Tag: elektřina

Články k tagu

Levicový recept pravicové vlády. Stanjurova státního obchodníka s elektřinou kritizuje ekonom

Stát doposud otálel s větší pomocí proti drahým cenám elektřiny a plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo uvedl, že vláda chce zřídit státního obchodníka s elektřinou, který by ji nakupoval mimo burzu a prodával levněji. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáš Kovandy se však jedná o levicový recept, který pouze zatíží státní rozpočet nově vytvořenou společností. Řešení by podle něj mělo být na evropské úrovni.

Krize přináší změny: nový šéf ČNB a aktivní role státu na trhu s energiemi

Jmenování nového guvernéra České národní banky nebylo v posledních dekádách tak bedlivě sledované jako nyní. Politika úrokových sazeb má zásadní vliv na vývoj inflace, která je u nás nejvyšší za posledních dvacet let, citelně dopadá na životní úroveň, protože zažíváme největší růst cen od začátku polistopadové transformace.

Trh už neexistuje. „Stát stejně nakonec zastropuje cenu elektřiny“

Energetická krize žene vysoko ceny plynu a elektřiny. Současná vláda řeší dílčí podporu pro nejohroženější domácnosti, kterým chce nejrůznějšími příspěvky pomoci. Podle energetického experta a bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka však vládě stejně nezbude nic jiného než ceny zastropovat. Dávno totiž podle něho neexistuje férový trh. Ten je pokřiven drtivými regulacemi, jejichž důsledkem je právě současná krize.

Tykač nabízí státu levnější elektřinu z jeho uhelných elektráren. Prodal by ji mimo burzu

Stát by mohl od Pavla Tykače a jeho energetické skupiny Sev.en koupit levnější elektřinu vyrobenou v uhelných elektrárnách. Tykač totiž vládě nabídl, že by ji prodal elektřinu mimo burzu za mnohem výhodnější cenu, než jaká je nyní na trhu. Znamenalo by to, že by musel vzniknout státní obchodník s energiemi, o čemž mluvil v nedávném rozhovoru pro Echo24 i někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Socialistické přerozdělování drahou elektřinu nezastaví, musíme vyřešit příčinu, říká exšéf ČEZ Míl

Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z nejvýznamnějších příčin naší prudce rostoucí inflace. Vláda se zatím zdráhá podnikat větší zásahy do vysokých cen elektřiny a stále častěji zaznívá kritika evropského obchodování s touto komoditou. Jedním z těch, kdo poukazují na nefunkční trh postižený regulacemi, je někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Drama na trhu s energiemi: Dodavatelé ještě silněji zdraží, nemají jinou možnost

Domácnosti i firmy bojují už dlouhodobě s často nezvladatelnými účty za energie. Ještě na konci loňského roku se na trhu očekávalo zlepšení, válka na Ukrajině však s celou situaci silně otřásla a nikdo se neodvažuje odhadovat, kam ještě mohou ceny vystoupit. Obrovským problémem může být nyní pro lidi sehnat dodavatele energií, často ani ti největší nechtějí nabírat nové zákazníky. Pokud ano, musejí se smířit s velmi nevýhodnými nabídkami.

Trh s elektřinou v Evropě skončil

„Evropská komise bude urgentně posuzovat soulad krátkodobých vládních zásahů se situací jednotlivých zemí.“ Je to fakticky generální pardon na to, aby se vlády s cenami elektřiny zařídily, jak potřebují. Zásadní změny často začínají pozvolna. Krok po kroku, salámovou metodou. Je to čas na psychologickou přípravu. Čas na to, zvyknout si na změnu, která mění styl, jenž se donedávna prosazoval bytostně.

Zásahy proti drahé elektřině. „Nemůžeme vracet centrální plánování, zrušme povolenky“

Placení stále vyšších záloh za elektřinu se pro mnoho domácností stalo zlým snem a volají proto po větší pomoci od státu. Zatím je možné čerpat jen speciální dávky, to se však nezdá jako dostačující. Vláda by tedy mohla po vzoru Francie či Slovenska ceny regulovat, aby lidem ulevila. To by byl však velký zásah do tržního prostředí, který si většina ekonomů v českých podmínkách nedokáže představit.

Vládu čeká razantní plošný zásah do cen elektřiny

Česká společnost drží pod vlivem ruské agrese a války proti Ukrajině pohromadě jako už dlouho ne. Strach a solidarita s Putinovými oběťmi spojují. Podle průzkumu agentury Median pro deník MF DNES z tohoto týdne má 73 procent lidí obavy z další Putinovy agrese. Stejná část společnosti by chtěla, aby se Ukrajincům pomáhalo ještě víc než dnes. 65 procent podporuje dodávky zbraní a 43 procent lidí by si ukrajinské uprchlíky vzalo k sobě a nabídlo jim bydlení. Soudržnost a solidarita společnosti ukazují, že máme správně nastavený kompas a umíme poznat vážný dějinný moment.

Nedostatek elektřiny a výpadky už za tři roky. Bez uhlí se Česko stane závislé na dovozu

Pokud příliš rychle vypneme uhelné elektrárny a nepostavíme náhradní stabilní plynové zdroje, už za pouhých pár let budeme trpět nedostatkem elektřiny. Před takovým scénářem varuje společnost ČEPS, tuzemský provozovatel přenosové soustavy. Česko je nyní stále čistým vývozcem energie, kdy více vyrábíme, než spotřebujeme. Už v roce 2025 se ale může situace otočit a můžeme se stát importní zemí závislou na dovozu energie z jiných zemí, a to hlavně z Francie nebo ze severu Evropy.

Vláda musí najít řešení drahých energií. Regulace cen je nutná, trh nefunguje, shodují se odborníci

Růst cen energií se vymkl kontrole a pro mnoho domácností i podniků se stal nezvladatelným. Vlády evropských států jsou nuceny na situaci reagovat a hledat ta politicky nejúnosnější řešení, pasivitu si dovolit už nemohou, říká pro deník Echo24 vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Vláda Petra Fialy (ODS) jde zatím cestou sociálních dávek pro ty nejchudší domácnosti, které chystá dále navýšit. Stejně se chová i většina Evropy.

Křetínský pod tlakem zmrazil Slovákům účty za elektřinu. Dočkají se toho i Češi?

Silné poryvy větru, ale také velmi vysoké teploty neobvyklé pro tuto roční dobu přinesla bouře Ylenia, která dorazila do Česka v noci na čtvrtek. Jak pro deník Echo24 popsal meteorolog Jan Šrámek, takové teploty jsou velmi neobvyklé a počasí i teplá zima souvisejí s hlubokými tlakovými nížemi, které vznikají nad Atlantikem. Bouře Ylenia podle něj odezní během pátku, se silným větrem je však třeba počítat i v dalších dnech.

V Česku řádí silný vítr. Zastavil vlaky, 300 000 lidí je bez proudu

Česko trápí silný vítr. Okolo 300 000 domácností je bez elektřiny, kvůli větrem porušenému vysokému napětí. Problémy jsou také na tratích, provoz vlaků se na několika místech úplně zastavil kvůli stromům spadaným na kolejiště. V Plzeňském kraji kvůli nim vykolejil vlak a během zásahu hasičů na něj spadl další strom. Nikdo nebyl zraněn. Silný vítr hrozí v celém Česku podle meteorologů až do čtvrteční půlnoci. Větrno bude ale až do konce týdne.

Jen za energie meziroční nárůst o 200 milionů korun. Velké sklárny drtí cena elektřiny a plynu

Pokud se ceny energií udrží v takové výši jako nyní, může to znamenat konec pro tradiční výrobu skla v České republice. Shodně to říkají malé i velké sklárny, které po koronavirové krizi čelí vysokým cenám plynu, elektřiny a také surovin. Pro některé sklárny zdražení energií znamená náklady navíc v řádu milionů měsíčně. Velký podnik Crystalex však má meziroční nárůst jen za plyn a elektřinu ve výši 200 milionů korun.

Zhasínání vám nepomůže. Zredukování spotřeby vysoké účty za energie téměř neovlivní

Domácnosti nadále trápí často až nezvladatelné ceny energií a lidé si při pohledu na své konečné vyúčtování kladou otázku, jak by se mohli ve spotřebě elektřiny alespoň trochu uskromnit. Odpověď na to však příliš nepotěší. V dnešní době totiž to, že lidé nebudou tolik svítit nebo topit, nehraje tak zásadní roli. Cena silové elektřiny, která se do konečné faktury propisuje nejvíce, je rekordně vysoká.

Pirátská plošná energetická žebračenka

Vláda Petra Fialy finišuje s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Má ho představit ve středu. Musí se v něm vypořádat s několika velkými výzvami. Slíbila, že proti původnímu návrhu Andreje Babiše sníží rozhazování státu přinejmenším o 80 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura zatím neohlásil, kde konkrétně se budou výdaje státu snižovat. V České televizi už ale řekl, že díky inflaci, která šplhá do rekordních výší, stoupnou proti očekávání příjmy rozpočtu o 61 miliard korun. Je to přirozené.

Zdražování energií jen tak nekončí. Někteří odběratelé zvyšují ceny i pár měsíců po sobě

Zdražování energií bude probíhat po celý rok a pocítí to řada domácností. Od začátku ledna totiž vzrostly ceny elektřiny i plynu od dodavatelů, kteří zdražování dlouhou dobu avizovali. Po pár měsících však dochází k dalšímu růstu cen, jako například u společnosti innogy. Ta od března plánuje zdražení plynu o 19 procent a elektřiny o 14 procent. I když společnost uvádí, že většina odběratelů má fixaci a zdražení je tak nepostihne, tak do budoucna mohou počítat s výrazně dražšími energiemi.

Zatracované uhlí je opět v kurzu. Výroba elektřiny z něj loni rekordně vzrostla

O zatracované uhlí byl loni enormní zájem. Po covidovém nuceném útlumu ekonomiky masivně vzrostla poptávka po elektřině, a tu nebylo možné pokrýt prosazovanými nízkoemisními zdroji. Muselo se tedy vzít na milost uhlí, které pokrylo nárůst celosvětové poptávky po elektřině o více než polovinu. To příliš nenahrálo snahám o dekarbonizaci ekonomiky, emise uhlíku kvůli znovuzapojování fosilních paliv citelně vzrostly. Vysoký zájem táhl cenu uhlí nahoru, na energetické krizi tak stále vydělávají hlavně těžaři.

Divoký rok pro ceny elektřiny: postupně zlevní, dřívější ceny se ale nevrátí

Po dramatickém konci loňského roku, kdy ceny energií vystoupaly do netušených výšin, nastala s příchodem nového roku delší vlna zlevňování elektřiny. Pomohly tomu americké dodávky zkapalněného plynu. Právě plyn totiž aktuálně táhne cenu elektřiny nejvíce nahoru. Přehnaný optimismus ale podle odborníků určitě není na místě. Letošní rok bude dle očekávání velmi turbulentní a výkyvy cen energií prudké. V příštích letech se snad ustálí. Na hodnoty, které se dříve považovaly za samozřejmé, se už ale nikdy nevrátí.

Bazény a haly snižují teplotu a zdražují. Kvůli cenám energií se bojí fatálních následků

Velmi citelné zdražení energií lidé nepocítí jen při pohledu na své účty, ale i při běžných aktivitách jako je například sportování. Především provozovatelé sportovních vytápěných hal nebo bazénů se potýkají s problémy, které je donutily zdražovat a upravovat podmínky pro zákazníky. Cenu za hodinové plavání navýšil bazén v pražském Podolí, úpravu ceníku nevylučují ani lázně Axa, kde tradičně platí vstupné koruna za minutu.

Elekřina zdraží úplně všem. Komu končí fixace cen, zažije s novým rokem šok

Krize vysokých cen energií na české domácnosti dopadne s novým rokem ještě citelněji, než tomu bylo doposud. Ačkoliv někteří největší dodavatelé elektřiny, jako například ČEZ, slibovali, že nebudou měnit ceníky, těžká situace na velkoobchodním trhu je donutila ceny navýšit. Za elektřinu si připlatí od ledna všichni, protože zdražení oznámil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Největší šok při pohledu na vyúčtování však zažijí lidé, kterým končí smluvená fixace. Těm se mohou platby za elektřiny až zdvojnásobit.

Končí další dodavatel energií. Firma Františkovy energie měla 5000 odběratelů

V režimu dodavatele poslední instance (DPI) skončí dalších téměř 5000 odběratelů, dodavatel energií Františkovy energie ukončil činnost, vyplývá z informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Podle jeho dat dodává firma elektřinu 2635 zákazníkům a plyn 2350 zákazníkům, jde tak o téměř 5000 odběratelů. O ukončení činnosti informuje na svém webu stručně i samotná firma.

Regulace, která dopadne i na střední třídu. Konec topení plynem je pod palbou kritiky

Evropská komise svou novou regulací zřejmě přispěje k budoucím sociálním nepokojům. Její návrh na konec vytápění budov plynem totiž přímo míří na sociálně slabé a také střední třídu. Analytici připomínají, že pokud nenastane v příštích letech technologický skok, tak se plyn bude podílet na vytápění budov ve formě elektřiny. Podle europoslance Alexandra Vondry je návrh komise do roku 2040 nereálný a v současných podmínkách nerealizovatelný.

Sněmovna odmítla řešit návrhy vlády k drahým energiím. Stály by 25 miliard ročně

Opozičnímu hnutí ANO se dnes nepodařilo prosadit ve Sněmovně debatu o třech návrzích zákonů dosluhující vlády, které reagují na rostoucí ceny energií. Po třech hodinách projevů nastupující vládní koalice neumožnily schválení programu mimořádné schůze. Sněmovna tak o zákonech nejednala. Předseda KDU-ČSL a příští ministr práce Marian Jurečka označil navrhovaná řešení za plošné rozdání peněz, které potřebným lidem nepomůže. Opatření by podle něj stála 25 miliard ročně.

Kovářova kobyla? Končí další dodavatel energií, jeho klientem byl i Energetický regulační úřad

Po Bohemia Energy končí další dodavatel energií. Konec dodávek elektřiny a plynu oznámila Microenergy, vyplývá z informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Podle jeho dat dodává firma energie více než 760 zákazníkům. Podle webu Hospodářských novin je mezi nimi i Energetický regulační úřad. Microenergy je několikátým dodavatelem energií, kteří od poloviny října oznámili ukončení činnosti.

Cena emisních povolenek překoná hranici 100 eur za kus. Za její růst mohou spekulanti i dražší energie

Dříve nemyslitelná hranice 100 eur za jeden kus emisní povolenky bude brzy překonána. Přitom podle dřívější studie Evropské komise se měla cena v roce 2030 pohybovat okolo 30 eur. Vysokému zdražování přispívá zdražování plynu, ale také i spekulanti. Povolenky jsou totiž volně obchodovatelné, což je podle kritiků jedním z nedostatků nástroje, kterým chce regulovat Evropská unie vypuštění CO2 v průmyslové výrobě. Cena emisních povolenek má překonat hranici 110 eur za kus.

Francouzi pragmaticky vsadili na jádro, už teď platí za energie méně než Němci

Evropa zmítaná prudce rostoucími cenami energií si předsevzala plnění klimatických cílů bez ohledu na to, že příliš překotný přechod k uhlíkové neutralitě může ještě více lidí uvrhnout do energetické chudoby a citelně poškodit unijní ekonomiky. Nejlépe se to nyní ukazuje na zeleném experimentu nové německé vlády. Proti tomu stojí pragmatická snaha Francie vsadit na jádro, a zajistit si tak energetickou nezávislost. Jak ukazují poslední data Eurostatu, už nyní platí francouzské rodiny za elektřinu podstatně méně než Němci.

Žádné jádro a 15 milionů elektromobilů. S novou vládou hrozí Německu nedostatek proudu

Podle ambiciózních plánů nové německé vlády, v níž zasednou sociální demokraté, Zelení a liberálové z FDP, by v roce 2030 mělo 80 % vyprodukované energie u západních sousedů Česka pocházet z obnovitelných zdrojů. Někteří vědci však upozorňují, že může hrozit nedostatek elektřiny. Její spotřeba totiž čím dál více roste. Poslední uhelná elektrárna má být v Německu odstavena již v roce 2030, což je o osm let dříve, než se plánovalo.

Vysoká cena plynu se může držet až do jara. Hrozit mohou další krachy malých odběratelů

Domácnosti začíná čím dál víc trápit vysoké ceny za energie. Patří mezi ně jak elektřina, tak také plyn. Právě u plynu vzrostla burzovní cena v EU na 100 eur za megawatthodinu. Vysoká prodejní cena se pak odráží na účtech některých spotřebitelů, kteří si budou muset od příštího roku připlatit. Vysoké ceny plynu zřejmě vydrží až do jara, kdy klesne poptávka po topení. Cenu plynu ale tlačí zejména snaha EU odejít od uhlí. Zlom může naopak přijít v době, kdy by Německo schválilo provoz plynovodu Nord Stream 2.

Státy EU se marně dohadují, jak zakročit proti vysokým cenám energií

Země Evropské unie stále marně hledají společnou cestu, jak se vyrovnat s vysokými cenami energií, které řadu z nich přiměly sáhnout ke krokům zmírňujícím jejich dopad na obyvatele a firmy. Některé státy zopakovaly na čtvrtečním jednání unijních ministrů energetiky požadavky na zavedení společných nákupů plynu či na reformu trhu s energiemi. Druhá skupina zemí naopak nadále odmítá měnit pravidla trhu či zastropovat ceny.