Tag: inflace

Články k tagu

Vrchol inflace nastane v létě. Bude kolem 15 %, shodují se Rusnok se Středulou

Vrchol inflace vidí šéf odborářského svazu Josef Středula i guvernér České národní banky Jiří Rusnok okolo 15 procent s tím, že by mohl nastat v létě. Oba se na tom shodli v nedělních Otázkách Václava Moravce. Poslední meziroční míra inflace dosáhla v Česku 14.2 procenta. Rusnok, který odchází z postu guvernára, rovněž naznačil, že ČNB pravděpodobně ještě v červnu zvýší znovu úrokovou sazbu. "Mé přání je, aby byla inflace co nejnižší. Je evidentní, že inflace je způsobená i vnitřní situací,"řekl Středula

Šlápněte někomu na krk

Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Recese, inflace a nezaměstnanost

Poprvé od ekonomické recese v roce 1997 snižuje ratingová agentura Fitch výhled ratingu České republiky z neutrálního na negativní. Hlavními důvody jsou nebezpečí ekonomické recese a vysoká inflace. To by se mohlo promítnout do zhoršení fiskální situace a snížené pravděpodobnosti, že stát bude schopen řádně splácet půjčky. Má republika problém? Proč vidíme takový rozdíl v přístupu ČNB oproti důležitým centrálním bankám a co to může pro nás a ostatní znamenat? Většina naší inflace je zahraniční provenience a tato inflace se nesníží, dokud tyto zahraniční vlivy nepominou.

První rizikový český guvernér

Pro centrální banku je důvěryhodnost, nezávislost a dobrá pověst vším. Když ji nemá, nemůže plnit svou roli. Když se v pátek 6. května ve 13.01 objevila na serveru Seznam Zprávy informace, že se prezident ČR chystá jmenovat novým guvernérem ČNB Aleše Michla, koruna zahájila prudký pád. Do středy, kdy prezident Michla do funkce skutečně uvedl, se propadla z kurzu 24,49 za euro až na 25,44. Ve čtvrtek se sešla na mimořádném měnovém zasedání bankovní rada a rozhodla, že začne intervenovat na podporu měny.

Inflační prezident

Každá doba svou atmosférou nahrává jinému typu osobnosti. Ta tu svoji příležitost buď využije, nebo promarní. Když před bezmála třemi měsíci Rusko napadlo Ukrajinu, všichni začali řešit bezpečí. V médiích se točili všemožní vojenští experti. Přišla doba udělat si jméno. Vzácná chvíle, kdy svítí kamery na profesionály z branže, která se jinak všeobecnému veřejnému zájmu v klidné době netěší. Jako to bylo za covidu s epidemiology. Kdo si dnes vzpomene na Petra Smejkala a Romana Prymulu? Odnesl je čas.

Historická drahota. Mouka za rok podražila o 52 %, mléko o třetinu

Pro řadu domácností se stane nakupování potravin nepříjemnou záležitostí. Mohou za to neustále vysoké ceny produktů, které v současné době postihují zemědělce. A to jak kvůli ruské invazi na Ukrajině, tak i kvůli světovým dodávkám některých potravin. Poslední čísla z dubna ukazují, že výrobce v zemědělství drtí velmi vysoké zdražování obilovin nebo olejnin. Očekává se tak, že další zdražování v regálech obchodů ještě přijde a potravinová drahota tím rozhodně nekončí.

Euro za 30 Kč a inflace 20 procent. Rusnok popsal ekonomiku bez zásahů ČNB

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“. Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.

Proč musí Fialova vláda neustále usilovat o důvěru

Vláda Petra Fialy stojí před dvěma kruciálními problémy, na které zatím neodpověděla žádným strategickým plánem, kterým by vzala munici pro účinnou palbu opozice. Oba problémy, které se ukazují jako nejdůležitější v životě společnosti, nebyly předmětem loňské předvolební kampaně. Jsou nové a přišly až s ruskou válkou jako její důsledek. Inflace a s ní spojená drahota je výsledkem zmatečného boje s pandemií čínského viru a nezodpovědného zadlužení státu způsobeného nehoráznou hospodářskou politikou vlády premiéra Andreje Babiše.

Děravý deštník proti drahotě. Poškodila ho byrokracie po Babišovi i nesystémový příspěvek

Na vládním Deštníku proti drahotě se objevují trhliny, které podle kritiků brání potřebným dosáhnout na pomoc se zdražováním. Může za to zřejmě i přitvrzení v byrokracii, které vláda zdědila od bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), a on se za to nyní do vlády strefuje. Ministerstvo práce však zůstává pozadu za svými sliby a u stěžejního příspěvku na bydlení se lidé stále „topí“ v záplavě formulářů. A jak ukázala čísla samotného resortu, o příspěvek požádal stále jen zlomek těch, kteří na něj mají nárok.

Kdo vydělá na holubičím guvernérovi

Česká národní banka minulý týden intervenovala za silnější korunu. Teprve podruhé v tomto miléniu. A současně tím také intervenovala proti svému (nadcházejícímu) guvernérovi. Poprvé v historii. Prodejem části devizových rezerv se totiž snaží zvrátit trend znatelného oslabování koruny, který nastal v souvislosti se středečním jmenováním „holubičího“ radního Aleše Michla guvernérem. ČNB o intervenci rozhodla na mimořádném zasedání své bankovní rady. Nezveřejnila objem své intervence, tedy velikost balíku deviz, které vrhla na trh.

Vláda nesmí přikládat pod inflační kotel, má snižovat deficity, říká Kalousek v rozhovoru

Inflaci v České republice způsobila řada faktorů, některá rozhodnutí současné vlády mě mrzí. Říká to v rozhovoru s deníkem Echo24 někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj vláda může efektivně bojovat s inflací pouze razantním snižováním deficitů veřejných rozpočtů. Kalousek také vyjádřil obavy z prvních vyjádření nově jmenovaného guvernéra ČNB Aleše Michla a dodal, že přijetí eura by dalo české ekonomice větší perspektivu.

Vítězové a poražení velkého zdražování

Historie ukazuje, že časy inflace jsou destruktivní. Vedou k sociálním rozvratům. Velká Británie sedmdesátých let nebo výmarská republika jsou jen ty nejvarovnější z mnoha případů. Máme za sebou divoký týden na finančním trhu. Česká koruna zažila v reakci na zprávy o jmenování Aleše Michla novým guvernérem České národní banky prudký pád. Tak prudký, že Česká národní banka byla ve čtvrtek nucena zasáhnout a intervenovat na posílení koruny. Je to unikátní úkaz. Banka intervenující proti svému vlastnímu guvernérovi.

Vládní Deštník proti drahotě sklízí i kritiku. Napadají ho Babiš i Kalousek

Takzvaný Deštník proti drahotě, který představila vláda Petra Fialy, se dočkává chvály, ale také kritiky. Plán na webových stránkách shrnuje pomoc jednotlivým skupinám obyvatel kvůli růstu cen. Na opatření vydá z rozpočtu v letošním roce zhruba 100 miliard korun. A zatímco kabinet si opatření pochvaluje, z řad opozice anebo i ze strany bývalého ministra financí Miroslava Kalouska přichází výtky.

Drahotu pocítí i česká střední třída. Inflaci tlačí nahoru potraviny

Zdražování potravin je tak citelné, že se brzy projeví na životní úrovni chudších obyvatel i střední třídy. Poslední čísla dubnové inflace totiž ukazují, jak moc se některé potraviny zdražují a jak jejich cena vyletěla v porovnání s loňským rokem. Alarmující je zejména cena mouky, která vystřelila o 52,3 procenta. Růst cen se však projevuje u polotučného trvanlivého mléka, cukru, masa nebo pekárenských produktů.

Drtivou inflaci si dovážíme i vytváříme doma. Růst cen se jen tak nezastaví

Růst spotřebitelských cen nadále bortí veškerá očekávání. V dubnu inflace zrychlila na 14,2 procenta, s čímž nepočítala ani Česká národní banka. Právě centrální banku čeká změna na pozici guvernéra, kam má nakročeno Aleš Michl, který je současným členem bankovní rady. Ten zastává názor, že inflace je dovezená a zvyšování základních úrokových sazeb nepomáhá.

Největší zdražování za 30 let. Meziroční inflace stoupla na 14,2 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,8 procenta.

Prezident Zeman rozhodne, že zdražovat se bude ještě víc

V pátek šestého května ráno se česká koruna obchodovala v kurzu 24,58 za euro. Po celý den byl kurz bez větších výkyvů. Nic nenaznačovalo, že by to měl být den s nějakými velkými změnami. Zlom přichází po třinácté hodině. Koruna začíná prudce oslabovat a večer se obchodování zavírá s kurzem 25,04 za euro. Je to jeden z nejrychlejších zvratů kurzu vůbec. Přichází poté, co Seznam Zprávy přinášejí ve 13.01 od „zdrojů z okolí prezidenta“ zprávu, že se Miloš Zeman rozhodl jmenovat novým guvernérem České národní banky Aleše Michla.

Do zdražování zasáhne Miloš Zeman

Česká národní banka včera zvedla úrokové sazby na nejvyšší laťku od roku 1999. Z dosavadních 5 na 5,75 procenta. To, co vypadá jako velký skok, je ale mírnější zásah, než by česká ekonomika v této chvíli potřebovala, aby inflace začala alespoň brzdit. Po jednání to přiznal sám končící guvernér Jiří Rusnok. ČNB v nové, dost temné prognóze varuje, že v létě se máme připravit na to, že ceny oproti předchozímu roku porostou až o 15 procent. Průměrný vzestup za celý letošní rok bude kolem 13 procent.

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká inflaci přes 13 procent

Moje návštěva v Kyjevě nebyla ze strany tamní vlády žádoucí, uvědomuje si německý prezident Frank-Walter Steinemeier. Podle něj selhaly snahy o vybudování společného evropského domova, jak o něm hovořil Michail Gorbačov. Uznal zároveň, že jeho politická podpora stavby plynovodu Nord Stream 2 byla chybná, prý se jednalo o jeho špatný úsudek. Steinmeier přitom není jediným německým významným politikem, který se nechal Putinem obehrát, píše server Politico.

ČNB ještě přitlačila s úrokovou sazbou. Vzrostla na 5,75 procenta

Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.

V EU jsme u Green Dealu v absolutní menšině

Drama, před nímž dnes stojí evropské vlády a mezi nimi ta česká, má ekonomické, bezpečnostní a zahraničněpolitické rozměry. Ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek je homo politicus a současně je znám jako politik se zálibou v širším, historickém uvažování. Na přísně resortní záležitosti také v tomto rozhovoru přijde řada až úplně na konci.

Nejen vysoká inflace, ale i silný dolar. Připlatíme si za nové telefony i počítače

Dolar je nejdražší za posledních dvacet let. Spolu s vysokou inflací to však znamená, že lidé budou mít při nakupování hlouběji do kapsy. Spolu se silnou americkou měnou totiž dochází k prodražování dovozu zboží. I když většina produktů je kupována za eura než za dolary, tak i přesto se dá očekávat zdražení některých produktů. A to zejména těch, které pochází mimo EUi. To bude poznat nejvíce v elektronice, kde mohou zdražit počítače, mobily, notebooku nebo externí disky.

Za vysokou inflaci může ČNB, tvrdí Švejnar. „Nebezpečná erdoganomie,“ kritizují ho ekonomové

Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v Evropě. Prudké zdražování způsobily především dramaticky zvyšující se ceny energií a rozhazovačná politika předchozí vlády. Centrální banka proti inflaci postupuje zvedáním hlavní úrokové sazby, kterou máme nyní na pěti procentech druhou nejvyšší v EU. Ekonom Jan Švejnar v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo prohlásil, že značnou část viny za růst inflace nese právě ČNB svým chováním.

„Je to rouškovné pro děti a ještě k ničemu.“ Vládní návrh kritizují odborníci i politici

Podle vlády příspěvek na pomoc rodinám, podle některých odborníků i politiků populistické gesto, které si nijak nezavdá s „úplatky“ důchodcům z repertoáru vlády bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Poslanci současné vládní koalice tehdy z opozičních lavic současné vládní strany tvrdě kritizovaly. Pochybnosti vzbuzuje i „zacílení“ pětitisícového příspěvku, na který dosáhne drtivá většina domácností s dětmi.

Sto dvacet miliard Kč jede do Němec

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku prudce klesá, podle čerstvého hlášení statistického úřadu se dostala na nízké hodnoty z roku 2012. Máme ze střední Evropy nejdražší energie a nejvyšší inflaci. Vlády v několika sousedních zemích – Německu, Maďarsku, Rakousku – čelí zas jinému problému. Evropa je kritizuje za polovičatost při sankcích proti Rusku. Někdy se na vysvětlenou hledají ideologické důvody: že Viktoru Orbánovi imponuje ruské autoritářství, někdy historické: tradice Ostpolitik v Německu a neutrality v Rakousku.

Jak z pasti (nejen) válečného zdražování

Ceny v celé Evropě i ve Spojených státech letí rekordně vzhůru. V České republice ale násobně rychleji než v jiných zemích. Proč právě my máme po Estonsku a Lotyšsku třetí nejvyšší inflaci v celé Evropské unii? V březnu se ceny zboží a služeb zvedly o 12,7 procenta. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišli debatovat Martin Štefunko, Tomáš Holub a Vladimír Dlouhý.

Když přijdeme o ruský plyn, tak se z inflace jen tak nedostaneme. Ceny výrobců už teď lámou rekordy

Ceny výrobců nyní každý měsíc lámou rekordy a nejinak tomu bude v dalších měsících. Nárůsty cen se daly očekávat kvůli neustále zdražujícím materiálům a současnému válečnému konfliktu na Ukrajině. Přesto se do zdražování ještě přidává i vysoká cena elektřiny či plynu. Pokud by však mělo dojít k přerušení či omezení dodávek plynu z Ruska, tak by se inflace spolu s cenami výrobců posunula ještě výše. Už nyní je totiž jasné, že zdražování není ještě u konce a vrchol má teprve přijít.

Bochník běžného chleba může brzy stát 60 korun, varují pekaři

Ceny potravin letí nahoru. Dramatické zdražování se promítá i do pečiva, oproti loňskému roku pšeničná mouka zdražila o 60 procent. Obyčejný chléb teď stojí zhruba o třetinu víc, za běžný bochník nyní zákazníci zaplatí kolem 40 korun. Ceny však budou v dalších měsících ještě razantně růst, Svaz pekařů a cukrářů varuje, že běžný chléb se bude brzy prodávat až za 60 korun, některé předpovědi hrozí dokonce 100 korunami, podle analytika Petra Havla to nehrozí.

Pražská plynárenská razantně zdraží. Část zákazníků si připlatí v průměru o 39 procent

Pražská plynárenská od června zdraží části zákazníků plyn, v průměru o 39 procent. Zvýšení ceny se dotkne domácností, které využívají ceník Standard, popřípadě produkty navázané na tento ceník. Zákazníků využívajících různé fixované cenové produkty a cenové produkty nenavázané na základní ceník se zvýšení ceny nijak nedotkne, uvedl mluvčí Miroslav Vránek. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje 425 000 odběrných míst.

„Až uvidíte, že ještě přidám důchodcům, tak se z toho zblázníte“

Celý vyspělý svět zažívá vlnu velkého zdražování. U nás ale ceny rostou téměř nejrychleji z celé Evropy. V březnu o 12,7 procenta. Násobně víc než ve Francii s 4,5 procenty nebo Německu s 6 procenty. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišel debatovat Martin Štefunko, investor, který pomohl vydělat miliardy korun skupinám PPF a Penta. Pozvání přijal i člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub