Prezident Petr Pavel apeloval ve svém vystoupení ve Sněmovně na odpovědné parlamentní strany, aby nebraly obranu jako téma, které se hodí do voleb. Vyzval ke shodě alespoň na základních principech. Dílčí věci, které se týkají koncepčního naplňování už schválených strategií doporučil nechat na odbornících. Mimořádná schůze iniciovaná opozičním hnutím ANO se týká koncepce armády do roku 2035.
Dánská vláda se rozhodla urychlit začlenění žen do povinné vojenské služby. Nová dohoda znamená, že ženy, které dovrší 18 let po 1. červenci 2025, budou povolány k účasti na losování a mohou být povolány k výkonu povinné vojenské služby. Dohoda byla uzavřena mezi ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem a vyjednávacími stranami, včetně politické strany Liberální aliance, která se rozhodla podpořit návrh na zrychlení zavedení plné rovnosti v povinné vojenské službě.
Téměř polovina lidí v Česku považuje současný dvouprocentní podíl výdajů na obranu za dostatečný. Zvýšení nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) si přeje třetina Čechů. Zjistil to výzkum, který v únoru provedla agentura Median pro Český rozhlas - Radiožurnál a Český rozhlas Plus. Z výzkumu dále plyne, že případě napadení Česka nebo jiného státu Severoatlantické aliance (NATO) by se armádě dobrovolně nepřihlásily čtyři z pěti Čechů.
Ve čtvrtek 20. března se v Bruselu sešel evropský summit, jehož hlavní téma bylo pro Evropu netradiční: velké zbrojení. Zdůvodňuje se údajným odvratem USA od Evropy a jejích problémů. Něco se mění. Ale čteme geopolitickou situaci správně, když z toho vyvozujeme nutnost masivně zbrojit? A dokonce kvůli tomu opustit starou zásadu, že EU není dluhový klub a nedělá společné dluhy? Zatím Evropská komise navrhuje 150 miliard eur na společnou půjčku, kterou získá na kapitálových trzích, a členské státy jí peníze, které si na armádu půjčily, budou posléze vracet. Do Salonu Echa přišli František Šulc, Radek Koten a Jan Bartošek.
Nebudeme sahat do důchodového systému ani do sociálního systému, nebudeme ani zvedat daně. Na dotaz deníku Echo24 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci u příležitosti zahájení kampaně koalice Spolu v souvislosti s ambicí vlády Petra Fialy (ODS) zvyšovat výdaje na obranu. Všechny potřebné kroky už podle něj vláda udělala v tomto období. Podobně se pro Echo24 vyjádřil už v pondělí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
I Polsko zasahují přípravy na válku a s tím i byznys mířící na obyvatelstvo. Tamní supermarkety teď znovu prodávají "batohy pro případ války." Populární obchodní řetězec Biedronka hlásí zvýšený zájem o krizové batohy s evakuační výbavou. Zavazadla, která obsahují například taktické nože, spacák nebo multifunkční kleště, či píšťalku, si můžete koupit v akční nabídce za pouhých 129 zlotých (cca 750 korun).
Automobilový koncern Stellantis odmítá výzvu italské vlády a nebude nad současnou produkci přesměrovávat výrobu do zbrojního průmyslu. V debatě v italském parlamentu to v minulých dnech podle tamních médií řekl předseda představenstva Stellantisu John Elkann. Podle Elkanna jak USA, tak Čína současně udržují silný obranný a rovněž automobilový průmysl, takže by ani Evropa neměla přistupovat na to, aby jeden z nich preferovala.
Vnější i vnitřní bezpečnost je klíčová priorita, ale stejně důležitá je i stabilita společnosti. Pro Echo24 to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který jasně odmítá jakýkoliv zásah do důchodového a sociálního systému nad rámec změn, které již vláda Petra Fialy (ODS) v tomto volebním období provedla. Intenzivnější debata o zvyšování výdajů na obranu začala po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, respektive v souvislosti s jeho přístupem k podpoře Ukrajiny.
Americký prezident Donald Trump chce, aby ve Spojených státech vznikl "Golden Dome", obranný systém, který by dokázal zemi ochránit před raketami dlouhého doletu. Bílý dům vzkázal, že nebude na výdajích na vznik tohoto systému šetřit. Příslušní představitelé jeho vlády mají nyní za úkol najít způsoby financování výroby "Zlaté kopule". Problém může podle expertů představovat především rozloha USA.
Jsem proto, abychom zůstali pevnou součástí NATO, z Evropské unie má Rusko srandu. Uvedl to europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě & Přísaha). Dodal, že je nutné, aby došlo ke zrušení Green Dealu, nicméně EU si podle něj nemá hrát na bezpečnostní pakt. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) Turek ohrožuje svými výroky bezpečnost Evropy, ČR potřebuje podle něj rozvíjet zdroje energie včetně těch zelených.
Ve světle aktuální nekritické, až fanatické debaty o masivním zadlužování kvůli vyzbrojování Evropy vypadají naše chybějící desítky miliard v českém rozpočtu nicotně. Jenže zaprvé, nikam nezmizely. A zadruhé, zlehčování situace, kdy se postrádá až 50 miliard korun, je vůči daňovým poplatníkům vrchol nevkusu. A toho zlehčování se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dopouští opakovaně. O moralizování Miroslava Kalouska si může každý myslet, co chce. Teď má ale jistě pravdu, když Stanjurovo počínání komentuje tím, že vláda dělá z lidí blbce.
Evropská komise po stížnostech Itálie a Španělska mění název svého plánu na přezbrojení ReArm Europe. Nově by se záměry EU na posílení obranyschopnosti měly označovat názvem Readiness 2030 (Připravenost 2030), píše agentura AFP s odkazem na vyjádření mluvčí komise Paoly Pinhové. Plán by podle záměrů měl vést k navýšení výdajů na obrany ve výši až 800 miliard eur (20 bilionů korun).
Stát se musí postarat hlavně o bezpečnost svých občanů a věřím, že český senior s vysokým důchodem řezání pochopí, když tu hrozí válka. Uvedl to poslanec hnutí STAN Petr Letocha. Šéf bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) uvedl, že Česko má rozbujelý sociální systém a je na místě debatovat o jeho osekání. Oba poslanci se k tématu vyjadřovali ve vysílání CNN Prima News. Podle Pavla Žáčka je zbrojení v současné geopolitické situaci na místě a Evropu čeká spousta práce.
Zbrojařské firmy ze Spojených států, Británie a Turecka budou vyloučeny z nového finančního nástroje Evropské unie pro nákup zbraní ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun). Uvedl to deník Financial Times (FT), podle nějž jde o vítězství Francie. Podle návrhu předloženého Evropskou komisí by se nákupů z plánovaného fondu mohly účastnit pouze společnosti z EU a ze třetích zemí, které mají s blokem podepsanou dohodu o obraně.
Německo hází v posledních dnech jeden granát za druhým. A nechme teď stranou výroky šéfa Evropské lidové strany a člena bavorské CSU Manfreda Webera, který by chtěl vytvořit společnou evropskou armádu, zavést post evropského náčelníka generálního štábu a přejít na válečnou ekonomiku. Kolega Daniel Kaiser o pravděpodobném příštím kancléři Friedrichu Merzovi, předsedovi křesťanských demokratů, nedávno napsal, že už „ve jménu zbrojení stačil opustit většinu původních konzervativních pozic“. Ač se to tak možná původně nezdálo, stává se z toho stále přesnější tvrzení.
Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie k posílení obrany EU do roku 2030. Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem. Plán s názvem ReArm Europe/Readiness 2030 umožňuje vynaložit více než 800 miliard eur, které jsou rozděleny do několika pilířů.
Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Tuto otázku pokládá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. O tom, že na obranu bude potřeba si půjčit skutečně mluví velká část vlády i expertů. Další část vládních představitelů ale naznačuje i to, kde by se mohly najít úspory. A nejde o nic překvapivého.
Předseda opozičního hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš (ANO) označil současnou debatu o obraně v podání premiéra Petra Fialy za jeho další "PR projekt". Uvedl tak v novém otevřeném dopise Petru Fialovi (ODS) a zopakoval, že čtvrteční schůzka k obraně a bezpečnosti byla svolána v době, kdy už byla přijata zásadní rozhodnutí. V otevřeném dopise také uvedl, že Fiala nabízí směs manipulací, překrucuje fakta, odbočuje k nesouvisejícím tématům nebo činí osobní výpady.
Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území. V úvodu úterní konference Naše bezpečnost není samozřejmost to na Pražském hradě řekl premiér Petr Fiala (ODS). Mír na Ukrajině nelze zajistit pouhým vyjednáváním s Kremlem, diplomacie bez podpůrných ekonomických a vojenských argumentů nefunguje, doplnil předseda vlády.
Masivní investice během delšího období, preferování zbrojních firem z Evropské unie a „podobně smýšlejících třetích zemí“, společné nákupy zbraní či jednoduší financování obranných projektů. To vše má přinést plán Evropské komise, který shrnuje takzvaný White Paper. Ten v minulém týdnu unikl do médií, oficiálně představen bude ve středu. Klíčovým aspektem má být podle Evropského parlamentu také většinové hlasování o obranných záležitostech místo jednomyslného.
Německo se s novou nadcházející vládou ocitá ve víru bezpečnostních obav a připravuje se na ty nejhorší scénáře. Neprůstřelné vesty nebo přenosné domácí bunkry už nabízí i běžně obchodní řetězce a supermarkety jako je diskontní řetězec Norma působící i v ČR. Kromě toho Bavorsko začíná monitorovat připravenost tamních nemocnic pro krizové situace. Zatímco vláda plánuje masivní investice do Bundeswehru, běžní občané hledají způsoby, jak se sami chránit a připravit na válku s Rusy.
Experti varují před zrušením železničních návěstidel ve světle problémů s bezpečnostním systémem ETCS. Sobotní výpadek evropského zabezpečovacího systému ETCS ukázal, že česká železnice se nemůže spoléhat pouze na jeden typ zabezpečení. Podle Spolku pro efektivní železnici (SPEŽ) by bylo chybou upustit od provozu národního zabezpečovacího systému LVZ a fyzických návěstidel. Experti varují, že podobná situace v budoucnu by mohla vést ke kolapsu železniční dopravy.
Zvýšení výdajů na obranu je na místě a je určitě žádoucí, aby bylo financováno do značné míry na dluh. Pro Echo24 to řekl předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa. Dluh totiž budou platit i další generace, které budou z vyšší bezpečnosti rovněž profitovat. Vznik mimorozpočtového fondu, který navrhuje ekonomka Helena Horská, podle něj nedává smysl. Mimorozpočtové fondy podle Skořepy v Česku neplní svůj smysl.
Když celý svět rozebíral každý detail konfrontace Zelenského s Trumpem a Vancem v Oválné pracovně, polský historik Łukasz Adamski připomněl záznam jednání Winstona Churchilla s polským exilovým premiérem Stanisławem Mikołajczykem ze začátku roku 1944. Úkolem Churchilla bylo přimět Mikołajczyka, aby přijal podmínky z Jalty, tedy mj. odevzdání poloviny teritoria předválečného Polska Sovětskému svazu. Rozhovor z roku 1944 místy až neuvěřitelným způsobem připomíná stále čerstvou scénu z Oválné pracovny; dokonce i Trumpovo „nemáte žádné karty“ tam zaznělo z Churchillových úst téměř doslova.
Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem. Podle Reuters ministerský předseda hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se jednání zúčastnil, na síti X napsal, že je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám a pokračovat v práci na kontingentech
Účastníci dnešní schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Ve společném prohlášení vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády i postupné navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou.
Po posledním vývoji je Jana Černochová lídrem koalice SPOLU pro hlavní město a i jinak se ocitá v centru dění. Premiér Petr Fiala nejprve ze „setkání ochotných“ v Londýně a o šest dní později ze summitu EU v Bruselu oznámil, že výrazný růst investic do obrany je důležitý úkol dneška, že musíme do obrany investovat aspoň tři procent HDP, a kdo tvrdí opak, ohrožuje národní bezpečnost České republiky. Smí se o zbrojním programu aspoň vést diskuse?
Česko v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině vyslalo do země 150 vojáků. Působit by tam měli měsíc, uvedla dnes armáda na svém webu. Čeští vojáci se do Bosny přesunuli v úterý a dnes. Společně s rumunskými a italskými kolegy mají posílit bezpečnost země. O tom, že do Bosny přijedou vojenské posily z Evropské unie, včetně ČR, informovala v úterý na svých stránkách vojenská mise EU v Bosně (EUFOR).
Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech znejistilo jeho evropské spojence v tom, zda se mohou nadále spoléhat na vojenskou pomoc Spojených států, což podnítilo debaty o evropském zbrojení. V tomto rámci premiér Petr Fiala ohlásil plán zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. Co přesně takový požadavek zbrojení v českém kontextu znamená?
Účast opozičního hnutí ANO na schůzce předsedů parlamentních stran k obranyschopnosti a bezpečnosti by byla formální a zbytečná. Předseda ANO Andrej Babiš to napsal v otevřeném dopise premiérovi Petru Fialovi (ODS), který šéfy stran na čtvrteční jednání pozval. Babiš v dopisu, z něhož citoval v úvodu úterního sněmovního jednání, zdůvodnil postoj ANO tím, že vláda už všechna zásadní rozhodnutí učinila.
