Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že je připraven odcestovat do Budapešti na summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj to řekl v rozhovoru pro NBC News, který byl předtočen v pátek. Výměnu dobytých a kontrolovaných území s Moskvou odmítá. Zelenskyj vyzval Donalda Trumpa, aby byl vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi tvrdší.
Rusko a Spojené státy by měly pod Beringovým průlivem vybudovat železniční tunel, který by propojil oba státy a umožnil využít tamní přírodní zdroje. Navrhl to vyslanec Kremlu a podnikatel Kirill Dmitrijev, který se tak vrací k projektu z 19. století. Tunel pojmenovaný po prezidentech Vladimiru Putinovi a Donaldu Trumpovi by také měl symbolizovat jednotu a měl by ho postavit Elon Musk, jehož stavební firma údajně disponuje revoluční technologií. Trump považuje nápad za "zajímavý", naproti toku ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskénu se prý "nelíbí."
Prezident USA Donald Trump dal jasně najevo, co si myslí o demonstrantech, kteří proti němu v sobotu protestovali v ulicích amerických měst. Na své platformě Truth Social zveřejnil video vytvořené pomocí umělé inteligence, v němž zobrazuje sám sebe, jak z bojové stíhačky shazuje na protestující exkrementy. Krátký snímek začíná záběrem na stíhačku s nápisem „King Trump“. V kokpitu sedí sám prezident, ztvárněný jako král s korunou na hlavě, zatímco letoun sviští nad panoramatem New Yorku.
Ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem požadoval jako podmínku ukončení války, aby Ukrajina předala Rusku zbytek Doněcké oblastí, kterou ještě Moskva neovládá. Putin naopak nabízí, že Ukrajincům vrátí některá dobytá území Záporožské a Chersonské oblasti. Podobný návrh už ruský prezident učinil dříve. Píše o tom deník Washington Post.
Americká armáda zničila ponorku, která převážela do Spojených států fentanyl a další drogy, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Dva lidé podle něj zemřeli a dva přeživší budou vydáni do Ekvádoru a Kolumbie. „Bylo mi ctí zničit velmi velkou ponorku převážející drogy, která se plavila směrem ke Spojeným státům po dobře známé trase pašeráků drog,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social s tím, že žádní příslušníci americké armády při úderu neutrpěli zranění.
Po setkání Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským může následovat setkání Trumpa s Vladimirem Putinem. K tomu by mohlo pravděpodobně dojít za dva týdny v Budapešti. Moskva by v takovém případě musela vyřešit, jak se do hlavního města země, která je součástí Evropské unie a nachází se v obležení dalších unijních zemí, ruský prezident dostane. Zpravodajský web BBC přinesl několik možných řešení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil své dnešní jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem za produktivní. Hovořili spolu mimo jiné o protivzdušné obraně a bezpečnostních zárukách pro Kyjev. K otázce amerických dodávek střel dlouhého doletu Tomahawk se však ukrajinský prezident podle agentury Reuters konkrétněji vyjádřit nechtěl, ale řekl, že je realista. Po jednání Zelenskyj podle ukrajinských zdrojů telefonicky hovořil s evropskými lídry.
Americký prezident Donald Trump dnes v Bílém domě přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na společném obědě. Americký prezident komentoval chystanou schůzku s Vladimirem Putinem v Budapešti. Ukrajinský prezident zdůraznil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Před novináři Trump uvedl, že by byl mnohem radši, kdyby Ukrajina střely Tomahawk nepotřebovala s dovětkem, že je potřebují i Spojené státy. Chce o tom ale ještě se Zelenským mluvit.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu informoval maďarského premiéra Viktora Orbána o hlavním obsahu svého čtvrtečního hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na svém webu to dnes uvedl Kreml. O telefonátu s Putinem informoval také Orbán, který podle agentury Reuters sdělil, že přípravy na summit mezi prezidenty Ruska a Spojených států jsou už v plném proudu. Trump o den dříve oznámil, že se v Budapešti sejde se svým ruským protějškem, aby jednali o ukončení ruské války proti Ukrajině.
Setkání mezi prezidenty USA a Ruska Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem v Budapešti se bude týkat míru, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko podle něj už začalo schůzku plánovat. Orbán oznámil, že ještě dnes bude s Putinem telefonicky hovořit. Orbán je Trumpovým dlouhodobým spojencem a rovněž udržuje blízké vztahy s Moskvou navzdory válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo. Evropa by měla vytvořit své vlastní diplomatické vztahy s Ruskem, uvedl dnes podle Reuters Orbán.
Americká armáda podnikla v Karibiku další úder proti plavidlu, které spojuje s pašováním drog z Venezuely. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters s tím, že je to zřejmě první případ, kdy po útoku zůstali přeživší. Pentagon čtvrteční událost zatím nekomentoval, Reuters se nicméně odvolává na své zdroje v americké vládě. USA už dříve provedly útoky na podezřelé lodě, při kterých zahynulo nejméně 27 lidí. Někteří právní experti a demokratičtí zákonodárci takový postup kritizují a zpochybňují, zda je v mezích válečných zákonů.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření amerického prezidenta po jeho dnešním telefonátu s Putinem. Kdy se schůzka uskuteční, zatím není jasné. Příští týden se ale mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy. Trump telefonát označil za velmi produktivní.
Americký prezident Donald Trump bude ve čtvrtek, tedy ještě dnes telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině, informuje server Axios. Jednání se uskuteční den před schůzkou Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Ruského prezidenta, který už přes tři a půl roku vede válku proti Ukrajině, Trump v posledních dnech opakovaně kritizoval.
Americký prezident Donald Trump chce nechat ve Washingtonu postavit vítězný oblouk inspirovaný slavnou pařížskou památkou (Arc de Triomphe). Uvedl to během večeře se sponzory, na které zároveň představil své plány na výstavbu tanečního sálu v Bílém domě. Podle jeho návrhu by se oblouk jmenoval Arc de Trump a měl by symbolicky připomenout 250. výročí americké nezávislosti, které připadá na příští rok. Podle stanice BBC by projekt finančně podpořili Trumpovi stoupenci.
Indický premiér Naréndra Módí mne ujistil o tom, že jeho země už nebude kupovat ruskou ropu, uvedl americký prezident Donald Trump. Na tiskové konferenci v Bílém domě Trump dále řekl, že teď je čas, aby Čína udělala to samé, aby byl tlak na Rusko co nejvyšší. „Neměl jsem radost z toho, že Indie kupovala (ruskou) ropu, a on (Módí) mě dnes ujistil, že s tím skončí. Je to velký krok,“ uvedl Trump.
Hrozí výrazné zdražení námořní dopravy. A to v rámci boje s emisemi. Mezinárodní námořní organizace při OSN (International Maritime Organization - IMO) chce vybírat zvláštní poplatek od lodí, které vypustí více emisí, než povolí regule organizace. A to v rámci snahy dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050. Proti návrhu ostře vystupuje vláda Donalda Trumpa, která hrozí sankcemi zemím, které dokument tento týden na zasedání organizace podpoří. Poplatek označuje za daň, ke které nemá OSN demokratický mandát.
Americký prezident Donald Trump dnes udělil Prezidentskou medaili svobody zavražděnému konzervativnímu aktivistovi Charliemu Kirkovi. Napsaly to agentury Reuters a AP. Trump již dříve označil Kirka za velkého hrdinu, který padl za svobodu projevu. Udělení nejvyššího civilního vyznamenání v USA Bílý dům naplánoval na nedožité 32. narozeniny Kirka. Při slavnostním udělení vyznamenání v Bílém dome Trump zopakoval, že Kirka považuje za "opravdového amerického hrdinu".
Ruský prezident Vladimir Putin podle americké hlavy státu Donalda Trumpa prostě nechce ukončit válku na Ukrajině. Trump přitom neví, proč v ní Putin pokračuje, když je pro něj špatná. Řekl to dnes v Bílém domě při setkání s argentinským prezidentem Javierem Mileiem.
Americký prezident Donald Trump kritizoval časopis Time proto, že fotografii sebe sama na obálce považuje za nejhorší v dějinách. Napsal to web Politico. Snímek je součástí článku o dohodě mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, která mimo jiné umožnila návrat všech izraelských žijících rukojmí do vlasti. Time, který svou obálku odhalil v pondělí, otiskl snímek sluncem ozářeného Trumpa vyfoceného zespodu, jak v obleku s neutrálním výrazem ve tváři hledí do dáli. Fotografii doplňuje text "Jeho triumf", což odkazuje na dohodu jako na "jeden z hlavních úspěchů Trumpova druhého funkčního období," uvedl Time.
V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se v pondělí konala historická vrcholná schůzka lídrů řady zemí světa k nalezení dlouho očekávaného příměří na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump během svého projevu vyzval jednotlivé lídry, aby jeden po druhém vystoupili vpřed. Giorgia Meloniová sklidila komplimenty, podobně jako maďarský Viktor Orbán. Britský premiér Keir Starmer byl naopak americkým prezidentem postaven do trapné situace, všímají si světová média, například německý list Die Welt.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se v pátek v Bílém domě setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump to podle agentury AFP řekl novinářům na palubě letadla Air Force One, se kterým se vrací z Blízkého východu do Spojených států. Zelenskyj o schůzce informoval v pondělí s tím, že s hlavou USA chce jednat o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a o dodávkách zbraní dlouhého doletu.
Izrael slaví. Poslední živí rukojmí Hamásu jsou z Gazy zpět. Americký prezident Donald Trump přiletěl do Jeruzaléma, aby společně s Izraelci oslavil konec války, na kterém je mu třeba přiznat lví podíl. I když druhá fáze Trumpova plánu – tedy odzbrojení Hamásu a předání vlády nad Gazou neutrální správě – je dosti nejistá, jisté je, že hlavní boje skončily. Během volební kampaně Trump sliboval, že ukončí jak konflikt v Gaze, tak ten na Ukrajině. V jednom případě má splněno, ve druhém mu úspěch stále uniká. Může však poučení z jedné války použít k ukončení i té druhé.
V pondělí se hlavy států a vlád z celého světa sešly v pobřežním egyptském letovisku Šarm aš-Šajch, aby zpečetily mír mezi Izraelem a teroristy Hamásu. Pozval je americký prezident Donald Trump a egyptský prezident Abdal Fattáh as-Sísí. Představitelé USA, Egypta, Kataru a Turecka následně podepsali společné mírové prohlášení pro Pásmo Gazy. Americký prezident Donald Trump už po příletu do Egypta řekl, že začala druhá fáze jednání o Pásmu Gazy.
Setkání prezidentů Ukrajiny a USA by se mohlo konat ve Washingtonu v pátek, informoval v pondělí s odvoláním na tři informované zdroje korespondent FT v Kyjevě Christopher Miller na síti X. Podle Millera mu to sdělily tři osoby obeznámené s plány. Stalo se tak po dvou telefonátech mezi prezidenty o víkendu, během nichž diskutovali o prodeji raket Tomahawk Ukrajině a o tom, jak ukončit válku s Ruskem. Zároveň ukrajinská delegace zahajuje týden jednání s americkými protějšky ve Washingtonu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes v projevu před izraelským parlamentem označil iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa za zásadní pro mír v Pásmu Gazy. Trumpovi, který je jednání Knesetu přítomen, Netanjahu řekl, že je tomuto míru oddán stejně jako Trump sám a společně jej také zajistí. Premiér Trumpovi také poděkoval za návrh dohody, která zajistila návrat všech izraelských rukojmích zpět domů. Poslední dvě desítky živých rukojmích se do Izraele z Pásma Gazy vrátily dnes.
Na Ben Gurionově letišti v Izraeli dnes přistál letoun Air Force One s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na palubě. Stalo se to krátce poté, co palestinské teroristické hnutí Hamás na základě Trumpem zprostředkované dohody propustilo první část izraelských rukojmích držených přes dva roky v Pásmu Gazy. Trump vystoupí v izraelském parlamentu a podle médií se možná také sejde s rodinami izraelských rukojmích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o další zbraně k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, čelící každou noc útokům ruských dronů, raket a střel s plochou dráhou letu. Podobně i v sobotu si Zelenskyj volal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle serveru Axios prezidenti diskutovali o možnosti, že by Ukrajina získala americké střely Tomahawk, které by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu.
Odvolací soud ve Spojených státech odmítl žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa o nasazení Národní gardy do Chicaga. Potvrdil tak rozhodnutí soudu nižší instance z tohoto týdne, který vyslání Národní gardy do téměř třímilionového města dočasně zakázal. "Je nařízeno vyhovět žádosti o odklad federální správy Národní gardy," uvedl odvolací soud. Bílý dům zdůvodňoval svoji žádost o nasazení Národní gardy do Chicaga nutností "chránit tamní federální agenty a majetek před násilnými protesty", které se odehrály před budovami imigrační policie.
Vražda Charlieho Kirka měla ten neblahý dopad, že obnažila autoritářské tendence Trumpovy garnitury. Varování ministryně spravedlnosti Bondiové, že bude stíhat „hate speech“, a vyhrožování předsedy Federální telekomunikační komise Carra televizi ABC kvůli show Jimmyho Kimmela nám připomínají, že Trump opravdu není reaganovský konzervativec. Ale i v širším pravicovém ekosystému se objevuje apetit na to, čemu se, když to dělala levice, říkalo „cancel culture“. V čem se tato tendence opakuje a v čem se liší? Cancel culture, jak ji známe, byla mimo jiné podmíněna technologicky.
ANALÝZA: Americký prezident Donald Trump opětovně zásadně přitvrdil vůči Číně. Zvedá celní sazbu na čínský dovoz o drakonických 100 procentních bodů. Nové clo tedy má být 130 %. Při takovéto výši cla by v podstatě přestal existovat americko-čínský obchod, neboť lze čekat, že Peking by stanovil podobnou celní sazbu zase na americký dovoz. V případě naplnění Trumpovy pohrůžky by šlo jen o nepatrně nižší clo, než jakému Čína přechodně čelila po poměrně krátkou dobu letos v první polovině roku.
