Evropská komise (EK) vedená předsedkyní Ursulou von der Leyenovou podle očekávání ustála čtvrtý pokus o své odvolání. Návrh na vyjádření nedůvěry nezískal v Evropském parlamentu (EP) dostatečnou podporu. Pro hlasovalo 165 poslanců EP, proti bylo 390. Navrhovatelé z řad frakce Patrioti pro Evropu a dalších pravicových skupin v EP návrh odůvodňovali podpisem obchodní dohody se skupinou latinskoamerických států Mercosur.
Nyní podepsaná dohoda Evropské unie (EU) se zeměmi Mercosuru chytá trhliny. Evropský parlament ve Štrasburku dnes rozhodl, že Soudní dvůr EU musí přezkoumat obchodní dohodu EU s uskupením latinskoamerických zemí. Pokud soud uzná, že dohoda není v souladu s unijním právem, bude nutné ji pozměnit. Nyní tedy nemůže dojít k ratifikaci a čeká se na vyjádření soudu, což může trvat i několik měsíců. Evropská komise uvedla, že dnešního rozhodnutí lituje.
Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu, uvádí agentury. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů. Dohodu musí ještě schválit Evropský parlament. Musí být také ratifikována legislativním orgány členských zemí Mercosuru, tedy Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye.
Je to už přes týden, co Američané unesli venezuelského vůdce Nicoláse Madura a odvezli ho do New Yorku, aby ho postavili před soud. Oficiálním zdůvodněním je jeho zapojení do obchodu s drogami, snaha dostat pod kontrolu venezuelskou ropu a potřeba hájit americké zájmy na západní polokouli. O tom, jaké reakce to vyvolalo v Latinské Americe, jak vážný je problém s drogovou mafií a jestli se lidé bojí dalších amerických intervencí, hovoříme s profesorkou Eliškou Krausovou, která žije v Kolumbii od roku 1968.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka jsou ve vězení v New Yorku, kam je převezly americké jednotky, které je po úspěšné operaci zatkly v Caracasu. Znamená to, že tím skončil i venezuelský režim, k němuž za časů prezidenta Cháveze upínala naděje západní radikální levice? Jak ta diktatura v současnosti funguje a jak dnešní Venezuela vypadá? O co se režim opírá a jakou má perspektivu?
Rok 2026 začal sérií událostí, které názorně předvedly, že změny ve světě akcelerují. „Zatčení“ venezuelského diktátora Maudra, „zatčení“ tankeru Marinera z ruské stínové flotily mezi Islandem a Velkou Británií a konečně nová vlna amerického tlaku na Dánsko v otázce Grónska mají společného jmenovatele. V souladu s Národní bezpečnostní strategií, publikovanou před měsícem, Spojené státy nejenže potvrzují svoji hegemonii na západní polokouli, ale celkově se nevzdávají pozice světové supervelmoci. Řečeno filmovým jazykem, „mají zbraně a nebojí se je použít“.
Státy Evropské unii schválily přijetí obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým uskupením Mercosur. Informovalo o tom kyperské předsednictví evropského bloku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní může odcestovat do Paraguaye, která nyní Mercosuru předsedá, a dohodu podepsat. Zda se tak stane již příští týden, zatím nebylo potvrzeno. Před vstupem v platnost bude o dohodě hlasovat rovněž Evropský parlament.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu a ministryně zemědělství Annie Gennevardová oznámili, že „v nejbližších dnech“ bude vydán dekret, který zablokuje dovoz potravinářských výrobků z Jižní Ameriky do Francie navzdory dohodě EU se zeměmi Mercosur. Uvedl to dnes deník Le Figaro. Francouzská vláda vydá „v nadcházejících dnech“ nařízení o „pozastavení dovozu produktů obsahujících rezidua látek zakázaných v Evropě.
Generální ředitel tchajwanské společnosti TSMC CC Wej se v pondělí setká s prezidentem Donaldem Trumpem, aby oznámil, že tchajwanská polovodičová společnost plánuje investovat ve Spojených státech 100 miliard dolarů, ve snaze zachránit americký polovodičový průmysl, uvedly zdroje Reuters a další média. Investice společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. bude zahrnovat výstavbu dalších továren na výrobu čipů ve Spojených státech v nadcházejících čtyřech letech.
Evropská komise se minulý týden dohodla na jedné z největších evropských obchodních dohod s jihoamerickým sdružením Mercosur. Přestože se dohoda s přestávkami připravovala 25 let, přijetí nemá vůbec jisté.
Po více jak 20 letech od prvních úvah byla schválena jedna z největších dohod EU. A to se sdružením latinskoamerických států Mercosur. Dohoda počítá s postupným omezením až zrušením většiny cel mezi členy Mercosur a EU. Omezení celních bariér bude postupné a může trvat i 10 let až 15 let. Do Evropy by tak měla mít podstatně jednodušší cestu především zemědělská produkce, ale i vzácné kovy.
Ruben Gallego, na Hispánce netypicky modrooký senátor z Arizony, pochází ze smíšené kolumbijsko-mexické rodiny. Jeho senátní křeslo se v posledních volbách stalo předmětem těžkého boje s republikánskou vyzývatelkou Kari Lakeovou. A Gallegovi přijeli na pomoc levicoví studenti z nepříliš daleké Kalifornie. Gallego jejich pomoc uvítal, ale pro každého měl důrazné varování: „Jestli řeknete Latinx, okamžitě vás posadím zpátky na autobus do Kalifornie!“ U nás je Latinx málo známý pojem, takže ono varování si zaslouží vysvětlit.
Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump se během 80minutové tiskové konference, kterou svolal na čtvrteční večer do svého soukromého golfového klubu v New Jersey, obvinil svou demokratickou soupeřku Kamalu Harrisovou z dopadů ekonomické politiky administrativy prezidenta Joe Bidena. Trump, obklopen stoly s rozličnými vystavenými potravinami, viceprezidentce kladl za vinu inflaci, která během Bidenova funkčního období vedla k prudkému nárůstu cen zboží denní potřeby.
Republikánský kandidát na viceprezidenta J. D. Vance označil novopečenou demokratickou kandidátku na prezidenta USA Kamalu Harrisovou za "nešťastnou a bezdětnou kočičí dámu". Nešťastní lidé bez dětí nemají přímý podíl a zájem na budoucnosti Spojených států, prohlásil Vance v televizním pořadu Tuckera Carlsona na stanici Fox News v roce 2021. Rozhovor senátora z Ohia s populárním komentátorem, který v únoru udělal interview s ruským diktátorem Vladimirem Putinem, se začal šířit na sociálních sítích
Když v roce 2022 Luiz Inacio Lula da Silva v brazilských prezidentských volbách porazil Jaira Bolsonara, ve světových médiích se rozhostila úleva. Bolsonaro byl populista, v jehož podpoře někteří rozeznávali ruské prsty. Komentátoři nás ovšem nevarovali, že z Luly se stane světově nejviditelnější exponent názoru, že za válku na Ukrajině mohou obě strany (a hlavně USA).
V srdci amazonského deštného pralesa byla nalezena největší a nejstarší síť předhispánských měst, která se rozkládá v oblasti větší než 1000 kilometrů čtverečních. Ztracená civilizace zemědělců v srdci Amazonie, která je starší více než 2500 let, byla objevena hluboko v džungli v údolí Upano na zalesněném úpatí pohoří And na východě Ekvádoru. Městský systém se složitou sítí ulic, bulvárů, cest či zavlažovacích kanálů, se datuje do stejného období jako impérium Starověkého Říma.
Guyana nedá Venezuele ani metr svého území, prohlásil prezident Guyany Irfaan Ali v rozhovoru s americkou stanicí NBC před dnešní schůzkou s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem v karibském státě Svatý Vincenc a Grenadiny. Na tomto setkání Ali nehodlá jednat o změně hranic, ale slibuje si od něj zmírnění napětí ve sporu o region Esequibo, který tvoří asi dvě třetiny území Guyany. Oblast bohatou na ropu a drahé kovy si přes sto let nárokuje Venezuela,
Vrtulník guyanské armády Bell 412 EPI se sedmi lidmi na palubě se ve středu ztratil nedaleko hranic s Venezuelou. Úřady uvedly, že v oblasti bylo špatné počasí a zdůraznily, že nic nenasvědčuje tomu, že by vrtulník mohl být zasažen nepřátelskou palbou. Dnes o tom informovala agentura AP. V posledních dnech výrazně vzrostlo napětí mezi Venezuelou a Guyanou kvůli guyanskému regionu Esequibo, bohatého na ropu. Toto území si Caracas dlouhodobě nárokuje a v neděli o něm uspořádal referendum.
Jedním z důvodů, proč má ve střední Evropě přímá demokracie trochu špatnou pověst, je skutečnost, že ji svého času zneužíval Hitler. Nacistická říše byla občas ochotna uspořádat všelidové hlasování, samozřejmě důkladně hlídané esesáky, aby nikdo nehlasoval, jak nemá. Referendum o anšlusu Rakouska mělo celkem vzorný výsledek: 99,73 % hlasů pro. Referenda, která proběhla v roce 2022 v Rusy obsazených částech Ukrajiny, jako by přímo navazovala na tuto zvrhlou tradici.
Venezuelané se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Podle agentury DPA o tom informovala autoritářská vláda prezidenta Nicoláse Madura. Guyana jasně odmítá a kritizuje referendum o anexi svého na nerostné suroviny bohatého území.
Novým argentinským prezidentem byl zvolen třiapadesátiletý ekonom Javier Milei. Považovaný za pravicového populistu, Milei stojí v čele bloku Svoboda a sdružuje libertariánské a liberální strany. Stal se jedním z favoritů prezidentské volby poté, co dostal nejvíce hlasů v povinných stranických primárkách v srpnu. V roce 2019 založil Libertariánskou stranu a od prosince 2021 je poslancem.
Pedro Briones, venkovský politik z ekvádorské oblasti San Mateo, byl v širším světě neznámou osobou. Pozornost globálních médií si vysloužil až 16. srpna 2023 svou smrtí; byl totiž už třetím ekvádorským politikem, jenž se během necelého měsíce stal obětí vraždy. Pouhý týden před ním přišel o život Fernando Villavicencio, prezidentský kandidát, který se silně vymezoval proti zločinu a sliboval voličům nastolení práva a pořádku. A 26. července dohnaly smrticí kulky Augustína Intriaga, čerstvě zvoleného starostu města Manta. Zavraždění politici byli ovšem jen špičkou ledovce jménem násilí.
Latinská Amerika nezaujala jednotný postoj k válce na Ukrajině, není ale v jejím zájmu, aby konflikt pokračoval. V rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil deník El País, to řekl kolumbijský prezident Gustavo Petro. Kritizoval však některé podporovatele Ukrajiny, například Spojené státy, za to, že v minulosti provedly také invaze do zahraničních států. Podle Petra největší míra násilí nepanuje na Ukrajině či Blízkém východě, ale v některých oblastech Jižní a Střední Ameriky kvůli aktivitám drogových kartelů.
Bývalý bolivijský prezident Evo Morales na twitteru oznámil, že letecky míří do mexického azylu. Jeho odjezd z Bolívie potvrdilo mexické ministerstvo zahraničí.
Zatímco Bolívie slaví, Moralesovo svrhnutí je problém pro západní levici. Morales byl posledním teoretickým příkladem, že socialismus funguje a velká redistribuce bohatství je možná, aniž by země sklouzla k přímé diktatuře.
Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová pojala svou nadcházející osvětovou kampaň ve velkém stylu, když se rozhodla na dvojici chystaných klimatických konferencí v Severní a Jižní Americe vyrazit na závodní jachtě.
Peruánské úřady omezí návštěvní hodiny v jedné z nejvyhledávanější památek Jižní Ameriky – v někdejším inckém městě Machu Picchu. Důvodem je zachovat pro další generace tento komplex teras a chrámů co nejméně opotřebený masovými návštěvami turistů, denně ho totiž navštíví v průměru kolem 4000 lidí. Loni jich do této památky UNESCO přišlo v sezoně rekordních 6000 denně, uvedla peruánská tisková agentura Andina.
Venezuelská vláda Nicoláse Madura přehodnotí vztahy s evropskými zeměmi, které v pondělí uznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí. Opozičního lídra Guaidóa, který složil přísahu jako dočasný prezident při protivládních protestech 23. ledna, uznalo během pondělí více než deset zemí EU. Připojily se ke dvěma desítkám dalších států, včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.
O Vánocích roku 1492 najela loď Santa María na mělčinu a musela být opuštěna. Bylo to nepříjemné, protože na zbylé koráby se všichni Španělé nevešli. Kolumbus se tedy dohodl s místním náčelníkem, kasikem (něco jako kmenový kníže) Guacanagarim, že 39 mužů nechá na místě. Zřídili si zde provizorní pevnůstku jménem Navidad, Vánoce. Při svém návratu o rok později už ji zde nenašel; sousední kasik Caonabo totiž Španěly přepadl a vyvraždil. Byla to být první prolitá krev v dlouhé řadě válek.
V Buenos Aires v pátek za mimořádných bezpečnostních opatření začal dvoudenní summit skupiny G20. Vůdci nejsilnějších světových ekonomik budou jednat o obchodu i klimatických změnách. Očekává se ale, že setkání ovlivní nejnovější rusko-ukrajinský konflikt, dopad vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího a také obchodní války. Na odpoledne je v argentinské metropoli svolána demonstrace odpůrců globalizace. Vláda už ve čtvrtek večer nechala uzavřít části Buenos Aires a mimořádná bezpečnostní opatření mají zůstat v platnosti až do neděle.
