Americký prezident Donald Trump vyčetl svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému jeho prohlášení, že Ukrajina neuzná ruskou okupaci Krymu. Ukrajinský vůdce podle prezidenta USA provokativními prohlášeními ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem. "Toto prohlášení velmi škodí mírovým jednáním s Ruskem," napsal Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social.
Americký prezident Donald Trump předložil Ukrajině a Rusku „finální nabídku“ na ukončení války – a způsobil tím politické zemětřesení. Podle informací ze zákulisí byl minulý týden v Paříži ukrajinským zástupcům předán návrh plánu, který je v Bílém domě prezentován jako „okamžik teď, nebo nikdy“. V Evropě a Kyjevě však návrh vyvolal silné znepokojení a odpor. Situaci nyní dál stupňuje americký prezident J.D. Vance: "Je čas říct ano - nebo Spojené státy z jednání odejdou," varoval.
Spojené státy dnes od Kyjeva očekávají odpověď na mírový rámec, podle kterého by USA uznaly Krym za součást Ruska a neoficiálně také ruskou kontrolu nad takřka všemi okupovanými částmi Ukrajiny. Napsal to portál Axios, který se odvolává na své zdroje. Konečná nabídka amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak ji Axios označil, tak vyžaduje, aby Ukrajina přijala ruskou okupaci. V Londýně se dnes sejdou představitelé USA, Francie, Německa, Británie a Ukrajiny, aby jednali o příměří na Ukrajině.
Dolarový index je nyní nejslabší od prvního čtvrtletí roku 2022. Důvodů je celá řada, nicméně ekonomové se domnívají, že jde o jednu ze strategií amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak pomoci americké ekonomice. Slabší dolar totiž zdraží dovoz do USA a naopak zlevní vývoz. Oslovení experti mimo jiné analyzují, jaký je dopad na české firmy a investory. Dolarový index, který vyjadřuje sílu dolaru proti hlavním světovým měnám, se propadá pod úroveň 100 a testuje hranici 98 bodů.
Obliba amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla na 42 procent, což je nejméně od jeho lednového návratu do Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu, který v pondělí zveřejnily agentury Reuters a Ipsos. Ve srovnání se sondáží provedenou před třemi týdny se Trumpova popularita snížila o další jeden procentní bod. Bezprostředně po inauguraci 20. ledna byla na úrovni 47 procent. Trump je stále populárnější, než byl většinu času jeho předchůdce v prezidentském úřadu Joe Biden.
Ceny ropy dnes na světových trzích v pondělí výrazně klesají. Severomořská ropa Brent před 19:00 SELČ vykazovala pokles ceny o 2,9 procenta na 65,97 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zlevňovala o 2,8 procenta na 62,86 USD za barel. Rusko výrazně snížilo předpokládanou průměrnou cenu ropy Brent v letošním roce o 17 procent. Ruské ministerstvo hospodářství snížilo prognózu průměrné ceny Brentu v letošním roce oproti svým zářijovým předpokladům z 81,7 USD za barel na 68 USD za barel.
Kreml uvítal postoj administrativy Donalda Trumpa, podle kterého Spojené státy vylučují možnost členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO). Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že tento přístup se shoduje s přesvědčením Ruska a označil jej za jeden z hlavních bodů napětí mezi Moskvou a Západem, současně Rusko odmítlo komentovat momentální situaci ohledně příměří na Ukrajině, o zprávě informuje agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump dnes vyjádřil naději, že Ukrajina a Rusko „tento týden“ uzavřou mírovou dohodu, která poté oběma zemím umožní čile obchodovat se Spojenými státy. Trump to uvedl v krátkém příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Doufejme, že se Rusko a Ukrajina tento týden dohodnou. Obě země pak začnou obchodovat ve velkém se Spojenými státy americkými, které prosperují, a vydělají na tom!“ uvedl Trump, aniž uvedl podrobnosti o případném pokroku v mírových jednáních.
Takzvané velikonoční příměří vyhlásil v sobotu ruský prezident Vladimir Putin především proto, aby si zachoval přízeň svého amerického protějšku Donalda Trumpa. Uvedlo to dnes ruské vydání serveru stanice BBC, které shrnuje reakce ukrajinských představitelů, západních expertů i ruských vojenských blogerů. „Je to divadlo pro jednoho diváka – Donalda Trumpa,“ řekl dále například ruský expert pro The Washington Post.
V oficiálních dokumentech Severoatlantické aliance se postupně mění jazyk týkající se klimatu či genderu. Server Politico s odkazem na několik zdrojů uvádí, že jde o snahu NATO vyjít vstříc americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který vytáhl do boje „diverzitě, rovnosti a inkluzi“ (tzv. DEI). Trump zároveň obratem po svém uvedení do funkce oznámil, že ruší Green Deal.
Od výroby iPhonů po produkci automobilových součástek, Indii se v posledních letech daří získávat klíčové úspěchy pro svůj výrobní sektor. Současná nejistota ohledně amerických cel by paradoxně mohla Indii prospět, protože i kdyby cla vstoupila v platnost, na Indii jsou výrazně nižší než na konkurenty. I proto může být výroba v Indii pro firmy zajímavá. Indický premiér Nárendra Módí a americký prezident Donald Trump se navíc zavázali k cíli čtyřnásobného navýšení obchodu mezi oběma zeměmi do roku 2030.
Izrael nevyloučil útok na íránská jaderná zařízení v nadcházejících měsících, přestože americký prezident Donald Trump sdělil tamnímu premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že USA prozatím nejsou ochotné takový krok podpořit. Informuje o tom server Times of Israel s odvoláním na několik zdrojů obeznámených se situací. Izrael protože prý zvažuje formu útoku, která by nevyžadovala tak velkou podporu USA.
Nejvyšší soud Spojených států dnes dočasně zakázal vládě prezidenta Donalda Trumpa deportovat na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století Venezuelany zadržované v Texasu. Federální soudy původně prozatímně Trumpově administrativě deportace podle tohoto zákona zcela zakázaly, Nejvyšší soud USA ale v pondělí tento verdikt zrušil a vyhošťování umožnil, zároveň ale trojici Venezuelanů zadržované v severním Texasu umožnil deportace napadnout u texaských soudů.
Podle deníku New York Post informoval ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov americké představitele, že Ukrajina z „90 %“ souhlasí s mírovým plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plán byl tento týden představen v Paříži americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a dvěma zvláštními vyslanci, kteří mají na starosti ukončení války na Ukrajině. Zásadní otázkou je, zda bude ochotné k dohodě přistoupit i Rusko, které podle listu dosud blokovalo Trumpovy snahy o dosažení příměří a širší mírové dohody.
Spojené státy nyní neuvažují o dodávkách dalších zbraní Ukrajině poté, co země napadená Ruskem vyčerpá balíček schválený ještě v době úřadování prezidenta Joea Bidena. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na členy Kongresu obeznámené se situací. "V Bílém domě ani v Kongresu se nevedou prakticky žádná seriózní jednání o dalším balíčku zbraní pro Ukrajinu," sdělili NYT členové Kongresu, kteří Ukrajinu podporují.
Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP šéf Bílého domu také prohlásil, že se jednání dostala do kritické fáze a také že s ním nikdo nemanipuluje, pokud jde o snahy konflikt ukončit. Válku rozpoutalo Rusko invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Spojené státy představily návrh na zmrazení války na Ukrajině. Podle plánu prezidenta USA Donalda Trumpa by napadená země měla nechat okupované území na východě Ruské federaci. Návrh počítá s tím, že zamrazí frontové linie a fakticky přenechá okupované ukrajinské území Rusku. Kyjev by se zároveň musel vzdát své snahy o vstup do NATO, píše zpravodajská agentura Bloomberg.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal příští týden navštíví Spojené státy, kde bude jednat s americkým ministrem financí Scottem Bessentem o dohodě týkající se hospodářského partnerství mezi zeměmi. Vyplývá to z memoranda, které podepsali činitelé obou zemí, a v pátek jeho text zveřejnilo ukrajinské ministerstvo hospodářství. Dojednávaná dohoda se týká vzácných ukrajinských nerostů. Trump chce, aby dohoda byla kompenzací za pomoc, kterou Ukrajině poskytl jeho předchůdce Joe Biden.
Itálie a Spojené státy mají podobné hodnoty. To potvrdila italská premiérka Giorgia Meloniová, která během dnešní návštěvy Bílého domu podpořila prezidenta USA Donalda Trumpa. „Doufáme, že znovu uděláme Západ velkým,“ prohlásila Meloniová podle BBC. Meloniová přijela za Trumpem hlavně kvůli celní válce mezi USA a EU. Výsledek této debaty zatím není známý. Meloniová navštívila Washington, kde ocenila Trumpův postoj vůči ilegální migraci a kritiku „woke ideologie“.
Americký prezident Donald Trump zablokoval plánovaný izraelský útok na íránské jaderné provozy a dal přednost jednáním s Íránem o omezení jeho jaderného programu. S odvoláním na představitele Trumpovy administrativy to ve středu uvedl zpravodajský server The New York Times (NYT). Izrael podle NYT plánoval na íránské jaderné provozy zaútočit možná už v květnu s cílem zpomalit o rok nebo více schopnost Íránu vyvinout jadernou zbraň.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa žaluje stát Maine, protože odmítl zakázat sportovkyním, jež prošly změnou pohlaví, závodit v ženských soutěžích. Napsal o tom ve středu zpravodajský server BBC. Nejnovější vývoj představuje eskalaci sporu mezi guvernérkou státu Janet Millsovou a šéfem Bílého domu, který jí pohrozil zastavením federálního financování mainského školství.
Světová obchodní organizace (WTO) kvůli zavádění cel výrazně zhoršila výhled mezinárodního obchodu. Nově očekává, že zahraniční obchod se zbožím letos globálně klesne o 0,2 procenta, zatímco ještě loni v říjnu předpovídala na letošek růst, který odhadovala na tři procenta. WTO to uvedla ve své dnešní zprávě. Mezinárodní obchod se službami podle předpovědi vykáže růst o čtyři procenta, což je také méně, než se dosud čekalo.
Ve Spojených státech došlo opět po čase k ostré slovní roztržce mezi bývalým prezidentem Joem Bidenem a jeho nástupcem v Bílém domě Donaldem Trumpem. Biden v úterý poprvé od svého odchodu z prezidentského úřadu veřejně vystoupil a kritizoval Trumpovu administrativu kvůli plánovaným škrtům v systému sociálního zabezpečení. Trump na sebe ale nenechal dlouho čekat a ostře se proti Bidenovým výrokům ohradil na sociálních sítích.
Když se kácí les, létají třísky, praví jedno z hrozivých mouder generalissima Stalina. Jeho platnost ovšem zjevně není omezena na území Sovětského svazu v době Stalinovy vlády. I v demokratickém světě občas nějaká ta tříska ulítne. Došlo k tomu zřejmě i ve Spojených státech a dalo to vzniknout sporu, jehož dopady mohou daleko přesahovat osud člověka, kolem nějž se ta kauza točí. Donald Trump vyhrál volby také proto, že sliboval drastické omezení migrace a přísný postup proti ilegálním imigrantům, v téhle věci podle průzkumů měl a má většinovou podporu americké veřejnosti.
Prezident Petr Pavel znovu nevyloučil, že by mohl po uplynutí prvního pětiletého mandátu kandidovat na funkci hlavy státu i podruhé, třebaže to dříve spíše odmítal. Podle něj bude záležet na řadě faktorů, včetně preferencí voličů, jeho zdraví a podobně. Řekl to v živém vysílání na facebooku, kde odpovídal na otázky lidí. V live streamu se také dotkl termínu nadcházejících sněmovních voleb nebo vztahů s Bílým domem. „Do Bílého domu se jen tak někdo nedostane, ale já už jsem v něm byl za předchozího prezidenta,“ zdůraznil Pavel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odepření financování Harvardovy univerzity podle Reuters představuje novou úroveň sporu mezi federální vládou a americkými univerzitami.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že by mohl automobilový průmysl dočasně osvobodit od cel, která na něj uvalil, aby dal výrobcům automobilů čas na úpravu dodavatelských řetězců. „Uvažuji o něčem, co by některým automobilkám pomohlo,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně. „Potřebují trochu času, protože je budou vyrábět tady, ale potřebují trochu času. Takže mluvím o takových věcech,“ dodal. Podle AP tím měl na mysli, že automobilky potřebují čas na přesun výroby z Kanady, Mexika a dalších zemí.
Ve válce na Ukrajině jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa miliony mrtvých, a to kvůli třem lidem - ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, bývalému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi a ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenskému. Trump také znovu naznačil, že válku začal Zelenskyj. Na své sociální síti Truth Social, pak dodal, že kdyby byl v době vypuknutí konfliktu prezidentem k válce by nedošlo.
Ještě před rokem byla taková slova nemyslitelná. Tváří v tvář prudké a obtížně čitelné celní ofenzivě amerického prezidenta Donalda Trumpa se však začínají ozývat: šéfové velkých evropských firem považují alespoň částečný dovoz zapovězeného ruského plynu za „dobrý nápad“. Přílišná závislost na zkapalněném zemním plynu (LNG) ze Spojených států by se totiž podle nich mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil sérii návštěv zemí jihovýchodní Asie. V reakci na cla ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa hledá spojence i mezi regionálními rivaly. Cestu zahájil ve Vietnamu, navštíví i Kambodžu a Malajsii. V novinovém článku pro vietnamský stranický deník Nhân Dân vyzval země jihovýchodní Asie, aby se připojily k Číně v odporu proti „unilateralismu a protekcionismu“. Informuje The Washington Post.
