dovozu zbraní a vojenských komponent z Číny a Severní Koreje. Podle informací z Kremlu navíc Moskva v březnu 2025 odmítla nabídku Spojených států, která zahrnovala zrušení amerických sankcí, uznání ruské kontroly nad Krymem a faktické přijetí okupace území dobytých po roce 2022 výměnou za příměří. Putin tuto nabídku zamítl s tím, že ukončení války je mnohem obtížnější než její zahájení.