Katedrálu v jihošpanělské Córdobě, která vznikla původně jako mešita, zachvátil v pátek večer požár. Hasiči ho po několika hodinách uhasili, informovala agentura AFP s odvoláním na córdobského starostu. Na videích na sociálních sítích bylo vidět, jak z této významné architektonické památky, kterou ročně navštíví dva miliony lidí, šlehají plameny a stoupá dým. "Památka je zachráněna," oznámil v televizi Cadena starosta José Maria Bellido.
Muž, který si v pondělí zapálil cigaretu o věčný plamen na hrobě Neznámého vojína pod Vítězným obloukem v Paříži, přijde o povolení k pobytu, uvedl podle serveru Le Parisien francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau. Podle serveru Le Figaro jde o občana Maroka, jehož povolení k pobytu ve Francii mělo platit do letošního října. Muž má několik záznamů v trestním rejstříku. Retailleau uvedl, že muže v úterý zadržela policie a vzala ho do vazby.
Sedíme na verandě domu Luďka Veleho v Chotyni, přímo naproti vykukuje kulatá věž hradu Grabštejn. Ten byl v hrozném stavu, avšak Luděk Vele mu pomohl se z toho dostat. Mohutně znělý hlas operního pěvce už k hradu vlastně patří. S tím by jistě souhlasil Grabštejn - a souhlasí s tím i Luděk Vele.
Náročná rekonstrukce železničního nádraží Praha-Bubny je u konce. Vlaky nyní mají zelenou směrem na Kladno a již brzy vyrazí i na Masarykovo nádraží. Rekonstrukce pražské železnice mezi Bubny a Výstavištěm je hotová, v příštích dnech se na ni vrátí vlaky. Zastavovat budou na nově vybudovaném nádraží v Bubnech nebo zastávce Výstaviště. Na pátečním slavnostním otevření nádraží to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Modernizace úseku, který je součástí budované trati z centra metropole na letiště, vyšla na 5,644 miliardy korun.
Na financování Památníku Jana Ámose Komenského u učencova hrobu v nizozemském Naardenu by český stát mohl dávat více peněz než dosud. Každoroční příspěvek na provoz činí podle usnesení z roku 2004 necelých 2,8 milionu korun. Vláda má na návrh ministra kultury Martina Baxy (ODS) ve středu kvůli inflaci a dodatečným potřebám památníku rozhodnout o uvolnění pevných pravidel jeho financování. Kabinet by měl změnit usnesení z roku 2004, plyne z předkládací zprávy materiálu, kterou poskytlo ministerstvo kultury.
Budoucnost památkově chráněného železničního mostu na pražské Výtoni zůstává nejistá. Výbor světového dědictví UNESCO ve středu jednoznačně doporučil českému státu most zachovat a opravit na původním místě. Zásadní rozhodnutí má učinit ministr dopravy Martin Kupka (ODS), a to ještě před říjnovými volbami. Ve hře zůstávají dvě varianty – citlivá rekonstrukce mostu nebo jeho nahrazení novou tříkolejnou konstrukcí. Každá z možností má své příznivce i odpůrce, a debata tak rozděluje nejen odborníky a veřejnost, ale i politickou reprezentaci.
Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) doporučil Praze nebourat železniční most na Výtoni. Varuje také před další výstavbou výškových budov na Pankráci. Vyplývá to z rozhodnutí, které v Paříži výbor přijal na závěr svého 47. zasedání. ČTK to potvrdila představitelka českého ministerstva kultury. Rekonstrukci památkově chráněné stavby dříve doporučila i poradní mise Centra světového dědictví UNESCO a ICOMOS
Slovenští archeologové učinili objev, který na území země nemá obdoby. Při rekonstrukci zámku v bratislavské městské části Rusovce našli římský akvadukt dlouhý 38 metrů z období vlády císaře Marca Aurelia. Jedná se o první takto prozkoumanou vodovodní stavbu svého druhu na Slovensku. Podle archeologů se na místě našly i staré cihly s otisky psích stop. Umělý vodní kanál měl zásobovat vodou římské lázně, které zatím čekají na své odkrytí.
Zpráva, že se banda gaunerů v noci vloupala do Drentského muzea v holandském městě Assenu a ukradla z něj, kromě jiného, nádhernou zlatou helmu dáckého náčelníka z pátého století před Kristem, musela otřást i těmi, kdo zatím nevěděli, že něco takového existuje. Já shodou okolností věděl, neboť jsem na ten zázrak obdivně hleděl před dvěma lety v podzemních prostorách Národního historického muzea v Bukurešti. Tam se totiž přilba, nejcennější část „dáckého pokladu“, obvykle nachází: v Holandsku byl na cestách, tedy na výstavě, která se jmenovala „Dácie!“, bohužel s podtitulem „Království zlata a stříbra“.
V USA se rodí iniciativa, která usiluje o to, aby na ikonickém Mount Rushmore vedle tváří čtyř slavných amerických prezidentů – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna – přibyla i podobizna současné hlavy státu Donalda Trumpa. Návrh si získává podporu mezi konzervativními politickými představiteli i komentátory, píše server New York Post. Návrh původně zazněl z úst Coreyho Lewandowského, bývalého manažera Trumpovy prezidentské kampaně.
Stovky lidí musely být evakuovány kvůli požáru na pařížské ikonické památce – Eiffelově věži. Podle informací z médií se mělo jednat o požár v jedné z výtahových šachet mezi prvním a druhým patrem. Plameny se podařilo rychle dostat pod kontrolu. Až 25 tisíc návštěvníků denně běžně zavítá na ikonickou Eiffelovu věž, která se stala symbolem Paříže. V úterý však bylo z této slavné památky evakuováno přibližně 1200 turistů kvůli hlášení o požáru v jednom z jejích výtahových šachet mezi prvním a druhým patrem.
Ačkoliv je Francie oficiálně sekulární stát, na otevření rekonstruované Notre Dame nesměl prezident Emmanuel Macron chybět. Nechyběla ani řada dalších lidí, včetně nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho poradce Elona Muska. Atmosféra byla vážná. Nebyl to jen běžný obřad, ale symbolický sraz celé západní civilizace, ohrožené dnes čím dál početnějšími řadami nepřátel. Kde jinde se v takové situaci sejít než ve starém chrámu, který stál nad vodami Seiny už v době, kdy ve Francii vládli Kapetovci a nikdo ještě netušil, že za velkým západním oceánem leží nějaká Amerika
Ikonická pařížská katedrála Notre-Dame se v prosinci po pěti letech od tragického požáru znovu otevře veřejnosti. Možná ale s jednou zásadní změnou. Na stole je varianta, že návštěvníci budou platit za vstup do gotické památky, kterou v roce 2019 zachvátil požár. Francouzská ministryně kultury Rachida Datiová uvedla, že cena by se mohla pohybovat kolem pěti eur (126 korun).
Neznámý pachatel perlíkem urazil hlavu z pomníku sovětského vůdce Josifa Stalina, který byl loni v létě postaven v parku ve městě Zvenigorod u Moskvy, informovala ruská média. Záběry zachycující pachatele v kostkované košili a „v neadekvátním stavu“, jak vší silou udeřil kladivem do pomníku, a v pozadí jsou slyšet výkřiky a hlasitý smích, se objevily na sociální síti. „Neadekvátním stavem“ se v jazyce ruské policie obvykle míní opilost.
Klimatičtí aktivisté z hnutí Just Stop Oil dnes posprejovali prehistorický kamenný kruh Stonehenge v Británii oranžovou barvou. Skupina usiluje o to, aby britská vláda zastavila vydávání nových licencí k těžbě fosilních paliv. O incidentu informovala britská média. Video ukazuje, jak dva aktivisté z hnutí Just Stop Oil (Zastavme ropu) v bílých tričkách stříkají na památku nedaleko britského městečka Salisbury oranžovou barvu.
Nedaleko obce Ždánice na Kolínsku je takový zvláštní pomník složený z pylonů, k němuž vedou dlouhé schody. Pomalu se to rozpadá, ale kdysi to mohlo působit monumentálním dojmem. Kdyby něco mělo symbolizovat, co se stalo se selským stavem v téhle zemi, mohlo by to být tohle. Pomník, který měl do daleka hlásat jeho nevykořenitelnost a nezničitelnost, se rozpadá a nikdo už dávno neví, proč ho tam postavili a k čemu měl sloužit.
Když někteří architekti mluví o „památkářské diktatuře“, která nedovoluje našim městům svobodný rozvoj, pomyslím vždy na své Kraslice. Své, protože jsem tam několik důležitých let žil, takže to krušnohorské město znám, myslím, docela dobře. Během třiceti let „svobodného rozvoje“ se totiž Kraslice téměř ztrácejí před očima. Z kdysi kompaktního středu města s náměstím s budovami z přelomu 19. a 20. století se postupně vykrajoval dům za domem. Centrum nyní připomíná ústa po razantním dentistickém zákroku.
Národní památkový ústav odmítá plánovanou stavbu tří vysokých větrných elektráren u hradu Rožmberk nad Vltavou. Elektrárny by výrazně poškodily památkové a krajinářské hodnoty hradu, který je národní kulturní památkou, uvedli památkáři na webu. Elektrárny by měly být vysoké skoro 250 metrů, nejvyšší v ČR, řekl dnes Josef Urbich, zástupce firmy Meridian Nová energie, jež elektrárny plánuje. Výši investice neuvedl. Město do konce března vypíše referendum, aby se v něm obyvatelé ke stavbě vyjádřili, řekl místostarosta Daniel Hovorka (Rožmberk Žije).
Izraelské ozbrojené síly (IDF) zničily buldozerem pomník předsedy Organizace pro osvobození Palestiny a prezidenta Palestinské autonomie Jásira Arafata. Stalo se tak u vchodu do uprchlického tábora Tulkarem na Západním břehu Jordánu. Informoval o tom v úterý list The Times of Israel. Arafat zemřel právě před 19 lety, 11. listopadu 2004.
Z kyjevské sochy Matka vlasti, která je se svými 102 metry nejvyšším pomníkem zobrazujícím lidskou postavu v Evropě, byl odstraněn starý emblém z dob Sovětského svazu. Na štít, který personifikace ukrajinské vlasti drží, byl nyní dosazen trojzubec, tedy současný státní znak země. Moskva na to reagovala tím, že to celé vypovídá o "podstatě kyjevského režimu a jím vedených kyborgů. Matku nelze přejmenovat."
V Nizozemsku byl odhalen pomník šesti československým letcům, jejichž bombardér britského Královského letectva (RAF) se za druhé světové války zřítil u obce Nieuwe Niedorp. Informovala o tom ve čtvrtek veřejnoprávní regionální stanice NH. Letoun Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF byl sestřelen 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy. Vrak se podařilo objevit po několikaletém pátrání v květnu 2021.
Pomník nejslavnějšího českého vojevůdce se má po více než sto letech vrátit na Malostranské náměstí. O návrat sochy rakousko-uherského polního maršála Josefa Václava Radeckého z Radče usiluje nový pražský radní pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09). Radecký má ale i řadu nepřátel. Mezi nimi i minulé vedení metropole v čele s Piráty. Podílel se na porážce Napoleona a pomohl Rakousku-Uhersku udržet vliv v severní Itálii.
Obyvatelé Moskvy dál pokládají květiny u pomníčku obětem ruského útoku v ukrajinském Dnipru, přestože jim hrozí zatčení, popsali reportéři agentury AFP. Při ruském raketovém útoku na bytový dům v Dnipru před devíti dny podle posledních údajů zemřelo nejméně 46 lidí, včetně šesti dětí, a osm desítek lidí utrpělo zranění. Dalších devět osob se stále pohřešuje. Neoficiální pomníček obětem z Dnipra vznikl v Moskvě u památníku ukrajinské spisovatelky Lesji Ukrajinky.
Stát se o památky, které má svěřené, stará asi tak na padesát procent. Norma má být stoprocentní péče! Památky v rukou státu nemají mít chybu. Tak je to v Bavorsku nebo v Rakousku. Nechápu, proč by to nemohlo být u nás. – To říká Zděnek Troup, člověk, který doslova vyrval z trosek klášter Zlatá Koruna u Českého Krumlova a který léta objížděl a mapoval stav státních objektů, hradů, zámků, klášterů. Nemůže se smířit s tím, že se někdo, kdo to má jako povinnost, „nechová s péčí řádného hospodáře“.
Padl další pomník sovětské armády. Nově se ho zbavili v Rize, kde byl zdemolován 80 metrů vysoký obelisk. Jeho sesuv k zemi byl doprovázen potleskem a vřískotem přihlížejících. Velikého sovětského památníku by se rádi zbavili i v ukrajinském Užhorodě, tam je ale situace komplikovanější, monument je totiž památkově chráněný. Obelisk se k zemi zřítil ve čtvrtek, několik hodin poté, co stroje začaly bourat jeho základnu.
V sobotu bylo čtvrtého června, to znamená přesně osmdesát let ode dne, kdy po atentátu zemřel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Akorát tento rok byla sobota, zatímco tehdy byl čtvrtek. Na Kobyliské střelnici se popravovalo tradičně večer, toho dne v půl sedmé, a zemřelo šest lidí – paradoxně to byl jeden z nejnižších denních přírůstků zastřelených za celou dobu poprav mezi třicátým květnem a čtvrtým červencem. Nejméně jich bylo v předvečer protektorova úmrtí, dva.
Dne 23. května demontovalo město New York oficiálně svoji poslední telefonní budku. Stála na Times Square, osiřelá, pamětnice časů, kdy jste po centru největšího amerického města nemohli ujít ani sto kroků, abyste nenarazili na nějakou její kolegyni. V New Yorku přišel ten okamžik o něco později než v ČR; u nás totiž padla poslední telefonní budka v červnu 2021, a to v nepříliš známé obci Hlubyně na Příbramsku. Pokrok nezastavíš.
Cesta na Tetín je nejhezčí pěšky úvozovou cestou od Berounky čili Mže (Berounka je novota ze 17. století). To kouzelné místo je od Prahy v lehce dosažitelné vzdálenosti: z vlaku se vystoupí v Srbsku, kde před nedávnem natřeli secesní zastávku, která čeká, až ji nějaký debil zase posprejuje.
Před deseti lety byla na dolním Manhattanu otevřena realizace, jejíž zrod sledoval celý svět. Přes počáteční odpor přinesl návrh neznámého mladého architekta mimořádně silný výsledek s kontemplativní atmosférou, která dolehne na každého příchozího. V mnoha ohledech neměla tato soutěž obdoby. O výstavbě památníku, který by uctil všechny oběti teroristických útoků z 11. září 2001, se začalo intenzivně diskutovat krátce už brzy po těchto tragických událostech.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Národní památník hrdinů heydrichiády navštívil během své třídenní návštěvy Prahy jako první německý prezident. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.
