Uhlí v energetice má skončit, protože výroba z něj je ztrátová. Sami jsme si to zavinili působením drahých emisních povolenek. Nic se ale neděje, nahradíme ho plynem, dalšími obnovitelnými zdroji, dovozem ze zahraničí a někdy v daleké budoucnosti možná produkcí z nových jaderných bloků. S tím počítá vláda. Proč to v současnosti celé vůbec nedává smysl, vysvětluje v rozhovoru pro Echo Stanislav Mikeska, který se v tuzemské energetice pohybuje už téměř čtyři desetiletí.
Polsko oslovilo Evropskou komisi s myšlenkou zásobovat Ukrajinu elektřinou vyrobenou z polského uhlí za evropské peníze. Agentuře PAP to potvrdil mluvčí komise Tim McPhie. Iniciativu počátkem týdne oznámil polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko je připraveno na tuto pomoc, pokud ale nebude platit za emise. EK moc nadšená není, i elektřina pro Kyjev by měla být "zelená."
Pražská energetika (PRE) od začátku září zlevní energie téměř 700 000 odběratelům bez fixace. Ceny elektřiny oproti současnosti klesnou až o 20 procent, ceny plynu pak o 16 procent. Dnes o tom informovala Pražská energetika. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií. Změny cen dodavatel provede automaticky.
Doba bez uhlí jako záložního zdroje elektřiny se blíží. Vláda konečně poskytla alespoň nějaké obrysy toho, jak mohou vypadat různé kritické scénáře při hrozícím nedostatku energie a kdy a jaký provoz by stát dotoval. Jisté je, že budeme potřebovat jako nový záložní zdroj plyn, protože zelené upřednostňované zdroje a jádro (nové bloky jsou navíc velmi vzdálenou budoucností) po celý rok poptávku rozhodně neutáhnou. Plynové elektrárny jsou ale právě kvůli jejich nestálému využití pro investory nerentabilní.
Ukrajinská vláda na neveřejném jednání v pátek rozhodla o zvýšení tarifu za elektřinu pro obyvatelstvo o 64 % až na 4,32 hřiven (cca 2,42 Kč) za kWh bez ohledu na objem spotřeby a to hned od následující soboty 1. června. Uvedl to o víkendu ekonomicko-politický ukrajinský server minprom nebo agentura Ukrinform. Ukrajinský energetický systém je v kritickém stavu poté, co elektrárny pravidelně bombardují Rusové.
V příštích deseti letech bude potřeba investovat 476 miliard korun do rozvoje elektrické infrastruktury. Alespoň podle odhadů Českého sdružení regulovaných elektronických společností, které sdružují velké distributory energií jako ČEZ či ČEPS. Sdružení varuje, že investice budou nutné kvůli decentralizaci elektrické sítě, obnovitelným zdrojům či elektromobilům.
Členské státy v pondělí definitivně schválily reformu trhu s elektřinou v Evropské unii, oznámilo na síti X belgické předsednictví. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Reforma trhu s elektřinou byla schválena při jednání unijních ministrů zodpovědných za telekomunikace. Česko na zasedání zastupuje místopředseda vlády Ivan Bartoš.
Jak moc výhodnou investicí je dnes tepelné čerpadlo? Poté, co stát výrazně zvedl regulovanou složku elektřiny, a naopak ceny plynu klesly, přestalo být pořízení čerpadla tolik atraktivní. Zájem o tato zařízení klesá, lidé se naopak začínají více poohlížet po plynových kotlích. Ze situace nejsou nadšení ani majitelé tepelných čerpadel, ani lidé z oboru. Tlačí proto na ministerstvo průmyslu, aby pro tepelná čerpadla vznikly lepší podmínky.
Ceny elektřiny a plynu především na začátku letošního roku hodně klesaly. A to vedlo k tomu, že s ceníky jdou dolů i dodavatele energií. Postupně ohlašují další snižování cen téměř všichni.
Energetická společnost ČEZ zlevní dodávky elektřiny a plynu. Od léta sníží ceny energií pro 1,7 milionu stávajících zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou, a to nejprve v červnu zlevní plyn zhruba o 17 procent, následně v červenci i elektřinu o devět procent. Od května firma zlevňuje i fixované produkty, informovala společnost ČEZ Prodej. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií.
Zda budeme mít v blízké budoucnosti dostatek elektřiny kvůli přechodu na zelenou bezemisní ekonomiku a vypínání stabilních zdrojů, je stále velkou otázkou. Jen málo se navíc počítá s tím, že spotřeba elektřiny rychle roste a dále poroste s tím, jak se rozvíjí AI a datové technologie. Předpovědi zatím ukazují, že boom AI už v roce 2026 zdvojnásobí spotřebu elektřiny v datových centrech. Brzy tak může přijít situace, kdy si budeme muset vybrat, kam elektřina poteče, aby pokryla i běžnou spotřebu.
Daniel Křetínský se svezl na drahých energiích. I přesto, že ceny elektřiny už klesly z krizových hodnot, zisk všech energetických firem jednoho z nejbohatších Čechů za loňský rok dosáhl v přepočtu téměř 184 miliard korun.
Češi opět patřili mezi premianty jedné nelichotivé evropské statistiky. Přestože je Česko vývozcem elektřiny, české domácnosti platily za elektřinu skoro nejvíce v Evropě. Statistika Eurostatu porovnávala ceny elektřiny z druhého pololetí roku 2023 s druhým pololetím roku 2022. V tomto porovnání se Češi Češi během roku připlatili o 83 % více (nárůst na 31,51 eur za kilowatthodinu), hůře už na tom v tomto pohledu byli pouze Nizozemci s 86 % nárůstem cen elektřiny (nárůst na 25,15 eur za kilowatthodinu).
První německé město vyhlašuje stav nouze pro tepelná čerpadla a nabíjecí stanice na elektromobily. Důvodem jsou obavy před kolapsem sítě, město Oranienburg se proto uchýlilo k záávažným opatřením v oblasti dodávek elektřiny. Město informovalo Spolkovou síťovou agenturu, že „ve vysokonapěťové elektrické síti již není k dispozici dostatek energie pro zásobování dalších domácností nebo dokonce společností“, cituje ho list Bild.
Češi se kvůli cenám s vervou pustili do výměn dodavatelů energií, místo ušetření na ně však může čekat pokuta v desítkách tisíc korun. A to v některých případech i přes to, že na to dodavatelé nemají právo, varoval Energetický regulační úřad v tiskové zprávě. V prvních dvou měsících letošního roku provedly tuzemské domácnosti 115 000 změn dodavatele elektřiny a plynu, což je meziročně o desítky procent více. Spolu s tím ovšem roste i počet případů, kdy dodavatelé pokutují zákazníky za předčasné ukončení smluv.
Stanovujeme politické cíle, ale nedbáme na jejich realizovatelnost a celkový kontext. To platí i o snaze dekarbonizovat energetiku v EU. Z čeho budeme v budoucnu elektřinu vyrábět, s čím je nutné počítat u plánování nových jaderných bloků či jak se bude vyvíjet naše spotřeba, o tom mluví ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.
Otázka je, jaké cíle má ČEZ, ze dvou třetin státní firma, sledovat. Expanzi jaderné energetiky, expanzi tzv. obnovitelných zdrojů OZE – nebo třeba plynových elektráren? Anebo, když to uchopíme z opačného konce, co nejvyšší zisk a každoroční vysoké odvody do státního rozpočtu? To jsou otázky pro bývalého generálního ředitele ČEZ, posléze vládního zmocněnce pro jadernou energetiku a celoživotního energetika Jaroslava Míla.
Co se stane, když Pavel Tykač už brzy vypne své uhelné elektrárny. To je otázka, která v posledních dnech zazněla mnohokrát. Velmi důležitý je ale především kontext toho, co v naší energetice uhlí jakožto záložní zdroj představuje. A také toho, že kvůli klesajícím cenám elektřiny a drahým povolenkám se provoz uhelných elektráren stává ztrátovým. Do hry tak přicházejí státní dotace v podobě tzv. kapacitních plateb.
Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač podle informací serveru Seznam Zprávy zvažuje, že své dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice uzavře na jaře 2025. Důvodem je nekonkurenceschopnost uhelných zdrojů. Tykač zaměstnává v hnědouhelných lomech Vršany a ČSA a v elektrárnách Počerady a Chvaletice 3000 lidí a pokrývá skoro 15 procent domácí spotřeby proudu, píše web. Skupina o riziku informovala příslušná ministerstva, možné zavření Počerad a Chvaletic teď řeší pracovní skupina zřízená při ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO).
Evropská unie se po dvou letech dostala do opačného extrému. Ceny energií byly poslední dva roky na maximech, trpěl tím průmysl i domácnosti. Nyní prožíváme zvrat, kdy cena elektřiny silně poklesla, plyn je na předválečné úrovni a do toho razantně zlevnily emisní povolenky. Evropské plány budované na bezemisních zdrojích tím dostávají zásadní trhliny. Investovat do nových zelených zdrojů se totiž nikomu nebude vyplácet.
Do Česka se v loňském roce po energetické krizi ve zvýšené míře vrátily takzvané záporné ceny elektřiny, kdy výrobci platí za odběr nadbytečné elektřiny. Podle statistik se loni jednalo o 134 hodin se zápornou cenou elektřiny, což je meziročně o 126 hodin více a zároveň nejvíce za posledních minimálně devět let.
Ceny elektřiny a plynu na energetickém trhu v posledních měsících dál klesají, nyní na to zareagovali i někteří velcí dodavatelé v Česku. Společnost ČEZ od poloviny února zlevní své fixované produkty v průměru o několik stovek korun za megawatthodinu (MWh), ceny v cenících postupně snižují také innogy, E.ON nebo epet. Další dodavatelé se zlevňováním vyčkávají, mimo jiné proto, že produkty nakoupili s předstihem za vyšší ceny.
Zelená vodítka pro investory, takzvaná ESG kritéria, kterými už nyní firmy musejí prokazovat svou udržitelnost, jsou pro byznysové prostředí už skoro normálem. Plněním povinností týkajících se snižování emisí může být i to, jak moc zelenou energii firmy odebírají. Mohou si proto za pevnou cenu domluvit dlouhodobou dodávku elektřiny z obnovitelného zdroje.
Podstatnou část regulované složky za elektřinu tvoří poplatky za tzv. podporované zdroje energie. Tuto daň lidé odvádějí státu a ten ji zase platí tzv. solárním baronům, kterým slíbil dvacetiletou podporu, a tedy proplacení investice. Vzhledem k požadavkům na energetické úspory a přechod na čisté zdroje existuje politický tlak na pořizování obnovitelných zdrojů energie do domácností. Nabízí se proto otázka, proč mají lidé, kteří investovali například do solárních panelů, státu odvádět ještě speciální daň.
Už téměr dvacet let žijeme v systému emisních povolenek, tedy speciálních daní, které se platí za vypouštění škodlivých plynů do ovzduší. Dávno je neplatí jen velké průmyslové podniky, ale vztahují se i na dopravu či budovy. Stahování povolenek z trhu, na kterém se obchodují, a spekulování s nimi vyhnalo jejich cenu mnohem výše, než se čekalo. Co se s výnosy z povolenek, které by letos měly dosahovat přes 40 miliard, děje, a kam celé přerozdělování spěje?
Stát se zelenými dotacemi snaží přesvědčovat domácnosti k pořízení tepelného čerpadla. Zájem o ně byl především předloni velký, protože i podpora je poměrně štědrá. Pořizovací ceny jsou však pořád vysoké. To, že vláda prostřednictvím energetického regulátora rozhodla o masivním navýšení regulované složky elektřiny, způsobilo nechtěný efekt. Náklady na provoz čerpadla výrazně vzrostou a v mnoha případech tak vychází lépe zůstat u plynového kotle.
Stále ještě jsme co se týče elektřiny exportní zemí, už brzy ale může být situaci jiná. Podíl českého vývozu je totiž stále menší, což způsobilo především to, že produkce elektřiny z uhlí je v útlumu. Tím, že cena elektřiny na trhu klesá a emisní povolenky jsou stále drahé, výroba se elektrárnám nevyplácí a prodělávají. Energie z uhlí tedy může skončit ještě dřív, než se očekávalo, a náhrada zatím není.
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Dva roky obrovských výkyvů na energetických trzích už skončily a ceny elektřiny i plynu se stabilizují. Zlevňování bude pokračovat i v následujícím roce, je však nutné pamatovat na to, že na tak nízkou úroveň jako před rokem 2021 už se energie nikdy nevrátí. I dodavatelé budou přicházet s lepšími nabídkami, ti ale nemají vliv na regulovanou složku, která tvoří skoro 40 procent konečné částky, kterou za elektřiny lidé platí. Regulovaná složka se totiž zvedne razantně, což téměř vymaže pokles ceny silové elektřiny na trhu.
Mnoha lidem dodavatelé elektřiny a plynu zvedly na konci loňského roku kvůli rostoucím cenám energií měsíční zálohy. Některým velmi výrazně, a pokud domácnosti energiemi šetřili a jejich spotřeba klesla, mohly ve vyúčtování najít ať už nižší nebo vyšší přeplatek. Odběratelé mají právo na vrácení peněz, další možností je využít přeplatek na hrazení nových záloh. Co ale dělat, když obchodník nereaguje a zůstává dlužen?
