Takzvané velikonoční příměří vyhlásil v sobotu ruský prezident Vladimir Putin především proto, aby si zachoval přízeň svého amerického protějšku Donalda Trumpa. Uvedlo to dnes ruské vydání serveru stanice BBC, které shrnuje reakce ukrajinských představitelů, západních expertů i ruských vojenských blogerů. „Je to divadlo pro jednoho diváka – Donalda Trumpa,“ řekl dále například ruský expert pro The Washington Post.
Podle deníku New York Post informoval ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov americké představitele, že Ukrajina z „90 %“ souhlasí s mírovým plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plán byl tento týden představen v Paříži americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a dvěma zvláštními vyslanci, kteří mají na starosti ukončení války na Ukrajině. Zásadní otázkou je, zda bude ochotné k dohodě přistoupit i Rusko, které podle listu dosud blokovalo Trumpovy snahy o dosažení příměří a širší mírové dohody.
Spojené státy jsou připraveny uznat ruskou kontrolu nad anektovaným Krym jako součást širší mírové dohody mezi Moskvou a Kyjevem, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na lidi obeznámené s touto záležitostí. Zdroje agentuře Bloomberg uvedly, že konečné rozhodnutí v této věci ještě nepadlo. Bílý dům a ministerstvo zahraničí na žádost o komentář nereagovaly. Americký představitel obeznámený s jednáním odmítl podrobnosti rozhovorů komentovat.
Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP šéf Bílého domu také prohlásil, že se jednání dostala do kritické fáze a také že s ním nikdo nemanipuluje, pokud jde o snahy konflikt ukončit. Válku rozpoutalo Rusko invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Spojené státy představily návrh na zmrazení války na Ukrajině. Podle plánu prezidenta USA Donalda Trumpa by napadená země měla nechat okupované území na východě Ruské federaci. Návrh počítá s tím, že zamrazí frontové linie a fakticky přenechá okupované ukrajinské území Rusku. Kyjev by se zároveň musel vzdát své snahy o vstup do NATO, píše zpravodajská agentura Bloomberg.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal příští týden navštíví Spojené státy, kde bude jednat s americkým ministrem financí Scottem Bessentem o dohodě týkající se hospodářského partnerství mezi zeměmi. Vyplývá to z memoranda, které podepsali činitelé obou zemí, a v pátek jeho text zveřejnilo ukrajinské ministerstvo hospodářství. Dojednávaná dohoda se týká vzácných ukrajinských nerostů. Trump chce, aby dohoda byla kompenzací za pomoc, kterou Ukrajině poskytl jeho předchůdce Joe Biden.
Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Podle Kremlu určitý pokrok v jednání o míru nastal, rozhovory se Spojenými státy jsou ale komplikované. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit.
Paříž v pátek hostila jednání o budoucnosti Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron pozval na klíčové jednání do Elysejského paláce zástupce Spojených států i Ukrajiny a představitele "koalice ochotných". Schůzka mezi ukrajinskou delegací, vysoce postavenými americkými představiteli Marcem Rubiem a Stevem Witkoffem a třemi hlavními evropskými mocnostmi byla podle francouzských představitelů vynikající, píše agentura Reuters.
Zatím co v Paříži dnes jedná početná ukrajinská delegace se Francouzi, "koalicí ochotných" a vysokou americkou delegací o ukončení války na Ukrajině, v Kyjevě mezitím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil amerického zvláštního vyslance Steva Witkoffa z „přijetí ruské strategie", uvedl deník Le Monde. Přitom ukrajinská delegace má s Witkoffem v Paříži jednat.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff podle agentury Bloomberg v rozhovoru pro Fox News uvedl, že otázka ukrajinských „pěti teritorií“ je v současné době projednávána na rozhovorech s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. To dnes rozladilo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého je tím překročena červená čára. Pouze ukrajinský lid má právo rozhodovat o otázkách týkajících se území, protože Ukrajina je suverénní stát, řekl. Witkoff.
Izrael má právo se bránit, jeho současné kroky ale podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové již překračují přiměřenou sebeobranu. Kallasová to uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Lucemburku. Všechny státy sedmadvacítky podle ní podporují dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Situace v Pásmu Gazy je podle Kallasové nadále velmi vážná.
Země, které chtějí, aby zabíjení na Ukrajině skončilo, by měly vyvinout maximální tlak na Rusko, řekla šéfka diplomatické služby EU Kaja Kallasová před začátkem dnešního jednání ministrů zahraničí EU, která se koná v Lucemburku. Situace na Ukrajině bude prvním tématem, o kterém dnes mají ministři diskutovat. Nedělní raketový útok na ukrajinské město Sumy na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal nejméně 34 obětí a 117 zraněných.
Spojené státy a Írán se po letech napětí a neúspěšných diplomatických pokusů sešly k přímým rozhovorům o jaderném programu Teheránu. První kolo jednání proběhlo v sobotu v Ománu a podle prohlášení Bílého domu má jít o významný krok, který bude pokračovat dalšími schůzkami už příští víkend. Administrativa Donalda Trumpa uvedla, že setkání bylo velmi pozitivní a konstruktivní. Jednání bude pokračovat příští víkend opět v Ománu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes pochválil amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že podle něj lépe než kterýkoliv jiný západní lídr rozumí ukrajinskému konfliktu. Lavrov to podle agentury Reuters řekl na mezinárodní konferenci nazvané Diplomatické fórum v Antalyi (ADF). Se svým vyjádřením přišel den po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se zvláštním Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem. Trump se snaží docílit ukončení konfliktu, v němž Rusko před více než třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu.
Po celý týden jela na nízké obrátky, ovšem vytrvale publicita o stycích několika osob české politické scény s Íránem. Jde o tyto tři osoby: předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, zprava pak bývalý prezident republiky Václav Klaus a čestný prezident Motoristů Filip Turek. Server Neovlivni.cz mapoval schůzkovou činnost íránského velvyslance v Praze. Tito tři, jistě i mnozí další, se s íránským velvyslancem sešli – Konečná nejprve v roce 2022, Klaus a vzápětí po něm Turek loni na podzim. Vznikla dokonce petice, která českou kontrarozvědku žádá, aby zveřejnila záznamy, které o schůzkách jistě má (!).
Setkání mezi zvláštním zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradu skončilo v pátek ve večerních hodinách. Podle BBC se konalo v budově prezidentské knihovny Borise Jelcina a trvalo více než čtyři hodiny. Podle Reuters ještě před cestou do Ruska Witkoff navrhl Donaldu Trumpovi, že nejrychlejším způsobem, jak zprostředkovat příměří na Ukrajině, by bylo umožnit Rusku uznání anexe čtyř východoukrajinských regionů.
Ukrajinská delegace se v pátek zúčastnila nového kola jednání ve Washingtonu o dohodě, která by USA zajistila významný podíl na ukrajinských přírodních zdrojích. Rozhovory by měly pokračovat i v sobotu. Návštěva znamená nejnovější zvrat v několikaměsíčním dohadování mezi Kyjevem a Washingtonem ohledně ukrajinských nerostných surovin, které prezident Trump považuje za způsob, jak „získat zpět“ dřívější americkou pomoc Ukrajině.
Na ruské otázky ohledně příměří s Ukrajinou zatím nikdo neodpověděl. Podle agentur Reuters a TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mezi spornými body zmínil "militarizaci Ukrajiny". Podle něj by měla pokračovat jednání mezi americkými a ruskými představiteli, žádné konkrétní datum ale dosud dohodnuto nebylo. Spojené státy v březnu předložily návrh na 30denní úplné zastavení bojů. Ukrajina s ním souhlasila, Moskva ho zatím neodmítla, ale ani ho nepřijala.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie nepřišli na pietní akci k 80. výročí osvobození Bratislavy, a to kvůli tomu, že Slovensko umožnilo na této vzpomínce vystoupit s projevem ruskému velvyslanci v Bratislavě Igoru Bratčikovovi. Řekl to slovenský premiér Robert Fico, který současně diplomaty z EU za jejich postoj kritizoval. Fico podobně jako maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje přístup Západu k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
Blýská se na lepší časy pro Ukrajinu? Rusko údajně připustilo některé bezpečnostní záruky pro východoevropskou zemi. Rétorika Kremlu se mírně mění, jelikož ruské vedení dosud tvrdě odmítalo jakoukoli formu záruk pro Ukrajinu bez její demilitarizace. To se ale pomalu mění, protože zástupce ruského prezidenta Kirill Dmitrijev při návštěvě Washingtonu připustil, že určité bezpečnostní záruky pro Ukrajinu mohou být přijatelné, informuje portál Fox News.
Když se v Rumunsku „odnikud“ vynořil tzv. populistický kandidát Călin Georgescu a vzápětí Ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb a Georgescovi zakázal v těch budoucích kandidovat, přivolala na sebe tato velká balkánská země nárazovou pozornost. Co se to u nich děje? A co vlastně o té zemi víme? Co se tam za poslední léta stalo? Jak to, že tam najednou soud ruší volby? Může se to stát také někde jinde? Lidí, kteří Rumunsko sledují soustavně, není zas tak mnoho. Určitě mezi nimi ale je diplomat a historik Jiří Šitler, který byl v letech 2010 až 2015 velvyslancem České republiky v Bukurešti.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině. Informovaly o tom dnes světové agentury. Navzdory ruskému závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu Ukrajiny ale útoky nadále pokračují, Moskva a Kyjev se z útoků obviňují navzájem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využíváních ukrajinských nerostných surovin. V noci na dnešek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump, který zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Zelenskyj minulý týden v pátek řekl, že návrh dohody se od původního zcela liší a že Ukrajina nepřijme dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie.
Když Donald Trump během volební kampaně prohlašoval, že do 24 hodin po svém zvolení zajistí příměří na Ukrajině, jen málokdo to bral doslova. Pro mnohé to však bylo vítané znamení, že jeho administrativa to s ukončením války myslí vážně a že konec bojů je na dohled. Tato iluze se rychle rozplývá. Grigorij Karasin, vedoucí ruské delegace v Rijádu, kde probíhala jednání s Američany, prohlásil, že očekávat průlom už na prvním setkání je naivní. Podle něj je pravděpodobné, že jednání se protáhnou až do roku 2026, přičemž nejbližší možný termín dohody vidí na konci letošního roku.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta Vladimira Putina za jeho slova o legitimitě a budoucnosti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině. Zároveň však americký prezident podotkl, že má s Putinem velmi dobrý vztah, takže se jeho hněv může rychle rozplynout, pokud ruská hlava státu udělá, co je správné.
Ruské jednotky se podle vyjádření ukrajinských vojenských a vládních analytiků pro agenturu AP připravují na rozsáhlou ofenzivu v nadcházejících týdnech a měsících tohoto roku. Cílem je prý zvýšit tlak na Ukrajinu a získat výhodnější pozici pro vyjednávání o příměří. S blížícím se obdobím intenzivních bojů se očekává koordinovaný útok podél celé 1000 kilometrů dlouhé frontové linie, uvedli ukrajinští analytici a velitelé. O připravované ofenzivě informovala i ukrajinská agentura UNIAN.
Není den, kdy by evropští lídři nevyjadřovali podporu Ukrajině a neslibovali zbrojní dodávky, finance a v poslední době také vyslání svých armád, které by měly údajně garantovat bezpečnost východoevropské země po uzavření míru ve válce s Ruskem. Nicméně jen v posledních dvou týdnech se zhroutily hned dva megaprojekty, které měly ještě více vyzbrojit Ukrajinu a vyslat do země západní vojska. Kritiku za svou nezkušenost a nepochopení své role sklízí šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová,
Ukrajina a Spojené státy americké stojí před dalším kolem jednání o nové dohodě o minerálech, která by měla být následně ratifikována ukrajinským parlamentem. Podle informací, které zveřejnil poslanec ukrajinské Verchovné rady Jaroslav Železňjak na svém kanálu Telegram tento týden, americká strana předložila Ukrajině nový návrh, který ještě více dostává zemi do područí Spojených států a na neurčito si přisvojuje zisky jejího nerostného bohatství a dalších odvětví hospodářství.
Den poté, co se v Paříži sešli zástupci „koalice ochotných“ včetně našeho Petra Fialy, se vyjasnila důležitá věc: ochota vystupňovat pomoc Ukrajině v míře, v jaké ji Spojené státy odebírají, je v této koalici velmi podmíněná. Sešlo – aspoň prozatím – z plánu vyslat na Ukrajinu mírový sbor složený z vojáků některých evropských států. Jak známo, prezident Petr Pavel by ve sboru rád viděl i české vojáky z povolání. Že tam vojáky členských zemí NATO nechce Rusko, jistě není žádné překvapení. Rusko zřejmě šlo do této války hlavně proto, aby odstranilo scénář, kdy jsou na Ukrajině umístěni západní vojáci.
Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Na čtvrtečním summitu v Paříži se sešly asi tři desítky zemí, které podporují Kyjev kvůli válce na Ukrajině. Macron dále uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody.
