Přichází obávaná zima. První po ruské invazi na Ukrajinu a faktickém odpojení Evropské unie od ruského plynu. Ten v této chvíli dosahuje už jen necelých deset procent celkové spotřeby Evropy. Odpojení přišlo dřív, než čekali i ti větší z optimistů. A cena plynu nestoupá, ale naopak klesá. Přes obavy se ukázalo, že je ho pro Evropu k mání docela dost. Spolu se zásobníky naplněnými z 95 procent to dodává klid a jistotu, že se zima zvládne.
Po třech měsících se opět rozjela hra o ukrajinské obilí, kvůli které hrozí hladovění milionů lidí i další světový růst cen potravin. Podle odborníků u dohody Rusko vydrželo pouze do doby, kdy z ní mohlo diplomaticky i finančně těžit, hledání záminky pro její ukončení však bylo delší dobu patrné. Rychlá alternativní cesta, jak velkou část zásadních dodávek pšenice či kukuřice z Ukrajiny na světové trhy dostat přitom není. Jedno řešení situace se však nabízí.
Tíha obrovských nákladů na energie přerůstá už dlouho českým podnikům přes hlavu.
ÚHEL POHLEDU: Dnes udělám něco, co na tomto místě zase tak často nedělám. Budu totiž uklidňovat. Ale popořadě: čtvrtek 27. října byl ve znamení dalšího zvyšování úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). ECB opět přistoupila na své poměry k nezvykle razantnímu zvyšování úrokových sazeb o dalších 75 bazických bodů neboli 0,75 procentního bodu, čímž signální úrokovou sazbu v eurozóně posunula na dvě procenta, maximum od roku 2009. Hodnotit tento krok není tak triviální, jak by se mohlo zdát. Kdyby k tomuto kroku ECB přistoupila před čtyřmi nebo dvěma roky – ano, čtete správně, před dvěma roky, tedy skutečně uprostřed doby covidové –, jednoznačně bych jej považovala za dobré rozhodnutí.
Vládní pomoc s účty za energie pro všechny je příliš nákladná, varoval v rozhovoru s BBC prezident Světové banky (SB) David Malpass. Programy pomoci v době pandemie nemoci covid-19 nebyly dostatečně zacíleny na nejzranitelnější skupiny a stejnou politiku vlády přijímají i v případě pomoci lidem s rostoucími účty za energie. Splácení dluhu, který takto vzniká, ale potrvá desítky let.
Na dva roky života decimované čínským virem bezprostředně navázala ruská válka proti Ukrajině. Obě dějinné události přinesly do společnosti už předtím zkoušené kulturními válkami strach a nejistotu. V těžkých nebo přelomových dobách je inspirující dopřát slova učencům, vzdělaným, kteří se neopírají jen o znalost dějin, ale především o vývoj myšlení. Války, nemoci nebo živelní katastrofy mohou být katalyzátorem společenských změn, jejichž pochopení nebude nakonec tak složité, stejně jako nalezení jejich podstaty, protože vše lidé už zažili.
Svět zasáhla první skutečně globální energetická krize. Na konferenci v Singapuru to v úterý prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Napjatá je podle něj především situace na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG), poukázal ale i na velké producenty ropy, kteří snižují těžbu. Svět se podle něj i přes cenové stropy neobejde bez ruské ropy.
Ekonom Nouriel Roubini je známý díky svým prognózám jako „věštec krizí“ a nyní tvrdí, že stále nevidí na obzoru žádné ekonomické dobré zprávy. Ve skutečnosti bude ještě mnohem hůř, říká autor nové knihy MegaThreats. (MegaHrozby: Deset nebezpečných trendů, které ohrožují naši budoucnost, a jak je přežít). Je přesvědčen, že v důsledku série šoků, z nichž některé se stále ještě odehrávají, čeká svět silný pokles, než se státům uleví od inflace.
Člověk sledující zblízka evropské dění zažívá nutně při pohledu na dnešní energetickou krizi pocit déjà vu. Tak už je to zase tady! Jen v jiné oblasti, na jiném trhu. Pokolikáté už. Co vlastně? Inu, upřímné zděšení obyvatel, podnikatelů a politiků ze zhroucení něčeho, co doteď nevnímali a neřešili, protože to dlouho fungovalo hezky, spořádaně a celkem levně. Jako právě dodávky energetických surovin na integrovaném evropském trhu. Když se ceny nebo dodávky něčeho rychle a bez varování zcela vymknou z kloubů, začíná boj na úrovni jednotlivých států, kdo zasáhne dřív či silněji.
Inflace v Německu je poprvé po 70 letech dvojciferná a německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou v pátek zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.
Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.
Německo umožní kvůli energetické krizi provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Spolkový kancléř Olaf Scholz podle vládního mluvčího členům kabinetu dopisem oznámil, že země upraví zákony tak, aby reaktory mohly fungovat déle. Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) rozhodl, že dvě ze tří elektráren zůstanou v provozu až do jara.
Přesně před rokem zkrachovala skupina Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku. Elektřinu a plyn pro zákazníky už nemohla dodávat, protože ji položily extrémní ceny energií na trzích. Dojela tak jako i další menší dodavatelé na svou obchodní strategii. Dlouhodobě spoléhala na velmi nízké spotové ceny a na to, že budou dále jen klesat.
Tvařte se jako malé a střední podniky, alespoň na přechodnou dobu, poradil velkým firmám ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). Tato slova vybízející k podvádění pronesl ministr v uplynulém týdnu na sněmu Svazu průmyslu a dopravy. Zazněla jako doporučení velkým podnikům, jak by mohly dosáhnout na vládní pomoc v boji s vysokými cenami energií, která zahrnuje jen domácnosti a malé a střední podniky.
Polská vláda bude příští rok udržovat náklady na elektřinu na snížené úrovni až pro 98 procent polských podniků. Uvedl to podle agentury PAP polský ministr rozvoje Waldemar Buda. Polský premiér Mateusz Morawiecki již ve čtvrtek oznámil, že vláda příští týden představí nové ceny elektřiny pro malé a střední podniky. „Naše řešení pokryje až 98 procent firem v Polsku,“ řekl ministr Buda. Ceny elektřiny pro polské malé a střední podniky podle něj budou patřit mezi nejnižší v Evropě.
Ve středu česká vláda potvrdila výšku stropů pro ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky, malé a střední firmy. Potvrdily se zprávy, že to bude tři koruny s DPH na kilowatthodinu u plynu a šest korun u elektřiny, firmy budou mít zastropovaných 80 procent své průměrné roční spotřeby. Není jasnějšího důkazu, že výrobcům elektřiny, soukromým a nutně i polostátním, poněvadž jsou na jednom trhu, se v České republice vychází vstříc způsobem, který by si žádal vysvětlení pro dospělé.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která svolává na sobotní poledne demonstraci na pražském Václavském náměstí, vyzvala vládu k okamžité zavedení cenové regulace základních životních potřeb – tedy u potravin, u tepla a teplé vody, u nájemného, pohonných hmot a ostatních paliv. Chce také zastavení dalšího poklesu reálných mezd a platů v roce 2023 a co nejrychlejší vyrovnání propadu reálných mezd a platů za rok 2022. Novinářům to řekl předseda ČMKOS Josef Středula.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl minulý týden listu Financial Times premiér země Eduard Heger. Podle Financial Times jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize. Heger ovšem v té souvislosti žádá záchrannou pomoc Bruselu v řádu miliard eur, takže nelze vyloučit, že své výroky nadsazuje, aby zvýšil šance, že na evropské peníze dosáhne.
V pátek se konečně zrodilo dlouho očekávané celoevropské řešení, na nějž tak dlouho vyčkávala vláda Petra Fialy. Když se propojí s nedávno schválenými českými stropy na elektřinu a plyn pro domácnosti, živnostníky a firmy, vytváří se dost chaotický a nepřehledný přerozdělovací stroj na stovky miliard korun, které potečou od výrobců do státní pokladny a z ní zase k obchodníkům s elektřinou. V tom chaosu hrozí nejen masivní zvýšení byrokracie a dotační mentality.
Zavádění opatření proti vysokým cenám elektřiny neprobíhají jen na národních úrovních, také Brusel se snaží přijít na to, jak tlumit současnou energetickou krizi. V pátek se tak opět sejdou unijní ministři pro energetiku na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím. Debatovat budou o plánech navržených Evropskou komisí, kdy velmi pravděpodobně odsouhlasí zastropování marže nízkonákladových elektráren, tedy ořezání jejich zisků.
Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny. Nicméně právě zastropování, jak se včera ukázalo, nakonec zřejmě dozná změn, o nichž vládní politici před volbami raději takticky pomlčeli.
Komunální volby mají pro politiky půvab v tom, že si do nich každý může dosadit svou interpretaci vlivu té velké, celostátní politiky na jejich výsledek. Takže po sečtení výsledků hlásí spokojenost premiér Petr Fiala i lídr opozice Andrej Babiš. A oba mají i z nezaujatého pohledu pravdu. Volby totiž znovu potvrdily trend z loňských voleb parlamentních, který potvrzují pravidelně všechny průzkumy. Voliči jsou rozděleni ostrou hranou do dvou sfér. Do té první patří strany současné vládní koalice, do druhé opoziční a ty, co skončily mimo sněmovnu jako ČSSD či KSČM.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje v reakci na energetickou krizi snížení minimálních povolených teplot v pracovním prostředí. Návrh změny nařízení o ochraně zdraví při práci v pondělí projedná vláda. Například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní by měla teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách by měla klesnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.
Čeští spotřebitelé se dočkali zastropovaných cen energií. Výše stropů jsou ovšem to jediné, co je známé a s čím se může do budoucna počítat. Na ničem jiném shoda ve vyjednávání mezi vládou a dalšími zúčastněnými skupinami zatím podle informací redakce nepadla. Stoprocentně jisté tak není ani to, jak se bude celý systém zastropování dotovat, jak moc z něj mají těžit dodavatelé, kterým se bude elektřina nakoupená dráž než za strop kompenzovat, a jak ze všeho vyjdou zatím netknutí výrobci.
V nervózní době plné obav, nejistoty a strachu z pádu životní úrovně bylo lidem třeba dát jistotu, kde leží hrana, přes kterou jejich účty za elektřinu v žádném případě nepůjdou. To byla priorita. Vysvětluje premiér Petr Fiala a další členové jeho kabinetu, proč je nad vládním plánem zastropování elektřiny i po týdnu stále víc otázek než konkrétních odpovědí. Jistota je jediná. Strop na silovou elektřinu (což je zatím státem neregulovaná část účtu, kterou dostává každá domácnost) bude už od listopadových zálohových faktur na 240 eurech za MWh včetně DPH.
Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.
Šlo by to jednoduše, ale kdo jen trochu může, dělá to složitě, aby se v tom nikdo nevyznal. Jde o cenu energií, která se za poslední rok zvýšila mnohonásobně. A to dokonce tak, že už ani není shoda na tom, jak hodně násobně. Zvýšení pociťují všichni, na tom je nepochybně shoda, různě se interpretují dopady, které ceny elektřiny a plynu způsobí. Ideologové si slibují dopady v podobě šetření s energiemi, tiše se radují z krachů, které přinesou, a změnu energetických zdrojů. Dochází k reálnému naplnění myšlenky toho, jehož jméno není dobré vyslovovat, že vstupujeme do doby, kdy nám politická reprezentace předkládá, že se budeme mít hůř.
Minimální teplota vytápění v prostorech škol mimo učebny by se mohla snížit. Například v tělocvičnách či na chodbách by mohla být nově 17 stupňů Celsia místo dosavadních 18 a ve sprchách 21 místo 24. V učebnách by měla zůstat na 20 stupních Celsia. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Úpravu zdůvodnilo současnou energetickou krizí v důsledku ruské agrese na Ukrajině.
Systém zastropování cen energií, který po zdlouhavém tlaku zavedla nakonec i česká vláda, má spoustu děr a státu jimi uteče mnoho peněz. Lepší řešení ale nikdo nevymyslel, strop musel přijít, aby trh dostal signál, že legrace skončila, říká v rozhovoru pro Echo24 analytik Dušan Vaškovic, který na trzích s energiemi strávil mnoho let. Podle něj je špatným řešením uvalit daň na zisky výrobců, nutné je zdanit přímo veškerou doma vyrobenou silovou elektřinu. Vaškovic také mluví o hrozbě ještě větší ztráty konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Vláda Petra Fialy (ODS) představila plán, jak občanům ulevit od bezprecedentně vysokých cen energií, které jim už nebezpečně zvyšují životní náklady. Ceny elektřiny i plynu konečně zastropovala. Ve stejnou dobu přišly návrhy na cenové stropy i z Bruselu. O tom, jak spolu česká a evropská cesta souvisí, koho nemine zdanění a jak z toho vyjde tuzemský spotřebitel, mluví v rozhovoru pro Echo24 poradce premiéra Jakub Kajzler.
