Tag: finance

Články k tagu

Zmatek kolem dotací EU pro Palestinu. Česko pomoc zrušilo před šesti lety

Zmatek a chaos, tak působila reakce EU na útok teroristů z hnutí Hamás. Alespoň co se týká financování palestinské samosprávy. Po útoku nejdříve maďarský komisař Olivér Várhelyi uvedl, že EU platby zastavuje, aby několik hodin poté došlo k upřesnění, že prochází revizí a stejně žádné finanční toky nebyly v nejbližší době plánované. Financování samosprávy zastavují i některé evropské státy. A například Česká republika už neposílá palestinské samosprávě finance šest let. Od uzavření dohod z Osla poslala EU palestinské samosprávě přes 8,5 miliardy eur.

Jsou k zabití, ale bez nich to nejde

Jeden z požárů, které dnes česká vláda musí hasit, hrozí propuknout ve veřejných nemocnicích. Sekce mladých lékařů České lékařské komory protestuje proti novele zákoníku práce, kterou iniciovala skupina poslanců vedená lidovcem Vítem Kaňkovským. Tato změna od 1. října mimo jiné zvyšuje počet tzv. dobrovolných přesčasů pro lékaře – z maximálně 416 na 836 hodin ročně. V reakci na to podle údajů sekce už 4900 lékařů vypovědělo svým nemocnicím počínaje prosincem dohody o přesčasech. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek reaguje slibem, že zdvojnásobení přesčasů bude zas odstraněno.

O balíčku se rozhodne v pátek třináctého. „Demokracie máte jen plná ústa,“ zlobí se Schillerová

Vládní pětikoalice ve sněmovně prosadila pevný čas, kdy proběhne finální hlasování o konsolidačním balíčku. Na návrh předsedy poslanců ODS to bude v pátek od 11:00, přestože zájem o slovo mají v rámci tohoto bodu ještě desítky poslanců. Vyvolalo to vlnu nevole opozičních politiků, kteří mluvili o omezování práv.

Inflace meziročně zpomalila na 6,9 %. „Už je zkrocena. Ceny padají nejvíce za 17 let“

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. V porovnání se srpnem klesly v září ceny o 0,7 procenta. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové se shodují na tom, že se daří dostat inflaci v Česku pod kontrolu. „Celkově se daří inflaci dostávat pod kontrolu. Nyní jsme již v závěrečné fázi boje s inflací,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Univerzity kvůli platům již pociťují odliv i klíčových lidí, tvrdí rektoři

Univerzita Palackého v Olomouci i Univerzita Karlova v Praze pociťují podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odchod některých akademiků, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací,

Bek chce pozastavit růst počtu učitelů. Neučitelské profese by mohli hradit zřizovatelé

Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi. Tarify, tedy základ výdělku v platových tabulkách se ale navyšovat nebudou. Přidáno by učitelé měli dostat v odměnách. V průměru by si měli polepšit o 2500 korun. Pro dodržení platového růstu by se ale dál neměl zvedat počet učitelů, který v posledních letech rostl. Zvyšoval se rychleji než počet žáků. Masové propouštění se nechystá. Novinářům to v úterý řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle vládního návrhu rozpočtu by měl resort školství mít na výdaje příští rok proti letošku o čtyři miliardy korun víc. Další čtyři miliardy by mohl dostat ještě v roce 2024.

Podpora Západu pro Ukrajinu dostává trhliny. Kongres USA na pomoc zapomněl

Jednotná západní podpora Ukrajině začíná mít trhliny. Nejen z USA ale i z Polska či Slovenska se vysílají signály, že pomoc napadené Ukrajině není nekonečná ani bezedná. Spojené státy schválily zákon o nouzovém financování americké federální vlády, pomoc Ukrajině do něj ale nezahrnuly. Polsko oznámilo, že Ukrajině už nedodává zbraně a nedávné vítězství Smeru-SD s Robertem Ficem v čele ve slovenských volbách podkopalo dosud neochvějnou podporu Kyjevu, kterému nyní nezbývá nic jiného, než pokles zájmu snášet s vděčným úsměvem, píše web Politico.

Poplatek za Facebook a Instagram bez reklam. Meta se odvolává na EU

Platforma Meta plánuje evropským uživatelům Facebooku nebo Instagramu účtovat 13 eur měsíčně za používání sociálních sítí bez reklam na své mobilu. Meta tím představila svůj plán, který předložila evropským regulačním orgánům. Lidé, kteří nechtějí souhlasit s personalizovanými reklamami, které jsou hlavním zdrojem Mety, tak mohou za poplatek nadále používat sociální sítě bez nich, píše list The Wall Street Journal (WSJ).

Orbánovo vítězství. Maďarsko získá z EU zmrazené miliardy za souhlas s podporou Ukrajiny

Evropská komise je připravena uvolnit Maďarsku miliardy eur z fondů Evropské unie, které zmrazila kvůli pochybnostem ohledně dodržování zásad právního státu. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. Komise podle těchto zdrojů hodlá do konce listopadu uvolnit zhruba 13 miliard eur (téměř 320 miliard Kč), tedy více než polovinu zmrazené částky.

Vládní dluh ve druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 357 miliard na 3,151 bilionu Kč

Dluh vládních institucí v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 357 miliardy Kč na 3,151 bilionu Kč. Míra zadlužení se zvýšila z 43,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,3 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se dluh zvýšil o 51,3 miliardy korun a míra zadlužení o 0,7 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Hospodaření vládních institucí ve sledovaném období skončilo v přebytku 26,9 miliardy Kč,.

Z dočasného rozpočtu USA vypadly miliony pro Ukrajinu. Pomoc nekončí, ujišťuje Biden

Ukrajina čelící ruské vojenské invazi může nadále počítat s pomocí Spojených států, ačkoli zákon o nouzovém financování americké federální vlády vojenskou pomoc Ukrajině nezahrnuje. Uvedl to v neděli americký prezident Joe Biden. Víkendové schválení zákona o nouzovém financování na příštích 45 dnů na poslední chvíli odvrátilo ochromení amerických vládních úřadů, tedy takzvaný shutdown.

V Kongresu USA selhal pokus dohodnout se o rozpočtu, ochromení vlády je blízko

Radikální křídlo amerických republikánů dnes odmítlo kompromisní verzi zákona o dočasném financování federální vlády, která měla předejít hrozícímu omezování výdajů a propouštění zaměstnanců. Žádný další návrh s reálnou šancí na schválení není na stole a podle amerických médií je takzvaný shutdown téměř neodvratný. Pokud nenastane zásadní průlom, bude vláda bez peněz od půlnoci na neděli amerického času.

Rodinná pouta

„Co se týče dědictví, měl jsem to jako ostatní: jednoho dne se o něj člověk musí postarat,“ píše švýcarský spisovatel Lukas Bärfuss v nedávno vydaném eseji Otcova krabice. To se tak někdo má, napadne čtenáře: Lukas dědí. Ale ne vždy je to radost. Autor popisuje, jak odmítl převzít otcovy dluhy. Krom toho mu po otci, který poslední roky žil na ulici, zbyla banánová krabice s několika drobnostmi. Bärfussův esej spadá do žánru nově pojmenovaného jako autosociobiografie. Na osobních příbězích spisovatelé jako Didier Eribon nebo Annie Ernauxová demonstrují, jak nám společnost promlouvá do osobního osudu.

Darování krve či spermatu bude bez odměn. EU tím chce chránit dárce

Čeští dárci krevní plazmy nebo krve mohou brzo přijít o odměny za své dárcovství. Může za to unijní návrh nových pravidel pro darování krve, spermatu a jiných tělesných látek. Evropští zákonodárci chtějí návrhem ochránit sociálně znevýhodněné dárce, nicméně nechtěných výsledkem může být nedostatek těchto látek v Evropě, jelikož například 40 procent využívané krevní plazmy již EU dováží. Europoslanci přijali návrh o nových pravidlech pro používání tzv. látek humánního původu (SoHO) minulý týden.

Vláda za televizi, televize za vládu

Česká televize se řadí k oněm ostrovům relativního blahobytu v ČR, kde už vědí, že se ekonomickému vývoji navzdory nebudou muset uskrovňovat. Takový je výsledek jednání v pětikoalici. Táhlo se téměř rok a minulý týden vešly ve známost hlavní rysy: zvýší se koncesionářské poplatky o 25 korun měsíčně na 160 korun. Veřejnoprávní rozhlas si má polepšit o 10 korun, bude se za něj platit 55 korun – obojí od 1. ledna 2025.

Na pomoc Palestině dala EU už téměř 8,5 miliardy eur, uvedl europoslanec

Z peněz daňových poplatníků Evropské unie odteklo do Palestiny téměř 8,5 miliardy eur. Pomoc EU proudí Palestincům již od mírové dohody z Osla v roce 1993, píše německý deník Bild s odkazem na německého europoslance. EU po celá desetiletí financují Palestinu s nadějí blízkovýchodního konfliktu prostřednictvím většího vzdělání, více příležitostí k prosperitě, větší politické kultury a méně zbraní, útoků a nenávistných hesel proti Izraeli. Od roku 1993 EU poslala Palestina 8 454,1 milionů eur, píše Bild

Europoslanci odhlasovali přísnější pravidla pro poskytnutí úvěrů

Evropský parlament (EP) v úterý hlasoval pro přísnější pravidla poskytování spotřebitelských úvěrů. Cílem regulace je podle europoslanců snížit riziko předlužení lidí, kteří tento druh půjček využívají. Zlepšit se má také informovanost spotřebitelů a počítá se i se zpřísněním regulace reklamy. Zpravodajkou byla česká europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM. Nová pravidla by členské státy měly začít vymáhat do tří let od vyhlášení směrnice ve věstníku.

Televizní poplatky. Česko je zvyšuje, Slovensko ruší. Rakušani platí přes 8000 korun ročně

V minulých dnech vláda představila návrh novely mediálního zákona jehož součástí je zvýšení televizního poplatku po 15 letech (z 135 korun na 160 korun měsíčně) a poplatku za rozhlas dokonce po 18 letech (z 45 korun na 55 korun měsíčně). Stalo se tak v době, kdy v řadě zemích Evropy od specifického poplatku za veřejnoprávní média spíše opouští. Naposledy v červenci na Slovensku parlament poplatky dokonce zrušil a nahradil je podílem z daní.

Za koho a za kolik

Nedávná záhadná smrt Jevgenije Prigožina, šéfa Wagnerovy skupiny, momentálně asi nejznámějšího žoldáckého uskupení, přitáhla pozornost k tomuto prastarému a nebezpečnému povolání. O žoldácích v dějinách i dnes diskutovali Oldřich Bureš, vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha a profesor na katedře bezpečnostních studií FSV UK, Klára Andresová, která pracuje v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR a je členkou Společnosti pro výzkum dějin vojenství, a Petra Ditrichová, právní poradkyně MO, seniorní nerezidentní výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů a viceprezidentka Mezinárodní společnosti pro vojenské a válečné právo.

Češi pro klid v důchodu potřebují uspořit 1,46 milionu korun

Češi míní, že pro pohodové stáří potřebují mít při odchodu do penze naspořeno v průměru 1,46 milionu korun. Muži by v průměru chtěli 1,8 milionu, ženám by stačil jeden milion korun. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který pro společnost Partners ke dni finanční gramotnosti připravila výzkumná agentura MindBridge Consulting. Průzkumu se zúčastnila tisícovka respondentů.

Rozpočtová rada varuje: Bez úpravy výdajů nelze očekávat dodržení plánovaného rozpočtu

Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to ve čtvrtek uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.

„Vy jste osm let pindali, dnes je to naopak.“ Poslanci přerušili debatu po 34 hodinách

Sněmovna o půlnoci přerušila projednávání vládního konsolidačního balíčku. Poslanci se k rozpravě sejdou opět dnes ráno. Do rozpravy se před půlnocí hlásilo ještě 15 poslanců. Schůze Sněmovny trvá už 34 hodin, druhým čtením balíčku se poslanci začali zabývat až ve středu v podvečer. Vládní konsolidační balíček má vládě pomoci zlepšit stav veřejných rozpočtů. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) umožní jen v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o 97 miliard.

Až nás udusí důchody a dluhy

Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné.

Nedá se na to koukat

Minulý týden oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura dlouho očekávané parametry státního rozpočtu na rok 2024. Deficit má dosáhnout 252 miliard korun, což je o čtyřicet miliard méně než letos. Stanjurův dávný předchůdce ve funkci Miroslav Kalousek to považuje za fatální zprávu o nedostatku vůle Fialovy vlády dát státní kasu do pořádku. A upozorňuje, že nebýt kosmetických úprav, byl by citelně horší i očekávaný stav letošního rozpočtu.

Záchrana rozpočtu? Stanjura vylepšil odhad výběru windfall tax skoro o 25 miliard

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Ministerstvo tak zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy korun.

Vláda vzala zpátečku: z Bruselu si nepůjčí přes sto miliard, ale dvacet

Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu schválila půjčku od Evropské komise ve výši 19,4 miliardy korun. Původně se přitom hovořilo o tom, že by výše úvěru mohla dosáhnout až více než 137 miliard. Proti tomu se postavil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ale byl přehlasován. Ministerstvo pro deník Echo24 uvedlo, že snížení objemu půjčky vítá. Ministerstvo pro místní rozvoj by podle informací ČTK z plánované půjčky mělo získat 8,4 miliardy, vnitro osm miliard a resort průmyslu a obchodu tři miliardy korun.

,,Naše“ peníze. Vláda zvažuje omezit, jak lidé naloží se svým spořením

Vláda zvažuje, zda budoucí střadatele na penzi nedotlačit k tomu, jak se svými úsporami naloží. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka opakovaně razí tezi, že penzijní připojištění či penzijní spoření mají sloužit k zajištění na důchod, jenže lidé si ho často naráz vybírají i v předdůchodovém věku. Zvažuje se tak, že by tomu stát učinil přítrž. Pokud by střádající nevyužili výplaty peněz ve formě renty, která by tak z jejich kapsy zvyšovala měsíčně vyplácený důchod, čekala by je výrazná penalizace.

Vláda silně šlápla na brzdu, od Evropské komise si půjčí o 117 miliard méně

Půjčka od Evropské komise bude výrazně redukovaná, mohla by činit pouze zhruba 20 miliard korun. Novinářům to před  jednáním vlády řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Původní návrh počítal s 137,4 miliardy korun. Kabinet by o půjčce měl definitivně rozhodnout ve středu. Investice do infrastruktury nebo školství by se měly financovat jiným způsobem než z půjčky. Podle Beka lze využít například u školství peníze ze státního rozpočtu.

Uspořit nejvýše 1000 Kč měsíčně dokáže v ČR 27 procent lidí, tvrdí průzkum

Uspořit maximálně 1000 korun měsíčně dokáže v ČR 27 procent lidí a do 10.000 korun měsíčně je jich schopných šetřit 18 procent. Vyplývá to z průzkumu EY Consumer Banking Survey 2023 mezi 1504 respondenty. Nejvyšší podíl v ČR a na Slovenku, 35 procent, podle průzkumu zaujímá skupina lidí, která uspoří či investuje 1000 až 5000 korun měsíčně. Téměř dvě třetiny Čechů podle zjištění EY dávají přednost spoření, investování preferuje 12 procent a kombinaci obojího volí 27 procent lidí v ČR.

Ministerstvo dalo nemocnicím miliardy. Jak byly využity, nikoho nezajímalo

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zveřejněné zprávě. Kontrola se zabývala hospodařením pražských fakultních nemocnic Bulovka, Královské Vinohrady, brněnské fakultní nemocnice u sv. Anny a ministerstva zdravotnictví jako jejich zřizovatele.