Tag: ekonomika

Články k tagu

Česká ekonomika loni stoupla o 2,5 procenta. Na konci roku se růst zadrhl

Česká ekonomika loni stoupla o 2,5 procenta. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst zpomalil, předloni činil 3,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zpomalil na 0,4 procenta z 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí a v porovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,3 procenta. Je to druhý mezičtvrtletní pokles v řadě, ekonomika se tak dostala do technické recese. Ekonomové ji definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích.

Pavlovo zvolení dává Fialově vládě možnost uskutečnit bolestivá, ale potřebná ekonomická opatření

Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný přímý dopad na tuzemskou ekonomiku. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by v sobotu zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.

Snižujte konečně inflaci, zní varování pro Česko. Michl mezitím lidem dál znehodnocuje úspory

Přitvrdit v monetární politice je nutné, a i když je třeba dávat pozor na oslabení ekonomiky, jednoznačný zásah proti vysoké inflaci je prioritou. Tak se vyjadřuje Mezinárodní měnový fond (MMF) k růstu cen, který je v Česku stále utržený ze řetězu a je jedním z nejvyšších v EU. Bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla je však se svou politikou nezvyšování úrokových sazeb spokojená.

Ceny energií míří pod vládní strop. Jeho snižování či zrušení není na stole, řekl Síkela

Další velký český dodavatel energií zamířil se svými cenami pod vládou nastavený cenový strop. K E.ONu se nyní přidala společnost innogy. Odborníci sice upozorňují na nástrahy, které nynější snížení přináší, například v podobě několikaleté fixace, i tak se ale šíří kritika na to, jakým způsobem vláda strop nastavila. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na dotaz deníku Echo24 uvedl, že není v našem zájmu cenový strop snižovat či rušit.

Cukr poskočil o 77 %. Proč je tak drahý? ptá se ministr Nekula obchodníků

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v dopise vyzval obchodní řetězce, aby vysvětlily vysoké ceny cukru. Upozornil na to, že loni na podzim ceny prudce stouply a obchody by podle něj neměly současné ekonomické situace zneužívat k neúměrnému navyšování zisku. Cena jednoho kilogramu cukru krystal na pultech obchodů podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla od září do prosince o 77 procent. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.

Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od srpna, stoupla u podniků i domácností

Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od loňského srpna. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v lednu vzrostl proti prosinci o 2,3 bodu na hodnotu 92,0. Důvěra se zvýšila mezi podnikateli i spotřebiteli, u kterých se dostala nejvýše od loňského března. Vyplývá to z informací na webu ČSÚ. Proti loňskému lednu je důvěra v hospodářství u podnikatelů, spotřebitelů i celkově na nižší úrovni. Ukazatel důvěry podnikatelů v lednu meziměsíčně stoupl o 1,3 bodu na hodnotu 93,8, zvýšil se poprvé od loňského května.

Jurečka: Výpočet předčasných důchodů se změní

Od ledna příštího roku by se mohly změnit valorizační mechanismy výpočtu předčasných důchodů. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekl ministr práce a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podíl lidí, kteří šli do penze předčasně, v Česku roste. Loni v září tvořili už skoro 29 procent všech starobních důchodců a důchodkyň, zatímco v roce 2010 to bylo 19 procent. Odchod do předčasného důchodu byl loni výhodnější kvůli mimořádným valorizacím penzí, informovalo o tom i ministerstvo práce.

Amerika tvrdě válcuje upadající Evropu. Prosadit se ještě umí Francouzi, Švýcaři, Britové a Dánové

Hodnota firmy se pozná podle toho, kolik jsou za ni investoři ochotni zaplatit. Ekonomicky se tomu říká tržní kapitalizace. Žebříčky nejcennějších světových společností dobře ukazují, kdo si jak stojí v globální konkurenci. Ten poslední, který dala dohromady poradenská firma Ernst and Young, není pro Evropu vůbec příjemným čtením.

Světoví generální ředitelé sázejí na pokles ekonomiky. Do Davosu ale přijeli i optimisté

Na 73 procent generálních ředitelů ve světě se domnívá, že globální ekonomika v tomto roce klesne. Představuje to nejpesimističtější výhled klíčových šéfů na globální hospodářský růst za 12 let průzkumu. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Global CEO Survey společnosti PwC, kterého se zúčastnilo loni v říjnu a listopadu 4410 generálních ředitelů ze 105 zemí. Firma jej představila na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Petr Pavel bude skoro jistě prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní

Petr Pavel včera podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš si po sobotě významně pohoršil. Oba kandidáty čeká za necelých čtrnáct dní druhé kolo prezidentské volby. Před prvním kolem se kurz bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla pohyboval u českých sázkových kanceláří Tipsport, Fortuna, Sazkabet a Betano v rozmezí od 1,42:1 do 1,45:1, v průměru činil 1,435:1. Pravděpodobnost jeho vítězství v prezidentském klání se tedy podle sázkových expertů blížila hodnotě 70 procent

Nebezpečné daňové hrátky

Veřejným prostorem se šíří tlak na zvyšování daní. Kabinet Petra Fialy do něj tlačí Národní ekonomická rada vlády (NERV), kterou si sám premiér vybral. V rámci pokusu o odvrácení daně z mimořádných zisků pro velké banky, energetiky a petrochemii po celkovém zvýšení daní volají šéfové největších bank. S argumentem, že prostě nevěří, že kabinet bude schopen skoncovat s obřími státními dluhy snížením výdajů. Jako hlavní téma si tlak na zvyšování příjmových daní u těch, kdo nadprůměrně vydělávají, vybral vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka. Kudy chudí, tudy opakuje věty o potřebě progresivního zdanění a solidárních přirážek u vyšších platů.

Nejistí obyvatelé EU i Česka. Trápí je zdražování i změny kvůli válce na Ukrajině

Rostoucí životní náklady jsou v současnosti největší starostí obyvatel Evropské unie i Česka. Pouze přibližně třetina lidí v EU je přesvědčena, že jejich vlády či evropský blok dělají dost pro zmírnění dopadů současných krizí. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr, který dnes zveřejnil Evropský parlament. Celková podpora EU mezi jejími obyvateli zůstává proti předchozím průzkumům bez velkých změn – za dobrou věc označilo členství své země v unii 62 procent obyvatel. Češi v této otázce patří s 51 procenty tradičně ke skeptičtějším národům.

Inflace v prosinci zpomalila na 15,8 procenta, Pomohlo zlevnění ropy

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok byla průměrná míra inflace 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné ČR. Vyšší byla jen v roce 1993, kdy činila 20,8 procenta.

Vzrostl počet vražd i násilných trestných činů. Zažíváme projevy války a krize?

Počet všech trestných činů, kterých z dlouhodobého hlediska strmě ubývá, se v loňském roce opět zvýšil. Na detailnější čísla se ještě čeká, už teď je ale jasné, že policie za prvních jedenáct měsíců uplynulého roku evidovala přes 170 tisíc trestných činů, což je asi o pětinu více než v roce 2021. Násilná trestná činnost vzrostla o 10 procent. Růst byl podle policejního prezidenta Martina Vondráška způsoben zrušením protiepidemických opatření. Kromě probuzení společnosti z útlumu mohou ale za nárůstem kriminality stát i začínající projevy ekonomické krize.

V Suezském průplavu uvázla na mělčině nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí

V severní části Suezského průplavu dnes uvázla nákladní loď, která najela na mělčinu. Informují o tom agentury s odkazem na společnost Leth Agencies poskytující služby lodím proplouvajícím kanálem. Podle správy průplavu tato nehoda nemá vliv na provoz v něm. Loď MV Glory, která má na délku 225 metrů, najela na mělčinu nedaleko města Kantara, které leží v egyptské provincii Ismáílíja.

Poctivé slevy, férové jednání a konec falešných recenzí. Změní se ochrana spotřebitele

Novela zákona o ochraně spotřebitele zajišťuje zákazníkům transparentnost, srozumitelnou komunikaci a férové jednání ze strany prodejců: bude se zabývat především slevovými akcemi, výrobky dvojí kvality, zveřejňováním uživatelských recenzí nebo reklamací. Dlouho očekávaná novela zvyšuje ochranu zranitelné skupiny zákazníků při uzavírání smluv po telefonu, během nevyžádaného „podomního“ prodeje nebo v rámci organizovaných prodejních akcí.

100 let od atentátu na Aloise Rašína a jedna historická nespravedlnost

Je tomu 100 let, co byl proveden atentát na prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Jediný dokonaný atentát na vysokého politika v moderních dějinách naší země se udál 5. ledna 1923 v Žitné ulici v Praze před domem, kde Alois Rašín žil. Na následky politicky motivovaného atentátu provedeného anarchokomunistou Josefem Šoupalem tento pravicový, konzervativní politik, jeden ze zakladatelů naší novodobé státnosti, otec národní měny a hlavní autor směřování hospodářské politiky nového státu 18. února zemřel.

Češi šetří na internetu. E-shopům poprvé klesl obrat, některé zkrachovaly

Obrat českých e-shopů loni poprvé meziročně klesl, a to z 223 miliard Kč v roce 2021 na 197 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy Asociace pro elektronickou komerci a internetového srovnávače cen Heureka.cz. Poprvé na českém trhu klesl i počet e-shopů, a to o 885 na 50.100 obchodů. Důvodem byly vysoké provozní náklady a rostoucí inflace.

Čtyři fenomény roku 2023

Rok 2022 se vysmál do očí všem, kdo se před jeho začátkem pouštěli do odhadů, co se v něm bude dít. Byl to z mnoha pohledů nejtěžší rok v Evropě od pádu železné opony v roce 1989. Svými společenskými následky a změnou kurzu výrazně tvrdší než rok 2008 a to, co po něm následovalo. Poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) před pár lety zmiňoval, jak přednášel studentům na letní škole v britské Cambridgi. Na začátku se jich zeptal, jestli považují za více přelomový rok 1989, nebo 2008.

Recese v Británii může být stejně hluboká jako ta v Rusku, tvrdí Goldman Sachs

Hospodářská recese v Británii může být v letošním roce skoro stejně hluboká jako ta v Rusku. Analytici americké investiční banky Goldman Sachs totiž podle serveru CNBC očekávají, že hrubý domácí produkt (HDP) Británie letos klesne o 1,2 procenta, zatímco pokles HDP v Rusku předpovídají na 1,3 procenta. Zdůvodňují to válkou na Ukrajině a nutností vyrovnávat se s dopady západních ekonomických sankcí.

„Džin vysokých schodků.“ Fiala v projevu slíbil škrty, vláda ale dál pumpuje peníze

Premiér Petr Fiala ve svém novoročním projevu hovořil hned o několika protichůdných ekonomických cílech. Jeho kabinet chce letos totiž na jednu stranu sesekat výdaje státu o 70 miliard korun, na straně druhé ale přidává na důchodech, dorovnává cenové stropy, nebo pokračuje s podpůrnými tarify, které mají pomoci s vysokými cenami energií. Pravicová vláda tak navzdory některým slibům o brzdění poněkud absurdně a celoplošně pumpuje do ekonomiky další peníze.

Snad konečně začnou řvoucí dvacátá

Druhé dekádě dvacátého století se říká „řvoucí dvacátá“. Jednalo se o krátkou dobu zhruba deseti let, kdy byl svět v pořádku, pomalu se vzpamatovával z první světové války a ekonomická krize třicátých let byla ještě v nedohlednu, stejně jako druhá světová válka. Byla to doba hospodářského boomu, večírků, jazzu a zhýralosti. Rok 2022 měl být začátkem nových řvoucích dvacátých. Po odeznění pandemie covidu lidé měli vyjít ve velkém do ulic a radost z konce lockdownů vyjádřit nastartováním ekonomiky, divokými párty a všeobecným veselím. Nic se z toho nestalo

30 let po rozpadu federace Česko ekonomicky Slováky poráží ve všech ohledech, Slovákům ani euro nepomohlo

Dne 1. ledna Česko oslavilo nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu. Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok, a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali.

„Druhý nejhorší rok historie po tom předchozím.“ 90 procent firem čeká letos propad

Česká republika se z ekonomického hlediska musí připravit na náročný rok 2023. Stávající vysoká inflace a složitá energetická situace způsobily, že se Češi zrovna nehrnou do nakupování a tržby v maloobchodu se tak propadají takřka nejvíce v historii. Těžký rok vyhlížejí také zaměstnavatelé – ekonomickou recesi jich očekává 9 z 10. Podle ekonoma Lukáše Kovandy lidé často podléhají různým iluzím.

Revize programového prohlášení, důchody i podpora bydlení. Co vláda slibuje na r. 2023

Vláda Petra Fialy (ODS) prožila první rok ve funkci, který byl poznamenán především ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenou krizí. S tou se pojí vysoká inflace, drahé energie a propad životní úrovně. Pro rok 2023 vláda slibuje, že do konce března představí revizi programového prohlášení, která může výrazně ovlivnit její další působení. Mezi konkrétní sliby jsou například důchodová reforma, novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek, ale třeba také podpora bydlení.

České akcie podle indexu PX letos oslabily o 15,73 procenta. Nejvíce poklesl ČEZ a banky

České akcie podle indexu PX během letošního roku oslabily o 15,73 procenta. Více než z poloviny tak umazaly zisky z loňského roku, kdy zpevnily o 38,8 procenta, uvedl analytik Wood & Company Vojtěch Boháč. Z globálního hlediska se PX podle něj zařadil do skupiny indexů spíše s horší výkonností. Směrem dolů táhly podle Boháče pražský index především jeho největší akcie, tedy banky a ČEZ. Z bank nejvíce klesala Erste. Oslabila o 30,08 procenta na 717 korun.

„Nejdražší a nejchudší Vánoce.“ Češi nechtějí nakupovat, propad je skoro největší od roku 2000

Růst životních nákladů a vysoká inflace se podepsaly i na nákupech Čechů ke konci kalendářního roku. Každý třetí z nich musel podle průzkumu pro firmu Provident Financial omezit své výdaje nebo sáhnout do úspor, více než polovina pak šetřila na nezbytných věcech jako jídlo nebo oblečení, které navíc nakoupila ve slevě. Maloobchodní tržby se tak meziročně propadly o 9,4 procenta, horší výsledek v tomto tisíciletí zaznamenal statistický úřad jen na počátku pandemie.

Vyhnout se za každou cenu recesi? Proč?

Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.

Řekněme to lidem otevřeně: Evropa se politicky rozhodla snížit si životní úroveň

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.