Liberecký soud se zabývá případem, kdy šestice dívek hospitalizovaných na dětské psychiatrii v Liberci připravovala na začátek loňského roku útěk spojený s masovou vraždou. Akce nezačala, protože jedna z dívek pár hodin před tím dostala strach a vše prozradila. O případu policie nikdy neinformovala a soud, který nyní začal, je neveřejný, uvedla Mladá fronta DNES.
Více než stovka slovenských psychiatrů a psychologů poslala v reakci na dění ve slovenské politice otevřený dopis předsedovi vlády Robertovi Ficovi. Autoři dopisu upozorňují na podle nich znepokojivý vývoj politické kultury a demokratických hodnot pod premiérovým vlivem a vyjadřují obavy o vnitropolitickou situaci i o mezinárodní postavení Slovenska. Premiéra vyzvali k zamyšlení nad sebou samým, anebo k odchodu z politiky, napsal na svém webu slovenský list Pravda.
„Hlavně si svou rakovinu negooglete,“ upozornila zdravotní sestra dospívající dívku. Caroline Cramptonová onemocněla Hodgkinovým lymfomem, zhoubným onemocněním mízních uzlin. Lékař ji ubezpečil, že v mladém věku se vyléčí hned po první chemoterapii 95 procent lidí. Všechno mělo být dobré a Caroline negooglila. Jenže spadla do pěti procent. Nastoupila agresivnější chemoterapie, která jí zničila imunitu, lékaři ji budili co čtyři hodiny, aby kontrolovali její tělesné hodnoty. Caroline tehdy přišla i o schopnost spánku. Co dělat, když nejde spát? Začala googlovat, a když pak usnula, bývalo to v slzách.
Za čtyři znásilnění a 35 případů vydírání dnes soud uložil psychiatru Janu Cimickému (67) pět let vězení, na deset let mu také zakázal výkon lékařské praxe. Uznal ho vinným ve všech bodech obžaloby. Psychiatr k dnešnímu jednání nepřišel, v minulosti vinu odmítl. Proti rozsudku může podat odvolání k Městskému soudu v Praze. Podle nepravomocného rozsudku musí Cimický poškozeným ženám také zaplatit náhradu nemajetkové újmy. Ženy po lékaři požadovaly dohromady zhruba šest milionů korun.
V případu psychiatra Jana Cimického, který je obžalovaný ze znásilnění a vydírání, Obvodní soud pro Prahu 8 ukončil dokazování. Státní zástupkyně přednesla závěrečnou řeč a navrhla pro Cimického pět let vězení. Po ní následují závěrečné návrhy zástupců poškozených žen a obhájce Cimického. Rozsudek by soudce Petr Novák mohl vynést v pátek. Cimický v minulosti obžalobu popřel, k čtvrtečnímu jednání nepřišel.
Český dělník, který v červenci v Rakousku zabil své dva slovenské kolegy, se ze svého činu nebude zodpovídat před tamním soudem, státní zastupitelství požádalo o jeho umístění na psychiatrii. Ve středu o tom informovala agentura APA. Čtyřiatřicetiletý muž podle podle odborníků trpí těžkou paranoidní schizofrenií. Oba případy se odehrály v rozmezí dvou týdnů v jednom z vídeňských hotelů. Prvního kolegu Čech nejprve omráčil a poté ho vyhodil z okna čtvrtého patra.
Počet dětských pacientů psychiatrických zařízení se od roku 2013 do loňska zvedl o zhruba tři čtvrtiny z 4738 na 8311. Na semináři o duševním zdraví pořádaném pražským magistrátem to v úterý řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Ladislav Dušek. I když je v Praze nejvíce psychiatrů v republice, stále to podle něj nedostačuje vzrůstající poptávce a lékaři navíc stárnou. I když na počet dětí a mladistvých s duševními problémy podle Duška měla vliv pandemie, trend je jasný už dlouho..
Místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Olgu Richterovou (Pirátská strana) napadl a vyhrožoval jí smrtí neznámý muž, který s ní ve středu ráno cestoval tramvají v Praze. O incidentu informovala Richterová na sociální síti X. Uvedla, že jí muž hrubě nadával a hrozil, že letošní Vánoce budou její poslední. Incident se odehrál ve středu v 8:40, poté co Richterová nastoupila do tramvaje číslo 13 na zastávce Ruská v pražských Vršovicích.
Stres trápí většinu obyvatel Česka. V uplynulém roce se šest z deseti Čechů potýkalo se stresem v takové míře, že to mělo dopad na jejich běžný život. Třetina pak tento pocit zažívala opakovaně a více než čtvrtina Čechů pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na dnešek. Celosvětově přiznalo pocity stresu ovlivňující každodenní život 62 procent lidí, do práce kvůli tomu nechodilo 40 procent lidí,
Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě získal psychiatr Cyril Höschl. Nadace Neuron ji udělila při příležitosti dnešního Světového dne duševního zdraví. Informovala Tereza Kopelentová z Nadace Neuron. Höschl, který svou kariéru zasvětil rozvoji psychiatrie, popularizaci duševního zdraví a boji proti stigmatizaci pacientů, je uznávanou osobností české i světové psychiatrie. "Profesor Cyril Höschl je ztělesněním boje proti stigmatizaci psychických onemocnění nejen v Česku, ale i ve světě.
Největší dětská psychiatrická nemocnice oslaví v Opařanech stoleté výročí. Jak popisuje její ředitel, dětský psychiatr Michal Goetz, kontinuální péči během deseti dekád nepřerušily válka, krize ani restrukturalizace ve zdravotnictví. K příležitosti výročí proběhne mezinárodní odborná konference, na které vystoupí světové špičky ve svých oborech s určujícími tématy psychiatrie a nejnovějšími poznatky k nim. Tématem však bude i neuspokojivý stav dětské psychiatrie v Česku.
Klíčovou postavou příběhu kolem střelce z filozofické fakulty v Praze byla jeho blízká kamarádka. Z policejního usnesení vyplývá, že právě ona ho dříve objednala k psychiatrovi, když začal mluvit o sebevraždě. A později obdržela také ony „děsivé zprávy“, které jí poslal krátce předtím, než vyrazil z domu 21. prosince po poledni vraždit nevinné kolegy na fakultu. O tom, že se chce „realizovat“, ji napsal už dříve, několik dní před vraždami v Klánovickém lese.
K duševnímu stavu střelce z FF Univerzity Karlovy byly vypracovány dva znalecké posudky. Jeden z oblasti forenzní psychologie a druhý psychiatrický. Závěry se shodují, že útočník měl schizoidní povahu s narcistními a disociálními rysy. Naopak netrpěl žádnou duševní poruchou, která by narušovala vnímání reality. Nebezpečí neodhalilo ani několik psychiatrických sezení, které útočník absolvoval. Policie ve spisupopsala, jak došlo k tomu, že člověk s touto povahou mohl mít takový arzenál zbraní.
Půl roku po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedostala veřejnost odpovědi na klíčové otázky. Policii se do dnešního dne nepodařilo úspěšně rozptýlit všechny pochybnosti kolem prosincového zásahu. Otázek naopak přibývá. Se závěry vyšetřování nejsou spokojeny ani rodiny zastřelených studentů. Některé z nich zastupuje advokátka a senátorka (nestr. za Spolu) Hana Kordová Marvanová, která byla zmocněna k podání stížnosti proti policejnímu usnesení.
Bezpečnostní výbor sněmovny ve čtvrtek několik hodin řešil střelbu na Filozofické fakultě UK. A taktéž zprávu Generální inspekce bezpečnostních sborů k policejnímu zásahu. Vystoupila i dozorující státní zástupkyně Jana Murínová, která řekla, že pachatel netrpěl žádnou závažnou psychickou poruchu. Podle psychiatrického posudku měl navíc jasný plán už měsíce před střelbou. „Cítil se odstrčený a neužitečný, potýkal se s pocity křivdy provázenými záští. Uvařil se sám k sobě,“ uvedla státní zástupkyně.
Vrah z pražské Filozofické fakulty měl mít psychické problémy, Lidové noviny k tomu tento týden přinesly trochu víc informací s odkazem na anonymní zdroje z bezpečnostních složek a spolužáky Davida Kozáka. Některé z těch zdrojů mluvily o tom, že se léčil u psychiatra a bral prášky. Lidé, kteří s ním chodili do školy, zase LN řekli, že před nimi mluvil o tom, jak se „hroutí ze zkoušek“ , jeho psychoterapeut mu prý řekl, ať si z toho nic nedělá. Jsou to spíš střípky, z nichž se nedá vyvodit nic zásadního. Ano, nemálo studentů se v nějaké fázi studia „hroutí ze zkoušek“, třeba kvůli tomu i vyhledají terapeuta, ani v nejmenším to ale neznamená, že to jsou potenciální hromadní vrazi.
Kolegyně psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z desítek případů vydírání a ze čtyř znásilnění, dnes u Obvodního soudu pro Prahu 8 vypověděly, že o žádném obtěžování neslyšely. Obě psycholožky pracují na Cimického klinice Modrá laguna, kde se podle obžaloby část skutků odehrála. Zbylí svědci předvolaní na dopoledne vypovídají neveřejně, odpoledne soud plánuje vyslechnout znalce, který na Cimického zpracoval psychologický posudek.
Řada čtenářů si jistě povšimla alarmujícího trendu, který je zdokumentovaný na Západě a podle všeho se i k nám ve velkém přelévá. Dívky na prahu dospělosti jsou skleslé, úzkostné, deprimované a narůstají u nich sebevražedné sklony, a to dokonce natolik, že se počtem sebevražd začínají přibližovat chlapcům, kteří v této smutné statistické kategorii tradičně vedli. Fenomén je patrný od roku 2020, ale zřejmě je jen kulminací dlouhodobějšího vývoje. Německý psychiatr Michael Schulte-Markwort tomuto jevu věnoval i knihu Mutlose Mädchen – Deprimované dívky. Jaký má tento jev společenské pozadí?
Duševní zdraví mladých lidí je velké současné téma. Podle mnoha výzkumů se dramaticky zhoršuje, mnozí autoři a specialisté se pokoušejí identifikovat prapříčinu toho všeho. Technologie, přílišná permisivnost současné západní společnosti, nebo naopak tlaky, jimž je v ní člověk vystavován, chmurné perspektivy klimatické změny, války a dalších katastrof, pro někoho třeba i „terapeutická kultura“, která může vést k přehnanému soustředění na vlastní problémy a případně i k jejich zveličování a převádění na různé diagnózy (problému se v Týdeníku Echo nedávno věnovala Tereza Matějčková).
„Dřívější generace nebyly vedeny k tomu, odvést práci samy na sobě. Byly vedeny k tomu, spíš emoce rychle zpracovat a jít dál. Pro nás zpracovat emoce znamená vyřešit je do posledního puntíku,“ říká influencerka Tereza Koubková, reprezentantka mladé generace, v nedávném rozhovoru pro DVTV. Výrok je příznačný pro jev, který ostře podala americká novinářka Abigail Shrierová v nedávno vydané knize Špatná terapie / Proč děti nedospívají? Jakmile se začnete starat o své duševní zdraví, můžete se s ním rozloučit. Jinými slovy, žádná generace tolik nepečovala o duševní zdraví jako ta, již reprezentuje Tereza Koubková
Lidé podstupující změnu pohlaví si často neuvědomují možná nebezpečí spjatá s hormonální léčbou a operací. Nejhorší je situace u dětí a jejich rodičů. Často opomíjejí dopady sterilizace, doživotní účinky hormonální terapie nebo zvýšené riziko rakoviny. Nejen to, řeší velká část členů Světové profesionální asociace pro transgender zdraví (WPATH) sdružující lékaře a další odborníky.
Když se řekne typický psychopat, může se někomu vybavit postava Patricka Batemana z románu Americké psycho. Podle odborníka může ale mít zmíněnou neuropsychiatrickou poruchu mnohem více žen, než se dosud myslelo, uvedl server The Guardian. Obecně se předpokládá, že psychopati postrádají empatii a pocit viny, chovají se asociálně, často lžou a jsou manipulativní. "Psychopati touží po penězích, moci a kontrole," řekl odborník na psychopaty Clive Boddy z Anglické Ruskinovy univerzity.
Dobré názvy to mívají těžké i lehké. Člověk o ně zakopne, hned hlásí námitky, ale nakonec sezná, že na tom třeba něco je. Autor má vyhráno, protože titul vyvolávající tento výkon se v čtenáři usadil. Společnost úzkosti k takovým názvům patří. Čtenář (titulu) skočí do náruče nejsnazší kritice: Ale vždyť ne všichni trpí úzkostmi. Jistě. A není ten název tedy přehnaný? Bezpochyby. Smyslem takové zkratky je přiložit k určitému fenoménu lupu, i za cenu, že zvolené hledisko bude pokřivené. Je přínosné, že Jan Géryk, mladý sociolog, právník a stand-up komik, navíc tematizuje i tento – dnes rozšířený – sklon pojmenovávat společnosti.
O strašidelné debatě Týdeníku Echo, v níž šéfka Etické komise Syndikátu novinářů Barbora Osvaldová chtěla ouřední štempl na to, abychom směli o šílenci říkat, že je šílený, většina našich čtenářů zřejmě ví. Ráda bych se zastavila u toho, co Osvaldová řekla potom: že většina lidí své psychické problémy tají, protože se bojí reakce okolí. Naběhnu si na vidle, ale zeptat se musím: Skutečně? Je to opravdu tak? Podle dat zdravotních pojišťoven zveřejněných loni touto dobou trpí depresí nebo úzkostnou poruchou každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. Trvalou psychiatrickou péči vyžaduje sedm set tisíc lidí, počty rostou rok od roku, ty poslední strmě.
Radkin Honzák je legendou české psychiatrie a renesančním zjevem s přesahy do různých oborů, samozřejmě včetně tak blízkých, jako je psychologie. Sešli jsme se, aby nám vyložil svůj pohled na situaci, v níž se česká společnost ocitla poté, co student-vrah 21. prosince zastřelil na Filozofické fakultě UK 14 lidí a další vážně zranil. Tentokrát vynecháváme policejní zásah a místo něj se soustředíme na schopnosti a předpoklady české společnosti vyrovnávat se s šokem.
Přeživší a svědci tragické události, jako je čtvrteční střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, čelí extrémnímu náporu na svou psychiku, který je způsoben prožitým traumatem. Pomoci může například minimalizace mediální expozice, pohyb, ale také cílená snaha svůj stres snížit. Uvádí to psychoterapeut Jan Vojtko. Deník Echo24 zároveň přináší přehled klíčových kontaktů, které souvisí s psychologickou pomocí. Psychoterapeut Vojtko své tipy na zvládání traumatu zveřejnil na sociální síti X.
Duševní zdraví mladých lidí se prudce zhoršuje. Dochází k tomu v řadě zemí západního světa včetně Česka, dokládají to statistiky a výzkumy, reflektují to články v médiích. Potvrzuje to i krize české dětské psychiatrie. Vedou se debaty o jejích příčinách. Děje se něco s mladými lidmi? Je dnešní západní svět člověku natolik nepřátelský, že kvůli tomu čím dál víc lidí trpí duševní poruchou? Je za tím vším on-line svět? Nemaluje tady někdo čerta na zeď? O tom všem Ondřej Štindl s dětským psychiatrem Janem Lorencem, dětským psychologem a psychoterapeutem Martinem Galbavým a přednostou Psychiatrické kliniky FN v Plzni Janem Veverou.
Štěstí a spokojenost se obtížně popisuje. Vědci stále hledají přesnou odpověď, co si pod tou subjektivně prožívanou pohodou přesně představit. Psychologové a sociologové hledají různá měřítka osobní spokojenosti. Dávají se dohromady indexy štěstí, podle nichž se srovnává kvalita života v různých zemích. Na prvních místech zpravidla končí skandinávské země, Švýcarsko, Nizozemsko, Nový Zéland. Jenže řada zemí, kde se lidé považují za šťastné, patří zároveň k lídrům ve spotřebě antidepresiv. Třetí nejšťastnější zemí světa podle World Happiness Index, který dává pro OSN dohromady institut Gallup Poll, je Island.
Na to, jak důležitý fenomén označuje, je slovo „ambivalence“ (Ambivalenz) velmi mladé a knižní, vymyslel a zavedl je v roce 1910 úspěšný švýcarský psychiatr Eugen Bleuler, Jungův učitel a autor řady klíčových psychiatrických pojmů, mimo jiné výrazu „schizofrenie“. Právě pro ni měl výskyt ambivalentních myšlenek, prohlášení i konání za typické. Etymologie slova je latinská z ambo – oba a valere – platiti; a v praxi znamená, že dotyčná osoba pociťuje k téže věci zároveň protichůdné city, řekněme, že někoho souběžně miluje i nenávidí a tím se dostává do vnitřního napětí a podivností v jednání.
Svět se dodnes obnovuje mocí psychedelik, aspoň ten mazatéckých šamanů v Mexiku. Henry Munn popsal ve své knize Houby jazyka, kterak tito šamani osvěžují psychedeliky svůj vztah ke světu. Po požití houby obsahující látku psilocybin se skutečnost jeví bohatší, řeč je smyslovější, tělesnější, živější. Není divu, že mnohé psychoanalytiky tolik poutají šamanské rituály. Nezvyklé verbální vyjádření umožňuje nově, třeba ve srozumitelné podobě, prožít něco, co dosud bylo chaotické a trýznivé. Básnické slovo je sice fascinující, ale pozornost psychiatrů i filozofů se v posledních desetiletích stejně obrací spíš na substanci přeměňující běžného člověka v šamanského umělce.
