Snad žádná literární klasika tolik neutrpěla všemožnými citacemi a parafrázemi, interpretacemi a adaptacemi. Nejlepší by bylo číst Švejka bez všeho toho balastu, jako by právě vyšel poprvé, ale to už bohužel není možné. Nebo je? U příležitosti nového vydání Haškova románu o tom debatujeme s literárními vědci Jiřím Holým a Vladimírem Papouškem, divadelní dramaturgyní Věrou Maškovou a spisovatelkou Irenou Douskovou.
Efektní nebeské bitvy, zapomenuté archivní záběry i odlehčené scénky z britského lokálu. To vše nabízí dokudrama Osamělý vlk reflektující život nejúspěšnějšího zahraničního pilota v bitvě o Británii Josefa Františka. Na tohoto Čechoslováka z moravských Otaslavic, který létal za polskou 303. stíhací peruť a následně i za královské letectvo RAF, se v Česku zapomnělo. A právě to chce producent Vítězslav Jandák ml. napravit. V rozhovoru s deníkem Echo24 přibližuje vznik snímku, který začínal jako televizní dokument a nakonec se dostal na stříbrná plátna. Jandák mluví i o tom, proč je režisér Ondřej Veverka „Vláčil v adidaskách“ a jak je jeho rodina propojena s letci z RAF.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov doufá, že evropské země vyslyšely ruské varování před další „velmi krátkou“ válkou, která by nastala, pokud by se Evropa rozhodla zaútočit na Rusko. Za takový útok by ale Rusko počítalo i rozmístění západních jednotek na Ukrajině. Moskva nikdy neodmítla jednání a je připravena je vést jak v bilaterálním, tak i třístranném formátu, naznačil ministr zahraničí podle agentury TASS.
Od začátku americké války proti Íránu uběhl půlrok. Bez větší pozornosti 17. srpna vypršela platnost americko-íránského memoranda o porozumění, jež mělo válku ukončit. To zavedlo příměří a stanovilo, že během 60 dnů od jeho uzavření obě strany mají vyjednat trvalý mír, včetně budoucnosti íránského jaderného programu. Vyjednávací lhůtu šlo v případě potřeby prodloužit. Žádný trvalý mír nenastal. Ani lhůta nebyla prodloužena. Místo toho americký ministr financí Scott Bessent dramaticky ohlásil „ekonomický den D“.
Tu tam proběhnou veřejným prostorem apokalyptické zprávy o zostřujícím se konfliktu s Ruskem, na nějž se některé západoevropské státy (avšak nikoli USA) chystají. Svědomití plánovači se soustředí na nejextrémnější variantu konfliktu, tedy válku. Tón udal vrchní velitel francouzské armády Fabien Mandon loni na podzim slovy, že Francie je v nebezpečí, „pokud není připravena akceptovat, že bude přicházet o životy svých dětí“. Švédská luteránská církev hledá kapacity pro půl milionu nových hrobů či pohřbů.
V nizozemském vězení zemřel bosenskosrbský válečný zločinec Ratko Mladić. Byl dlouhodobě nemocný a ve vězení prodělal mrtvici i infarkt. Mladić byl v roce 2011 zatčen v Srbsku a tribunál OSN ho v roce 2017 odsoudil na doživotí do vězení v Haagu za genocidu a válečné zločiny, jichž se dopustil během války v Bosně v 90. letech minulého století. Konflikt si vyžádal asi 100 tisíc životů a je považován za největší masakr civilistů od druhé světové války.
Na válku se kromě jiných chystá Švédsko, kde se už dnes píše o pohřbívání půl milionu mrtvých. Připomíná dnešní situace spíš studenou válku, nebo období před první světovou? „Je to nesnesitelná lehkost, se kterou se o válce v dnešní západní Evropě mluví. I dlouhá léta umírněný švýcarský tisk tepe Němce jako zbabělce, kteří v Rusku nevidí nepřítele. Dostáváme se do spirály, kdy se ten konflikt prohlubuje a nevíme, co se může stát,“ říká Daniel Kaiser.
Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
Největší světoví výrobci automobilů včetně Volkswagenu, Stellantisu a Toyoty přecházejí na alternativní směsi motorových olejů. Důvodem je vážný nedostatek vysoce kvalitních základových olejů skupiny III, který vyvolal konflikt na Blízkém východě. O problému píše dnes list Financial Times. Základové oleje skupiny III jsou vysoce rafinované minerální oleje, které tvoří hlavní složku moderních motorových olejů a maziv. I tak hrozí další zdražení a zpoždění výměn olejů u aut.
Ukrajinské drony v noci na dnešek podnikly další útoky na cíle v hloubi Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že zasažena byla ropná rafinérie a logistické centrum ve městě Rjazaň, které se nachází přibližně 360 kilometrů od společné hranice válčících zemí.
Nyní se zdá, že tragické důsledky pátečního ruského útoku na výstavu zbraní u Kyjeva by mohly opět zavánět neopatrností ukrajinských organizátorů. Při raketovém útoku bylo zabito nejméně 10 lidí. Ukrajinská prokuratura podle sobotní zprávy agentury Unian zadržela organizátora celé expozice. Rusové mohly mít informace a využít neopatrnosti organizátorů, kdy se na volném prostranství nacházely stovky zbrojařů a vojáků.
Jemenští povstalečtí Húsíové dnes oznámili, že raketami zaútočili na Saúdskou Arábii. Několik hodin předtím slíbili odplatu za vzdušné údery na přístavní město Hudajdá, které Rijád provedl v pátek a při nichž byli podle Húsíů zraněni dva lidé. Některé zprávy hovoří o tom, že Husíové zasáhly rafinérie největší naftařské společnosti světa, Aramco. Na videích je vidět několik požárů. Podle agentury AFP tak dále eskaluje situace na nově otevřené frontě regionálního konfliktu, který začal v únoru americko-izraelskými údery na Írán.
Sice tomu média věnují minimum pozornosti, ale americká válka s Íránem je opět v plném proudu. Američané již několik dní bombardují islámskou republiku, Teherán odpovídá ostřelováním svého okolí. Při sobotním zásahu americké základny v Jordánsku zemřeli minimálně dva Američané, třetí je nezvěstný. Naplnilo se tak očekávání, že memorandum o porozumění z poloviny června, které mělo zastavit boje a vést k trvalému míru, ve skutečnosti nic nevyřeší.
Rusko provedlo v noci na neděli nejmasivnější úder balistickými raketami na Kyjev za celou dobu války, uvedlo dnes ukrajinské rádio NV. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že armáda podnikla silné údery proti "vojenským cílům v Kyjevě."
„Myslím, že je načase mluvit s Ukrajinci jako s dospělými, že existují určité problémy, které je třeba řešit. A my o nich nemůžeme mlčet,“ řekl dnes na tiskové konferenci odstupující ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který vůbec nešetřil kritikou a popsal naprostou chaotickou situaci v armádě, kterou se mu nepodařilo za šest měsíců vyřešit, mj. kvůli konfliktu s vrchním velitelem ozbrojených sil Oleksandrem Syrským. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes pověřil vedením ministerstva obrany Jevhena Chmaru, současného úřadujícího šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU).
Ukrajinská armáda provedla unikátní operaci, která byla označena za první bojové vylodění pozemního robota z bezpilotního námořního člunu na světě. Během bojové mise se robot vylodil na Rusy obsazeném pobřeží, načež zahájil palbu na nepřítele z dálkově ovládaného kulometu, informoval magazín Forbes a agentura Unian. Tato operace byla dalším krokem ve vývoji konceptu kombinovaného využití bezpilotních systémů.
Maďarsko nepodpoří návrh Evropské komise, který by omezil vstup ukrajinských mužů podléhajících branné povinnosti do Evropské unie. Uvedl to podle maďarského ekonomického deníku Világgazdaság v úterý v parlamentu maďarský premiér Péter Magyar. Kontroverze kolem snahy Komise ve spolupráci s Kyjevem otevírá zásadní otázku, nakolik je takový krok slučitelný s mezinárodním uprchlickým a azylovým právem.
Nevyřčená strategie Babišova kabinetu počítala s tím, že nástup k moci se – už zase – bude krýt s fází hospodářského oživení, takže půjde velkoryse utrácet a současně držet schodek v přijatelných mezích. Rizikem takového bezstarostného postupu je výskyt černé labuti, nějaké zlomové události, kterou při nejlepší vůli nešlo předvídat, která ale mění naše předpovědi a kalkulace. Černou labutí pro Andreje Babiše se mohla stát válka s Íránem. V recesi se nedá utrácet a přitom nevytvářet ekonomické nerovnováhy. USA a Izrael válku zahájily 28. února, v horké a posléze studené fázi trvala sto dní.
Válka USA s Íránem je v podivném limbu. Sice neprobíhají velké vojenské operace, ale zároveň si Američané s Íránci občas na sebe vystřelí. Teherán blokuje Hormuzský průliv a tím i vývoz ropy do světa, zatímco Spojené státy pokračují v blokádě íránských přístavů. Do toho neustále probíhají jednání o definitivním ukončení války, o nichž jsme z různých stran ujišťováni, že jejich úspěšné završení je již na spadnutí, ale pořád se nic neděje. O současné situaci jsme debatovali s Robertem Wilkiem, jenž působil v první Trumpově administrativě jako ministr pro záležitosti veteránů a nyní je šéfem sekce Americká bezpečnost v think-tanku America First Policy Institute
Jestli Donald Trump prokazatelně něco neumí, tak ukončovat války. Dvakrát zvítězil ve volbách s explicitním slibem žádné „stupidní války“ nezačínat, napodruhé dokonce sliboval, že do 24 hodin vyřeší válku na Ukrajině. To pochopitelně byla nadsázka, Trump se o vyjednání míru aspoň pokusil. Ovšem válka na východě pokračuje a amerického prezidenta nudí. Mezitím otevírá i svoje války, ze kterých pak neví, jak ven. Před sto dny (jubileum jsme si připomněli o víkendu) spustil uprostřed jednání válku proti Íránu. Ta zřetelně nedosáhla ani jednoho z prezidentových cílů
Spojené státy dokončily odvetné údery na Írán za sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Dnes nad ránem SELČ to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská média mezitím s odvoláním na vojenské velení a revoluční gardy podle agentury Reuters uvedla, že íránské síly v reakci na nové americké údery podnikly útoky na základny USA v regionu Perského zálivu, mimo jiné na velitelství americké páté flotily v Bahrajnu.
Íránský vyjednávací tým zastavuje dialog a předávání zpráv se Spojenými státy pomocí prostředníků, důvodem je izraelské porušování příměří v Libanonu, uvedla dnes agentura Tasním. Zdroj této informace ale nesdělila. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí napsal na síti X, že „porušení příměří na jedné frontě je porušením na všech frontách. Za následky nesou odpovědnost USA a Izrael." Samy Revoluční gardy večer pohrozily otevřením „nových front“ v reakci na izraelskou ofenzívu v Libanonu.
Rusko nadále ztrácí iniciativu na bojišti, a proto se nyní naskytla příležitost k diplomatickému urovnání války. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to dnes podle agentury Unian uvedl na svém telegramovém kanálu. Podle něj začala Ruská federace od prosince 2025 ztrácet iniciativu na bojišti. Poznamenal, že v lednu 2026 řekl svým americkým partnerům, že existuje okno pro jednání, protože každý měsíc Rusové ztrácejí stále více svých vojáků.
Situace na bojišti dává Rusku právo říci, že konflikt se blíží ke konci. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin při odpovědi na otázky novinářů. Putin rovněž varoval Arménii před důsledky odchodu z Euroasijské hospodářské unie. Není možné stanovit konkrétní časový rámec pro ukončení konfliktu na Ukrajině, ale situace na bojišti dává Rusku právo hovořit o blížícím se tomto okamžiku, uvedl ruský prezident.
Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Světové agentury to uvedly s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Podle agentury AFP americký představitel ve středu večer řekl, že americká armáda sestřelila čtyři íránské drony a provedla letecké údery na pozemní základnu na jihu země. Jde o druhou takovou operaci v tomto týdnu. Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci na úder poblíž letiště Bandar Abbásu udeřily na americkou leteckou základnu.
Fitness centra zaplnily dívky a mladé ženy. Jejich těla se mají stát odolnými. Co posílí svaly, posílí totiž i psychiku. A podobně se dnes mluví o obraně státu: nejen o výbavě armády, ale o stavu mysli celé společnosti. Šli by naši chlapci do války, kdyby na to přišlo? Mnozí o tom pochybují. Co s tím? Také oni musejí být odolní – mentálně a tělesně. Když si však člověk na začátku 21. týdne roku 2026 zadá do Googlu slovo „odolnost“, jedním z prvních výsledků je Prague Resilience Summit.
Spojené státy buď dosáhnou s Íránem dobré dohody, nebo se s touto zemí vypořádají jiným způsobem. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům během své návštěvy v Dillí americký ministr zahraničí Marco Rubio. USA podle něj chtějí dát všechny šance diplomacii, než začnou zkoumat alternativní možnosti. Podle agentury AFP Rubio zdůraznil, že Izrael bude mít vždy právo se bránit, ať bude dohoda mezi Washingtonem a Teheránem jakákoli.
Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Zcela otevření průlivu ale některé íránské zdroje zpochybnily, i když připustily, že počet proplutí lodí by se měl vrátit na úroveň před válkou.
Pokud Spojené státy obnoví válku proti Íránu, Teherán odpoví „drtivým způsobem“. Podle agentury AFP to dnes uvedl hlavní íránský vyjednavač a předseda parlamentu Muhammad Ghálíbáf během setkání s šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem. Dodal, že od začátku příměří 8. dubna Írán obnovil své ozbrojené síly. Diplomatické snahy Kataru a Pákistánu se snaží zabránit eskalaci napětí.
Trumpova administrativa se v pátek připravovala na novou vlnu vojenských úderů proti Íránu, uvádějí zdroje s přímou znalostí plánování, a to i přes pokračující diplomatické jednání, uvedla televize CBS News. Podle serveru Axios má jít o poslední velkou vojenské operaci, po níž by mohl vyhlásit vítězství a ukončit válku. Už v pátek ráno svolal prezident Donald Trump schůzku se svým týmem pro národní bezpečnost ohledně války s Íránem.
