Tag: psychiatrie

Články k tagu

Lůžka, úmrtí, tiskovky... Lidé jsou vyděšení z toho, co se na ně chrlí, říká psychiatr Höschl

Česko si prochází už třetí vlnou pandemie a během roku koronavirové krize zažívá druhý lockdown, který je na rozdíl od toho jarního spjatý s doposud nejtvrdšími restrikcemi. Dopady pandemie na duševní zdraví se ukázaly už po první vlně, která byla v porovnání s těmi následujícími mnohem mírnější. Zatímco na jaře hrál roli především strach z neznámého, po roce pandemie se tím největším stresorem stává neustálé strašení, říká v rozhovoru pro deník Echo24 psychiatr Cyril Höschl.

Třeba nám ještě nějaké instinkty zůstaly. Nebo nějaký Bůh

S asi nejznámějším českým psychiatrem jsme se sešli po roce: loni v březnu jsme na začátku prvního „nouzového stavu“ seděli v dejvické cukrárně Bruno a doktor Honzák s klidem stoika pravil, že hlavní je, aby se člověk „nechoval jako prase“, čímž nemyslel jen mytí rukou. A pak dodal, že kdo se tak nechoval dosud, tak ten ví, co zhruba dělat, a kdo se jako prase choval, tak s tím se toho moc nenadělá, bude se tak chovat dál. Teď po roce jsme to ani už nemuseli probírat, vlastně bylo zbytečné o tom mluvit.

Rozeznat, kde naše kontrola končí

Pandemie nemoci covid-19 nepůsobí jenom ztráty na životech a omezení hospodářského a společenského života. Má také dopad na duševní zdraví lidí. Ten už takovou veřejnou pozornost nepoutá, také proto, že může být méně viditelný a hůř se měří. Teď se ale důvěryhodná data objevila. Národní ústav duševního zdraví zpracovává dlouhodobou studii duševního zdraví české populace, jíž se účastní přes tři tisíce lidí. Podle výsledků výzkumu došlo k trojnásobnému nárůstu depresí, úzkosti vzrostly dvojnásobně a trojnásobně vzrostla rizika suicidality.

Korona zahnala lidi do depresí, úzkosti a úvah o konci života

Jeden z nejznámějších českých psychiatrů, vysokoškolský profesor, popularizátor vědy. Děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v letech 1990–1997. Od roku 1990 dosud přednosta Psychiatrické kliniky 3. LF UK v Praze a ředitel Psychiatrického centra Praha, z něhož se roku 2015 stal Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Předsedal Evropské psychiatrické asociaci. Člen řady redakčních rad. Bezpartijní, v roce 1996 neuspěšně kandidoval za ODS do Senátu. Je ženaty s akademickou malířkou Jitkou Štenclovou, mají dva syny, dvě dcery a jedenáct vnoučat.

Nechovat se jako prase

V současnosti s asi nejznámějším českým psychiatrem Radkinem Honzákem jsme si dali sraz v Dejvicích v jeho oblíbené kavárně Bruno. Byl právě začátek prvního „nouzového týdne“, kdy nikdo, vlastně ani zkušený znalec lidských duší a odborník na psychosomatiku, nevěděl, jak se věci budou vyvíjet. Co však naprosto tento doyen české medicíny neztrácel, by nadhled a humor, v němž se setkával učenec s životním praktikem, lyrický skeptik s vlídným cynikem.

Psychiatr Matýs, který mluvil o autismu Grety, rezignoval na funkci

Předseda dětské sekce České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jaroslav Matýs podle ministerstva zdravotnictví rezignoval. Nebude ani v pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii k reformě psychiatrické péče, sdělilo ministerstvo. Matýse kritizovali lidé s poruchami autistického spektra a rodiče těchto dětí za výroky o autismu.

„Závislák“ Babiš. Jedu 18 hodin denně, tvrdí. Workoholismus je ale závislost

Premiér Andrej Babiš (ANO) se opakovaně pochlubil, že „jede stále 15 až 18 hodin denně“. O tom, kolik hodin denně pracuje, mluví rád a často. Pokud je pravda, že je workoholik, není to pro Česko dobrá zpráva. Podle psychiatra Karla Nešpora je workoholismus na škodu u každého zaměstnání a člověk, který se neovládá ve vztahu k práci, dělá chyby a koleduje si o syndrom vyhoření.

Psal o zneužívání psychiatrie a skončil na Sibiři. Teď v Praze dostane cenu

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se rozhodl udělit svou letošní cenu v oblasti svobody, demokracie a lidských práv ruskému novináři Alexandru Podrabinkovi, který v 70. letech upozorňoval na psychiatrické násilí v Sovětském svazu. Nyní 65letý disident za to byl odsouzen k vyhnanství na Sibiři a posléze i vězněn. Kromě něj ÚSTR na pondělním ceremoniálu ve Valdštejnském paláci ocení dalších 11 lidí.

Z čeho nám to hrabe na jaře?

Začalo jaro a duše se radují. Nebo trpí. Společnost se skládá z jedinců, z nichž každý má nějaký individuální duševní život. Každý jiný, ale dohromady snad tvoří nějakou kolektivní duši, nějakou psyché. O té současné se říká, že ji charakterizuje na jedné straně hédonismus, poživačnost a bezuzdnost, na druhé straně úzkost a pocit, že se něco podivného se společností stalo.

Vražedkyně z Anděla trpí podle posudků nekrofilním sadismem

Michelle Sudků, která loni v létě ubodala zákaznici v nákupním centru na pražském Smíchově, tvrdí, že byla v době činu nepříčetná. Řekla to v pondělí u pražského městského soudu, který se případem začal zabývat. Podle znaleckých posudků sice Sudků trpí útočným a nekrofilním sadismem, její ovládací a rozpoznávací schopnosti ale porucha v době činu neovlivnila.

Dostane doživotí? Žena, jež zabíjela na Andělu, jde před soud

Začíná soud s třiatřicetiletou Michelle Sudků, která minulý rok v létě ubodala v nákupním centru na pražském Smíchově zákaznici. Psychicky narušené ženě hrozí až doživotní vězení. Podle posledních informací Sudků začala v minulosti s přeměnou pohlaví, hormonální léčba u ní ale vyvolávala agresivitu. Žena se pokoušela vraždit už o dva týdny dříve, když napadla ženu v kavárně na Újezdu.