Začátkem týdne se objevila zpráva, že se prodává Hrabalova chata v Kersku. Za dvanáct milionů, což není málo, ale kupec se jistě najde, jenže bůhví, co s ní udělá. Tím kupcem by měl ale být český stát a ministerstvo kultury by mělo okamžitě jednat. Ne z nějakých fetišistických důvodů, ale proto, že je to jedinečná příležitost konečně splatit dluh vůči Hrabalovi.
Chudší lidé zřejmě přijdou o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí, pokud opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Úřady by jim z těchto dávek neuhrazené pokuty strhávaly. Předpokládá to novela opoziční ODS, nazývaná „3x a dost“, kterou v pátek schválila po několikahodinové diskusi Sněmovna. Opoziční Piráti neprosadili zamítnutí předlohy a Jan Čižinský z lidoveckého klubu její vrácení k opětovnému projednání ve druhém čtení.
Pirátská senátorka za Kladno Adéla Šípová vyvolala vlnu kritiky poté, co na sociální síti Twitter napsala, že se na památníku na pražském Klárově „dobře jezdí na skatu“. „Měla by se stydět,“ reagoval například bývalý poslanec Miroslav Kalousek. Pirátka se po řadě negativních reakcí za svůj výrok omluvila. Senátorka Šípová komentovala příspěvek na Twitteru, který se pozastavoval nad umístěním památníků v Praze.
Mezi všemi těmi ponurými a bizarními zprávami posledních dnů a týdnů zajiskřila ta, že se Nadační fond manželů Vlčkových rozhodl věnovat jeden a půl miliardy korun na dětský hospic s paliativním střediskem.
Uzavřená brána s visacím zámkem, kterou přísně střeží vojáci Hradní stráže, a desky z dřevotřísky. Takový pohled mají již několik týdnů lidé, kteří procházejí kolem Jižních zahrad Pražského hradu, kde probíhá rekonstrukce. Kromě veřejnosti nevzhledné desky v blízkosti hlavní pražské pamětihodnosti kritizují i památkáři, podle kterých „hyzdí vzhled ušlechtilého portálu“. Pražský hrad se však hájí tím, že jde o běžný postup u renovací.
Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu, který s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Novináře o tom dnes informovali na místě zástupci církve a vědci.
Spolek studentů historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jinak také občanské sdružení FFabula, se ohradil vůči kritice, která se snesla na děkana FF Michala Pullmanna poté, co s ním vyšel na serveru Echo24 rozhovor, kde Pullmann obhajuje některé praktiky komunistického režimu.
Poslední místo odpočinku nejvýznamnějších osobností britské historie se zřejmě brzy stane centrem neklidu.
Sotva utichla napjatá diskuze okolo návratu Mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí, znovu se vynořila myšlenka na obnovení pomníku maršála Josefa Václava Radeckého z Radče. Ten stál do roku 1921 na Malostranském náměstí a s jeho místem se počítá i po plánované rekonstrukci celého prostoru. Podle architekta a předsedy spolku Jana Bárty se spuštění kampaně plánuje na duben. Očekává však, že podobně jako u diskuze o návratu Mariánského sloupu se zvedne velká vlna nevole některých kritiků.
Hospodaření je nadále socialistické. Lukrativní objekty, třeba Český Krumlov, který ročně vydělá 70 milionů korun, odvádějí všechno zpět státu, který pak prostřednictvím NPÚ přerozděluje prostředky jinam.
Vždycky jednou za pár roků proběhne českými médii zpráva, z níž by se dalo usuzovat, že republiku čeká vracení velkého majetku starému rodu Lichtenštejnů, a tedy stejnojmennému miniknížectví vklíněnému mezi Švýcarsko a Rakousko. Před dvěma týdny Krajský soud v Brně odmítl podání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti katastrálnímu úřadu v Prostějově. Ten nechtěl přepsat v katastru malinký pás půdy v Plumlově z lichtenštejnského knížete na český stát.
Historické centrum Prahy zapsané od roku 1992 na seznam UNESCO se může dostat na seznam památek v ohrožení. Takový seznam spravuje také UNESCO a zahrnuje památky, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku.
Egyptské úřady v Luxoru prezentovaly 30 malovaných dřevěných sarkofágů, jejichž stáří odhadují na 3000 let. Jedná se o největší podobný nález za poslední století, uvedlo tamní ministerstvo pro památky. Sarkofágy, ve kterých jsou mumie mužů, žen i dětí, jsou i přes své stáří velmi zachovalé, píší agentury.
Jako je rozlohou a tím, co nám tady zanechaly dějiny, srovnatelná Česká republika s Bavorskem, tak je srovnatelný Národní památkový ústav (NPÚ) a Bayerische Verwaltung der staatlichen Schlösser, Gärten und Seen.
Pražská Malá Strana se poslední dekády potýká s náporem turistů, proto jsou místní vděční alespoň za některá klidná místa, jako jsou například Strahovské zahrady na Petříně. S obavou tak sledují kroky pražské radnice, které by podle části místních mohly do současné oázy klidu přivést davy turistů. Jedná se například o betonovou stavbu za 16 milionů korun, která má sloužit jako zázemí a veřejné WC.
Při neschváleném odstranění sprejerského nápisu z Karlova mostu v Praze nebylo podle laboratorních výsledků poškozeno zdivo, sdělila redakci Echo24 mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Situaci TSK dále řeší s policií, které se přihlásil Miloslav Černý, jenž v neděli ráno graffiti z pilíře mostu odstranil. Podle zjištění restaurátora však nápis nebyl odstraněn dokonale.
Zdá se, že záhada, kdo přes noc odstranil graffiti z Karlova mostu, je u konce. Po pěti dnech ticha promluvil Miloslav Černý, který z vlastní iniciativy vyčistil pražskou památku,
Peruánské úřady omezí návštěvní hodiny v jedné z nejvyhledávanější památek Jižní Ameriky – v někdejším inckém městě Machu Picchu. Důvodem je zachovat pro další generace tento komplex teras a chrámů co nejméně opotřebený masovými návštěvami turistů, denně ho totiž navštíví v průměru kolem 4000 lidí. Loni jich do této památky UNESCO přišlo v sezoně rekordních 6000 denně, uvedla peruánská tisková agentura Andina.
Velké emoce vyvolává chystaná stavba na pražském Petříně. Ta má vyrůst v prostoru pod Strahovským klášterem a má sloužit jako technické zázemí pro údržbu s veřejnými toaletami. Někteří návštěvníci Petřína však se stavbou nesouhlasí a označují ji jako necitlivou k okolnímu prostředí. Nespokojení občané také proti stavbě vytvořili skupinu na Facebooku, která má zatím jen několik set příznivců. Výhrady má ke stavbě i Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví. Stavba má oproti tomu zastání u Národního památkového ústavu.
Nutnost zbourání ocelové konstrukce památkově chráněného železničního mostu pod Vyšehradem v Praze potvrdila i studie pro památkáře. Uvedl to server Aktuálně.cz. Ke stejnému závěru už dříve dospěla analýza pro státní Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Národní památkový ústav (NPÚ) tehdy uvedl, že lze možná ještě most opravit. Podle studie, kterou poté pro NPÚ provedl Kloknerův ústav ČVUT, ale oprava mostní konstrukce není reálná.
V odlehlé jeskyni v Indonésii byla nalezena zatím nejstarší vyobrazení podoby zvířete. Rudá silueta tvora podobného býku je stará nejméně 40 000 let, a je tak o něco starší než podobná kresba nalezená v jeskyních ve Francii nebo Španělsku. Napsal to ve svém posledním vydání časopis Nature.
Primátorka Adriana Krnáčová nedokázala na posledním jednání zastupitelstva Prahy před volbami protlačit změnu památkového zákona na program. Památkářům se ulevilo a opozice ukazuje na primátorčinu nejednoznačnou pozici ve vedení hlavního města a špatnou spolupráci s radními. Krnáčová se zákonem snažila obejít povinné vyjádření Národního památkového ústavu (NPÚ) při stavebních zásazích na památkách a v památkovém území, protože se prý tímto způsobem prodlužují opravy budov.
Praha nebude iniciovat změnu zákona o památkové péči. Památkáři magistrátu by podle ní mohli v budoucnu rozhodovat bez ohledu na názor Národního památkového ústavu (NPÚ). Proti návrhu změny zákona se dnes postavili pražští zastupitelé. Proti jeho zařazení na program hlasovala většina 40 zastupitelů z 58 přítomných. Návrh změny zákona schválili pražští radní, kterým jej předložila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). S návrhem nesouhlasil nejen NPÚ, ale i další odborníci a část politiků.
Seznam národních kulturních památek je počínaje dneškem širší o dalších 19 sakrálních staveb a areálů, mezi nimi je například poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze, poutní areál ve Svatém Janu pod Skalou nebo Svatý Kopeček u Olomouce. Seznam tak podle mluvčího Národního památkového ústavu Jana Cieslara nově čítá 338 památek, z toho 314 nemovitých a 24 movitých.
Pomník Rudé armády na pražských Hradčanech někdo poničil, konkrétně z něj urazil na vrchu se tyčící rudou hvězdu. Stalo se tak jen pár dní po tom, co hvězdu někdo nabarvil narůžovo. Na situaci upozornil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, který se před několika dny v čištění rudé hvězdy osobně angažoval.
Při rekonstrukci pražské Staroměstské radnice byly objeveny další ukryté předměty. Restaurátoři objevili ukrytý vzkaz a několik soch starých zhruba 600 let.
Plánovaná generální rekonstrukce Juditiny věže Karlova mostu čelí kritice ze strany Národního památkového ústavu (NPÚ), protože zásahy nejsou vzhledem k historické stavbě dostatečně citlivé a památka přijde o historickou autenticitu. S rekonstrukcí zásadně nesouhlasí i Klub Za starou Prahu, který se musí z věže po devadesáti letech vystěhovat. Magistrátní památkáři však generální opravu památky považují za nutnou: do věže podle nich zatéká a navíc konstrukci napadla dřevokazná houba.
tydenikTento sloupek píšu v Plzni, v hotelu kousek od náměstí Republiky – jsem tu na divadelním festivalu. Ve stínu věže katedrály sv. Bartoloměje tam stojí raně barokní mariánský sloup.
Výstavní pitomost je zaujmout názor v nějaké konkrétní věci nikoliv podle věcné podstaty, ale s ohledem na to, proti komu se tím vymezíme nebo s kým bychom se mohli ocitnout v jedné řadě.
V Kamenných Žehrovicích, malém městě v okrese Kladno, si opravili školu, čímž se proslavili na sociálních sítích.
