Mlékárna Olma, která patří do skupiny Agrofert, loni zvýšila tržby o pětinu na rekordních 4,418 miliardy korun z 3,669 miliardy korun v roce 2021. Čistý zisk olomoucké mlékárny v roce 2022 vzrostl o čtyři procenta na 215,8 milionu korun, což je také nejvyšší hodnota v historii této akciové společnosti. Vyplývá to z výroční zprávy Olmy.
Největší česká pekárenská společnost Penam z holdingu Agrofert loni zvýšila tržby o 1,8 miliardy korun na 6,3 miliardy. To představuje nárůst o 41 procent ve srovnání s rokem 2021. Čistý zisk společnosti vzrostl o 54 milionů korun, tedy o 57 procent na 150 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. Vedení firmy ve výroční zprávě hospodářské výsledky nekomentuje. Uvedlo pouze, že se společnost v roce 2022 musela vypořádat s enormním nárůstem cen energií a surovin.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) zveřejnil už druhé video, v němž poukazuje znovu na to, že z některých PET lahví se nedá od léta pořádně napít. Podle nové evropské směrnice totiž musí být víčka připevněna k hrdlu lahve, což, jak přiznává také Babiš, schválil Brusel během jeho vlády. Podobně jako finální verdikt v otázce takzvaného Green Dealu, neboli Zelené dohody pro Evropu, kterou posléze expremiér také rád kritizoval.
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky bude od příštího roku přísnější, podobně jako přijímání dotací a pobídek. Média například nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Zpřísnění takzvaného „lex Babiš“ se kvůli chybějící regulaci nevztahuje na internetová média. Prezident Petr Pavel tyto úpravy zákona o střetu zájmů dnes podepsal. O prezidentově podpisu předlohy informoval Hrad.
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky bude od příštího roku přísnější, podobně jako přijímání dotací a pobídek. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Senát ve středu tyto úpravy zákona o střetu zájmů schválil.
Poslanci ve středu po dlouhé debatě schválili spornou vládní předlohu penzijní novely, která především z důvodu úspor zpomaluje valorizace důchodů. Ze 155 přítomných poslanců pro návrh hlasovalo 86 a proti 69 zákonodárců. Prošly i některé takzvané pozměňovací návrhy. Hnutí ANO následně ohlásilo, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud. Vládní koalici se dopoledne podařilo prosadit pevný čas hlasování na 12:30, což vyvolalo odpor tábora opozice a obvinění z „nové totality“.
Poslanci si odhlasovali, že o sporných změnách v důchodech budou hlasovat ve středu od 12:30. Pevný čas stanovila sněmovna podle návrhu koalice navzdory odporu opozice, která mluvila o totalitě. Důchodovou novelu schvaluje dolní komora ve třetím dějství. Ve středu a v pátek minulého týdne se poslanci k hlasování nedopracovali i s ohledem na delší vystoupení opozičních předáků.
Největšímu výrobci hnojiv Lovochemii z holdingu Agrofert loni meziročně vzrostl zisk o 1225 procent na 424 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb společnosti vzrostly o 91 procent na 11,17 miliardy korun. Objem prodaných hnojiv společnosti loni meziročně klesl o 13,3 procenta na 758.100 tun. Podle ekonoma Lukáše Kovandy to je dáno tím, že velké firmy, jako je Agrofert, si v době inflace navýšily marže a značnou část zátěže ze zdražování přenesly na koncového zákazníka.
Poslanci v pátek znovu nedokončili jednání o sporném vládním návrhu snížení valorizace důchodů. Většinu jednacího dne vyplnila vystoupení řečníků s přednostním právem i spory poté, co vládní koalice prosadila omezení řečnické doby na nejvýše dva desetiminutové projevy. Opozice zase způsobila rozruch, když zablokovala návrh jednat o penzích až do večera, poslanci tak museli ve 14 hodin skončit. V pátek také zazněly některé zajímavé hlášky, už tradičně stenografy zaměstnal expremiér Andrej Babiš.
Pekárenská skupina Penam z holdingu Agrofert dostala od slovenského antimonopolního úřadu (PMÚ) pokutu 21 milionů eur (502 milionů korun) za porušení antimonopolních pravidel. O rozhodnutí úřadu ve čtvrtek informoval Denník N. PMÚ výši pokuty potvrdil, potrestanou firmu ale nejmenoval. Verdikt úřadu není pravomocný. Agrofert oznámil, že se proti pokutě odvolá.
O nedostatečném přístupu k mateřským školám se mluví dlouhodobě. Ženám brání nedostatek kapacit v návratu na trh práce, rodinám situace komplikuje rozpočty. Vláda chystá radikální krok, zodpovědnost má padnout na obce. Ty by nově měly mít povinnost zajistit místo spádovým dětem od tří let věku. Pokud se kapacita ve školce naplní, mají jako alternativu zařídit dětské skupiny. V obcích však myšlenka naráží na zdvižená obočí. „Jak to zdůvodníte maminkám, že jedna platí tisíc a druhá 5,5 tisíce?“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 starostka středočeských Drahelčic Petra Ďuranová.
Firmě Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert, který je ve svěřeneckých fondech Andreje Babiše, vzrostl loni meziročně zisk po zdanění o 165 procent na 240,8 milionu Kč. Zisk před zdaněním stoupl podobně, téměř na 300 milionů. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží vzrostly o pětinu na 6,94 miliardy Kč, z toho 6,1 miliardy byly tržby v ČR. Společnost loni prodala 96.890 tun výrobků.
Asi tři a půl hodiny trvalo, než si poslanci v úterý schválili pořad schůze, na které se bude řešit velký vládní balíček a zpomalení valorizace důchodů. Úvodní kolo sněmovní diskuze opanovala opozice, která čas využila ke kritice vlády. Expremiér Andrej Babiš kupříkladu vyzval, aby kabinet Petra Fialy sepsal nové programové prohlášení a šel si znovu pro důvěru dolní komory. „Měli bychom jít domů, červenec, srpen, neplacená dovolená, a pak by měla vláda předložit nové programové prohlášení a požádat o důvěru,“ řekl šéf hnutí ANO.
Babiš se bude prezentovat jako ochránce země proti migraci. Green Dealu, který sám v roce 2019 schválil. A samozřejmě jako bojovník za nízké daně. Na TikToku, Twitteru a Instagramu na nás vyskočí fiskální i společenský konzervativec Andrej Babiš, vábící pravicové voliče. Je to jako s hodnotami. Když někdo potřebuje vytrubovat do světa, jaké hodnoty zastává, jen to ukazuje, že žádné skutečné hodnoty nemá. Ale potřebuje si je pořídit pro vymalování veřejného obrazu, který zrovna v té chvíli potřebuje pro svůj cíl.
Hnutí ANO plánuje na září svolat ideovou konferenci, na níž by si jeho hlavní představitelé měli definovat další politické směřování. Deníku Echo24 to řekl expremiér a šéf hnutí Andrej Babiš, informaci pak potvrdil i první místopředseda Karel Havlíček. Podzimní konference podle něj má do jisté míry potlačit spekulace o inklinaci ANO směrem ke konzervatismu nebo určitému národovectví. Hnutí se na něm chce vymezit i vůči druhému opozičnímu hráči ve sněmovně – SPD Tomia Okamury.
Holding Agrofert dokončil převzetí divize na zpracování dusíku rakouské chemičky Borealis, která zahrnuje výrobu hnojiv, melaminu a technických dusíkatých produktů. Transakce za 810 milionů eur (přes 19,2 miliardy Kč) byla dokončena ve středu. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Holding díky odkupu divize rozšíří své aktivity v Rakousku, Německu a Francii a bude moci využívat distribuční sít Borealisu podél toku Dunaje.
Ničivou sílu potravinové soběstačnosti si dokáže představit úplně každý. Je to rozdíl mezi tím, když budete mít na pultu tři másla od tří českých dodavatelů. Nebo jich budete mít třicet od firem z celé Evropy, které se mezi sebou budou přetahovat, abyste si koupili právě to jejich. To je dokonalá konkurence. Nový ministr zemědělství Marek Výborný má na startu vládní kariéry jednu obrovskou výhodu. Jeho předchůdce Zdeněk Nekula nastavil laťku tak nízko, že jeho nástupce by se musel opravdu hodně a aktivně snažit, aby ji nepřeskočil.
Jedním z hlavních témat posledních týdnů je nová migrační dohoda Evropské unie, která počítá s principem takzvané povinné solidarity. Podle ní mají všechny státy unie povinně pomáhat zemím přetíženým velkým počtem žadatelů o azyl. Buď tím, že část z nich přijmou, nebo finanční či materiální podporou. Dohoda je předjednaná, její dotažení nicméně blokují Polsko s Maďarskem, které se ostatním evropským politikům na nedávném summitu nepodařilo přesvědčit k jednotnému postoji. Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy od někdejší odmítavé politiky upustila.
Holding Agrofert loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Zisk vzrostl o 124 procent oproti 5,8 miliardy korun v roce 2021. Tržby skupiny vzrostly o 33 procent na 245 miliard korun. V tiskové zprávě to v úterý uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Za růstem tržeb je podle něj zejména zvyšování cen v chemickém průmyslu, což byl důsledek výrazného zdražování vstupních nákladů firem. Do února 2017 vlastnil koncern někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Páteční jednání sněmovny zpočátku ovládl spor o nové evropské migrační dohodě. Řečniště asi na hodinu ovládl expremiér Andrej Babiš, který se opřel do vlády Petra Fialy za to, že schvaluje dohodu, jež je podle něj „skandální a mířící proti bezpečnosti Česka“. Šéf hnutí ANO také předvedl své obvyklé řečnické schopnosti, když hovořil o tom, jak v Evropě jedl bagety a bránil migraci. Dolní komora nakonec kvůli sporům o migračních pravidlech schůzi ukončila, k hlasování o zákonech se tak nedostala.
Zpřísnění zákazu vlastnictví médií vrcholnými politiky, které minulý týden prošlo Poslaneckou sněmovnou, je krok správným směrem, vytváří ale úplně nové problémy. Tak by se asi daly shrnout reakce mediálního světa na návrh, který se ujal pod jménem lex Babiš. Podle nové legislativy by nemělo být možné, aby politici vlastnili jakákoliv média, nemohli je převést na své okolí nebo do svěřenského fondu, trvají ovšem obavy z reálného dopadu zákona, ať už jde o prostor pro právnické kličky, nebo stanovené lhůty.
Sněmovna odhlasovala vládní novelu o střetu zájmů přezdívanou "lex Babiš", která zpřísňuje a zakazuje politikům vlastnit média, přijímání dotací a investičních pobídek. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Výsledek dnešního hlasování rozohnil opozici, která jednání označila za "protiústavní" a chce zákon předložit Ústavnímu soudu.
Sněmovna odhlasovala vládní novelu přezdívanou "lex Babiš". Zákaz vlastnictví médií, přijímání dotací a investičních pobídek bude v zákoně o střetu zájmů zřejmě přísnější. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou či do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Sněmovna úpravy tzv. "lex Babiš" schválila pozměňovacím návrhem skupiny koaličních poslanců v čele s šéfem klubu Pirátů Jakubem Michálkem ve vládní novele, která mění organizaci ÚDHPSP.H.
Přijatá reforma migračních pravidel Evropské unie je nesporným úspěchem dlouhodobého českého vyjednávání, řekl ve středu poslancům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Uvedl to v úvodu mimořádné schůze Sněmovny k migrační reformě, jejíž program poslanci schválili, byť byla svolána z podnětu opozičního hnutí ANO. Podle ministra tak bude prostor dohodu vysvětlit. Lídři opozičních ANO a SPD mluví o přijetí pravidel ministry vnitra členských zemí jako o zradě a o selhání vlády.
Poslanecká Sněmovna bude ve středu projednávat zpřísnění zákona o střetu zájmů. Legislativu, které opozice přezdívá „lex Babiš“, chce vláda oproti současnému stavu ještě zpřísnit. Členům vlády či poslancům by zakázala být skutečným vlastníkem médií, což by dopadlo právě na předsedu hnutí ANO, který má ve svěřenských fondech zaparkovanou mediální skupinu Mafra. Podle novely by se členové vlády rovněž nemohli ucházet o dotace či investiční pobídky.
Víkendový volební model agentury Kantar potvrdil nový trend mezi českými voliči – k hnutí ANO se přesouvají lidé ještě donedávna věrní vládní koalici, a především ODS. Podle autora výzkumu Pavla Ranochy je poměrně jasná i struktura přeběhlíků. Povětšinou jde o starší voliče, kteří mají ve 2 z 5 případů základní vzdělání a žijí spíše v menších městech a obcích. Ranocha to uvedl na dotaz deníku Echo24.
Po několika měsících útlumu se zdá, že se do Poslanecké sněmovny vrací expremiér Andrej Babiš, ať už jako téma, nebo samostatná osoba. Šéf ANO v úterý spolu s dalšími členy svého hnutí blokoval projednání vládní novely zákoníku práce, na programu je navíc legislativa, která zpřísňuje vlastnictví médií vrcholnými politiky a přezdívá se jí tak právě „lex Babiš“. Zpřísnění by se dotklo především jeho, protože má ve svých svěřenských fondech mediální skupinu Mafra a po schválení by ji musel prodat.
Před poslanci promluví v tomto týdnu prezident Petr Pavel. Sněmovna bude také dál projednávat zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů známého jako tzv. lex Babiš. Schvalování normy už několik měsíců brzdí opoziční hnutí ANO. Z podnětu zákonodárců tohoto hnutí se poslanci sejdou k debatě o reformě migračních pravidel Evropské unie. Čeká je hned čtveřice schůzí, z toho tři mimořádné.
Zástupci sněmovní opozice kritizují souhlas ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s návrhem migrační reformy Evropské unie. Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury kabinet neměl mandát závazek odsouhlasit. Hnutí proto chce vyvolat mimořádnou schůzi Sněmovny k tomuto tématu. Připojí se k němu hnutí ANO, oznámil to předseda hnutí Andrej Babiš. Rakušanův postoj považuje za zradu Na migrační reformě se unijní země dohodly ve čtvrtek. Návrh poslouží Radě EU k dalšímu rokování o konečné podobě migračních pravidel s Evropským parlamentem.
Premiéra Petra Fialu (ODS) v nedělní debatě v televizi CNN Prima News předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš ničím nepřekvapil. Řekl to na dotaz ČTK při odchodu z televizního studia. Expremiér Babiš si postěžoval, že dostal v diskusi méně prostoru, od další účasti v televizních debatách ho to ale neodradilo. Oba se sešli před kamerami v samostatném duelu poprvé ve funkčním období Fialovy vlády. Podle šéfredaktora Týdeníku Echo neměla debata jednoznačného vítěze.
