Valná hromada energetické společnosti ČEZ schválila v pondělí večer výplatu dividend ve výši 145 korun za akcii, jak navrhovalo ministerstvo financí. Jedná se o rekordní výši dividendy, která vychází z loňského rekordního zisku. Letos tak stát získá na dividendách ČEZu rekordních 54 miliard korun. Výplata má podle očekávání MF pomoci zachránit letošní státní rozpočet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí odpoledne novinářům řekl, že peníze půjdou na pomoc s energiemi. Zamítnut byl naopak návrh představenstva na dividendu 117 Kč za akcii, tedy 80 procent ze zisku.

Firma loni vykázal rekordní zisk, 80,7 miliardy korun, oproti předloňským 9,9 miliardám, předchozí nejvyšší čistý zisk činil 51,9 miliardy korun a firma jej dosáhla v roce 2009. Významný nárůst zisku podle energetické firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ.

„Zisk byl vygenerován díky mezinárodní situaci, díky tomu, jak byly vysoké ceny energií,“ řekl Stanjura s tím, že vysoké ceny energií se promítly do vyšších nákladů na bydlení i do vyšší inflace, na základě které se v červnu mimořádně valorizovaly penze. Stát proto podle něj chce zisk ČEZ využít na pokrytí těchto nákladů. řekl Stanjura s tím, že výplata dividend v této výši pomůže státnímu rozpočtu celkově třeba i v souvislosti s mimořádnou valorizací důchodů.

Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš akcionáře seznámil s účetní uzávěrkou společnosti za loňský rok. „Energetická krize se promítala do životů nás všech. Válka na Ukrajině a souběh celé řady dalších faktorů vyústily v růst tržních cen energií na historická maxima,“ řekl Beneš. Skupina ČEZ podle něj však v krizi obstála a přispěla k jejímu řešení. Valnou hromadu provázela napjatá atmosféra a také protest aktivistů, kteří vtrhli do sálu a demonstrovali proti těžbě v lomu Bílina.

ČEZ kromě dividend do státního rozpočtu odvede také nově zavedenou daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných tržeb z výroby v celkové výši 30 až 40 miliard korun a dále 26 až 30 miliard korun z titulu běžné daně z příjmů.

Jedna z akcionářek během jednání požadovala, aby stát odkoupil 100 procent akcií skupiny ČEZ, a stal se tak jejím jediným vlastníkem. Měl by tak podle ní učinit „na záchranu České republiky“. „Obrali jste české firmy a občany až na kost,“ dodala následně k rekordnímu zisku skupiny v loňském roce.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti odmítl, že zákon cílí na konkrétní firmu. Premiér ale zároveň přiznal, že vláda chce posílit kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou, což se podle něj ukázalo být důležité v době nedávné energetické krize. Ministr Stanjura odpoledne novinářům řekl, že vláda zatím nedospěla k žádnému rozhodnutí ohledně kompletního zestátnění ČEZu. „Pokud se vláda nějak rozhodne, tak to dáme včas a podle zákona vědět,“ řekl Stanjura.

Další téměř dvě miliardy v pondělí stát získal jako dividendu z těžební společnosti OKD, která uzavřela loňské hospodaření s čistým ziskem 5,1 miliardy korun. Konkrétně do státní kasy z OKD přiteče 1,8 miliardy korun. Na výši dividend ČEZu a dalších firem a daň z příjmu právnických osob přitom netrpělivě čeká ministerstvo financí, které intenzivně řeší problémy s letošním státním rozpočtem, který podle řady expertů s jistotou překoná schválený schodek ve výši 295 miliard korun. Experti přitom odhadují, že letošní hospodaření skončí s deficitem možná až 400 miliard korun. Vláda je podle Stanjury připravena škrtat s tím, že se uvidí právě podle dividend a daně z příjmu firem.

„Některé příjmy mají jednorázový charakter, například dividendy ze státní firem chodí v druhém pololetí. To je logické, když na konci června probíhají valné hromady. Kdyby to bylo kontinuální každý měsíc, tak ten měsíční výsledek (státního rozpočtu) je jiný a mnohem pozitivnější,“ uvedl v minulém týdnu na dotaz deníku Echo24 Stanjura.

„Každopádně výdaje, ty největší, logicky platíme měsíčně. Penze, platba za státní pojištěnce, bohužel i platba za staré dluhy. Tomu se říká obsluha státního dluhu. Vloni jsme platili 50 miliard, letos 70 miliard, v příštím roce 90 miliard, roce 2025 100 miliard. To už se stalo, to už nezmění nic. Žádná vláda, žádná sněmovna, žádný zákon,“ řekl Stanjura.