Tag: ekonomika

Články k tagu

Světoví generální ředitelé sázejí na pokles ekonomiky. Do Davosu ale přijeli i optimisté

Na 73 procent generálních ředitelů ve světě se domnívá, že globální ekonomika v tomto roce klesne. Představuje to nejpesimističtější výhled klíčových šéfů na globální hospodářský růst za 12 let průzkumu. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Global CEO Survey společnosti PwC, kterého se zúčastnilo loni v říjnu a listopadu 4410 generálních ředitelů ze 105 zemí. Firma jej představila na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Petr Pavel bude skoro jistě prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní

Petr Pavel včera podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš si po sobotě významně pohoršil. Oba kandidáty čeká za necelých čtrnáct dní druhé kolo prezidentské volby. Před prvním kolem se kurz bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla pohyboval u českých sázkových kanceláří Tipsport, Fortuna, Sazkabet a Betano v rozmezí od 1,42:1 do 1,45:1, v průměru činil 1,435:1. Pravděpodobnost jeho vítězství v prezidentském klání se tedy podle sázkových expertů blížila hodnotě 70 procent

Nebezpečné daňové hrátky

Veřejným prostorem se šíří tlak na zvyšování daní. Kabinet Petra Fialy do něj tlačí Národní ekonomická rada vlády (NERV), kterou si sám premiér vybral. V rámci pokusu o odvrácení daně z mimořádných zisků pro velké banky, energetiky a petrochemii po celkovém zvýšení daní volají šéfové největších bank. S argumentem, že prostě nevěří, že kabinet bude schopen skoncovat s obřími státními dluhy snížením výdajů. Jako hlavní téma si tlak na zvyšování příjmových daní u těch, kdo nadprůměrně vydělávají, vybral vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka. Kudy chudí, tudy opakuje věty o potřebě progresivního zdanění a solidárních přirážek u vyšších platů.

Nejistí obyvatelé EU i Česka. Trápí je zdražování i změny kvůli válce na Ukrajině

Rostoucí životní náklady jsou v současnosti největší starostí obyvatel Evropské unie i Česka. Pouze přibližně třetina lidí v EU je přesvědčena, že jejich vlády či evropský blok dělají dost pro zmírnění dopadů současných krizí. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr, který dnes zveřejnil Evropský parlament. Celková podpora EU mezi jejími obyvateli zůstává proti předchozím průzkumům bez velkých změn – za dobrou věc označilo členství své země v unii 62 procent obyvatel. Češi v této otázce patří s 51 procenty tradičně ke skeptičtějším národům.

Inflace v prosinci zpomalila na 15,8 procenta, Pomohlo zlevnění ropy

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok byla průměrná míra inflace 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné ČR. Vyšší byla jen v roce 1993, kdy činila 20,8 procenta.

Vzrostl počet vražd i násilných trestných činů. Zažíváme projevy války a krize?

Počet všech trestných činů, kterých z dlouhodobého hlediska strmě ubývá, se v loňském roce opět zvýšil. Na detailnější čísla se ještě čeká, už teď je ale jasné, že policie za prvních jedenáct měsíců uplynulého roku evidovala přes 170 tisíc trestných činů, což je asi o pětinu více než v roce 2021. Násilná trestná činnost vzrostla o 10 procent. Růst byl podle policejního prezidenta Martina Vondráška způsoben zrušením protiepidemických opatření. Kromě probuzení společnosti z útlumu mohou ale za nárůstem kriminality stát i začínající projevy ekonomické krize.

V Suezském průplavu uvázla na mělčině nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí

V severní části Suezského průplavu dnes uvázla nákladní loď, která najela na mělčinu. Informují o tom agentury s odkazem na společnost Leth Agencies poskytující služby lodím proplouvajícím kanálem. Podle správy průplavu tato nehoda nemá vliv na provoz v něm. Loď MV Glory, která má na délku 225 metrů, najela na mělčinu nedaleko města Kantara, které leží v egyptské provincii Ismáílíja.

100 let od atentátu na Aloise Rašína a jedna historická nespravedlnost

Je tomu 100 let, co byl proveden atentát na prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Jediný dokonaný atentát na vysokého politika v moderních dějinách naší země se udál 5. ledna 1923 v Žitné ulici v Praze před domem, kde Alois Rašín žil. Na následky politicky motivovaného atentátu provedeného anarchokomunistou Josefem Šoupalem tento pravicový, konzervativní politik, jeden ze zakladatelů naší novodobé státnosti, otec národní měny a hlavní autor směřování hospodářské politiky nového státu 18. února zemřel.

Poctivé slevy, férové jednání a konec falešných recenzí. Změní se ochrana spotřebitele

Novela zákona o ochraně spotřebitele zajišťuje zákazníkům transparentnost, srozumitelnou komunikaci a férové jednání ze strany prodejců: bude se zabývat především slevovými akcemi, výrobky dvojí kvality, zveřejňováním uživatelských recenzí nebo reklamací. Dlouho očekávaná novela zvyšuje ochranu zranitelné skupiny zákazníků při uzavírání smluv po telefonu, během nevyžádaného „podomního“ prodeje nebo v rámci organizovaných prodejních akcí.

Češi šetří na internetu. E-shopům poprvé klesl obrat, některé zkrachovaly

Obrat českých e-shopů loni poprvé meziročně klesl, a to z 223 miliard Kč v roce 2021 na 197 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy Asociace pro elektronickou komerci a internetového srovnávače cen Heureka.cz. Poprvé na českém trhu klesl i počet e-shopů, a to o 885 na 50.100 obchodů. Důvodem byly vysoké provozní náklady a rostoucí inflace.

Čtyři fenomény roku 2023

Rok 2022 se vysmál do očí všem, kdo se před jeho začátkem pouštěli do odhadů, co se v něm bude dít. Byl to z mnoha pohledů nejtěžší rok v Evropě od pádu železné opony v roce 1989. Svými společenskými následky a změnou kurzu výrazně tvrdší než rok 2008 a to, co po něm následovalo. Poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) před pár lety zmiňoval, jak přednášel studentům na letní škole v britské Cambridgi. Na začátku se jich zeptal, jestli považují za více přelomový rok 1989, nebo 2008.

Recese v Británii může být stejně hluboká jako ta v Rusku, tvrdí Goldman Sachs

Hospodářská recese v Británii může být v letošním roce skoro stejně hluboká jako ta v Rusku. Analytici americké investiční banky Goldman Sachs totiž podle serveru CNBC očekávají, že hrubý domácí produkt (HDP) Británie letos klesne o 1,2 procenta, zatímco pokles HDP v Rusku předpovídají na 1,3 procenta. Zdůvodňují to válkou na Ukrajině a nutností vyrovnávat se s dopady západních ekonomických sankcí.

„Džin vysokých schodků.“ Fiala v projevu slíbil škrty, vláda ale dál pumpuje peníze

Premiér Petr Fiala ve svém novoročním projevu hovořil hned o několika protichůdných ekonomických cílech. Jeho kabinet chce letos totiž na jednu stranu sesekat výdaje státu o 70 miliard korun, na straně druhé ale přidává na důchodech, dorovnává cenové stropy, nebo pokračuje s podpůrnými tarify, které mají pomoci s vysokými cenami energií. Pravicová vláda tak navzdory některým slibům o brzdění poněkud absurdně a celoplošně pumpuje do ekonomiky další peníze.

Snad konečně začnou řvoucí dvacátá

Druhé dekádě dvacátého století se říká „řvoucí dvacátá“. Jednalo se o krátkou dobu zhruba deseti let, kdy byl svět v pořádku, pomalu se vzpamatovával z první světové války a ekonomická krize třicátých let byla ještě v nedohlednu, stejně jako druhá světová válka. Byla to doba hospodářského boomu, večírků, jazzu a zhýralosti. Rok 2022 měl být začátkem nových řvoucích dvacátých. Po odeznění pandemie covidu lidé měli vyjít ve velkém do ulic a radost z konce lockdownů vyjádřit nastartováním ekonomiky, divokými párty a všeobecným veselím. Nic se z toho nestalo

30 let po rozpadu federace Česko ekonomicky Slováky poráží ve všech ohledech, Slovákům ani euro nepomohlo

Dne 1. ledna Česko oslavilo nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu. Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok, a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali.

„Druhý nejhorší rok historie po tom předchozím.“ 90 procent firem čeká letos propad

Česká republika se z ekonomického hlediska musí připravit na náročný rok 2023. Stávající vysoká inflace a složitá energetická situace způsobily, že se Češi zrovna nehrnou do nakupování a tržby v maloobchodu se tak propadají takřka nejvíce v historii. Těžký rok vyhlížejí také zaměstnavatelé – ekonomickou recesi jich očekává 9 z 10. Podle ekonoma Lukáše Kovandy lidé často podléhají různým iluzím.

Revize programového prohlášení, důchody i podpora bydlení. Co vláda slibuje na r. 2023

Vláda Petra Fialy (ODS) prožila první rok ve funkci, který byl poznamenán především ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenou krizí. S tou se pojí vysoká inflace, drahé energie a propad životní úrovně. Pro rok 2023 vláda slibuje, že do konce března představí revizi programového prohlášení, která může výrazně ovlivnit její další působení. Mezi konkrétní sliby jsou například důchodová reforma, novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek, ale třeba také podpora bydlení.

České akcie podle indexu PX letos oslabily o 15,73 procenta. Nejvíce poklesl ČEZ a banky

České akcie podle indexu PX během letošního roku oslabily o 15,73 procenta. Více než z poloviny tak umazaly zisky z loňského roku, kdy zpevnily o 38,8 procenta, uvedl analytik Wood & Company Vojtěch Boháč. Z globálního hlediska se PX podle něj zařadil do skupiny indexů spíše s horší výkonností. Směrem dolů táhly podle Boháče pražský index především jeho největší akcie, tedy banky a ČEZ. Z bank nejvíce klesala Erste. Oslabila o 30,08 procenta na 717 korun.

„Nejdražší a nejchudší Vánoce.“ Češi nechtějí nakupovat, propad je skoro největší od roku 2000

Růst životních nákladů a vysoká inflace se podepsaly i na nákupech Čechů ke konci kalendářního roku. Každý třetí z nich musel podle průzkumu pro firmu Provident Financial omezit své výdaje nebo sáhnout do úspor, více než polovina pak šetřila na nezbytných věcech jako jídlo nebo oblečení, které navíc nakoupila ve slevě. Maloobchodní tržby se tak meziročně propadly o 9,4 procenta, horší výsledek v tomto tisíciletí zaznamenal statistický úřad jen na počátku pandemie.

Vyhnout se za každou cenu recesi? Proč?

Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.

Řekněme to lidem otevřeně: Evropa se politicky rozhodla snížit si životní úroveň

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.

Rozdíl v životní úrovni mezi Českem a Slovenskem se za 30 let zmenšil

Rozdíl v životní úrovni mezi Českem a Slovenskem se za 30 let od rozdělení společného státu zmenšil. V obou zemích se také životní úroveň vyjádřená v hrubém domácím produktu (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly přiblížila průměru Evropské unie. Česko však nadále zůstává hospodářsky výkonnější zemí. V příštím roce se v Česku očekává recese, na Slovensku stagnace ekonomiky. Podle Eurostatu dosahoval v roce 1995 HDP na obyvatele v Česku 77,9 procenta průměru zemí, které jsou dnes v EU.

Co přinese v ekonomice rok 2023?

ÚHEL POHLEDU: Velké investory na Wall Street stejně jako babičku v nejzapadlejší české vesnici bude zajímat, jak moc silně bude v příštím roce kousat inflace. Tady mám dobrou a zároveň špatnou zprávu. Dobrou zprávou je, že tempo inflace se v příštím roce zmírní. Špatná zpráva zní, že ceny dál porostou tempem, které bylo v posledních letech jen těžko představitelné. Zatímco za celý rok 2022 tempo inflace v Česku dosáhne v průměru za celý rok zhruba 15 %, v příštím roce to bude kolem 10 %. První polovina roku 2023 se odehraje v duchu dvouciferné inflace, ve druhé polovině roku tempo inflace zeslábne na jednociferné hodnoty.

ECB opět zvýšila úroky. Tentokrát půl procenta

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.

Agrobaroni v čele s Babišem využili krizi na maximum

Je to zvláštní stav. Ceny potravin v listopadu už osmý měsíc po sobě klesají. V téže době u nás jídlo stále rychleji zdražuje. Kdyby tady nebyl Viktor Orbán se svým chaosem, který vyvolal zastropováním cen a zvedl tím inflaci potravin meziročně na evropsky skutečně rekordních 47 procent, byli bychom s celkovým meziročním růstem cen jídla o 25 procent jedním z přeborníků v drahotě my. Jak je to možné, když současně třeba ve Švýcarsku zdražuje jídlo o 4,4 procenta?

V příštím roce se chystá osm procent firem snižovat počty zaměstnanců, vyplývá z výzkumu

V příštím roce se chystá snižovat počty zaměstnanců osm procent firem. Na 57 procent podniků plánuje počet zaměstnanců zachovat a přes 26 procent bude nové pracovníky přijímat. Vyplývá to z výzkumu o plánech zaměstnavatelů na rok 2023, který pro společnost Sodexo Benefity zpracovala v listopadu agentura Ipsos mezi 154 zaměstnavateli.

Kdo může za drahá vejce. Nejvíce na nich vydělávají obchodníci

Ceny vajec tento rok stouply o několik desítek procent na 4,50 Kč. Důvodem jsou rostoucí náklady výrobců a také vysoké marže obchodníků. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), na které upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle údajů ČSÚ prodával začátkem letošního roku typický chovatel slepic jedno vejce průměrně za 1,94 Kč, což odpovídalo lednové průměrné ceně zemědělských výrobců.