Ceny vajec tento rok stouply o několik desítek procent na 4,50 Kč. Důvodem jsou rostoucí náklady výrobců a také vysoké marže obchodníků. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), na které upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle údajů ČSÚ prodával začátkem letošního roku typický chovatel slepic jedno vejce průměrně za 1,94 Kč, což odpovídalo lednové průměrné ceně zemědělských výrobců.
Rainer Zitelmann je renesanční muž: promovaný historik a sociolog, v druhém životě konzultant na trhu s nemovitostmi, autor řady knih, ve svém zatím posledním životě misionář kapitalismu. Financuje překlady svých knih do různých jazyků a jezdí je propagovat po světě. Česky mu vyšly dvě, obě letos: Kapitalismus není problém, ale řešení a Deset největších omylů odpůrců kapitalismu. Zvlášť zajímavá bude pro českého čtenáře ta druhá, Zitelmann totiž do českého vydání připojil kapitolu o postojích Čechů k volnému trhu.
Moskva zvažuje, že jako odpověď na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 o zavedení cenového stropu na ruskou ropu stanoví minimální cenu pro prodej své ropy v zahraničí.
Okresní správy sociálního zabezpečení přijaly za říjen a listopad 41.600 žádostí o předčasný důchod. Počet je tak výrazně vyšší, než bývá za celý rok. Běžně ročně o dřívější penzi žádá kolem 30.000 lidí. Letos v listopadu si pak o předčasný důchod řeklo téměř desetkrát víc mužů a žen než ve stejném měsíci loni. Aktuální údaje médiím poskytla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Tržby v maloobchodě v Česku meziročně klesají už půl roku. V říjnu pokles zrychlil na 9,4 procenta po zářijovém revidovaném snížení o 5,3 procenta. Lidé méně utráceli zejména za nepotravinářské zboží. Proti září se říjnové tržby snížily o 1,8 procenta.
Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39.858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. "Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky (...)." píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
O kryptofinančnictví se říká, že se pomalu učí, proč byly zavedeny všechny ty otravné regulace a kontrolní mechanismy, které tak svazují tradiční finanční byznys. Obchodování s kryptoměnami je dynamické, svobodné a bez velkých byrokratických překážek. Pokud ale nastane krize, není žádná instituce, která by zasáhla a zachránila aspoň vklady běžných střadatelů. Minimum dohledu také znamená, že podvody a neetické jednání jsou mnohem pravděpodobnější než v běžném bankovnictví. Připomíná to 18. nebo 19. století, kdy bylo možné přes noc vydělat obří jmění a další noc ho ztratit.
Země otřesená protesty kvůli válce na Ukrajině objevila způsob, jak čelit promoskevské propagandě: ekonomické starosti lidí utopí v penězích, píše Bloomberg. Podle agentury se Česku díky hotovostní injekci ve výši 8,5 miliardy dolarů (195 miliard korun) podařilo účinně zneškodnit jedny z největších protivládních demonstrací v EU. Bloomberg připomněl demonstraci ze září, kdy na Václavském náměstí protestovalo 70 000 lidí tlačilo. Srovnal ji s podobně zaměřenou demonstrací z 26. listopadu na Letné, které se účastnily jen stovky lidí (měla ovšem jiné organizátory).
Ceny paliv v ČR se za týden opět snížily o více než korunu a průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 40 korun za litr. Aktuálně se u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 39,34 Kč, před týdnem byl o 1,17 koruny dražší. O 1,85 koruny na litru zlevnila cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 41 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny pohonných hmot se přibližují hodnotám, kterých dosahovaly před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.
Sněmovna ve čtvrtek hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Návrh čelil ostré kritice ze strany opozice, podle premiéra Petra Fialy jde ale o návrh realistický, i když ne ideální. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ale realistický není, bude se muset v příštím roce novelizovat.
Míra inflace v eurozóně v listopadu překvapivě klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku v měsíci říjnu ceny poklesly, a to o 1,1 procenta. Česká republika ale zároveň prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard korun.
Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Dnes přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů.
Rusko navždy přišlo o Evropu jako svého největšího energetického klienta. Uvedl to na energetické konferenci šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Dodal, že IEA očekává, že do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude ruská produkce ropy nižší přibližně o dva miliony barelů denně. Letos v březnu těžba Ruska činila více než deset milionů barelů denně. Birol také pochválil Norsko za to, že zvýšilo vývoz plynu do Evropy, když to kontinent nejvíce potřeboval a zmizely ruské dodávky.
Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard Kč. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou v úterý novinářům představil její analytik Vít Hradil. Reálné mzdy podle něj ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Důvodem je vysoká inflace.
Poslanci v pátek na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Vlastně tak končí jedna éra. Éra, již charakterizuje vyhrocená nedůvěra k podnikatelskému stavu, až jakási presumpce jeho viny ze strany celé řady politiků, tedy těch, kdož jsou z daní podnikatelů placeni.
Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
Sérii rozhovorů s prezidentskými kandidáty začínáme s předsedou ANO Andrejem Babišem, který je ale podle dosavadních průzkumů pro většinu společnosti jako prezident republiky nepřijatelný. Rozhovory s dalšími kandidáty s šancí na slušný výsledek v prvním kole budou následovat. Za týden přineseme interview s Danuší Nerudovou, pak s Pavlem Fischerem. Jediný, kdo odmítl rozhovor poskytnout, je Petr Pavel.
Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab (84) vystoupil během letošního setkání G20 na Bali s projevem, ve kterém varoval před fragmentací a změnami, které na svět čekají v souvislosti s tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí. Podle něj hrozí významná společenská proměna, která může vést k multipolárnímu a mnohem rozdělenějšímu světu. Jako hybatele této změny označil především politicky silná hnutí, která ale blíže nespecifikoval. Z ekonomického pohledu však zmínil čtyři významné síly, které budou v čele této tranzice.
„Strana říkala, že Oceánie nikdy nebyla v alianci s Eurasií. On, Winston Smith, věděl, že Oceánie byla v alianci s Eurasií před pouhými čtyřmi roky.“ S koncem studené války se zdálo, že této fantazii George Orwella jsme unikli, že svět směřuje ke globalizaci. Jenže v posledních letech se již zcela otevřeně mluví o konci globalizace. V dokumentech vlád se mluví o geopolitickém soupeření, v odborných kruzích o ekonomickém „decouplingu“. Zdá se, že vize budoucnosti, jaké šíří frekventanti Světového ekonomického fóra v Davosujsou slepým ramenem vývoje.
Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana, který jim nespokojený se stavem veřejných financí vrátil do sněmovny novelu letošního státního rozpočtu. Zákonodárci tak v počtu 103 hlasů podpořili především navýšení schodku rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun, které podle koalice zavinily především výdaje spojené s válkou na Ukrajině.
S tím, jak s energetickou krizí prudce rostou výdaje a Fialův kabinet zatím nedokázal představit žádné výraznější systémové úspory, sílí ve veřejné debatě volání po zvýšení daní. S nápadem na zvyšování daní navíc čas od času koketuje přímo jeden z Fialových vicepremiérů. Ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka. V minulých dnech do debaty zasáhl NERV. Poradní sbor, který si dal dohromady přímo ministerský předseda, přišel s katalogem nápadů, jak skoncovat s obřími rozpočtovými schodky. Řada z nich neměla přinejmenším nic společného s tím, co kabinet sliboval ve svém programu.
Letošní rok byl pro světovou ekonomiku špatný, vyhlídky na příští rok jsou ale ještě horší. Zvýšení úrokových sazeb může USA v roce 2023 uvrhnout do recese, ceny zemního plynu dopadnou se stejným scénářem i na Evropu a dvojitá covidová rána může téměř zastavit čínskou ekonomiku, odhaduje analýza agentury Bloomberg. Ve srovnání s pozitivnější prognózou ze začátku roku by v extrémně negativním scénáři mohlo dojít k vymazání přibližně 5 bilionů dolarů z celosvětové produkce.
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v ČR v říjnu mírně vzrostla na 5,86 procenta ze zářijových 5,83 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za 20 let. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 7,2 miliardy korun, meziměsíčně nepatrně více. Meziroční propad podobně jako v září byl 82 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
V českém ekonomickém světě byl tento týden o spotřebitelské inflaci. Koneckonců spotřebitelská inflace je tím, co pálí lidi z oblasti ekonomiky nejvíc. A tak se na nová čísla čekalo celkem s napětím. Existovaly a existují v zásadě dvě teorie. Podle jedné se inflace už zlomila. Vrcholila kolem osmnácti procent a nyní už bude soustavně klesat. Podle druhé teorie inflace naopak ještě hned tak klesat nebude. Bude se dál buď potácet kolem osmnácti procent, anebo dokonce ještě mírně vzroste nad procent dvacet. Čísla za říjen měla rozhodnout.
Český statistický úřad snížil inflaci na úroveň 15,1 a státní kasa díky tomu ušetří stovky milionů, které by jinak vyplatila lidem, kteří si nakoupili takzvané protiinflační dluhopisy. Na snížení inflace mělo podle ČSÚ největší vliv promítnutí úsporného tarifu do cen elektřiny a nulový poplatek za podporované zdroje energie. Říjnový pokles tempa inflace v Česku znamenal mezi evropskými státy posun z desátého na 15. místo nejvyšších inflací. Mluvčí ČSÚ Jan Cieslar pro Echo24 řekl, že zvolená metodika výpočtu inflace je zcela v souladu s právním výkladem i evropským statistickým kodexem.
V příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 procent firem. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy udělala Asociace exportérů. Nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií podle asociace zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu. Na Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Průmysl podle něj nyní prochází nejbouřlivějším obdobím v novodobé historii a začal vysílat nouzový signál.
Říjnovou inflaci zkreslilo započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na více než 18 procent, shodují se analytici.
Českou ekonomiku čeká v příštím roce recese, HDP poklesne o 0,2 procenta. Ukazuje to makroekonomická prognóza, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo financí. Zároveň se také očekává zhoršení míry nezaměstnanosti, která v roce 2023 dosáhne průměrně 3,1 procenta. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má být recese spíše mírná, pokud nepřijde žádný velký externí šok. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.
Populismus bývalé vlády Andreje Babiše v podobě přehnané slevy na jízdném jsme už úspěšně zrušili, teď analyzujeme další postup. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) s tím, že vláda bude analyzovat dopady případného dalšího snížení slev ve veřejné dopravě, což je jeden z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) ke snížení deficitu státního rozpočtu. Podle NERV se slevy mají vrátit na úroveň před rokem 2018.
V příštím roce čeká ministerstvo financí (MF) hospodářský pokles o 0,2 procenta. Oznámil to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. Zbyněk Stanjura také novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, , mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
