Před říjnovými volbami se znovu naplno rozhořela debata o tom, zda se šéf ANO Andrej Babiš může stát premiérem, pokud zůstane majitelem koncernu Agrofert. Jádrem sporu je střet zájmů: firmy ze skupiny by v okamžiku jeho vstupu do vlády přišly o možnost čerpat dotace a účastnit se veřejných zakázek. Prezident Petr Pavel už avizoval, že bude lídra největší opoziční strany v nejbližší době konfrontovat s tím, jak se hodlá vypořádat s povinnostmi vyplývajícími ze zákona.

„Ústava skutečně dává mantinely, stejně jako zákon o střetu zájmů. Vzhledem k tomu, že budu mít v blízké době jednání s Andrejem Babišem, budu se s ním bavit o tom, zda je připraven dostát svým slovům a situaci vyřešit v souladu se zákonem,“ uvedl prezident Pavel při setkání s občany v Brněnci. Dodal také, že povinností hlavy státu je co nejpřesněji naplňovat literu ústavy a nevnášet do ní vlastní výklady.

Babiš reagoval opatrně. „Variant je samozřejmě mnohem více a já určitě nebudu dopředu říkat, jakou zvolím. Předpokládám, že pan prezident se bude řídit ústavou,“ řekl. Ujistil, že pokud voliči dají ANO důvěru, vše ohledně Agrofertu vyřeší v souladu se zákony, přičemž má k dispozici právní experty. Podle mluvčího prezidenta Vojtěcha Šeligy se bude schůzka konat ještě do voleb.

Právníci: jmenování možné, ale spor jistý

Ústavní právník Ondřej Preuss upozorňuje, že samotné jmenování premiérem není podle zákona o střetu zájmů vyloučeno. „Zákon samotný jmenování předsedou vlády nebrání. Dává i případně lhůtu 30 dnů k odstranění možného střetu,“ vysvětlil. Podle něj je možná varianta, že by Agrofert nežádal jiné než nárokové dotace a nevstupoval do obchodů se státem. „Je však otázka, zda to je realistické a dostatečné opatření. Ano, lze samozřejmě spory očekávat, zejména pokud by přijatá opatření nebyla dostatečná či pokud by skupina Agrofert opět začala navazovat obchodní vztahy se státem,“ dodal Preuss.

Podle vyjádření ústavního právníka Jana Kysely by mohl hrát roli i článek 70 ústavy, který umožňuje prezidentovi zvažovat, zda kandidát na člena vlády nesplňuje podmínky kvůli potenciálnímu střetu zájmů. Kysela v minulosti připomněl i precedent, kdy prezident Václav Klaus odmítl jmenovat Davida Ratha ministrem zdravotnictví kvůli jeho funkci prezidenta České lékařské komory. „Ve chvíli, kdy by existovalo riziko střetu zájmů opřené o něco konkrétního, prezident by měl zvažovat, zda nedochází ke střetu s povahou této funkce,“ řekl Kysela.

Právník Marek Antoš pak už dříve upozornil, že podstatné je, jak se vyloží aktuální znění zákona o střetu zájmů. „Zákon říká dvě věci – veřejný funkcionář nesmí vlastnit média a jeho firmy se nesmí účastnit veřejných zakázek. Otázkou je, co z toho by rozpuštění fondu ovlivnilo,“ podotkl. Podle něj může být rozhodující, jak prezident situaci interpretuje.

Dotace a miliardové spory

Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je věc jasná: pokud by Babiš usedl do vlády, firmy z holdingu Agrofert by ztratily nárok na veškeré dotace. „Kdyby po volbách koncový vlastník holdingu Agrofert potenciálně byl nebo se měl stát členem vlády, tak všechny společnosti, kde figuruje jako koncový vlastník, podle aktuálního výkladu soudů ztrácí nárok na všechny veřejné podpory jak evropského, tak národního charakteru,“ uvedl.

Ministerstvo zemědělství už zároveň připravuje vymáhání více než sedmi miliard korun, které Agrofert čerpal mezi lety 2017 a 2021. Holding to odmítá a tvrdí, že jde o nesprávný výklad práva. Podle ředitele Agrofertu Josefa Mráze mají firmy na nárokové dotace legitimní nárok jako každý jiný zemědělec.

Dopady na zemědělství a politiku

Agrofert obhospodařuje přes 150 tisíc hektarů půdy, patří k největším hráčům na trhu s potravinami a hnojivy a jeho osud by mohl ovlivnit celou agrární politiku Česka. Asociace soukromého zemědělství varuje, že případný prodej holdingu by mohl mít dopady na potravinovou bezpečnost a stabilitu trhu. „Vzhledem k obrovské finanční hodnotě holdingu si lze obtížně představit tuzemského kupce, takže se nabízí varianta prodeje podniku do zemí možná i mimo EU, které mohou mít vůči naší zemi zcela protichůdné zájmy,“ upozornila asociace.

Situaci navíc komplikuje kauza Čapí hnízdo. Vrchní soud letos v červnu zrušil osvobozující verdikt a vrátil věc k novému projednání, přičemž vyslovil přesvědčení o Babišově vině. Prezident Pavel připomněl, že soud nižší instance bude tímto názorem vázán. Expremiér naopak tvrdí, že jde o „politický proces“.

Klíč bude mít prezident

Volby se uskuteční 3. a 4. října a hnutí ANO je podle průzkumů jasným favoritem. Nyní by ve volbách do Poslanecké sněmovny získalo podle modelu agentury STEM 31,3 procenta hlasů, následuje koalice Spolu vládních stran ODS, TOP 09 a lidovců s 20,2 procenta. Na třetím místě se drží hnutí SPD s 12,5 procenta. Piráti posílili na dvojciferný výsledek a stejně jako STAN by získali deset procent. Do dolní parlamentní komory by se dostalo ještě hnutí Stačilo! a Motoristé sobě.