Tag: finance

Články k tagu

Nešťastná Argentina. Míra inflace v zemi opět přesáhla 100 %

Míra inflace v Argentině poprvé od éry hyperinflace začátku 90. let přesáhla 100 procent. Cena mnohého spotřebního zboží se tak od roku 2022 zdvojnásobila. Argentinský statistický úřad za únor naměřil inflaci 102,5 procenta. Vláda se snaží zdražování zmírnit zastropováním cen potravin a některých dalších výrobků. Nejdramatičtější nárůst však v poslední době zaznamenalo právě odvětví potravin a nápojů. Jejich ceny se v únoru ve srovnání s lednem zvýšily o 9,8 procenta.

Mladí mají smůlu. Někomu se do důchodu započítávají dlouhé roky studia, někomu ne

Za „oběť“ změnám programového prohlášení vlády padl i návrat započítávání studentských let do důchodu. Ačkoliv tak mnozí studenti žijí v přesvědčení, že za ně v době studia stát odvádí pojištění, ve skutečnosti jde o relikt z minulosti. Platit tak zůstává současný stav, který patří k těm složitějším hlavolamům výpočtu důchodu. Někomu se totiž započítává studium celé, někomu jen z části a dalším jen v určitém sníženém poměru.

Kdo nám tady rekordně zdražuje jídlo

Statistický úřad Evropské unie Eurostat vydal v pátek 10. března zprávu o situaci na evropském trhu s vejci. Jejich stoupající ceny jsou jedním ze symbolů éry rekordního zdražování jídla. Česká republika se stala s náskokem evropským rekordmanem ve zdražování vajec. Proti lednu 2022 u nás jejich cena stoupla o 85 procent. Aktuálně v únoru už o 95 procent, tady ale zatím chybí evropské srovnání. Za námi jsou Maďaři s 80 procenty a Slováci se 79 procenty. Obecně platí, že čím je země bohatší a leží víc na západě Evropy, tím vejce stejně jako ostatní potraviny zdražují méně. Ten trend platí obecně pro celou inflaci, ale zrovna u potravin je to vidět skutečně dramaticky.

Požadavky generace Z na pracovní místa: peníze, čas na soukromý život a flexibilita

Třetina Čechů do 25 let si aktivně hledá nové pracovní místo. Je to dvojnásobný podíl proti starším zaměstnancům. Dalších 50 procent mladých Čechů sice nové místo nehledá, je ale změně zaměstnání otevřeno. Ukázal to aktuální průzkum Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Průzkum také ukázal posun priorit u mladých Čechů při výběru zaměstnání. Poprvé kladou stejnou váhu na výši odměny jako na vyváženost pracovního a soukromého života.

Stále více dětí musí odcházet ze sportovních kroužků, nemohou si to dovolit

Kvůli současné ekonomické situaci muselo přestat chodit do sportovních kroužků a oddílů osm procent dětí. Další rodiny z důvodu zdražování a inflace svým potomkům ve věku šest až 18 let návštěvu sportovních kroužků omezily. Méně často než dříve nyní chodí za sportem podle svých rodičů 19 procent dětí. Vyplývá to z průzkumu, který pro organizaci Díky, trenére udělala agentura Ipsos. Jeho výsledky novinářům představil analytik agentury Michal Straka.

Zeštíhlování státu odloženo. Chceme profesionální analýzu, konkrétní odhad nemáme, říká Rakušan

Vláda v rámci revize programového prohlášení o rok posunula plán na analýzu agend státní správy a v důsledku i slibované zeštíhlování státu v podobě propouštění státních zaměstnanců. Těch je podle informací ministerstva financí pro Echo24 bezmála půl milionu. Vytvoření metodiky pro analýzu má na starosti ministerstvo vnitra. Šéf resortu Vít Rakušan (STAN) deníku Echo24 řekl, že vláda nevstupuje do procesu s žádnou konkrétní vizí.

Zrušit příspěvek na stavebko by byla chyba, státnímu rozpočtu může pomoci, říkají banky

Vláda Petra Fialy (ODS) opakovaně uvádí, že v rámci snahy o konsolidaci veřejných financí může upravit systém podpory stavebního i penzijního spoření. Zatímco v souvislosti s prvním zmíněným produktem se hovoří až o úplném zrušení státní podpory, u penzijního spoření se mluví o nastavení minimální hranice příspěvku klienta, aby vznikl nárok na státní podporu. Představitelé velkých českých bank pro deník Echo24 uvedli, že by zrušení příspěvku na stavební spoření bylo nevýhodné i pro stát. Shodují se, že zájem o tyto produkty roste.

Sněmovna schválila snížení mimořádného červnového růstu důchodů. SPD volá po ústavní stížnosti

Sněmovna schválila snížení mimořádného červnového růstu důchodů. Ze 169 poslanců hlasovalo 95 pro a 74 proti. Opozice ani přes své dlouhé obstrukce neprosadila návrhy na zvýšení valorizace. Šéf SPD Tomio Okamura hned po hlasování vyzval hnutí ANO ke společné podání ústavní stížnosti. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládních novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun.

Vážné ohrožení reputace strážce stabilních cen

Ideální stav je, když centrální banka nikoho nezajímá. Nikdo o ní nepíše. Nikdo o ní nemluví. Jejím jediným mandátem je cenová stabilita. Harmonie, když ceny v celé ekonomice v průměru nerostou ani neklesají o víc než dvě procenta. Zároveň je ve své druhé roli také regulátorem finančního trhu. I tady je ideální, když se o ní nemluví. Znamená to, že žádná banka nebo investiční fond nejsou v ohrožení. Je to jako dobrá pojistka, ideálně o ní nevědět.

Neúprosná demografie. Valorizace nejsou ten největší problém důchodů

Mimořádné valorizace důchodů při rekordní inflaci „předběhly“ dobu a poslaly důchodový rozpočet do vysokého deficitu. Přes plánovaný vládní zásah, který má alespoň částečně utišit požár, se však na důchodový účet valí zásadnější problém. Generační obměna působí „paseku“ nejen v kapacitách středních škol, ale už značně brzo hrozí také právě udržitelnosti důchodového systému.

Začíná velký souboj o důchody

Píše se rok 2003, ve Strakově akademii sedí sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla odmítající jakékoli zásahy do stále bobtnajícího sociálního státu pod heslem Zdroje tu jsou. V britském finančním deníku Financial Times vychází zpráva s titulkem Důchodový armagedon. Richard Hackoson z amerického Centra pro strategická studia v něm popisuje, jakou tikající bombou se starobní důchody stávají pro vyspělé země se stárnoucí populací. Země, kde se lidé díky čím dál lepšímu zdravotnictví a kvalitnějšímu životnímu stylu dožívají stále vyššího věku a zároveň mají čím dál méně dětí.

Klimatické závazky a zelená energie: Německo potřebuje na boj s energetickou krizí přes bilion dolarů

Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu Kč) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura Bloomberg NEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion USD (22,4 bilionu Kč). Tato částka zahrnuje investice do modernizace energetických sítí a především do nové produkce.

Touha nebýt důchodcem

Už se stalo skoro klišé říct, že za vším nepovedeným je „špatná komunikace“. Obzvlášť v případě vlády Petra Fialy se to používá od začátku. Gradovalo to u chaotických a dlouho připravovaných návrhů na řešení energetické krize. Teď se to znovu objevuje u nápadů na zásahy do důchodů, které vláda vypouštěním polotovarů testuje ve veřejném prostoru. Jestli je ale v politice na vysvětlování vůbec nejsložitější téma, jsou to právě změny v důchodech. Vyvolávají nejvíc strachu, obav, emocí. U mladých, kterých se ještě netýkají, i u starých, kterých se změny už nedotknou.

Big Mac nelže, koruna a švýcarský frank v posledním roce, od začátku invaze, kralují evropským měnám

Česká měna se vůči americkému dolaru nyní drží zhruba tam, kde byla první den ruské invaze na Ukrajinu, tedy takřka před rokem, 24. února. Tehdy jeden dolar uzavíral obchodování při ceně 22,11 Kč, vyplývá z dat Bloombergu. Před tímto víkendem obchodování končilo na kurzu 22,17. Koruna tak za takřka rok od invaze vůči dolaru nakonec oslabila pouze o šest haléřů, přestože se v mezidobí citelně propadla. To odpovídá jednomu z nejlepších výkonů mezi světově významnějšími měnami.

Nerudová, Rusnok i Hindls odsoudili červnové valorizace důchodů. Podle nich je plán vlády nesystémový

Především jako nesystémové hodnotili v dnešním pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová a bývalý guvernér České národní banky (ČNB) a premiér Jiří Rusnok chystaný návrh, kterým chce vláda omezit mimořádnou červnovou valorizaci důchodů. Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls a emeritní rektor VŠE varoval také před zpětnou účinností opatření s tím, že věc může skončit u soudu.

Nespokojenost s financováním vysokých škol roste. Nepokryjeme náklady, varuje asociace

V Česku roste kritika namířená proti systému financování vysokých škol. V čele stojí například Asociace právnických fakult, která upozorňuje na výrazný nepoměr ve financování regionálního a vysokého školství, z něhož právě vysoké školy vychází s výrazným hendikepem. Ministerstvo školství (MŠMT) pro Echo24 uvedlo, že si je vědomo nutnosti navýšit prostředky na tuto oblast, a proto požadavky opakovaně uplatňuje při jednání o rozpočtu s ministerstvem financí.

Kompenzace za pomoc Ukrajině. USA poskytnou Česku 200 milionů dolarů na modernizaci armády

Spojené státy v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou České republice dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy Kč) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině napadené Ruskem. Balík finanční pomoci na setkání s novináři ohlásil americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. USA Česko obdobně podpořily už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).

Unikátní okno příležitosti

Teď, nebo nikdy. Pokud chce vláda Petra Fialy skutečně udělat něco z toho, co lidem před volbami v roce 2021 slibovala, a posunout Česko blíž bohatým prosperujícím zemím, právě teď se před ní otevírá unikátní okno příležitosti. Skoro dva roky bez „velkých“ celostátních voleb. Dva roky k tomu, udělat bez obav z okamžitých, třeba jen chvilkových ztrát popularity skutečně důležité věci. Nestane-li se nic mimořádného, bude v sobotu 28. ledna zvolen prezidentem Petr Pavel.

Světoví generální ředitelé sázejí na pokles ekonomiky. Do Davosu ale přijeli i optimisté

Na 73 procent generálních ředitelů ve světě se domnívá, že globální ekonomika v tomto roce klesne. Představuje to nejpesimističtější výhled klíčových šéfů na globální hospodářský růst za 12 let průzkumu. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Global CEO Survey společnosti PwC, kterého se zúčastnilo loni v říjnu a listopadu 4410 generálních ředitelů ze 105 zemí. Firma jej představila na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Tisíce příznivců naplnily Pavlovo volební konto. Babišovi chodí hlavně haléře a nadávky

Kandidát na prezidenta Petr Pavel má na svém transparentním účtu k dispozici již přes deset milionů korun, což je finanční limit výdajů na kampaň pro druhé kolo prezidentských voleb. Část peněz mu na účtu zbyla z prvního kola, dalších téměř osm milionů korun mu do dnešních 11:00 poslali jeho příznivci a sponzoři. Částku se Pavlovi podařilo vybrat zejména na drobných darech v řádu tisíců a desetitisíců korun. Vyplývá to z jeho transparentního účtu. Andreji Babišovi od soboty na účtu přibylo asi 15.000 korun od několika dárců. V prvním kole jeho tým všechny dary vrátil a kampaň zaplatil z peněz hnutí ANO.

Stíhačky i obrněnci za desítky miliard. Česko nalije do armády rekordní sumy

Ministerstvo obrany chystá rekordní investice do české armády. V roce 2023 má jít na armádu ze státního rozpočtu celkem 80,3 miliardy korun, nejvíc v historii. V plánu je například nákup 210 švédských bojových vozidel pěchoty CV90, pořízení nových tanků, investice do bezpilotních letounů a také příprava nákupu nejmodernějších amerických stíhaček F-35 Lightning. Resort obrany bude v roce 2023 hospodařit s celkovým rozpočtem 111,8 miliard korun, což je nejvíc v historii samostatné ČR.

Renáta Kellnerová je podle časopisu Forbes 12. nejbohatší ženou na světě

Podnikatelka Renáta Kellnerová s rodinou je na 12. místě žebříčku nejbohatších žen na světě, který sestavuje časopis Forbes. Pětapadesátiletá vdova po vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi, který tragicky zahynul předloni v březnu, má podle žebříčku majetek za 16,3 miliardy USD (přes 372 Miliard Kč). Celkově se umístila na 100. příčce, a je tak nejvýše ze všech Čechů.

Rozpočet loni skončil třetím nejhorším schodkem v historii. Vzrostl i státní dluh

Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to v úterý řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun.

Válečné PF 2023. Češi posílají symbolických 2 023 korun na Ukrajinu

Nezávislá platforma Dárek pro Putina informovala o přívalu originálních přání k Novému roku: Češi ve velkém posílají 2023 korun jako finanční pomoc ukrajinským obráncům. Finanční dary slouží zároveň jako originální PF 2023 a končí u ukrajinské ambasády, která díky tomu může nakupovat zbraně a podporovat ukrajinskou armádu. Na pozoruhodné vzkazy upozornil twitterový účet organizace Dárek pro Putina. „Mám z těch PF 2023 radost,“ prohlásil místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Státy EU se shodly na půjčce 18 miliard eur pro Ukrajinu na příští rok

Rada Evropské unie dnes oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnout Ukrajině příští rok půjčku 18 miliard eur (437,5 miliard korun). Rada předloží návrh Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden. Český ministr financí Zbyněk Stanjura v tiskové zprávě uvedl, že "díky legislativě, kterou jsme dnes přijali, může Ukrajina počítat s finanční pomocí ze strany EU po celý rok 2023".

EK nedoporučila vyplatit miliardy eur Maďarsku. „Reformy nejsou dostatečné,“ uvedla

Maďarské reformy týkající se právního státu nejsou dostatečné na to, aby Evropská komise změnila doporučení zablokovat zemi 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) z fondů Evropské unie. Uvedl to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn v dopise adresovaném českému ministru financí Zbyňku Stanjurovi, který tento týden jménem členských zemí požádal komisi o nové hodnocení maďarských kroků. Členské země mají čas do pondělka 19. prosince.

Na zastropované ceny mají dosáhnout i velké firmy, navrhuje ministerstvo

Na zastropované ceny energií v příštím roce zřejmě dosáhnou i velké firmy. Vyplývá to z návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který je nyní v připomínkovém řízení. Podle něj by pro velké podniky měly platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun.