Tag: psychiatrie

Články k tagu

Marvanová: Vyšinutý střelec z fakulty napsal dopis policistům. Zbraně si koupil, aby vraždil

Půl roku po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedostala veřejnost odpovědi na klíčové otázky. Policii se do dnešního dne nepodařilo úspěšně rozptýlit všechny pochybnosti kolem prosincového zásahu. Otázek naopak přibývá. Se závěry vyšetřování nejsou spokojeny ani rodiny zastřelených studentů. Některé z nich zastupuje advokátka a senátorka (nestr. za Spolu) Hana Kordová Marvanová, která byla zmocněna k podání stížnosti proti policejnímu usnesení.

Uvařil se sám v sobě, plán měl jasný už měsíce, řekla státní zástupkyně o střelci z fakulty

Bezpečnostní výbor sněmovny ve čtvrtek několik hodin řešil střelbu na Filozofické fakultě UK. A taktéž zprávu Generální inspekce bezpečnostních sborů k policejnímu zásahu. Vystoupila i dozorující státní zástupkyně Jana Murínová, která řekla, že pachatel netrpěl žádnou závažnou psychickou poruchu. Podle psychiatrického posudku měl navíc jasný plán už měsíce před střelbou. „Cítil se odstrčený a neužitečný, potýkal se s pocity křivdy provázenými záští. Uvařil se sám k sobě,“ uvedla státní zástupkyně.

Může nemoc vraždit?

Vrah z pražské Filozofické fakulty měl mít psychické problémy, Lidové noviny k tomu tento týden přinesly trochu víc informací s odkazem na anonymní zdroje z bezpečnostních složek a spolužáky Davida Kozáka. Některé z těch zdrojů mluvily o tom, že se léčil u psychiatra a bral prášky. Lidé, kteří s ním chodili do školy, zase LN řekli, že před nimi mluvil o tom, jak se „hroutí ze zkoušek“ , jeho psychoterapeut mu prý řekl, ať si z toho nic nedělá. Jsou to spíš střípky, z nichž se nedá vyvodit nic zásadního. Ano, nemálo studentů se v nějaké fázi studia „hroutí ze zkoušek“, třeba kvůli tomu i vyhledají terapeuta, ani v nejmenším to ale neznamená, že to jsou potenciální hromadní vrazi.

Kolegyně Cimického neslyšely o obtěžování na klinice. „Nemohlo se to stát, byl tam mumraj“

Kolegyně psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z desítek případů vydírání a ze čtyř znásilnění, dnes u Obvodního soudu pro Prahu 8 vypověděly, že o žádném obtěžování neslyšely. Obě psycholožky pracují na Cimického klinice Modrá laguna, kde se podle obžaloby část skutků odehrála. Zbylí svědci předvolaní na dopoledne vypovídají neveřejně, odpoledne soud plánuje vyslechnout znalce, který na Cimického zpracoval psychologický posudek.

Zachraňme dívky

Řada čtenářů si jistě povšimla alarmujícího trendu, který je zdokumentovaný na Západě a podle všeho se i k nám ve velkém přelévá. Dívky na prahu dospělosti jsou skleslé, úzkostné, deprimované a narůstají u nich sebevražedné sklony, a to dokonce natolik, že se počtem sebevražd začínají přibližovat chlapcům, kteří v této smutné statistické kategorii tradičně vedli. Fenomén je patrný od roku 2020, ale zřejmě je jen kulminací dlouhodobějšího vývoje. Německý psychiatr Michael Schulte-Markwort tomuto jevu věnoval i knihu Mutlose Mädchen – Deprimované dívky. Jaký má tento jev společenské pozadí?

Jak (ne)mluvit o duševním zdraví?

Duševní zdraví mladých lidí je velké současné téma. Podle mnoha výzkumů se dramaticky zhoršuje, mnozí autoři a specialisté se pokoušejí identifikovat prapříčinu toho všeho. Technologie, přílišná permisivnost současné západní společnosti, nebo naopak tlaky, jimž je v ní člověk vystavován, chmurné perspektivy klimatické změny, války a dalších katastrof, pro někoho třeba i „terapeutická kultura“, která může vést k přehnanému soustředění na vlastní problémy a případně i k jejich zveličování a převádění na různé diagnózy (problému se v Týdeníku Echo nedávno věnovala Tereza Matějčková).

Psychoterapie v podezření

„Dřívější generace nebyly vedeny k tomu, odvést práci samy na sobě. Byly vedeny k tomu, spíš emoce rychle zpracovat a jít dál. Pro nás zpracovat emoce znamená vyřešit je do posledního puntíku,“ říká influencerka Tereza Koubková, reprezentantka mladé generace, v nedávném rozhovoru pro DVTV. Výrok je příznačný pro jev, který ostře podala americká novinářka Abigail Shrierová v nedávno vydané knize Špatná terapie / Proč děti nedospívají? Jakmile se začnete starat o své duševní zdraví, můžete se s ním rozloučit. Jinými slovy, žádná generace tolik nepečovala o duševní zdraví jako ta, již reprezentuje Tereza Koubková

„Řada trans-pacientů jeví známky poruchy osobnosti.“ Únik dokumentů z asociace pro trangender

Lidé podstupující změnu pohlaví si často neuvědomují možná nebezpečí spjatá s hormonální léčbou a operací. Nejhorší je situace u dětí a jejich rodičů. Často opomíjejí dopady sterilizace, doživotní účinky hormonální terapie nebo zvýšené riziko rakoviny. Nejen to, řeší velká část členů Světové profesionální asociace pro transgender zdraví (WPATH) sdružující lékaře a další odborníky.

Mezi psychopaty může být více žen, jejich chování je méně nápadné než u mužů

Když se řekne typický psychopat, může se někomu vybavit postava Patricka Batemana z románu Americké psycho. Podle odborníka může ale mít zmíněnou neuropsychiatrickou poruchu mnohem více žen, než se dosud myslelo, uvedl server The Guardian. Obecně se předpokládá, že psychopati postrádají empatii a pocit viny, chovají se asociálně, často lžou a jsou manipulativní. "Psychopati touží po penězích, moci a kontrole," řekl odborník na psychopaty Clive Boddy z Anglické Ruskinovy univerzity.

Je nárůst úzkosti problém?

Dobré názvy to mívají těžké i lehké. Člověk o ně zakopne, hned hlásí námitky, ale nakonec sezná, že na tom třeba něco je. Autor má vyhráno, protože titul vyvolávající tento výkon se v čtenáři usadil. Společnost úzkosti k takovým názvům patří. Čtenář (titulu) skočí do náruče nejsnazší kritice: Ale vždyť ne všichni trpí úzkostmi. Jistě. A není ten název tedy přehnaný? Bezpochyby. Smyslem takové zkratky je přiložit k určitému fenoménu lupu, i za cenu, že zvolené hledisko bude pokřivené. Je přínosné, že Jan Géryk, mladý sociolog, právník a stand-up komik, navíc tematizuje i tento – dnes rozšířený – sklon pojmenovávat společnosti.

Co po školní střelbě? Papírky na uhry

O strašidelné debatě Týdeníku Echo, v níž šéfka Etické komise Syndikátu novinářů Barbora Osvaldová chtěla ouřední štempl na to, abychom směli o šílenci říkat, že je šílený, většina našich čtenářů zřejmě ví. Ráda bych se zastavila u toho, co Osvaldová řekla potom: že většina lidí své psychické problémy tají, protože se bojí reakce okolí. Naběhnu si na vidle, ale zeptat se musím: Skutečně? Je to opravdu tak? Podle dat zdravotních pojišťoven zveřejněných loni touto dobou trpí depresí nebo úzkostnou poruchou každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. Trvalou psychiatrickou péči vyžaduje sedm set tisíc lidí, počty rostou rok od roku, ty poslední strmě.

Zlo si musíme pojmenovat

Radkin Honzák je legendou české psychiatrie a renesančním zjevem s přesahy do různých oborů, samozřejmě včetně tak blízkých, jako je psychologie. Sešli jsme se, aby nám vyložil svůj pohled na situaci, v níž se česká společnost ocitla poté, co student-vrah 21. prosince zastřelil na Filozofické fakultě UK 14 lidí a další vážně zranil. Tentokrát vynecháváme policejní zásah a místo něj se soustředíme na schopnosti a předpoklady české společnosti vyrovnávat se s šokem.

Jak čelit traumatu? Minimum mediální expozice i pohyb, radí psychoterapeut

Přeživší a svědci tragické události, jako je čtvrteční střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, čelí extrémnímu náporu na svou psychiku, který je způsoben prožitým traumatem. Pomoci může například minimalizace mediální expozice, pohyb, ale také cílená snaha svůj stres snížit. Uvádí to psychoterapeut Jan Vojtko. Deník Echo24 zároveň přináší přehled klíčových kontaktů, které souvisí s psychologickou pomocí. Psychoterapeut Vojtko své tipy na zvládání traumatu zveřejnil na sociální síti X.

Neroztáčet kolo úzkostí

Duševní zdraví mladých lidí se prudce zhoršuje. Dochází k tomu v řadě zemí západního světa včetně Česka, dokládají to statistiky a výzkumy, reflektují to články v médiích. Potvrzuje to i krize české dětské psychiatrie. Vedou se debaty o jejích příčinách. Děje se něco s mladými lidmi? Je dnešní západní svět člověku natolik nepřátelský, že kvůli tomu čím dál víc lidí trpí duševní poruchou? Je za tím vším on-line svět? Nemaluje tady někdo čerta na zeď? O tom všem Ondřej Štindl s dětským psychiatrem Janem Lorencem, dětským psychologem a psychoterapeutem Martinem Galbavým a přednostou Psychiatrické kliniky FN v Plzni Janem Veverou.

Pandemie duševních nemocí

Štěstí a spokojenost se obtížně popisuje. Vědci stále hledají přesnou odpověď, co si pod tou subjektivně prožívanou pohodou přesně představit. Psychologové a sociologové hledají různá měřítka osobní spokojenosti. Dávají se dohromady indexy štěstí, podle nichž se srovnává kvalita života v různých zemích. Na prvních místech zpravidla končí skandinávské země, Švýcarsko, Nizozemsko, Nový Zéland. Jenže řada zemí, kde se lidé považují za šťastné, patří zároveň k lídrům ve spotřebě antidepresiv. Třetí nejšťastnější zemí světa podle World Happiness Index, který dává pro OSN dohromady institut Gallup Poll, je Island.

Matička ambivalence

Na to, jak důležitý fenomén označuje, je slovo „ambivalence“ (Ambivalenz) velmi mladé a knižní, vymyslel a zavedl je v roce 1910 úspěšný švýcarský psychiatr Eugen Bleuler, Jungův učitel a autor řady klíčových psychiatrických pojmů, mimo jiné výrazu „schizofrenie“. Právě pro ni měl výskyt ambivalentních myšlenek, prohlášení i konání za typické. Etymologie slova je latinská z ambo – oba a valere – platiti; a v praxi znamená, že dotyčná osoba pociťuje k téže věci zároveň protichůdné city, řekněme, že někoho souběžně miluje i nenávidí a tím se dostává do vnitřního napětí a podivností v jednání.

Léčba mystikou?

Svět se dodnes obnovuje mocí psychedelik, aspoň ten mazatéckých šamanů v Mexiku. Henry Munn popsal ve své knize Houby jazyka, kterak tito šamani osvěžují psychedeliky svůj vztah ke světu. Po požití houby obsahující látku psilocybin se skutečnost jeví bohatší, řeč je smyslovější, tělesnější, živější. Není divu, že mnohé psychoanalytiky tolik poutají šamanské rituály. Nezvyklé verbální vyjádření umožňuje nově, třeba ve srozumitelné podobě, prožít něco, co dosud bylo chaotické a trýznivé. Básnické slovo je sice fascinující, ale pozornost psychiatrů i filozofů se v posledních desetiletích stejně obrací spíš na substanci přeměňující běžného člověka v šamanského umělce.

Wagnerovci z psychiatrických léčeben. Prigožin verbuje další žoldáky z řad pacientů

Šéf a zakladatel Wagnerovců Jevgenij Prigožin nově oznámil, že začalo verbování nových žoldáků z řad pacientů psychiatrických léčeben. Soukromá vojenská skupina složená z nájemných vojáků bojuje za Ruskou federaci ve válce na Ukrajině a její řady tvoří z velké části bývalí vězni. Poté, co se Prigožin dostal do konfliktu s ruským ministerstvem obrany a byl odstřižen od možnosti verbovat vězně, tak se "Putinův kuchař" zaměřil na ústavy pro psychicky nemocné. Informuje o tom zpravodajský server The Moscow Times.

Děti dnes čelí větším výzvám, než jejich rodiče. S psychiatrem Pöthem o krizi v dětské péči

Celosvětově narůstá počet sebevražd, narůstá také počet diagnóz a situace se může dále výrazně zhoršovat, varuje dětský psychoterapeut a psychiatr Peter Pöthe. Současné děti podle něj zažívají při svém dospívání nejen dopady celosvětových krizí, ale i dlouhodobých vlivů, které je mohou činit nepříliš odolnými i vůči poměrně běžným životním překážkám. Ruku v ruce s tím se roky zhoršuje psychiatrická péče i její dostupnost.

Čeští vědci objevili, jak nejlépe léčit mozek lithiem. Klíčové je načasování

Čeští vědci prokázali, že při léčbě lithiem je zásadní správně načasovat jeho dávkování, protože během dne působí na mozek odlišně. Lithium se předepisuje jako účinný lék pro stabilizaci nálady, mimo jiné u pacientů s bipolární poruchou, sdělila Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii o mechanismu léčiva vypracoval vědecký tým z Oddělení biologických rytmů ve Fyziologickém ústavu AV pod vedením Aleny Sumové.

Patologické lhaní se podle odborníků má stát diagnózou. Nebezpečné jsou už dvě lži denně

Když se Timothy Levine v roce 2016 pustil do psaní knihy o klamu, chtěl zahrnout kapitolu o jedné z jeho nejextrémnějších forem: patologickém lhaní. Podle jeho slov nenašel dostatečně silnou základnu pro jeho výzkum, nyní je to však jediná věc, o které s ním chce mluvit nespočet novinářů. Předmětem jeho výzkumu se nakonec stal kontroverzní americký poslanec George Santos, píše web CNN. Odborníci usilují o to, aby se z patologického lhaní stala regulérní diagnóza.

JWST

Před třemi měsíci jsme zde upozorňovali na zašifrované poselství v New York Times. Ethan Watters tam připomněl, jak v 80. letech americká psychiatrie podlehla bludu známému jako „obnovené vzpomínky“ – šarlatánské teorii o tom, že terapií lze obnovit zasuté zážitky z dětství, zejména zážitky sexuálního zneužívání a satanistických rituálů. Autor poukázal na to, jak se nyní na sociálních sítích šíří bludy o rozštěpení osobnosti, ale je nemyslitelné, že by si nevšiml analogie s mnohem rozšířenější sociální nákazou transgenderismu.V jiném textu se nyní klade paralela mezi touto mánií a vlnou lidí trpících bludem, že jsou ze skla. Doslova.

Medveděv věští: Česko se stane součástí Čtvrté říše, Polsko s Maďarskem obsadí Ukrajinu

Bývalý prezident Ruské federace Dimitrij Medveděv v rámci tradičních novoročních předpovědí na svém twitterovém účtu zveřejnil několik svých predikcí toho, co by se mohlo stát v následujícím roce. Podle Medveděva se mimo jiné v roce 2023 dočkají zadostiučinění fanoušci Evropské unie (EU) ve Velké Británii a jejich země se do EU vrátí. Medveděv ovšem dodává, že EU kvůli návratu Británie následně zkolabuje a euro přestane být využívanou měnou v Evropě.

Zbytečné stigma elektrošoků

Elektrošoky jsou běžnou součástí léčby těžkých depresí a v psychiatrii pomáhají i v dalších akutních stavech. Po celém světě se jimi léčí až milion pacientů ročně. U nás se ve všech psychiatrických nemocnicích tato metoda, přesněji řečeno ECT neboli tzv. elektrokonvulzivní léčba, používá. Pomáhá více a má méně vedlejších účinků než psychofarmaka. Divná věc, vždyť McMurhpy ztvárněný Jackem Nicholsonem ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem dostávající elektrošoky rozhodně vyléčeně ani šťastně nevypadá. Tato léčba má velké stigma; podle psychiatrů a lékařů naprosto zbytečně.

Varování utajené ve vzpomínkách

Málokterému komentátorovi se povede, aby si s ním dějiny povídaly takřka v reálném čase, jako se to stalo Matthewu Lynnovi. Ve středu 31. srpna, když vrcholil souboj o vedení britské Konzervativní strany, se tento britský novinář ve sloupku v časopise Spectator vysmál tomu, jak se jeden z uchazečů, Rishi Sunak, zoufale snaží šířit strach z ekonomických návrhů své soupeřky Liz Trussové: „Přijde run na libru. Dluhopisové trhy budou padat volným pádem. Londýnská burza se propadne, protože vyplašení globální investoři se začnou zbavovat všech britských aktiv… nebude to dlouho trvat a Liz Trussová a její ministr financí se budou muset obrátit na MMF. Tedy aspoň podle bývalého ministra financí Rishiho Sunaka… hrozí krize libry, jakou jsme nezažili od 70. let.“

Policie navrhla obžalovat psychiatra Cimického z 28 znásilnění a vydírání

Kriminalisté podali návrh na obžalobu psychiatra a spisovatele Jana Cimického ze znásilnění a vydírání pacientek. Lékař se jich podle nich dopustil v 28 případech. Policie o tom informovala na twitteru. Konkrétní jméno obviněného sice neuvedla, ale z kontextu vyplývá, že jde o Cimického. Podle dřívějších policejních informací je psychiatr podezřelý, že znásilňoval ženy od roku 1980 do roku 2016.

Řítíme se do prázdna

S Thomasem Fuchsem se setkávám prostřednictvím Zoomu. Rukou si tedy nepotřeseme. Podle heidelberského filozofa a psychiatra nejde o zanedbatelnou změnu v naší komunikaci. Je totiž fakt, že člověk nemá tělo, člověk je svým tělem. Štěstí proto můžeme zakusit jen jako tělesné bytosti, které ctí své hranice. Není to moralistický apel proti pýše modernity. Thomas Fuchs poukazuje na to, že naše hranice jsou místem naplnění.

Lockdowny, krize, válka

Třináctiletý Vojtěch z malého města ve Středočeském kraji mívá úzkosti, popisuje je jako mlhu, ve které se nedokáže orientovat. V takových chvílích se mu změní svět, cítí se konsternovaný, obklopí ho to a zastaví v jakékoli činnosti. Úzkostné okamžiky se objeví tak jednou do týdne a samy zmizí. Jeho matka se bála, aby se stavy nezhoršovaly, a tak zašla za dětskou psychiatričkou. Podle jejích slov toho hodně prožil, rozvod rodičů, otec už si založil novou rodinu.

Policie obvinila Cimického z 29 případů znásilnění a vydírání

Policie obvinila psychiatra a spisovatele Jana Cimického ze znásilnění a vydírání. Podle kriminalistů se mezi roky 1980 až 2016 dopustil 29 těchto skutků. Policisté dnes o zahájení trestního stíhání informovali na svém webu. Konkrétní jméno obviněného sice neuvedli, ale z kontextu vyplývá, že jde o Cimického. Ten už dříve v prohlášení jakékoliv nezákonné jednání odmítl.

České duše po dvou letech

Psychologické dopady pandemie se staly hojně debatovaným tématem, mluví a píše se o jejich vážnosti, prudkém nárůstu psychických onemocnění, především depresí a úzkostí, vážných dopadech uzavírek na psychický stav dětí a dospívajících, sebevraždách, násilí. Před víc než rokem na to téma redaktor Týdeníku Echo diskutoval s Janem Veverou a Lenkou Zajícovou Po necelých dvou letech pandemie se jich zeptal, jak se jejich názory na psychický stav české populace za tu dobu vyvinuly. Přidal se k nim Jiří Podlipný.