Tag: energetika

Články k tagu

Hladík chce urychlit stavbu větrníků. Po celé zemi vzniknou desítky „akceleračních zón“

Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl v pondělí novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.

EU chce nabíječky každých 60 km významných tahů. „Ambiciozní a neekonomické,“ říkají distributoři

V rámci evropského Green Dealu požaduje EU masivní rozvoj elektromobility. Do roku 2026 má na hlavních evropských tazích být nabíječka pro elektromobily každých šedesát kilometrů. Podle českých distributorů má Česko pro masivní síť elektronabíječek dostatek zdrojů energie, celý plán, který distributoři označili za ambiciózní, ovšem může ztroskotat na délce stavebního řízení a administrativních úkonech. Někteří oslovení odborníci také varovali, že síť může předběhnout počty automobilů a nebýt ekonomicky životaschopná.

Vláda chce lidem zdražit topení dřevem, kvůli vyšší dani zaplatí tisíce navíc

Topení dřevem může napřesrok opět zdražit. Vláda totiž v rámci daňové reformy počítá se zvýšením daně z přidané hodnoty na palivové dřevo z aktuálních 15 na 21 procent. Přesun do vyšší sazby se má týkat i dřevěných pelet nebo briket. Rodinným domům by to zvedlo výdaje na topení o tisíce korun. Vytápění dřevem zažívalo v loňské topné sezóně renesanci kvůli panice na trhu s energiemi renesanci.

Němci po vypnutí jádra dováží nejvíce elektřiny v historii

V první polovině roku 2023 se Německo z pozice třetího největšího vývozce elektřiny v Evropě stalo dovozcem elektřiny. Zdálo se, že po ukončení provozu jaderných elektráren se v porovnání s předchozími lety nic nezměnilo. Ovšem opak je pravdou. Německo importuje elektřinu jako nikdy předtím. V červenci to podle německého síťového regulátora Bundesnetzagentur bylo 5783,4 gigawatthodiny, což je historický rekord. Informoval o tom deník Bild.

Chmelnice či vinice obsadí soláry. Stát v novele zákona počítá s podporou agrovoltaiky

V brzké době by české chmelnice, vinice či ovocné sady mohly být zaplaveny solárními panely. Ty by mohly pomoci zemědělcům mít vlastní zdroj energie a ušetřit tak náklady. S možností instalovat na zemědělskou půdu solární panely počítá novela zákona o zemědělském půdním fondu. Takzvaná agrovoltaika se snaží půdu využít nadvakrát, jak pro zemědělské účely, tak i pro účely energetické.

Vědci v Kalifornii podruhé hlásí čistý zisk energie při jaderné fúzi

Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.

Zima na Ukrajině bude strašná, píše Unian. Na vině je Rusy zcela zničený energetický systém

Od začátku ruské agrese utrpěly obě strany škody nejen na životech, ale v nejrůznějších sektorech průmyslu především Ukrajina. Jeden z následků války je tak její zničený energetický systém. Na Ukrajině jsou škody na tepelných elektrárnách a teplárnách v hodnotě 29,9 miliard hřiven (cca 17,95 mld. Kč), ale nouzové opravy, které byly dosud provedeny, jsou vyčísleny pouze na 482 milionů hřiven (cca 289,2 mil. Kč), tedy ani ne ve výši dvou procent. O problému informuje ukrajinská agentura Unian a konstatuje, že nadcházející zima může být na Ukrajině strašná.

Nabídky cen energií míří pod vládní strop. Čas jednat je teď

Pražská energetika (PRE) oznámila výrazné zlevnění plynu i elektřiny pod vládní cenový strop. Může za to vývoj na trhu s energiemi a pokles cen, který už dávno nepřipomíná hrozivé výkyvy z minulého roku. Znamená to také postupný návrat k běžné tržní soutěži o zákazníka bez státních zásahů. A to je podle odborníků šance pro některé zákazníky, kteří by měli začít jednat nyní a tlačit na nižší ceny. Topná sezóna se povážlivě blíží a s dlouhými výpovědními lhůtami se tak nemusí vyplatit otálet.

Premiér Sunak hájil těžbu v Severním moři. „Nenecháme si od nikoho dávat přednášky“

Britský premiér Rishi Sunak ve středu v rozhovoru s rádiem LBC potvrdil, že klimatická neutralita je pro jeho vládu prioritou, Británie ale podle něj potřebuje „rozvážný a pragmatický“ přístup. Postoj vládnoucích konzervativců ke klimatu je v britském veřejném prostoru stále častěji předmětem sporů, mimo jiné kvůli stovkám nových licencí na těžbu ropy a plynu v Severním moři, které vláda nedávno schválila.

Habeck věští Němcům těžké roky. Aby německý průmysl přežil a zazelenal, budou muset připlatit

Odborníci i sami němečtí politici předpovídají Evropě, a především Berlínu těžké časy. Podle nich je čeká několik let složité transformace na „zelenější“ ekonomiku, která se neobejde bez značné zátěže na obyvatelstvu. Současně pak varují před tím, že kombinace drahých energií a přílivu čínských elektromobilů může starý kontinent do budoucna v kontrastu s evropským Green Dealem znevýhodnit. Potíže a krušné časy očekává nově i zelený ministr hospodářství Robert Habeck.

Síkela: Zásobníky plynu v ČR jsou plné z 90 procent i bez dodávek z Ruska

Tuzemské zásobníky plynu jsou nyní naplněny z 90 procent, je v nich přes 3,1 miliardy metrů krychlových plynu. Plyne to z vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) na twitteru a informací na webu ministerstva. Podle Síkely jsou tak zásoby plynu v Česku rekordní, a to i bez jeho dovozu z Ruska. „S velkým předstihem jsme tedy splnili nařízení Evropské unie, ze kterého tato povinnost kvůli posílení energetické bezpečnosti před zimou vyplývá,“ doplnil ministr.

Ceny palivového dřeva jsou nejnižší za rok. Ideální čas pro zásoby na zimu

Ceny palivového dřeva začaly v posledních měsících klesat. Právě teď v létě tak může být paradoxně nejvhodnější čas pro vytvoření zásob na nadcházející topnou sezónu. Dá se totiž očekávat, že s příchodem podzimu a rostoucí poptávky po palivovém dřevu ceny u obchodníků opět narostou. Jen málokdo myslí v horkých letních měsících na tak typicky zimní starost, jakou je topení. Včasná příprava na zimní měsíce se ale rozhodně vyplatí.

Bude to konec kapitálového trhu v Česku

Přesně před rokem premiér Petr Fiala ohlásil vládní ambici kompletně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ, která finišuje tendr na výstavbu nových bloků jaderných elektráren. Stát v ní nyní vlastní sedmdesát procent akcií a zbývající část se obchoduje na burze, kde je jedním z nejatraktivnějších titulů. Pro mnoho lidí byla právě rychle sílící akcie ČEZ investicí, která jim chránila peníze před inflací, nebo pojistkou na důchod. Kabinet teď poslal do sněmovny mimořádně kontroverzní zákon o přeměně společností, který mu fakticky dovoluje zestátnit ČEZ proti vůli ostatních vlastníků.

Německý ústavní soud oddálil schválení kontroverzního návrhu topného zákona

Německý ústavní soud ve středu pozdě večer oddálil schválení kontroverzního návrhu topného zákona. Informuje o tom dnes agentura DPA, podle níž soud rozhodl o tom, že Spolkový sněm nemůže návrh schválit v tomto týdnu. Vyhověl tak požadavku opozice na vydání předběžného opatření. Závěrečné hlasování Bundestagu o zákoně se tak zřejmě uskuteční na začátku září.

Staré energie s novou silou

Jakkoliv se nám často zdá, že čelíme novým a novým věcem, že nová generace lidí je „úplně jiná“ než ta předešlá, že taková nekompetence v hospodářské politice tu ještě nebyla – v realitě je svět pořád stejný a všechno už tu v nějaké podobě bylo. Tak například v posledním roce doslova hýbe světovou ekonomikou teorie, že americký dolar „už brzy“ přijde o své výsadní postavení v zahraničním obchodu i o postavení hlavní světové rezervní měny.

Valná hromada ČEZ schválila rekordní dividendu 145 Kč za akcii, státu přitečou desítky miliard

Valná hromada energetické společnosti ČEZ schválila v pondělí večer výplatu dividend ve výši 145 korun za akcii, jak navrhovalo ministerstvo financí. Jedná se o rekordní výši dividendy, která vychází z loňského rekordního zisku. Letos tak stát získá na dividendách ČEZu rekordních 54 miliard korun. Výplata má podle očekávání MF pomoci zachránit letošní státní rozpočet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí odpoledne novinářům řekl, že peníze půjdou na pomoc s energiemi.

Valná hromada ČEZ dnes rozhodne o dividendě, ta má být rekordní

Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy. Stát jako největší akcionář navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard Kč, což by znamenalo 145 Kč za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 Kč za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila. Rozhodující slovo bude mít valná hromada. Na programu naopak nebude téma transformace či rozdělení skupiny.

Přítel nebyl na telefonu

Vláda navzdory kritice Národní rozpočtové rady, ale dokonce i navzdory ministru financí schválila obří půjčku 140 miliard korun od EU. Půjde mimo jiné na stavbu větrníků, jež, jak Echo informovalo, minulý týden promoval ministr průmyslu Síkela. Měl argumenty. Jedním z nich bylo, že v Evropě činí elektřina z větru v průměru 17 procent spotřeby, u nás jen jedno. Dalším bylo, že v sousedním Rakousku je instalovaná kapacita desetkrát větší než u nás.

Obnova přírody, nebo zničení průmyslu v EU? Návrh Evropské komise čelí ostré kritice

Deindustrializace, nereálné požadavky, hrozba pro zemědělství či rybáře. Zelená legislativa v Evropské unii čelí ostré kritice a s ní i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský výbor pro životní prostředí je zcela rozpolcený v hlasování o nařízení o obnově přírodních ekosystémů, na předsedkyni Leyenovou zase míří ostrá kritika z „domovské“ CDU/CSU, a to i kvůli požadavkům na utažení směrnice o průmyslových emisích.

Polsko trvá na uhlí, Němci jsou proti. EU se pře o reformu trhu s elektřinou

Rozdílné přístupy k podpoře uhelných elektráren či k možnosti regulovat ceny v pondělí zkomplikovaly členským státům Evropské unie schvalování reformy trhu s elektřinou. Ministři energetiky členských států se zatím nedohodli na nových pravidlech, jejichž cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny. Pokud se státům podaří shodnout na společném přístupu, budou ve druhé polovině roku o konečné podobě pravidel vyjednávat s poslanci Evropského parlamentu.

ČEZ chystá rozlehlou fotovoltaiku u elektrárny Tušimice, bude mít 160 tisíc panelů

Energetická společnost ČEZ plánuje v lokalitě Tušimice-Prunéřov v Ústeckém kraji postavit velký solární projekt, jehož součástí by měla být i největší fotovoltaická elektrárna v Česku. Měla by mít instalovaný výkon až 87,65 megawattu (MW), což je více než dvojnásobek současné největší solární elektrárny v ČR. Dnes to napsal Ekonomický deník. Mluvčí ČEZ Barbora Peterová ČTK řekla, že celý projekt počítá s několika elektrárnami, které budou sloučeny do jednoho přípojného místa.

Nesvítí a nefouká, Německo musí pálit uhlí. Elektřinu má tak mezi nejšpinavějšími v Evropě

Vinou nepříznivého počasí mělo Německo v posledních třiceti dnech druhý nejšpinavější energetický mix v celé Evropě, hned po Polsku. Německo je nucené pálit uhlí, aby pokrylo svoji spotřebu, čímž vypouští do ovzduší velké množství oxidu uhličitého. Informuje o tom německý deník Bild. Za posledních 30 dní vypustila výroba jedné kilowatthodiny elektřiny v Německu do ovzduší 472 gramů skleníkových plynů (CO₂). Hůře dopadlo pouze Polsko, které spoléhá především na výrobu elektřiny z vlastního uhlí, se 789 gramy.

Lidem s cenami energií nad vládní strop hrozí po jeho zrušení šok, jsou jich stovky tisíc

Situace na trhu s energiemi je optimistická, příští topnou sezónu Česko zvládne zřejmě bez větších komplikací. Problém ale mohou mít lidé, kteří v čase extrémně vysokých cen a nízké nabídky na trhu v druhém pololetí minulého roku podepsali smlouvy na dva či dokonce tři roky. Těm totiž cenu na relativně přijatelné úrovni drží vládou stanovený cenový strop, který ale platí jen na letošní rok. Ministerstvo průmyslu pro Echo24 sdělilo, že situaci aktivně řeší.

Klíč ke zkáze Kachovské přehrady se skrývá v jejím „betonovém srdci“, tvrdí odborníci

Kachovská přehrada na řece Dněpr byla navržena tak, aby odolala téměř jakémukoliv myslitelnému útoku zvenčí. Měsíce před protržením byla přehrada viditelně poznamenána boji a minulý měsíc satelitní snímky ukázaly, že přes některá vrata nekontrolovatelně protéká voda. To vyvolalo domněnky, že přehrada mohla padnout za oběť nahromaděným škodám. List The New York Times (NYT) však prověřil několik důkazů, které podporují jiné vysvětlení, podle kterého zřícení přehrady nehodou nebylo.

V české krajině je podle Síkely málo větrníků. „Mají velký potenciál... ocel z Třince, stojany z Chrudimi, ložiska ze Zámrsku“

Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. A to by se podle něj mělo zásadně změnit. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl dnes Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku. Dnešní akci uspořádala Komora OZE.

Topenářská revoluce v Německu. Protesty přinutily vládu ustoupit s tepelnými čerpadly

Protesty proti změnám ve vytápění v Německu měly odezvu. Německá vláda v minulých dnech oznámila kompromis u zákona, který původně výrazně omezoval možnosti vytápění plynem či topnými oleji již od roku 2024. Nově má být přechod mnohem pomalejší a například navázán na vývoj vytápění v dané lokalitě. Také například krom solárních panelů a tepelných čerpadel umožňuje vytápění dřevem či peletami.

„Pryč s ideologií vytápění.“ V Německu sílí odpor k tepelným čerpadlům

V Německu sílí odpor k vládnímu návrhu, který chce od roku 2024 zakázat instalaci vytápění na plyn a topné oleje. Vládní návrh předpokládá, že nové vytápění by muselo být z 65 % z obnovitelných zdrojů. V úvahu tak připadají pouze tepelná čerpadla, solární panely či elektřina. Návrh zelených a sociálních demokratů měl už v květnu projednat Bundestag, ale po odporu svobodných pracuje vláda na připomínkách.

Přehrady vyhazuje obránce

Za zničení přehrady Nová Kachovka mohou Rusové. Rozhodně v tom smyslu, že pokud by nenapadli Ukrajinu, přehrada by dnes stále existovala. Jeví se ale také velmi pravděpodobné, že mohou za její protržení v tom smyslu, že ho přímo způsobili. Jednoznačné přímé důkazy zatím nejsou, ale mnoho nepřímých skutečností to naznačuje. Když se v noci 6. června protrhla přehrada Nová Kachovka na Dněpru a následná povodeň zaplavila ukrajinské i ruské pozice na jeho dolním toku, oba dva státy se začaly obviňovat z jejího zničení.

Švédská vicepremiérka varuje: Německo nebude mít dost elektřiny

Berlín i Brusel pracují na přestavbě topných systémů. Očekává se, že do roku 2030 se počet instalovaných tepelných čerpadel jen v Německu pětinásobně zvýší až na šest milionů. To také znamená, že se výrazně zvýší poptávka po elektřině. Právě v tom je zásadní problém, na který upozornila švédská ministryně energetiky a vicepremiérka Ebba Buschová, jak píše Bild. Domnívá se, že Německo a Evropa si nemohou dovolit odklon od jaderné energie.