Třináctiletý Vojtěch z malého města ve Středočeském kraji mívá úzkosti, popisuje je jako mlhu, ve které se nedokáže orientovat. V takových chvílích se mu změní svět, cítí se konsternovaný, obklopí ho to a zastaví v jakékoli činnosti. Úzkostné okamžiky se objeví tak jednou do týdne a samy zmizí. Jeho matka se bála, aby se stavy nezhoršovaly, a tak zašla za dětskou psychiatričkou. Podle jejích slov toho hodně prožil, rozvod rodičů, otec už si založil novou rodinu.
Policie obvinila psychiatra a spisovatele Jana Cimického ze znásilnění a vydírání. Podle kriminalistů se mezi roky 1980 až 2016 dopustil 29 těchto skutků. Policisté dnes o zahájení trestního stíhání informovali na svém webu. Konkrétní jméno obviněného sice neuvedli, ale z kontextu vyplývá, že jde o Cimického. Ten už dříve v prohlášení jakékoliv nezákonné jednání odmítl.
Psychologické dopady pandemie se staly hojně debatovaným tématem, mluví a píše se o jejich vážnosti, prudkém nárůstu psychických onemocnění, především depresí a úzkostí, vážných dopadech uzavírek na psychický stav dětí a dospívajících, sebevraždách, násilí. Před víc než rokem na to téma redaktor Týdeníku Echo diskutoval s Janem Veverou a Lenkou Zajícovou Po necelých dvou letech pandemie se jich zeptal, jak se jejich názory na psychický stav české populace za tu dobu vyvinuly. Přidal se k nim Jiří Podlipný.
Dosud nebylo odvoláno ani zmírněno znevýhodnění neočkovaných ve veřejném životě. Česko v tomto ohledu není v Evropě ani ve světě výjimkou. Možná dokonce máme režim spíš laxní, určitě ve srovnání s Německem, Rakouskem – anebo Austrálií. Tam v pondělí vrcholila anabáze kolem zadrženého a neočkovaného tenisty Novaka Djokoviće. Pro někoho příběh o tom, že pravidla platí pro všechny, pro jiného důkaz o ztrátě rozumu. Pandemie a boj proti infekci nás sužují už dva roky. Co to dělá s naší kolektivní psychikou? Otázka pro psychiatra Cyrila Höschla.
Psychiatr a spisovatel Jan Cimický se rozhodl, že za současné situace nepřevezme státní vyznamenání, které mu chce udělit prezident Miloš Zeman. Proti tvrzením několika žen, které lékaře obvinily ze sexuálního napadení a obtěžování, se hodlá aktivně bránit a dokázat svou nevinu. Kvůli lékařskému tajemství a respektu k pacientům nebude ale tato obhajoba veřejná, uvedl Cimický ve vyjádření, které poskytl ČTK.
Po většinu svojí kariéry se psychiatr Jan Cimický snažil být co nejvíc v médiích, v posledních týdnech je v nich probírán skutečně hodně, tentokrát ale o tento druh pozornosti asi nestojí. Objevují se další a další svědectví jeho někdejších pacientek o sexuálních útocích a obtěžování z jeho strany, velmi často spojených se zneužitím důvěry a moci, již psychiatr nad pacientem má, a někdy i zastrašováním nemocných lidí (svědectví, které přinesl pořad 168 hodin na ČT, je v tom ohledu skutečně úděsné).
Česká lékařská komora nikdy nedostala stížnost na psychiatra Jana Cimického, kterého několik žen včetně jeho pacientek v médiích obvinilo ze sexuálního obtěžování či napadení. Řekl to mluvčí komory Michal Sojka. Podle něj se orgány komory nemohou zabývat obviněním na základě informací z médií, ale jen na základě podané stížnosti. Výbor Psychiatrické společnosti dnes uvedl, že pokud by se obvinění potvrdila jako pravdivá, vyvodí z toho důsledky.
Ženy vystupují z anonymity a popisují praktiky známého psychiatra Jana Cimického, kterého prezident Miloš Zeman v říjnu ocenil medailí Za zásluhy. Mluví o sexuálním násilí a o výhrůžkách elektrošoky, pokud by o vztahu se svým lékařem někde vyprávěly. Cimický obvinění popírá. Před čtvrt stoletím ale musel kvůli podezřením na zneužívání pacientek opustit místo primáře v Psychiatrické nemocnici v Praze-Bohnicích. Vzhledem k novým svědectvím se případemzabývá pražská policie.
Dita Protopopová, která je autorkou posudku na Andreje Babiše mladšího, skončila na pozici tajemnice národní vládní rady pro duševní zdraví. Nahradila ji Ivana Svobodová. Informuje o tom server Seznam Zprávy. Důvody odchodu Protopopové nejsou známé. Syn premiéra Babiše ji v posledních dnech několikrát na twitteru obvinil z toho, že jej poškodila. O odchodu Protopopové se zmínil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na zasedání rady již 1. července.
Americká gymnastka Simone Bilesová, držitelka deseti olympijských medailí, jež měla šanci stát se nejúspěšnější olympioničkou všech dob, v Tokiu odstoupila ze soutěže. Rozhodla se odstoupit ze soutěže družstev a pak i ze soutěže jednotlivců. Necítí se psychicky dobře, ten tlak, aby naplnila očekávání celé Ameriky, na ni byl příliš.
Už je to devadesát let, co rakouský spisovatel Stefan Zweig vydal slavnou knížku Léčení duchem, portréty tří osobností (Franze Antona Mesmera, Mary Baker-Eddy a Sigmunda Freuda), které šly na bolesti a neduhy těla a duše „jinak“. V době, kterou jsme právě – doufejme – prošli, se hodně lidí ptalo, jestli to není právě náš způsob života, který nás učinil najednou tváří v tvář novému druhu ohrožení tak zaskočenými a nepřipravenými. A poohlíželi se po tom, jestli by třeba nevedla ještě jiná cesta.
Pandemie nemoci covid-19 nepůsobí jenom ztráty na životech a tělesné oslabení těm, u koho choroba měla vážný průběh. Poslední dobou se často mluví také o psychických dopadech pandemie – jak ve vztahu k nákaze samotné a úzkostem a dalším psychickým potížím, jež může vyvolávat, tak o vlivu omezení, vyhlášených jako reakce na ni. O psychice dětí, které nemohou do školy a přicházejí nejenom o možnost plnohodnotného vzdělávání, ale i o sociální kontakty, o dopadech uzavírky na dospělé, kteří mohou být vystaveni existenčním potížím, zakoušejí nejistotu, život v izolaci může neblaze ovlivňovat jejich vztahy.
Česko si prochází už třetí vlnou pandemie a během roku koronavirové krize zažívá druhý lockdown, který je na rozdíl od toho jarního spjatý s doposud nejtvrdšími restrikcemi. Dopady pandemie na duševní zdraví se ukázaly už po první vlně, která byla v porovnání s těmi následujícími mnohem mírnější. Zatímco na jaře hrál roli především strach z neznámého, po roce pandemie se tím největším stresorem stává neustálé strašení, říká v rozhovoru pro deník Echo24 psychiatr Cyril Höschl.
S asi nejznámějším českým psychiatrem jsme se sešli po roce: loni v březnu jsme na začátku prvního „nouzového stavu“ seděli v dejvické cukrárně Bruno a doktor Honzák s klidem stoika pravil, že hlavní je, aby se člověk „nechoval jako prase“, čímž nemyslel jen mytí rukou. A pak dodal, že kdo se tak nechoval dosud, tak ten ví, co zhruba dělat, a kdo se jako prase choval, tak s tím se toho moc nenadělá, bude se tak chovat dál. Teď po roce jsme to ani už nemuseli probírat, vlastně bylo zbytečné o tom mluvit.
Pandemie nemoci covid-19 nepůsobí jenom ztráty na životech a omezení hospodářského a společenského života. Má také dopad na duševní zdraví lidí. Ten už takovou veřejnou pozornost nepoutá, také proto, že může být méně viditelný a hůř se měří. Teď se ale důvěryhodná data objevila. Národní ústav duševního zdraví zpracovává dlouhodobou studii duševního zdraví české populace, jíž se účastní přes tři tisíce lidí. Podle výsledků výzkumu došlo k trojnásobnému nárůstu depresí, úzkosti vzrostly dvojnásobně a trojnásobně vzrostla rizika suicidality.
Jeden z nejznámějších českých psychiatrů, vysokoškolský profesor, popularizátor vědy. Děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v letech 1990–1997. Od roku 1990 dosud přednosta Psychiatrické kliniky 3. LF UK v Praze a ředitel Psychiatrického centra Praha, z něhož se roku 2015 stal Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Předsedal Evropské psychiatrické asociaci. Člen řady redakčních rad. Bezpartijní, v roce 1996 neuspěšně kandidoval za ODS do Senátu. Je ženaty s akademickou malířkou Jitkou Štenclovou, mají dva syny, dvě dcery a jedenáct vnoučat.
V době koronavirové nákazy v Česku přibylo lidí s nejméně středně těžkými depresemi a úzkostí. Na počátku epidemie měla příznaky pětina dospělých, tedy zhruba třikrát víc než před nouzovým stavem s nařízenými omezeními.
V současnosti s asi nejznámějším českým psychiatrem Radkinem Honzákem jsme si dali sraz v Dejvicích v jeho oblíbené kavárně Bruno. Byl právě začátek prvního „nouzového týdne“, kdy nikdo, vlastně ani zkušený znalec lidských duší a odborník na psychosomatiku, nevěděl, jak se věci budou vyvíjet. Co však naprosto tento doyen české medicíny neztrácel, by nadhled a humor, v němž se setkával učenec s životním praktikem, lyrický skeptik s vlídným cynikem.
Předseda dětské sekce České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jaroslav Matýs podle ministerstva zdravotnictví rezignoval. Nebude ani v pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii k reformě psychiatrické péče, sdělilo ministerstvo. Matýse kritizovali lidé s poruchami autistického spektra a rodiče těchto dětí za výroky o autismu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opakovaně pochlubil, že „jede stále 15 až 18 hodin denně“. O tom, kolik hodin denně pracuje, mluví rád a často. Pokud je pravda, že je workoholik, není to pro Česko dobrá zpráva. Podle psychiatra Karla Nešpora je workoholismus na škodu u každého zaměstnání a člověk, který se neovládá ve vztahu k práci, dělá chyby a koleduje si o syndrom vyhoření.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se rozhodl udělit svou letošní cenu v oblasti svobody, demokracie a lidských práv ruskému novináři Alexandru Podrabinkovi, který v 70. letech upozorňoval na psychiatrické násilí v Sovětském svazu. Nyní 65letý disident za to byl odsouzen k vyhnanství na Sibiři a posléze i vězněn. Kromě něj ÚSTR na pondělním ceremoniálu ve Valdštejnském paláci ocení dalších 11 lidí.
Začalo jaro a duše se radují. Nebo trpí. Společnost se skládá z jedinců, z nichž každý má nějaký individuální duševní život. Každý jiný, ale dohromady snad tvoří nějakou kolektivní duši, nějakou psyché. O té současné se říká, že ji charakterizuje na jedné straně hédonismus, poživačnost a bezuzdnost, na druhé straně úzkost a pocit, že se něco podivného se společností stalo.
Profesor Cyril Höschl je psychiatr, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy a ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.
Michelle Sudků, která loni v létě ubodala zákaznici v nákupním centru na pražském Smíchově, tvrdí, že byla v době činu nepříčetná. Řekla to v pondělí u pražského městského soudu, který se případem začal zabývat. Podle znaleckých posudků sice Sudků trpí útočným a nekrofilním sadismem, její ovládací a rozpoznávací schopnosti ale porucha v době činu neovlivnila.
Začíná soud s třiatřicetiletou Michelle Sudků, která minulý rok v létě ubodala v nákupním centru na pražském Smíchově zákaznici. Psychicky narušené ženě hrozí až doživotní vězení. Podle posledních informací Sudků začala v minulosti s přeměnou pohlaví, hormonální léčba u ní ale vyvolávala agresivitu. Žena se pokoušela vraždit už o dva týdny dříve, když napadla ženu v kavárně na Újezdu.
Do boje proti prezidentovi Donaldu Trumpovi, kterého část americké veřejnosti odmítá přijmout, se nevybíravě zapojili i renomovaní američtí psychiatři. Skupina 35 amerických lékařů ve svém dopise pro deník The New York Times tvrdí, že Trump je vzhledem ke svým výrokům duševně nemocný a není schopen zastávat post prezidenta USA.
Washington očekává koncem příštího týdne tisíce demonstrantů, kteří ohlásili protesty proti inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa plánované na 20. ledna. Povolení k protestní akci dostalo 27 ohlašovatelů, což je zhruba čtyřnásobek počtu obvyklého při minulých inauguracích.
ROZHOVOR S PSYCHIATREM RADKINEM HONZÁKEM. Na otázku, jak se k vám, pane doktore, dostanu, mi odpověděl: „Jednoduše. Na Václaváku se svléknete donaha – a oni vás sem dovezou.“
Nešlo jim o dílo ani o výsledek, ale o to, jak jsou dobře nasvícení a zda jsou lidé kolem nich v dostatečném předklonu. Ostatní dělili na „toho zmáknu“ a „toho zlikvidovat“. Nesnesli sebemenší náznak odporu nebo protinázor. Systémově manipulovali se svými nadřízenými, aby vytvořili dojem nepostradatelnosti.
V tříčlenné ministerské komisi, které by měla případ z Horní Břízy vyšetřit, zasedá také předseda Psychiatrické společnosti při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a ředitel Psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích Martin Hollý.
