Tag: ekonomika

Články k tagu

Českou ekonomiku čeká pokles. Stanjura očekává „mírnou recesi“

V příštím roce čeká ministerstvo financí (MF) hospodářský pokles o 0,2 procenta. Oznámil to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. Zbyněk Stanjura také novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, , mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

O zákazníky přišly všechny typy prodejen. Tržby klesaly pátý měsíc v řadě

Tržby v maloobchodě v Česku v září meziročně klesly o 5,6 procenta po revidovaném srpnovém poklesu o 8,1 procenta. Snížily se pátý měsíc po sobě, v předchozích měsících se ale pokles prohluboval. Méně v září proti loňsku utržily všechny sortimentní typy prodejen s výjimkou farmaceutických a zdravotnických obchodů. Proti srpnu se zářijové tržby zvýšily o 0,8 procenta. Informace dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad.

Němci začali šetřit. Omezili výdaje za oblečení i návštěvy restaurací

Téměř tři čtvrtiny lidí v Německu mají obavy z hospodářské recese a mění kvůli tomu i přístup k nákupům. Podle průzkumu společnosti YouGov, který si objednala poradenská firma Simon-Kucher & Partners, většina respondentů v případě recese počítá s omezením výdajů na nové oblečení, dovolenou či volnočasové aktivity. Téměř polovina by pak omezila návštěvy restaurací. Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v říjnu zrychlil na 10,4 procenta ze zářijových deseti procent.

Vláda se chová nehospodárně. Žasnu, kritizuje exguvernér Rusnok

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně. „Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Jen to nejlevnější jídlo a oděvy. Víc si čtvrtina Čechů nemůže dovolit, ukázal průzkum

Podíl domácností, kterým měsíční rozpočet vystačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, stoupl z loňských 18 procent na letošních 26 procent. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který pro správce pohledávek KRUK zpracovala mezi tisícovkou respondentů agentura STEM/MARK. Naopak téměř dvě třetiny českých domácností (63 procent) podle průzkumu hospodaří s relativním dostatkem peněz na pokrytí základních potřeb i závažnějších výdajů, navíc ještě zvládají spořit.

Tu stopu nám vyšlapala levicová extremistka

Minulou neděli vystoupila v Londýně na knižním festivalu Greta Thunbergová. Po propagaci své knihy, což je sborník příspěvků stovky autorů od Naomi Kleinové po Thomase Pikettyho, odpovídala na otázky z publika. Gretě už není šestnáct, ale devatenáct let, a chtělo by se napsat, že s věkem roste i její tematický záběr, respektive témata, o nichž se nezdráhá mluvit. Slova, která pronesla v Londýně a která rezonují napříč západním světem, se rovnají politickému manifestu. Je to manifest krajní levice: „Nikdy se nevrátíme k normálu, protože normál už předtím byla krize (...)."

Tikající dluhopisová bomba

Hodně se toho již namluvilo o akciích, o zlatu nebo o nemovitostech coby o rozbouřených typech investic. Ale v poslední době se začalo mluvit ještě o jednom investičním nástroji, o kterém bylo dlouhou dobu ticho po pěšině. A který ani většině individuálních investorů nepřipadal moc sexy. Ale to jen proto, že o něm věděli málo. Jedná se o dluhopisy. A rovnou dodejme, že je omylem domnívat se, že většiny lidí se dluhopisy netýkají. Naopak.

ČNB zhoršila odhad vývoje české ekonomiky. Inflace vystoupá na průměrných 15,8 procenta

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

EU nepřipustí, aby Němci zvýhodňovali své podniky, oznámil Fiala senátorům

Státy EU podle premiéra Petra Fialy (ODS) považují za nepřijatelné, aby Německo jednostranně zvýhodnilo svůj průmysl. Podle kritiků by chystané uvolnění až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč) na stabilizaci cen energií mohlo znevýhodnit ostatní země unie. Evropská komise nepřipustí to, aby některá země v rozporu s unijními pravidly zvýhodněným způsobem podporovala své podniky, řekl dnes senátorům Fiala, když je informoval o závěrech říjnové Evropské rady.

NERV nám nabídl menu, my budeme vybírat, řekl Fiala. Potrvá to půl roku

Vláda Petra Fialy projednala opatření na omezení ekonomického schodku s experty z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Mezi návrhy padlo mimo jiné zavedení takzvaného odloženého školného, posunutí věku odchodu do důchodu, ale také třeba snížení počtu vězňů. Fiala a další členové vlády po jednání uvedli, že jsou proti možnosti zvyšování daně z příjmů. Ve středu také Fialův kabinet schválil platnost zastropování cen energií i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy.

Schodek rozpočtu 286,7 miliardy korun. Vláda už utratila víc, než loni naplánovala

Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 286,7 miliardy korun ze zářijových 270,9 miliardy korun. V úterý o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Loni v říjnu činil deficit 335 miliard korun, což byl nejhorší říjnový výsledek hospodaření od vzniku Česka. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) pro letošek naplánovala schodek 180 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun.

Česká ekonomika vstupuje do recese. Útlum se přenese do příštího roku

Česká ekonomika vstupuje do recese a je otázkou, jak dlouho bude trvat. Shodují se na tom analytici v reakci na úterní výsledky hrubého domácího produktu (HDP), který ve třetím čtvrtletí mezičvrtletně klesl o 0,4 procenta. Další mezičtvrtletní pokles očekávají i v posledním kvartálu letošního roku. Za celý rok by podle nich měl HDP vzrůst zhruba o 2,5 procenta, upozorňují ale, že vychází z nízké loňské srovnávací základny ovlivněné pandemií covidu-19.

Ekonom ve mně je z vlády poněkud nešťastný

Českoamerického ekonoma Jana Švejnara jsme zastihli v lehce bilanční náladě. Ekonomická vysoká škola CERGE na Univerzitě Karlově, kterou v Praze počátkem 90. let zakládal a pak spolu s Národohospodářským ústavem české Akademie věd v rámci společného pracoviště CERGE-EI budoval, oslavuje 30. narozeniny. Pro Švejnarovu politickou nevyhraněnost a širokospektrální přijatelnost se o něm v poslední době dokonce spekuluje jako o černé labuti prezidentských voleb. Jak vidí potíže, před nimiž stanula česká ekonomika, s ní i obyvatelstvo a s ním nakonec i vláda?

Pomáhat všem s energiemi je příliš drahé, varoval šéf Světové banky

Vládní pomoc s účty za energie pro všechny je příliš nákladná, varoval v rozhovoru s BBC prezident Světové banky (SB) David Malpass. Programy pomoci v době pandemie nemoci covid-19 nebyly dostatečně zacíleny na nejzranitelnější skupiny a stejnou politiku vlády přijímají i v případě pomoci lidem s rostoucími účty za energie. Splácení dluhu, který takto vzniká, ale potrvá desítky let.

Bude to ošklivé a dlouhé. Doslova se opakují 30. léta, říká o krizi ekonom Roubini

Ekonom Nouriel Roubini je známý díky svým prognózám jako „věštec krizí“ a nyní tvrdí, že stále nevidí na obzoru žádné ekonomické dobré zprávy. Ve skutečnosti bude ještě mnohem hůř, říká autor nové knihy MegaThreats. (MegaHrozby: Deset nebezpečných trendů, které ohrožují naši budoucnost, a jak je přežít). Je přesvědčen, že v důsledku série šoků, z nichž některé se stále ještě odehrávají, čeká svět silný pokles, než se státům uleví od inflace.

Proč se to zase pokazilo?

Člověk sledující zblízka evropské dění zažívá nutně při pohledu na dnešní energetickou krizi pocit déjà vu. Tak už je to zase tady! Jen v jiné oblasti, na jiném trhu. Pokolikáté už. Co vlastně? Inu, upřímné zděšení obyvatel, podnikatelů a politiků ze zhroucení něčeho, co doteď nevnímali a neřešili, protože to dlouho fungovalo hezky, spořádaně a celkem levně. Jako právě dodávky energetických surovin na integrovaném evropském trhu. Když se ceny nebo dodávky něčeho rychle a bez varování zcela vymknou z kloubů, začíná boj na úrovni jednotlivých států, kdo zasáhne dřív či silněji.

Bundesbanka: Německá ekonomika je na prahu recese

Inflace v Německu je poprvé po 70 letech dvojciferná a německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou v pátek zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.

Pět bilionů korun. Německo schválilo štědrou podporu lidem i firmám

Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů Kč). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země, Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.

Státní dluhy se netolerují

Doba se změnila. Prudký růst státních dluhů už se netoleruje. To je tvrdá lekce, kterou v posledních dnech dali investoři Velké Británii a Maďarsku. Poté, co finančníci sledovali, jak se politici v Londýně a Budapešti rozhodli roztáčet inflaci dalšími obřími státními dluhy, poslali ke dnu libru i forint: s nimi prudce zvýšily úroky ze státních dluhopisů. V Londýně byla politická reakce velmi rychlá. Nejdřív byl odvolán ministr financí Kwasi Kwarteng, který představil rozpočet s výraznými škrty daní a zároveň prudkým růstem státních výdajů. Výsledkem tohoto pokusu o oživení ekonomiky měl být prudký růst státních dluhů.

Pořád ještě jsme to dítě v cukrárně

V jaké fázi hospodářského cyklu je česká ekonomika, to je otázka, na niž slýcháme dvě základní odpovědi. Jedni tvrdí, že vinou násobně zvýšených cen za energie nás do čtvrt či půl roku čeká masivní vlna krachů a následně rekordní nezaměstnanost. Jiní (vláda a s ní tzv. progresivisté) připomínají, že vláda slíbila nenechat padnout ani jednu domácnost, že vzhledem k Putinově válce se toho moc dramatického neděje. Miroslav Singer je ekonom s více než třicetiletou zkušeností z české ekonomiky i z centrální banky. Dnes pracuje jako hlavní ekonom Generali pro středovýchodní Evropu.

Krize dál drtí české firmy, až pětina se chystá propouštět. Windfall tax může uškodit

Energetická krize dál tvrdě dopadá na české firmy. Podle posledních průzkumů se chystá kvůli nutným úsporám propouštět až pětina z nich. Abnormálně vysoké ceny plynu a elektřiny způsobují potíže zejména podnikům v energeticky náročných odvětvích, jako jsou pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštění by se mělo týkat hlavně administrativních pozic ve službách, dělnických nebo technických profesích.

Zpráva o překročení Rubikonu

Občas se stane, že některé zprávy jsou zaznamenány, ale nezdá se, že by je mediální a politický svět vstřebal. Přinejmenším v Česku, ale ani ve světě nejsou chápány natolik, aby je novináři snadno přeložili do titulků, dokázali k nim srozumitelně formulovat otázky na tiskovkách a tak podobně. Minulý týden se takto začaly vnucovat dvě velké události. V úterý na Salonu Echa v Knihovně Václava Havla a ve středu na česko-polské konferenci o energetice v institutu CEVRO bylo jedno téma, které dokázalo dokonale sjednotit všechny účastníky: německý plán na ochranu domácího průmyslu před vysokými cenami energií.

Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy

Ranní útok Ruska sebevražednými drony si vyžádal v Kyjevě životy tří civilistů. Rusko tvrdí, že likvidovalo „armádní cíle a objekty energetické soustavy“. Nyní starosta města Vitalij Kličko odhalil identitu dvou zabitých: byl to mladý pár, muž a žena v šestém měsíci těhotenství. „Během pátracích a záchranných operací v obytné budově v centru, kterou zasáhl ruský dron, vytáhli těla tří mrtvých civilistů,“ napsal Kličko na síti Telegram.

Maďaři se snaží zastavit pád forintu. Orbán chce srazit inflaci

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal guvernéra maďarské centrální banky a svého ministra financí, aby do konce letošního roku zmenšili míru inflace alespoň o polovinu. Centrální banka proti ní zasahovala už v uplynulých dnech a další kroky udělala v pátek, zřejmě se jí prozatím podařilo zastavit propad forintu. Maďarsko se potýká s inflací přes 20 procent, centrální banka v reakci na inflaci a na oslabení forintu přijímala drastická opatření.

Zavírání hospod teď výrazně zasáhne i menší města, obávají se restauratéři

Třetina hospod a restaurací, kam Plzeňský Prazdroj dodává pivo, si zejména kvůli energetické krizi není jistá svojí existencí. Skončit je rozhodnuto jedno procento z nich. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 5500 provozovnami. Největší pivovar v zemi dodává svá piva do 20.000 podniků, což jsou dvě třetiny celkového počtu restaurací a hospod v ČR, uvedl jeho mluvčí Zdeněk Kovář. Zavírá restaurací se nejvíc týká měst do 20 tisíc obyvatel.

Inflace v Česku řádí, skoro dvěma třetinám zaměstnanců se však mzdy nezvedly

Zvýšení mzdy ani jinou formu podpory kvůli rostoucí inflaci zatím nedostalo 61 procent zaměstnanců, 29 procentům firmy zvýšily mzdu nebo zavedly příspěvek na stravování či jinou formu zaměstnaneckých benefitů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Up Česká republika, takzvaného Barometru zaměstnanců, mezi tisícovkou respondentů z českých firem a organizací. Podle expertů musí lidé počítat s ním, že i kupní síla jejich úspor bude klesat.

Nobelovu cenu za ekonomii mají tři Američané za výzkum bank a finančních krizí

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Lokální finanční požáry jsou stále častější

Finanční trh je v posledních dnech opravdu hodně rozkolísaný. Prudké propady burz se střídají s ještě prudším růstem a pak se znovuobnovenými propady. Není výjimkou mezidenní skok i přes čtyři procenta. A stejně jako příčinou poklesů jsou povětšinou spekulace na vývoj úrokových sazeb hlavně ve Spojených státech, příčinou růstu burz je to samé – opět spekulace na budoucí vývoj úrokových sazeb, jenom se vždy v daný den spekuluje na druhou stranu.