Grónsko opatrně připouští možnou spolupráci se Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí. Odmítá ale formu jednání "o nás bez nás", tedy že by jiné země měly kontrolu nad grónským nerostným bohatstvím. Spojené státy po sérii hrozeb ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa vnímá Grónsko jako možného spojence, nikoliv však přítele, jak uvedla grónská ministryně pro nerostné suroviny Naaja Nathanielsenová.
Bílý dům v pátek večer na X zveřejnil patrně umělou inteligencí (AI) vygenerovaný snímek prezidenta Donalda Trumpa s tučňákem, jak prochází zasněženou horskou krajinou. Obrázek, na němž je grónská vlajka, okamžitě vzbudil na sociálních sítích posměšné reakce. Příspěvek, na němž Trump v černém kabátu prochází hornatou zasněženou krajinou s tučňákem držícím americkou vlajku a na němž je v dáli zapíchnutá vlajka Grónska, Bílý dům opatřil popiskem "přijmi tučňáka".
Na začátku ledna napsala slavná zpěvačka Björk s ohledem na vývoj dění okolo Grónska na svoje profily na sociálních sítích: „Přeji všem Gróňanům požehnání v jejich boji za nezávislost. Islanďané si totiž nesmírně oddechli, když se jim v roce 1944 podařilo odtrhnout od Dánska – nepřišli jsme o svůj jazyk. Kdyby se to nestalo, moje děti by mluvily dánsky.“ Zpěvačka připomněla i články z deníku The Guardian před dvěma lety, že dánští lékaři mezi roky 1966 a 1970 suverénně zavedli nitroděložní tělíska celkem čtyřem a půl tisíci Gróňankám (...).
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu. Napsal to web amerického listu Politico s odvoláním na tři zdroje obeznámené s plánem. Blokáda má být podle nich součástí nové strategie, s jejíž pomocí chtějí někteří činitelé administrativy přimět komunistické vedení Kuby k odchodu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během Světového ekonomického fóra v Davosu ocitl před dilematem, zda přijmout mírový plán, který počítá s ukončením války výměnou za postoupení zbývající části Doněcké oblasti Rusku, píše italský deník Corriere della Sera s tím, že Kyjev by za tento ústupek mohl získat bezpečnostní záruky USA a balík na obnovu země v hodnotě 800 miliard dolarů. Jednání se podle účastníků nacházejí v závěrečné fázi
Do regionu Blízkého východu se přesouvá americká letadlová loď Abraham Lincoln. Oznámil to americký prezident Donald Trump s tím, že situaci v Íránu pozorně sleduje a do regionu míří „jen pro jistotu“. V Íránu několik týdnů probíhaly protesty vůči ekonomické situaci v zemi a proti režimu. V posledních dnech se ozývají zprávy, že protesty byly potlačeny. Informují například The New York Times.
Česko ohledně svého členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, vyčká i na postoje spojenců v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nabídku podle něj bude analyzovat vládní koalice a poradí se o ní. Ministerstvo zahraničí bude podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) mít připravené materiály pro pondělní koaliční radu. Pozvánku ke členství v radě dostalo Česko ve čtvrtek.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksu Dilbert. Autor tohoto sloupku býval jednu dobu náruživým konzumentem těchto krátkých, třípolíčkových příhod ze světa korporátní mašinerie. Pak se nějak vytratil z jeho obzoru, dávno předtím, než se Adams stal prorokem Donalda Trumpa. Jiný Scott, Scott Alexander, autor blogu známého dříve jako Slate Star Codex a nyní Astral Codex, o něm teď napsal dlouhý text, protože byl jeho obdivovatelem od dětství. Hltal nejen jeho komiks o Dilbertovi, ale ve své posedlosti sledoval i jinou Adamsovu tvorbu a aktivity. Ty byly, jak se dovídáme, rozsáhlé a zásadně neúspěšné.
Tmavá skvrna na ruce amerického prezidenta Donalda Trumpa, která byla viditelná během Světového ekonomického fóra v Davosu, znovu rozvířila spekulace o jeho zdravotním stavu. Bílý dům tvrdí, že jde o modřinu vzniklou při zakládání Rady míru, věc má však i výrazný politický rozměr. Načasování je pro Bílý dům nepříjemné, píše deník Bild. Volby do Kongresu v listopadu tohoto roku rozhodnou o tom, zda bude mít prezident v legislativě volnou ruku, nebo bude čelit silnější opozici.
Americký prezident Donald Trump znovu otevřel otázku amerického přístupu ke Grónsku. V nedávném rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že Spojené státy chtějí mít k ostrovu „naprostý přístup“. Trump už dříve nevyloučil ani možnost jeho odkupu od Dánska. Aktuálně se podle dostupných informací hovoří spíše o dohodě, která by upravila roli USA a NATO v celé arktické oblasti. Donald Trump v otázce Grónska mluví o národní i mezinárodní bezpečnosti. Jaké konkrétní podmínky by taková dohoda měla mít, zatím není jasné. Píšeme o tom zde.
Samozřejmě nejsem doktor, a i kdybych byl, bylo by nezodpovědné a neetické někoho diagnostikovat na dálku. Vidím ale totéž, co všichni ostatní. V chování Donalda Trumpa se projevují podivné úlety, které nelze vysvětlit chybějícím kontextem toho či onoho videa nebo nepochopenou snahou udělat vtip. Charakter současného světa se často popisuje slovy „prudce se měnící“, formulace to může být častým užíváním omletá, ale výstižná. Ano, dějí se změny a jsou prudké.
Spojené státy dnes oficiálně potvrdily svůj odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO), oznámila večer agentura Reuters. Organizaci, kterou po druhé světové válce pomáhala zakládat, země opustila z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Ten krok zdůvodnil kromě jiného údajnými chybami WHO v době pandemie nemoci covid-19. Podle sdělení amerických ministerstev zahraničí a zdravotnictví budou nyní USA s organizací spolupracovat jen ve velmi omezené míře tak, aby efektivně zajistily svůj odchod z WHO.
Jednání o Grónsku, které je poloautonomní částí Dánska a které chtěl původně pro Spojené státy celé získat americký prezident Donald Trump, se podle zdrojů deníku The New York Times (NYT) nyní soustředí na posílení přítomnosti NATO v celé arktické oblasti. Dále se podle NYT hovořilo také o tom, že by USA získaly malé části grónského území a že by dohoda bránila potenciálně nepřátelským zemím, například Rusku a Číně, v oblasti těžit minerály.
Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022. Podle TASS Putin, Witkoff a Kushner projednají také pozvánku pro Rusko do Trumpem nově vytvořené Rady míru a ruská aktiva zmrazená v USA za předchozí administrativy Joea Bidena.
Jak se Evropská unie postaví k chování amerického prezidenta Donalda Trumpa? Podle bruselského serveru Politico existuje pět různých skupin politiků rozdělených podle přístupu k americkému vůdci. Každá z nich má svou vůdčí osobnost a za lídra jedné ze skupin označilo Politico i českého premiéra Andreje Babiše, který patří k Trumpovým sympatizantům. Americký prezident začal před nedávnem znovu hovořit o svém odhodlání získat pro Spojené státy v zájmu jejich bezpečnosti Grónsko, které je autonomní součástí Dánska.
Česká republika dostala pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, uvedla mluvčí vlády Karla Mráčková. Stanovisko pro vládu nyní podle ní připravuje ministerstvo zahraničí. Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil dnes na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý.
Francie se nyní nepřipojí k Radě míru, kterou dnes ustavil americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters to novinářům řekl mluvčí ministerstva zahraničí. Základní dokument rady neodpovídá mandátu k ukončení války v Pásmu Gazy stanovenému rezolucí Rady bezpečnosti OSN a je rovněž v rozporu s Chartou OSN, uvedl mluvčí francouzské diplomacie. Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý.
Prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek sešli ve švýcarském Davosu na okraj Světového ekonomického fóra (WEF), tématem schůzky byla cesta k míru na Ukrajině. Americký prezident označil jednání za velmi dobré a prohlásil, že všichni chtějí mír. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, že válka musí skončit. Další podrobnosti ze schůzky, která trvala asi hodinu, Trump nenabídl. O dobré schůzce hovořil podle ukrajinských médií též poradce Zelenského pro komunikaci Dmytro Lytvyn.
Americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu vyhlásil chartu Rady míru, kterou zakládá. Jedná se o mezinárodní organizaci, která má jako první řešit Pásmo Gazy, následně pak i další konflikty. Zopakoval, že od začátku svého mandátu zastavil už osm válek a brzy prý zastaví devátou, tu mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl, že si myslel, že její zastavení bude ze všech konfliktů nejjednodušší, ukázal se ale opak.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po svržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura výrazně přitvrdila i vůči Kubě. Podle informací lidí obeznámených s děním se Washington snaží najít spojence přímo uvnitř kubánského mocenského aparátu a donutit současnou vládu ekonomickým nátlakem ke kapitulaci a změně režimu, a to do konce tohoto roku. Informuje Wall Street Journal. Americké zpravodajské služby považují kubánskou ekonomiku za mimořádně zranitelnou.
Je jasné, že Grónsko je nedílnou součástí Dánska, řekl dnes novinářům po návštěvě Fakultní nemocnice Motol a Homolka v Praze premiér Andrej Babiš (ANO). Ocenil, že americký prezident Donald Trump změnil rétoriku a nezavede dodatečná cla vůči některým evropským zemím. Trump začal před nedávnem znovu hovořit o svém odhodlání získat pro Spojené státy v zájmu jejich bezpečnosti Grónsko, které je autonomní součástí Dánska.
Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru“, který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl dnes prezident při debatě ze studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje.
Při středečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nehovořil šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte o tom, zda Grónsko zůstane autonomní součástí Dánského království. Podle agentur AFP a Reuters to generální tajemník NATO řekl ve vysílání stanice Fox News. Trump jednání ve švýcarském Davosu označil za velmi produktivní a uvedl, že díky němu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím.
Podle několika anonymních vysokých představitelů NATO, které zpovídal deník The New York Times, by se dohoda o Grónsku, kterou oznámil ve středu večer americký prezident Donald Trump, mohla vztahovat na suverenitu na malé části území ostrova, kde by Spojené státy mohly zřídit vojenské základny. Tato myšlenka, která byla vznesena na středečním zasedání aliance, by byla podobná britským základnám na Kypru, které jsou považovány za britské území.
Co má dělat Evropan, který si myslí, že Evropa nejde správným směrem, a přitom si zároveň myslí, že když to říká Trump, věci to spíš ještě zhorší? Protože Trump je produktem toho samého civilizačního úpadku, který má velmi podobné příčiny, jen se v Americe projevil dřív a silněji. Trump je neurotickou reakcí na ty samé symptomy, jako máme v Evropě, přičemž jeho v mnohém bizarní léčba je může ještě spíš zesílit, rozdráždit a zanítit.
Donald Trump ve středu na summitu v Davosu prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin „přijal“ jeho pozvání k připojení se k jeho „Mírové radě“, která je považována za rivala OSN. „Byl pozván. Přijal,“ řekl americký prezident novinářům, včetně AFP, v Davosu. Vladimir Putin jen několik minut předtím oznámil, že pověřil své ministerstvo zahraničí, aby si před odpovědí pozvání prostudovalo. Česko, možná jen zatím, pozvánku nedostalo.
Prezident USA Donald Trump a generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte se dohodli na rámci "budoucí dohody" o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v rámci Světového ekonomického fóra v Davosu oznámil na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Doplnil, že pokud bude dohoda uzavřena, tak je to skvělá zpráva pro Spojené státy i členské státy NATO.
Americký prezident Donald Trump vystoupil ve švýcarském Davosu s ostrou kritikou Evropy. Opakovaně zdůraznil, že má k Evropě osobní vztah a považuje ji za civilizačně blízkou Spojeným státům, zároveň ale varoval, že se kontinent podle něj vydává špatným směrem. Evropa by se podle Trumpa měla soustředit na hospodářský růst, omezení migrace a „zdravou energetiku“, místo toho však podle něj volí politiku rostoucích vládních výdajů, masové migrace a ideologicky motivované energetické transformace
Zpráva, že Kanada s Čínou se dohodly na snížení vzájemných cel, nepůsobí jako světodějná událost, zvláště pokud přihlédneme k tomu, co se děje v Íránu, na Ukrajině či okolo Grónska. Přesto jde ale o zásadní zlom, naznačující, jak chaotická politika Donalda Trumpa podlamuje americké zájmy. Ze suchých fakt asi opravdu nikdo nebude skákat nadšením. Peking slíbil snížit clo na kanadský řepkový olej z 85 na 15 procent, výměnou Ottawa dovolí Číňanům dovézt 49 tisíc elektrických aut se clem 6,1 procenta místo dosavadních 100 procent. Jde o ukončení vleklé obchodní války.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Legardová odešla předčasně z VIP večeře, jelikož neunesla kritická a tvrdá slova ministra obchodu USA Howarda Lutnicka. Ten ostře kritizoval energetickou politiku, propagoval uhlí nad obnovitelnými zdroji a uvedl, že starý kontinent ztrácí globální konkurenceschopnost. Stalo se tak během probíhajícího Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu na akci, kterou pořádala investiční skupina BlackRock, píše agentura Reuters.
