Tag: válka

Články k tagu

WSJ: USA zrušily omezení pro používání střel Ukrajinci. Je to fake news, zuří Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila klíčové omezení pro používání některých střel dlouhého doletu, které Ukrajina dostala od západních spojenců. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Rozhodnutí podle nich umožní Kyjevu zintenzivnit útoky na cíle v Rusku a zvýšit tlak na Kreml. Trump ale vzápětí informace WSJ označil za nepravdivou zprávu a prohlásil, že USA nemají se zmíněnými střelami nic společného.

Ruská pěchota už pronikla do Kupjanska, přiznávají Ukrajinci. Situace může být brzy kritická

Ruské jednotky dále postoupily v Charkovské, Záporožské i Doněcké oblasti, informoval v pondělí podle agentury Unian ukrajinský analytický server DeepState, který má blízko k armádě. Podle analytiků Rusové pronikly do Kupjanska a Vovčanska v Charkovské oblasti, a do několika vesnic Záporožské a Doněcké oblasti. Nadcházející týdny by mohly být pro město Kupjansk kritické, třetina města je už údajně pod kontrolou Rusů.

Válka v Gaze skončí po druhé fázi příměří, až Hamás složí zbraně, řekl Netanjahu

Válka Izraele proti Hamásu v Pásmu Gazy skončí, jakmile bude naplněna druhá fáze nynější dohody o příměří, která předpokládá odzbrojení tohoto palestinského teroristického hnutí. Podle agentury AFP to v sobotu večer v médiích prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. V Pásmu Gazy platí od 10. října příměří na základě první fáze mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Německé rozvědky se bojí Ruska: mrazivý mír se může změnit v rozžhavený konflikt

Ruská federace je připravena na vojenský konflikt s NATO a cílem číslo jedna je Německo, tvrdí šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jaeger. Podle něho zároveň Moskva rozšiřuje své mocenské ambice na západ a využívá nejen armádu, ale i hybridní operace (kybernetické útoky, propaganda, sabotáže, provokace, apod.), píše německý magazín Spiegel. Na veřejném brífinku v Bundestagu se poprvé objevili noví šéfové tajných služeb. Šéf rozvědky BND Martin Jaeger a ředitel Federálního úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Sinan Selen varovali před Ruskem s tím, že Kreml se v případě potřeby nevyhne přímé vojenské konfrontaci s NATO.

Pobaltské státy mají plány na evakuaci až milionu civilistů při útoku z Ruska

Pobaltské země, znepokojené rostoucími ruskými vojenskými aktivitami od začátku totální invaze na Ukrajinu, intenzivně pracují na podrobných pohotovostních plánech pro případ možného ruského útoku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s touto iniciativou. Tyto plány nyní nabývají na významu po nedávných vpádech ruských bezpilotních letounů a letadel na území NATO. Obsahují mimo jiné i možné scénáře evakuace stovek tisíc obyvatel

Tříčtvrteční vítězství na dohled

Donald Trump si po návratu do Bílého domu vytyčil cíl ukončit dvě války – tu na Ukrajině a tu v Gaze. Ohledně té první zmiňované ale narazil. „Upřímně řečeno, myslel jsem si, že ta ruská záležitost bude z těch, které jsem zastavil, patřit k těm jednodušším, ale zdá se, že je to něco o trochu složitějšího než některé ostatní,“ prohlásil pro CBS News ohledně Putinovy agrese. Ale na Blízkém východě si momentálně vede mnohem lépe, a i když není nic jisté, brzké ukončení tamějšího konfliktu se zdá reálnější než kdy dřív. Nynější úsilí Trump zahájil 29. září.

Hamás vyhlásil konec války, rukojmí podle Trumpa propustí v pondělí. Čeká se na verdikt Izraelců

Hnutí Hamás oznámilo konec války v Pásmu Gazy a začátek trvalého příměří. Informoval o tom podle agentury Reuters jeden z vůdců hnutí a vyjednavač Chalíl Hajja. Podle jeho slov hnutí získalo záruky od Spojených států, arabských zemí a Turecka, že bojové operace byly definitivně ukončeny. Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek oznámil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů a předáním všech rukojmích držených v Pásmu Gazy.

Trump jednal s Hamásem o ukončení války v Gaze

Americký prezident Donald Trump o víkendu jednal s palestinským hnutím Hamás o ukončení izraelské války v Gaze a o propuštění rukojmích. Šéf Bílého domu to napsal na své sítí Truth Social a dodal, že jednání rychle pokročila. V Egyptě se dnes uskuteční nepřímá jednání o předání izraelských rukojmích, které Hamás unesl z jihu Izraele v říjnu 2023, což vyvolalo izraelskou ofenzívu v Pásmu Gazy. Izraelská armáda na palestinském území připravila o život přes 67.000 lidí.

Izrael reaguje na Trumpovo prohlášení, vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza, píší média

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, píše server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na armádní rozhlas a veřejnoprávní stanici Kan. Tento krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je přesvědčen, že je Hamás připraven na trvalý mír, a že Izrael musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Teroristické hnutí Hamás v pátek večer oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé

Útok na NATO je vycucaný z palce, Evropa se sama straší ruskou hrozbou, vzkázal Putin

Rusko rychle odpoví na případné provokace ze strany Evropy, která se hystericky militarizuje, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Rusko ale nemá podle něj v úmyslu zaútočit na Severoatlantickou alianci vedenou Spojenými státy, se kterými se Moskva snaží v plném rozsahu obnovit vzájemné vztahy, uvedl Putin podle agentury Reuters. Tvrzení evropských politiků o hrozbě ruského útoku na NATO odmítl ruský prezident jako nesmysl.

Německo podle Merze není ve válce, v míru už ale nežije

Německo sice není ve válce, zároveň už ale nežije v míru. Tak v pondělí v západoněmeckém Düsseldorfu okomentoval spolkový kancléř Friedrich Merz bezpečnostní situaci, které Německo a Evropa čelí. V noci na úterý o tom informovala agentura DPA. Německo stejně jako mnohé další evropské země má značně napjaté vztahy s Ruskem, jehož armáda v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu. Merz odpovídal na otázku, jak hodnotí riziko války pro Německo.

Éra posledního snímku

Každá doba má svoji symboliku. Průmyslovou revoluci u nás symbolicky zahájila první lokomotiva vjíždějící na dnešní Masarykovo nádraží (psal se rok 1845 a bylo nutno kvůli ní nejen prorazit stále ještě existující hradby, ale povolat ke kolejím i žehnajícího kněze). První film, první telefon, první rádiové vysílání spojující vzdálené národy, první exploze atomové bomby nad pouští v Novém Mexiku, první východ Země nad měsíčním obzorem, který zachytil z paluby Apolla 8 astronaut William Anders. Za covidu zase lidé v maskách a prázdné ulice jindy rušných velkoměst.

EU se nyní stala válečným projektem, řekl Orbán na setkání Maďarů a Slováků

Maďarský premiér Viktor Orbán ještě přiostřil, když o víkendu na přátelském setkání Slováků a Maďarů u příležitosti výročí 130 let mostu Márie Valérie přes Dunaj kritizoval současnou evropskou politiku. Prohlásil, že "stejně jako staré říše kdysi vedly národy do války, Brusel se nyní stal válečným projektem“. Varoval, že přístup EU, zejména její vize porážky Ruska na východní frontě, riskuje opakování katastrofálních chyb minulosti. „Toto je můj třetí projev na tomto mostě,“ řekl premiér a připomněl milníky let 2001 a 2021.

Obranyschopnost Česka proti dronům je omezená, chybí jí zásadní prvky

Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že při Bezpečnostní radě státu vznikne koordinační skupina pro antidronovou ochranu státu. Jedná se o reakci na aktuální bezpečnostní situaci, kdy se ruské drony objevily v Rumunsku a dokonce i v Polsku. Podle oslovených expertů v Česku nejsou podobně jako v dalších zemích zásadní prvky antidronové obrany vybudovány a byť jsou drony efektivně používány již více než dvacet let, jedná se totiž o stále relativně novou, obtížnou a dynamicky se vyvíjející problematiku, která akcelerovala s válkou na Ukrajině.

Německo se chystá na boj s Rusy, už počítá, že bude mít 1000 zraněných vojáků denně. Vozit je mají vlaky

Německá armáda začíná vytvářet plány, jak ošetřit potenciálních 1000 zraněných vojáků denně v případě vypuknutí rozsáhlého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Řekl to dnes agentuře Reuters velitel Ústřední lékařské služby Ralf Hoffmann. Už v minulých týdnech informovala německá média, že berlínské nemocnice dostaly za úkol připravit se na válku s tím, že právě Berlín by měl být centrem, kam by se sváželi ranění vojáci z bojů s Rusy. Nyní Bundeswehr zvažuje používat nemocniční vlaky a autobusy.

Jsme dva body od války, míní Řehka. Česko se podle něj nevyhne vojenské službě

Na škále 1 až 10, kde 1 je pevný mír a 10 je válka, se blížíme číslu 8, řekl v sobotu náčelník generálního štábu armády Karel Řehka v rozhovoru pro ČT během Dnů NATO v Ostravě. Reagoval tak poté, co Rusko opakovaně narušilo vzdušný prostor evropských zemí, kromě Polska v pátek v Estonsku. Řehka uvedl, že česká armáda čelí nedostatku vojáků, zastaralé technice a mezerám ve schopnostech. Podle něj je nutné zvýšit výdaje na obranu, modernizovat vybavení a posílit personální kapacity.

Nejsme ve válečném stavu, ale jsme k tomu nejblíže od druhé světové války, prohlásil Tusk

Polsko je nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu, uvedl dnes podle agentury Reuters v parlamentu polský premiér Donald Tusk. Polské vedení je podle Tuska s ohledem na noční narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony odhodláno jednat jako "jedna pěst" a konzultuje se spojenci posílení protivzdušné obrany země.

Zapomenutá válka: Čína, Japonsko a paralely s dnešní Ukrajinou

Tento týden uběhlo 86 let od začátku druhé světové války. Dne 1. září 1939 se německá vojska převalila přes polské hranice a začal Hitlerův pokus o ovládnutí Evropy. O dva dny později Francie a Británie vyhlásily válku Německu, čímž konflikt přerostl v celokontinentální záležitost. Zároveň nedávno uběhlo 80 let od formálního ukončení této nejničivější války v dějinách, 2. září 1945 Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. V Evropě je ze zřejmých důvodů asijská část druhé světové války přehlížena.

Válka, na kterou Češi zapomněli

Brát prázdniny jako čas okurkové pohody, kterou si nenecháme kazit žádnými závažnými tématy, bylo v českém prostředí dlouho příjemným zvykem. Jenže tyhle pořádky už neplatí poslední tři roky, kdy dennodenně sledujeme zprávy z válek na Ukrajině a v Gaze. Nepřetržitě jsme zahlcováni novými informacemi, fotografiemi dalších mrtvých a materiálních zkáz i analýzami bojů, jaké Evropa zdánlivě dlouho nepamatuje. Jenže úplná novinka to není – jen jsme zapomněli, že podobné zprávy a obrazy k nám proudily před třiceti lety z Balkánu, kdy na prostoru bývalé Jugoslávie vypuklo postupně několik válek.

Lidé s názorem na cestách

Záběr ukazuje scénu z Charkova někdy v roce 2024. Ulice druhého největšího města na Ukrajině jsou i přes den prakticky prázdné, na domech jsou vidět stopy po ruském ostřelování, co chvíli se rozezní sirény, lidé přežívají hodiny a hodiny v protileteckých krytech, i děti se učí v podzemí, z dálky je slyšet dělostřelba, občas dopadne raketa. Ulicí jdou návštěvníci z Česka, štáb dokumentárního filmu a jeho aktéři. Blíží se auto, hodně omlácený žigulík na pokraji rozpadu. Jeden z aktérů si ho všimne, obličej se mu roztáhne do vřelého úsměvu.

Ukrajinci zaútočili na ruskou vojenskou kolonu. Generálovi Abačevovi museli amputovat ruku a nohu, hlásí rozvědka

Ukrajinské ozbrojené síly zaútočily v noci na neděli na kolonu ruských vojáků v Kurské oblasti. Mezi vážně zraněnými byl i ruský generál Esedullah Abačev, kterému byly následně amputovány paže a noha. Uvedlo to ukrajinské rádio NV s odkazem na Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny, tedy ukrajinskou vojenskou rozvědku.

Žádné dary agresorovi, pouze síla donutí Ruko ukončit válku, prohlásil ukrajinský ministr Sybiha

Rusku by neměly být dány žádné odměny ani dary, aby ho uspokojily, napsal dnes na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha zřejmě směrem k Washingtonu jako reakci na chystaný mírový páteční summit amerického prezidenta Donalda Trump a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce o ukončení války na Ukrajině. Všeobecně se předpokládá, že Kyjev bude nucen k územním a dalším ústupkům, což ukrajinské vedení odmítá.

80 let od nutné tragédie v Nagasaki

Dnes je to 80 let od momentu, kdy Američané shodili atomovou bombu na Nagasaki. Osud Nagasaki zůstává trochu ve stínu Hirošimy, která byla bombardována jako první a zemřelo tam více lidí. Zároveň je to ze dvou nasazení jaderné pumy v historii to kontroverznější. Najdou se zastánci zničení Hirošimy, kteří tvrdí, že nasazení atomové zbraně na Nagasaki bylo zbytečné a spíše motivované vyzkoušet novou ničivou technologii za jiných podmínek. Ve skutečnosti byla obě shození atomovek nejen legitimní a potřebná, ale ve výsledku zachránila více životů, než zmařila.

Průzkum: 70 % Ukrajinců nyní podporuje ukončení války prostřednictvím jednání

Celkem 69 % Ukrajinců nyní podporuje ukončení války s Ruskem prostřednictvím jednání, což je dramatický posun oproti roku 2022, kdy chtělo vyjednávat pouze 22 %, zatímco 73 % podporovalo boj až do vítězství, ukazuje průzkum Gallupova ústavu. Informoval o tom dnes ukrajinský anglicky psaný list Kyivpost. Přitom důvěra v prezidenta Volodymyra Zelenského mezi Ukrajinci klesla z 65 % v červnu na 58 % v červenci.

Proč musí Maďarsko zůstat stranou války

Před týdnem, v sobotu 26. července, přednesl maďarský premiér Viktor Orbán na letní univerzitě v karpatské obci Bálványos svůj tradiční dlouhý prázdninový projev. Je to akce, která má ideologicky i personálně blízko k vládnoucí straně Fidesz, a tak šlo letos o projev uzavírající stávající volební cyklus, protože napřesrok na jaře proběhnou v Maďarsku parlamentní volby. Na to konto Orbán žoviálně podotkl, že doufá, že za rok na tomtéž místě přednese projev otevírající nový vládní cyklus. Ostatně ten letošní lze sotva označit za bilanční.

Trump: USA jsou plně připraveny na jadernou válku s Ruskem. Do Moskvy se chystá Witkoff

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy jsou plně připraveny na jaderný konflikt s Ruskem. Trump to řekl v pátek v televizi Sky News v rozhovoru s novináři na trávníku Bílého domu. Znovu také potvrdil, že nařídil rozmístění amerických jaderných ponorek poté, co se objevily hrozby místopředsedy ruské Bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva, které Trump považuje za přímou hrozbu pro občany USA. Trump zároveň ale nevyloučil brzké jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Plíží se válka do dovolenkového ráje? Palbě na hranicích podlehli i civilisté

Při přestřelkách u hranic mezi Thajskem a Kambodžou podle thajské armády zemřelo devět civilistů a 14 dalších utrpělo zranění. Thajští a kambodžští vojáci na sebe stříleli na nejméně šesti místech v pohraniční oblasti pár hodin poté, co obě země přerušily diplomatické vztahy. Thajská armáda také uzavřela všechna kontrolní stanoviště na hranici s Kambodžou, napsala agentura Reuters. České ministerstvo zahraničí již varovalo před cestami do sporné oblasti. Právě Thajsko patří mezí oblíbené cíle českých turistů.

Lidská inteligence se přeceňuje

„Umělá inteligence je výtvorem mimozemské, nadřazené inteligence, která je přímo mezi námi a nepochází z dalekého vesmíru,“ řekl v nedávném v rozhovoru pro Noema Magazine historik Niall Ferguson. „Vždy jsme si představovali, že mimozemšťané přijdou z jiného světa. Ukazuje se však, že je vytvoříme sami a obdaříme je inteligencí, která nás nakonec předčí. Měli bychom být velmi opatrní, kam tohle nejspíš povede. Přinejmenším riskujeme, že budeme sdílet osud koní. Nahradíme sami sebe tak, jak jsme kdysi nahradili koně.“

Do obrany země by se zapojila většina Čechů. Do armády se ale moc lidem nechce

Do obrany země by se byla ochotna zapojit více než polovina lidí, necelá polovina z nich i se zbraní v ruce. Většina Čechů ale neuvažuje o službě v armádě. Vyplývá to ze dnes zveřejněného průzkumu agentury STEM. Čtvrtina populace se vyjádřila pro navyšování výdajů na obranu na tři nebo pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Průzkum se uskutečnil od 12. do 26. června a zúčastnilo se ho 1059 dospělých respondentů.

Hrozí válka s Čínou a Ruskem? Podle vrchního velitele NATO máme asi 18 měsíců na přípravu

Spojené státy a Evropská unie mají nejvýše 18 měsíců abychom se připravili na potenciální rozsáhlý vojenský konflikt s Čínou a Ruskem, píše ukrajinská Pravda. Na bezpečnostní konferenci ve Wiesbadenu to uvedl generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě. O zprávě informoval také německý deník Bild a agentura Interfax-Ukrajina. Podle Grynkewiche hrozí reálné riziko agrese ze strany Číny a Ruska.