Češi si sahají na život častěji než je průměr EU. Část činů přitom ve statistikách chybí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Sebevražednost v ČR je nad průměrem Evropské unie, sebevraždy jsou příčinou 1,11 procenta všech úmrtí, uvedli odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Podle nich zřejmě ve statistikách část sebevražd není. Přesnější údaje by měla poskytnout nyní zpracovávaná statistika za loňský rok, která zohledňuje nejen zdravotnická data, ale i evidenci sebevražd vedenou Policejním prezidiem, informoval v tiskové zprávě mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Na 10. září připadá Světový den prevence sebevražd. Pro období 2024 až 2026 má téma Změna narativu a usiluje o změnu vnímání sebevražd, mimo jiné od stigmatizace k otevřenosti.
"V roce 2023, za který k dnešnímu dni zatím máme poslední dostupná a oficiální data, si v ČR vzalo život 1253 lidí (průměrně jde o 3,4 případu denně), z toho 1019 mužů a 234 žen. Muži si tedy berou život častěji než ženy, na jednu sebevraždu ženy připadají více než čtyři sebevraždy mužů. Dlouhodobě jsou sebevraždou nejvíce ohroženi muži nad 70 let a ženy nad 80 let," vysvětlila vedoucí pracovní skupiny prevence a výzkumu sebevražd z NUDZ Eva Tušková. Podle ní je Česko podle posledních srovnatelných dat za rok 2021 s mírou sebevražednosti 11,6 případu na 100.000 obyvatel mírně nad průměrem EU.
Sledování vývoje míry sebevražednosti a úmrtí, u kterých není jasné, zda jde o nehodu, vraždu či sebevraždu, podle Tuškové naznačuje, že významná část sebevražd z oficiálních statistik velmi pravděpodobně uniká. "Lékaři často nejsou schopni určit, jaký byl úmysl jednání zemřelé osoby, a proto velká část případů spadla do kategorie úmrtí v důsledku události nezjištěného úmyslu, případně do kategorie nehod. Podrobnosti přináší až výsledky policejního vyšetřování, které nebyly ve zdravotnické statistice dosud zohledněny," řekla analytička z ÚZIS ČR Šárka Daňková. Nová data má Český statistický úřad zveřejnit na konci letošního září.
Nyní začínají Týdny pro duševní zdraví, které budou od 10. září do 10. října, což je Světový den duševního zdraví. Věnované budou mimo jiné komunitním službám poskytujícím sociálně-zdravotní služby pro lidi s duševním onemocněním. "Upozorňuje také na nutnost věnovat pozornost zaměstnancům a podpoře jejich duševního zdraví a wellbeingu v pracovním prostředí," popsala akci specialistka destigmatizace v NUDZ Slavomíra Pukanová. Pro veřejnost jsou připraveny například besedy, koncerty, přednášky a další osvětové aktivity, zapojily se desítky organizátorů. Více informací najdou zájemci na www.tdz.cz.
Odborníci z NUDZ připravují také 4. ročník Pochodu pro pozůstalé po sebevraždě s názvem Svíčka za ztracený život. Akce se koná v Praze, Brně, Chrudimi, Plzni, Písku, Karlových Varech, Ostravě a Hradci Králové. Jde o setkání lidí s podobnou zkušeností, zváni jsou i odborníci i široká veřejnost. Informace o akci, ale i varovných příznacích a další najdou lidé na www.sebevrazdy.cz.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.